Jedna želva za druhou
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445642/bmid_jedna-zelva-za-druhou-xUU-445642.jpg
4
1203
1203
Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Yoli (ČR)
Originální název:
Turtles All the Way Down, 2017
více info...
Přidat komentář
Za mě nejlepší Greenova kniha. Je to něco jiného než jeho předchozí knihy, má toho v sobě tolik, tolik bolesti, tolik lásky, tolik touhy po pochopení. Rozumím.
Na tuto knihu jsem slyšela velmi dobré ohlasy a tak jsem se rozhodla si ji taky přečíst . Počáteční nadšení ale vystřídal šok . Nevěřila jsem tomu , že Aza je tak moc nemocná a nedokázala jsem si představit život jako měla ona . Pořád jen bakterie ... Podle mně se kniha jakoby stále opakuje , jen je ta ,, spirála " vždy o něco víc utažená ...
Greena můžu, ale tohle se mi tak docela do vkusu netrefilo. Byl to zajímavý napád, ale tak nějak jsem se nemohla s hlavní hrdinkou snést..
Dvě knihy, které jsem kdysi od Greena četla mě nějak neohromily, ale Jedna želva za druhou mě mile překvapila a měla jsem ji přečtenou za chvilku. Kniha je velice čtivá a příběh je zajímavý a poutavý. A ta obálka je taky skvělá.
Kniha průměrná. Popis Aziny nemoci byl přesvědčivý, snad i proto, že takovou nemocí trpěl sám Green. Mně se ale i přesto kniha moc nelíbila. Po dočtení jsem nevěděla, co si mám myslet, když nad tím přemýšlím, ani nevím, co ve mně kniha zanechala, pokud vůbec něco. Dějová linie nic moc, postavy nic moc. Cílová skupina čtenářů pro tuto knihu je podle mě někde v rozmezí od 12 do 15 let, což už je dávno za mnou. Green podle mě napsal daleko lepší knihy, než je tato. Četlo se to dobře, ale větší smysl nebo motivaci v tom asi nenajdete. Proto 3*
Moc hezky napsaná kniha. Příběh je jednoduchý, čtivý, ale zároveň skvěle popisuje úzkosti hlavní hrdinky Azy.
Za tohle dostanu od bohemistů nejspíš přes hubu, ale vážně si myslím, že toto dílko má (jako jediné z tvorby autora) potenciál stát se nefalšovanou klasikou a později i povinnou četbou. Po dlouhé době kniha Greena, která má hloubku, opravdu se mi líbila. Každá kniha nám nevědomky ovlivňuje život a jsem si jistá, že tahle více, než jiné. Všechny postavy byly propracované, sympatické, porucha hl. hrdinky dodala ději na zajímavosti. Green je schopen v několika větách vyřknout jednu pravdu za druhou a podat to zároveň tak vznešeně, filosoficky, s přehledem, že se zkrátka musíte zamyslet i nad svým životem a nad životy jiných.
Je schopen dokázat, že sebestřednost a narcismus nejsou dobré vlastnosti, zároveň jsou životně důležité, stejně jako přátelství či láska, přestože život je hořkosladký a v životě neexistuje žádná jistota. Náhoda či osud? Těžko říct. V knize se sice de facto nic neděje, zato uvnitř vás se toho bude dít sakra hodně. Věřím, že i po dočtení.
Kniha o ničem a zároveň o všem... Typický styl Johna Greena, žádná veliká zápletka, ale tahle knížka je krásná díky své hlavní hrdince. Život s depresemi a OCD vám prostě nedovolí být do všeho zapálený, bavit se s kamarády o všem a pořád... Žijete si tak nějak v mlze, nesledujete okolí, nevěnujete se kamarádům, protože vlastní vtíravé myšlenky vás zahlcují.
U této knihy zcela pochopím, že se nemusí líbit každému...
Je úplně jiná, než autorovy dosavadní literární počiny... Nemá tak vytříbenou a unešenou zápletku. Nejde tu ani tak o příběh a o to, zda bude láska naplněna, strach poražen a život prozářen...
Jde o sdělení myšlenek a pocitů, které dominují příběhu. Ten vnímám jako podklad pro to, aby se ty myšlenky mohly usadit a vyniknout v pravé síle...
Příběh je země, a myšlenky a dlouhé pasáže o posedlosti a šílenství jsou květiny.
Vím, kdo je John Green velmi dobře...
Ale tohle je U-L-T-R-A-G-E-N-I-Á-L-N-Í knížka.
