Jediná vzpomínka Flory Banksové
Emily Barr
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356545/bmid_jedina-vzpominka-flory-banksove-OyF-356545.jpg
4
156
156
Flora nemá krátkodobou paměť. Její mysl několikrát denně vymaže všechny zážitky, které nashromáždila, a vrací se do věku 10 let, kdy jí byl z mozku vyoperován nádor. Když však políbí Drakea, nezapomene! S přesvědčením, že jen on jí dokáže vrátit vzpomínky, se za ním vydá do malé vesnice na severu Norska. Za polárním kruhem ale nic není takové, jak se zdá, a Flora musí být víc než statečná, aby poznala sama sebe a dostala se do bezpečí.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2017
,
CooBoo
Originální název:
The One Memory of Flora Banks, 2017
více info...
Přidat komentář
Téma ma zaujala, a tak som sa rozhodla dať knihe šancu, aj keď u mňa v knižnici už nejakú dobu ležala nepovšimnutá. Začiatok knihy bol dosť sľubný ale potom sa dej začal nekonečne ťahať. Celá prvá časť sa dosť opakovala, keďže hrdinka stále zabudne čo sa stalo a musí si to pripomínať. Vety sú krátke aby odpovedali mentalite 10 ročného dievčaťa. Čítate teda stále rovnaké pasáže dookola a niekoho to môže aj odradiť. Zasa to začína byť zaujímavé okolo strany 80. Ale keď sa človek prekoná a dostanete sa k druhej časti, už to začína byť zaujímavé. Záver knihy ma presvedčil dať vyššie hodnotenie než som pôvodne zamýšľala. Pre mňa bola táto kniha vybočením z mojej komfortnej zóny ale určite neľutijem.
Nedařilo se mi uvěřit stěžejní myšlence příběhu... nechci nijak zpochybňovat existenci anterográdní amnézie a její důsledky, ale autorce se to pro mě nepodařilo podat tak, abych se stala zaujatou.
Naopak, po celou dobu čtení mi nebylo dobře, chudák Flora mě pouze strašně znervózňovala.
A protože nějaké emoce v tom tedy byly, dávám za tři.
Vydrzte. Osobne si myslim, ze kniha ma tak nizke hodnoceni, protoze ji spousta lidi nedocte. I kdyz je kniha psana predevsim pozitivne, premyslite nad udelem hrdinky a je vam ji proste lito, kniha rozhodne umi vyvolat emoce. Jen ten zacatek je pomaly a celkove se to necte prilis dobre (hrdinka vzdy musi prijit na to, co se s ni deje a vy to tak ctete znova a znova), ale pak se to rozjede a zvedavost vam neda. Tedy me nedala a i kdyz pisu komentar asi rok po precteni knihy, stale si pamatuji dej a pocit, ktery jsem z knihy mela.
Flora má amnéziu (získala ju po operácii nádoru) a pamätá si vždy len posledných pár hodín. No na prvý bozk nezabudla a aj preto sa rozhodne toho chlapca nájsť. V Arktíde. Kniha mi veľmi pripomínala Vo svete Ginny Moonovej, ale nie dejom, skôr atmosférou. Byť takmer dospelou, no nepamätať si posledných 7 rokov a vyrovnať sa s tým len vďaka poznámkam popísaných na ruke, na lepiacich papierikoch, v zošite, či v mobile, to chce riadnu odvahu. Bavilo ma to, ale zároveň som cítila aj hrozné obavy o toto žieňa, stratené, zmätené, zabúdajúce, no napriek všetkému sa nevzdáva a dospieva. Rodičia ju večne nemôžu strážiť a ona dokáže fungovať aj mimo domu...
Zvláštna kniha. Párkrát som mala chuť ani ju nedočítať, no bola som zvedavá, lebo nosná téma je pomerne zaujímavá. Bohužiaľ, začiatok je strašne zdĺhavý, taký viac-menej o ničom. Mala som dojem, že čítam dookola to isté. Stále som však dúfala, že sa to konečne rozhýbe. Napredovalo to však hrozne pomaly, až k záveru to nabralo svižnejší spád.
Ak to teda zhrniem, téma zaujímavá, spracovanie nič moc, takže tri hviezdy.
Byl to velice krasny pribeh o statečné divce Flore. Neni to žadna love story,ale i přesto to člověka chytne za srdce.
