Jediný muž
Andrew Gross
Záchranná mise vedoucí do pekla jménem Osvětim. Poručík zpravodajské služby Nathan Blum rutinně dekóduje zprávy z obsazeného Polska. Po útěku z krakovského ghetta - poté, co nacisté popravili jeho rodinu – však Nathan touží udělat něco velkého pro svoji rodnou zemi zmítanou válkou. Nikdy však neočekával návrh, který obdrží od svého nadřízeného Billa Donovana. Úkol, aby se dostal na nejhorší místo na zemi, živoucí peklo, ve kterém má najít a poté utéct s jedním člověkem, jediným mužem, který může Spojencům zajistit vítězství ve válce. Ten muž se jmenuje Alfred Mendl a je světově uznávaným fyzikem a vědcem. Osudy Bluma a Mendla se protnou v místě s jménem Osvětim…... celý text
Literatura světová Válečné Thrillery
Vydáno: 2017 , CPressOriginální název:
The One Man, 2016
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi moc líbila. Zajímavý příběh i když velmi smutný, co vše lidé v té době prožívali. To si dnes vůbec nedokážu představit a vždy si říkám, jaké mám vlastně štěstí.
Komentář může obsahovat SPOJLERY, tak pozor :).
Nevěrohodné (vím, že jde o fikci), přesto mám ale dojem, že když nějaký autor u k sepsání fiktivního příběhu používá reálné skutečnosti, měl by s nimi pracovat opatrně a vkusně.
Už na začátku mě naštvalo, že autor pány Vrbu a Wetzlera, kteří skutečně utekli z Osvětimi, aby světu řekli, co se v táboře děje, označuje za Čechy. Tedy ne, že bych nebyla hrdá na to, kdyby krajan spáchal takovou skvělou věc, kterou udělali oni, ale podle všeho pocházeli ze Slovenska a pan autor neměl ani dost slušnosti, aby se informoval.
Dál mi přijde dost nešťastné začínat dobrodružný příběh z války ve starobinci u dědy nad hrobem a chtít po něm, aby vzpomínal (je jasné, že děda přežije a tím se půl napětí z příběhu vytratí).
Hlavní hrdina (spíš jsou tam tři) jde zachránit vědce, protože ten je fyzik a takoví byli v době před vznikem atomovek docela v kurzu.
Ten sice u třídění promluví německy a náckové si toho všimnou, ale tak nějak bych řekla, že vězňů mluvících německy v té době zase tak málo nebylo.
Navíc ho nechápu, proč nepráskl, že je vědec a nezkusil tak zachránit rodinu...
Bylo tam ještě několik chabých momentů (šachy s paničkou, epizodka s kočkou k prokázání schopnosti zabít, takové rádoby hrdinské hlášky - všude). Prezident USA - nééé :).
Nejsem si ani jista, jestli by bylo možné, aby se v okolí Osvětimi pohybovalo tolik civilistů a ještě tam vytvořili odboj, to opravdu nevím. Pod lampou bývá největší tma, ale kolem táborů nebyla ani ta nejtemnější tma dost černá, řekla bych.
Přijde mi i podezřelé, jak šikovně se jeden z hrdinů vyhýbal sčítání. Zkrátka zdá se mi, že autor popsal uvolněnou atmosféru na místě, které takové nebylo, jenom aby do ní mohl zasadit příběh ještě šílenější, ale zároveň si sem vědoma toho, že náhody se stávat mohly, v táboře mohly nastat "lepší dny," lidé se mohli setkat a mluvit spolu beze strachu. A už víme, že někteří i skutečně utekli.
Ale ani jako dobrodružný příběh to nepůsobí dobrodružně, bohužel. A druhé bohužel, skončila jsem s poslechem ve dvou třetinách, nebavilo mě to, fakt ne, promiňte.
Ať už je příběh uvěřitelný nebo ne, mě se líbil moc. Knížka je čtivá a má toho hodně co říct. A třeba se něco podobného opravdu mohlo i stát , kdo ví.