Príliš veľa som od knihy nečakala, bola vo výpredaji a jej čítanie som nejak odkladala. Každopádne som veľmi prekvapená! Príjemná oddychovka, koniec nebol toľko predvídateľný a od knihy som sa nakoniec nevedela odlepiť :D. Jediné čo mi trošku vadilo bola naivita hlavnej hrdinky a trošku mňa to na začiatku štvalo. V konečnom dôsledku z toho však vznikne zaujímavý príbeh a v kombinácii s reálnymi fotkami zo Špicbergov a so zapojením fantázie nebude sklamaný žiadny nenáročný čitateľ. :)
SPOILER: Popravdě mě kniha ze začátku moc nebavila. Jasně, došlo k polibku, ale dlouho trvalo než se začalo dít něco jiného. Navíc to neustálé opakování všeho - i když to bylo potřeba. Také mě naštvala Page. Chápala jsem, že to byl její kluk, s kým se Flora líbala, ale nechat ve štychu holku v tomhle stavu jenom kvůli uražené ješitnosti mi přišlo přitažené za vlasy. Pobyt ve Špicberkách se táhnul jako karamel a já s napětím očekávala, kdy už konečně toho Drakea najde.
Naštěstí to konec knihy vynahradil a já se nemohla odtrhnout. Bylo tam hodně velkých zvratů, které mě opravdu překvapily. Až do poslední chvíle jsem netušila, kdo měl tedy pravdu o tom jak to všechno bylo. Nenapadlo by mě, že kniha bude spíše drama, než romantické YA. Každopádně doporučuji k přečtení.
Dostala jsem knihu zdarma k větší objednávce a musím říct, že mě velmi příjemně překvapila, osobně si myslím, že by si zasloužila aspoň 80%. Příběh je velmi čtivý a něžný, opakování mi nevadilo, také si myslím, že do tohoto příběhu patří. Na druhou stranu je pravda, že to není kniha pro každého, ale pokud máte rádi young adult, směle do toho. Téma je nevšední, zajímavé a vlastně dost smutné a trochu děsivé. Jen jsem zjistila, že jsem ovlivněná všemi těmi přečtenými thrillery a krváky, protože první co mě napadlo při úvodní scéně v horách u chaty bylo, že tam číhá sériový vrah :D !
Opět jedna z knížek, která mě velmi mile překvapila. Přestože je hlavní hrdinka naivně zamilovaná 17ka, která až trapně visí na svém idolu Drakeovi, příběh nabízí mnohem víc. Především jde o zajímavý náhled do života dívky s poruchou krátkodobé paměti. Při čtení jsem si pořád znovu a znovu představovala Floru jako rybičku Dory z "Hledá se Nemo", protože si stejně jako ona nedokáže vytvářet žádné nové vzpomínky. Ale Flora si však jednu přeci jen uchová, a to vzpomínku na svůj první polibek. Začne být doslova posedlá představou, že jí Drake vrátí paměť a proto se svou osudovou lásku vydává hledat až na Severní pól.
Hlavní hrdinka byla okouzlující, i přes svou neskutečnou naivitu - ta však k danému věku patří, takže se nedá brát jako negativum. Taky jsem si v hodnoceních jiných čtenářů všimla, že jim bylo proti srsti neustálé opakování informací, což mně naopak vůbec nevadilo. Vzhledem k diagnóze hlavní hrdinky mi přišlo opakování vět nejen logické, zároveň místy vtipné, jindy smutné a hlavně originální. Podle mě autorka zpracovala dané téma výborně. Příběh byl čtivý, napínavý a měl spád. Nedocházelo ke zbytečnému natahování děje, což je patrné i z menšího počtu stran. A je to jen dobře, protože jakmile se do Flořina vyprávění začtete, je velmi těžké se od stránek odlepit. Výjimečný čtenářský zážitek. Knížku doporučuju jako skvělou sondu do života lidí s amnézií a určitě brzy sáhnu po nějakém podobném díle.
Ocekavala jsem romanticky pribeh ve stylu 50x a stale poprve. Jak jsem se zmylila! Kniha je neuvěřitelně ctiva a vy hltate kazdou stranku. Pribeh je tak bravurne napsany, ze si obcas pripadate jako sama hrdinka. V pribehu se odehraje nekolik zvratu, které vas nenechaji chladnymi. Opravdu skvele cteni.
Chytne a nepustí, taková je tato kniha. Strhne vás do víru událostí a vy se řítíte s hlavní hrdinkou ani nevíte kam. Další a další stránkou se ve vás mísí všechny možné pocity, od napětí.... štěstí, smutku, veselí až po pocit zmatenosti..... co je pravda a co ne,kam vlastně tenhle příběh směřuje.
Při čtení knihy jsem měla i pochybnost, jestli se ke konci nestane urychlení v podobě probuzení hlavní hrdinky v nemocnici, nejlepe na psychiatrii nebo klasické klišé byl to sen..... ale ne nestalo... Spisovatelka brilantně dovede příběh až do konce bez zbytečného spěchu bez přidání něčeho co by příběh poškodilo. Naopak, aniž bych prozradila děj, tato kniha píše o životě, dnu, zážitku, události... pojmenujte si to po svém , která poznamená všechny zúčastněné a i lidi kolem nich, píše o následcích... i vyrovnání se s nimi... a také co z toho vzejde, se dočtete v této krásné knize. Dojemné, úžasné, krásné, originální, zvláštní a ještě jsem takovou knihu dosud nečetla, tak pro mě i výjimečná.
Tahle kniha podle mě hodně lidem nesedne.. Především proto, že se to hrozně opakuje. Na každé druhé stránce čtete, že se Flora líbala s Drakem a že ho miluje. Je to ale dost rychlé, takže se to čte samo, ale na druhou stranu se tempo pořád zrychluje a konec je tak rychlý, že mě malinko unikl a moc jsem si ho neužila. Pořád se tam něco děje, ale děj to moc neposunuje, takže autorka musí vše vysvětlit během pěti posledních stránek a to úplně není nic pro mě...
Flora je hrozně odvážná, silná, ale to je tak vše, co o ní můžu po dočtení říct. Prostě nemám pocit, že bych ji znala, skoro nic o ní nevím a to mi vadilo. Asi to bylo i autorčiným cílem, vzhledem k tomu čím Flora trpí, ale... prostě ne. Bylo mi jí dost líto, ale úplně jsem si k ní cestu nenašla. Stejně tak k ostatním postavám. Já si potrpím na popis postav (ne jen toho jak vypadají, ale i jak se chovají, co zažily a taky jejich vývoje) a atmosféry. Tím se tato kniha moc nezabývá. Předpokládám, že tak to bylo naschvál, ale mě to tam jaksi chybělo. Je to spíš oddechová kniha, která vám toho moc nedá a ke které se asi po dočtení nevrátíte, ale úplně špatná zase není :))
Věřím, že někomu tato kniha nemusela sednout, ale za mě je úžasná. Přečetla jsem ju jedním dechem a kdybych měla čas, tak i v kuse :D Vůbec si nedovedu představit jaké to musí být, nemít krátkodobou paměť a myslím, že to spisovatelka vystihla. Flora byla úžasná osobnost, která se s tím dokázala poprat po svém. Ano opakovaly se tam věci stále dokola, ale to k tomu příběhu patří, a aspoň mě to stále nutilo číst dál a zjistit, jak to s Florou dopadne. Určitě doporučuju ;)
Nevím, mě se to moc nelíbilo. Já vím, že je to podstatou knížky, ale vadilo mi, jak se pořád dokola opakovala jedna a ta samá věc. Četlo se to zvláštně. Postavy jsem si nijak neoblíbila. Jediné, co se mi tak nějak líbilo byl konec.
Moje jediná výhrada: občas mi to připadalo takové moc americké, lepší výraz mě nenapadá.
Ale jinak jsem byla mile překvapená a obdivuju autorku, že něco takového dokázala napsat. Vyprávění z pohledu Flory vyžaduje právě ono ustavičné opakování a připomínání, odkazy na věci, které si ještě pamatuje, a naopak tápání a zmatek v "novodobé historii". Ne vždycky se autorka tohoto konceptu drží, třeba na s.158 se pustila do filozofování, kterého by asi Flora nebyla schopna, ale tyhle odbočky mají své opodstatnění a já je vítám, i když asi nesvědčí o jednotě literárního stylu.
A složitý je tenhle styl taky pro nás čtenáře, takže docela chápu, že s knihou asi není spokojen každý. Za sebe určitě doporučím.
"Jestli u sebe nemám kabelku, nemám ani žádné peníze. Nemám mobil. Nemám klíč. Nemám zápisník. Nemám ani ponětí o tom, kdo jsem a co tady dělám, a tak mi nikdo nemůže pomoct."
Byla jsem připravená na těžký začátek knihy ale nakonec mi vlastně vůbec nevadil. Kniha byla natolik zvláštní, že jsem ji hltala stránku po stránce. Přišlo mi, že tam to opakovaní vět prostě patří protože taková Flora je. Kniha jistě nezaujme každého ale já osobně budu na Floru ještě dlouho vzpomínat. Oceňuji zvraty a dobrodružství v knize. Hvězdičku ubírám za nějaké nesrovnalosti. Celkově za mě ano!
Štítky knihy
Norsko cestování první láska dobrodružství ztráta paměti, amnézie první polibek rodinná tajemství email dívčí romány zapomenutá minulost
Kniha byla velice zvláštní. Co mě nebavilo: číst pořád dokola a dokola to, jak si Flora neustále připomínala chvilkové vzpomínky a taky její cestování za Drakeem - to se přiznám, že jsem i pár řádků přeskočila, bylo to moc zdlouhavě napsané a asi bych čtení vzdala v půlce knihy.
Konec příběhu, kdy se konečně s Drakeem setkala, se mi fakt líbil, jak byl sepsaný - i přesto, že to nebyl happy end :-) chtěla jsem dát tři hvězdy, ale za ten konec dávám 4