Už samotny námět předurčuje knihu k tomu, aby byla zajímavá. Dobře zpracovaný příběh, místy trochu neuvěřitelný. Fikce na pozadí skutečných historických faktů. Určitě stojí za přečtení. Četla jsem bohužel drive Muž,ktery pronikl do Osvětimi, což je myslím podle skutečné události a to se mi líbilo vic a asi proto nedávám plný počet hvezd.
Když jsem začínala číst, myslila jsem, že to bude jedinečná kniha. Silné téma, otázky vlastního sebeobětování ve jménu velké věci. (Ale jde vlastně o službu lidstvu, když má být zachráněn fyzik kvůli zkonstruování ničivé zbraně?) S ubývajícímí stránkami se mi do hlavy začly vkrádat pochybnosti. V momentě, kdy Blum telefonicky hovoří s presidentem, mi definitivně sepnulo, že je to kniha amerického autora. To je typické i pro filmy, jakmile nastupuje president, hrdinům narůstají křídla a získávají nesmrtelnost. Těžko hodnotit - jde o příšerný koncentrák, jistě se tam odehrávaly i horší věci, než o kterých jsem četla před chvílí. Jenže jsou tam i pasáže, které mi přijdou tak trošku neuvěřitelné. Třeba láska mezi ženou vedoucího tábora, idylka při hraní šachů, šťastnou náhodou se povede vyváznutí na poslední chvíli v táboře při kontrolách. Takže mi to bohužel spíš připadá jako kýč na velmi vážné téma, a filosofické myšlenky se mi zdají účelově zakomponované pro zvýšení účinku na čtenáře. Kniha na jedné straně užitečná, na straně druhé...nabubřelá?.....neumím najít vhodný výraz pro to, co cítím po přečtení. Omlouvám se všem, kdo byli nadšeni. A ještě bych dodala: z historie vím, že se z koncentráku skutečně dva vězni dostali. Žili v naději, že když světu oznámí, co se v něm odehrává, přijde pro ty, co tam zůstali, záchrana. Jenže přinesli svědectví, kterému ti venku nemohli anebo nechtěli uvěřit - a stovky lidí umíraly dál...To by bylo na další román bez happyendu.
Napínavý příběh, četl se jedním dechem, ale ke konci jsem si připadala, jak v nějakém americkém akčním filmu. Víc jak z poloviny fikce.
Při poslechu audioknížky Jediný muž se mi neustále vybavovala kniha jiného žánru, ale pro mě v něčem hrozně podobná, a to Marťan. I tady jsem neustále kolísala mezi hodnocením třemi a čtyřmi hvězdičkami. I tady mi bylo dost záhy jasné, kudy se nejspíš bude příběh ubírat a jak asi skončí. Že to hlavní hrdina nebude mít jednoduché a narazí na spoustu překážek a čtenář bude jen čekat, co to bude teď a jak se mu z toho podaří vysekat tentokrát. Poslouchalo se to vcelku pěkně, o tom není sporu, myslím, že číst to, mám knihu schroustanou za chvilku, ale prostě mi tam pořád něco trochu drhlo. Vím, že thriller je smyšlený, ale v tomto případě mě nějak moc rozptylovalo, že byl zasazen do tak reálných základů. Když čtu něco z anonymního prostředí, asi se dokážu povznést nad nelogičnosti, ale tady mi jich přišlo až přespříliš. A možná mi vadilo to celkově americké pojetí. Taková lehce ždímačka emocí a přitom to se mnou narozdíl od jiných knih odehrávajících se ve stejném časovém období vlastně vůbec nic neudělalo. Možná i proto, že mi bylo od počátku víceméně jasné, co se bude dít. Nakonec je to za 3,5 *.
Poutavé čtení,které udrží pozornost od začátku do konce.Nebudu posuzovat uvěřitelnost,ale vynechala bych dlouhé pasáže jako z učebnice fyziky.
Ano, trochu moc americké pojetí toho, jak přechytračit nacitsty a trochu moc amerických zápletek a hrdinů. Dobré počtení, ale o tom to asi je, jak se může o pobytu v koncetráku a hrůzách 2. svět. války číst něco dobře?
Pokud by to byla silná kniha na tohle téma, tak to bylo také těžké a deprimující čtení.
Nápad dobrý, vraj sa niečo podobné aj naozaj stalo, ale určite to neprebiehalo ako v knihe. Dobre napísané, uznávam. Pozastavil som sa nad dvoma momentmi. Pobavila ma skúška vojaka Bluma ešte v Amerike, či bude schopný v prípade potreby zabíjať. Dokázať to malo zastrelenie potulného kocúra, už som zabudol, aké meno mu dal. Amíci asi nevidia rozdiel medzi zastrelením kocúra a človeka, i keby to bol napríklad nacistický hajzel, hm... A druhý moment, fakt som sa pritom náramne pobavil, sory, že spojlerujem, ale nedá mi to. Aby manželka zástupcu veliteľa koncentračného tábora zbavila panictva 16 ročného židovského šachového fenoména, hm... Nuž, čím bol pán Gross naklepaný, keď toto vymyslel? To by som rád vedel. A objavenie sestry hlavného hrdinu v lágrovom orchestri, kde hrala na klarinet, to bolo z toho všetkého ešte najuveriteľnejšie. Ale dobre, nebuďme zbytočne malicherní, v podstate sa mi to páčilo a prečítal som to tuším za tri dni. Na budúce snáď trocha menej tej "americkosti" a bude to dokonalé. Lenže potom to už možno nebude také napínavé a zaujímavé, že? Smrť fašizmu.
Skvělé čtení, nemohla jsem se odtrhnout. Autor výborně pracuje s napětím, prokresluje detaily a nutí čtenáře hltat řádek po řádku.
Velmi dobře napsaná kniha, kde nechybí napětí a současně nahlédnutí do doby 2. světové války. Knihu doporučuji i těm, kteří tento žánr moc nevyhledávají. Tento thriller je smyšlený, ale má skutečné historické pozadí. Po této knize doporučuji obdobný titul - Muž, který pronikl do Osvětimi, který je už pravdivý příběh.
Výborný, napínavý příběh s velmi zajímavým námětem. Špionáže mě obecně baví, a když jsou navíc zasazené do období druhé světové, mají u mě téměř rozhodně úspěch zaručen. Hvězdu nicméně musím strhnout za přeci jen trochu... (no abych nespoilerovala, tak se radši nevyjádřím) ... závěr. Ačkoliv jsem hrdinům samozřejmě fandila, tohle bylo na mě taky trochu moc. Na druhou stranu si nejsem úplně jistá, jak moc je celá kniha biografická, takže pokud se to tak stalo i ve skutečnosti, pak má takový závěr v knize samozřejmě místo.
Jako celek se kniha čte (v mém případě poslouchá) náramně a je to jedna z těch, které nebudete chtít odložit. Narátor Ondřej Novák odvedl dobrou práci a po zvukové stránce nemám audioknize absolutně co vyčíst. Zvukové předěly rozhodně umocňují napínavou atmosféru a na závěr nesmím zapomenout pochválit také práci překladatelky Evy Kadlecové, protože tady skutečně nedrhne ani slovíčko :)
Nádherně napsané, napínavé, čtivé, dojemné, prostě téměř dokonale. Právě jsem dočetla. Nemám víc slov.
U žádné knihy jsem ještě nezažila takové pocity, jako u této. V posledních 80ti stranách mi bylo z nervů zle, bušilo mi srdce jako o život a já se modlila, aby vše dopadlo dobře. Ještě žádná kniha mě takhle nepohltila, za mě jednoznačně doporučuji!
Autorovy další knížky
2017 | Jediný muž |
2004 | Druhá šance |
2005 | Každý třetí den |
2008 | Záludné vlny |
2008 | Modrá zóna |
Neuvěřitelně napsané. Hlavní hrdina se mi líbil hned od začátku a jeho cesta koncentrákem byla jedna velká jízda. On před vojáky nebyl dva kroky napřed, on před nima byla napřed dvě vteřiny. Vždycky něco udělal a vzápětí už mu byly v patách vojáci a on jim dokázal utéct, i když to byla otázka vteřin. Udržovalo mě to v napětí, až do poslední stránky. Konec mi přišel strašně líto. Čekala jsem jiný závěr, nicméně jsem knihu nechtěla odložit dřív, dokud ji nepřečtu.