Lidé, kteří na tom jsou podobně jako Aza, zcela pochopí můj komentář a mou nadšenost. Ty popisy jsou prostě luxusní, protože jsou úplně pravdivé. Nikdy bych nedokázala popsat své pocity, které jsem jako malá zažívala tak dobře a dokonale, tak výstižně, jako John Green. Absolutně se nedivím tomu, že nad touto knihou strávil dlouhých šest let, protože si dokážu představit, jak musela být tato výzva těžká a bolestivá. Vracet se zpět a topit se v těch spirálách utrpení pořád dokola.
Obsedantně-kompulzivní porucha je možná jednou z těch nejčastějších duševních poruch. Nevím zda to, čím jsem si v dětství procházela, byla právě ona, protože zmizela, ale ty myšlenky mě napadaly znovu a znovu úplně stejně jako u Azy.
Tato kniha ovládne svět...
Vůbec ji tu nehodlám srovnávat s Hvězdami nebo s Aljaškou, protože to prostě nejde. Každá z jeho knih je rána, která se musí vstřebávat hodně dlouho.
Každý si v té záplavě Greenovy smyslné filosofie najde to své...
Miluju jeho zaobírání se tím, zda nejsme pouhými fikcemi...
KNIHA JE TO BOŽÍ!!!
Čtěte jednu Greenovu knihu za druhou. :)
Jak jsem se těšil, tak Jedna želva za druhou mě zklamala. Oukej, typickej Green, prostě dosadí jako hlavní postavu takovýho psychicky narušenýho divnotvora od čehož jsem si sliboval, že Aza bude ten fajn typ outsidera, kterej ten děj nakopne, ale to se tady jaksi nedělo. Celej děj je takovej nemastnej, neslanej a v podstatě žádná postava mi nepřirostla k srdci. Hezky se to čte, ale nějak mě to neuchvátilo.
Moc se mi libila. Aza a jeji pocity uzkosti. Doted jsem si to nevedela predstavit. Tady je videt, jaky velky boj to v sobe skryva. Sice jeste stale za mne top je Hvezdy nam nepraly... ale tahle se k tomu hodne blizila.
Skvěle napsaná kniha s neskutečně zajímavým a důležitým námětem (mohu podotknout, že i skvěle zvládnutým).
Toto není typický teen román a už vůbec ne kniha typická pro Johna Greena. Kniha skvěle popisuje a vysvětluje úzkosti hlavní hrdinky, abychom přesně pochopili, co se v její mysli odehrává. Tato choulostivá tématika je zvládnutá na jedničku - je realistická a přesná.
Samotný příběh je jednoduchý a zároveň jedinečný. Romantický stránka knihy je pěkně napsaná a krásně realisticky ukončená.
Když jsem tuto knihu četla, připadala jsem si jako bych se ocitla v hlavě hlavní hrdinky a nečetla pouze knihu.
John Green překvapil, náramně překvapil.
Vřele doporučuji, kniha je skvěle zpracovaná, zábavná a čtivá. :)
Moc nechapu, jak tahle knizka muze byt ohodnocena jako bestseller. Jedna z nejslabsich knizek, co jsem cetla. Dej a postavy nic moc..alespon na konec jsem cekala nejake peckovni rozuzleni, ale i ten konec byl horsi podprumer. Za me tedy hodne nepovedene, ale je fakt, ze uz mi neni "nact"
Tato kniha mne velmi dojala. Především, když jsem si uvědomila, že je to reálná porucha. Prostě dojemná a reálná kniha o jednom z mnoha životů lidí s obsedantně kompulzivní poruchou.
Moc mne potěšilo, že Green ztvárnil knihu o obsedantně kompulzivní poruše. Jsem ráda, že o tom aspoň někdo mluví.
Od pana Greena to je zatím druhá kniha co jsem četla. Na to, že kniha byla velmi dobře propagována, tak jsem od ní čekala kapku více. Ale možná to je tím, že jsem zvyklá číst jinou literaturu a tohle jsem měla jako oddych. Kniha se velmi dobře četla, takže vřele doporučuji pro mladší generace.
Štítky knihy
přátelství láska smrt rodina hledání smyslu života rodinné vztahy romantika psychické problémy obsedantně kompulsivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Neřekla bych, že záleží na věku čtenářů. Mohou číst náctiletí, ale i starší. Mně už bylo 50 a přesto mě to hodně oslovovalo. Prostě buď to člověk umí vnímat nebo neumí. A je jedno, jestli vidíte želvy, slony, spirály, bakterie... Důležité je mít to s kým prožívat, mít možnost číst si o takových niterných problémech jako je třeba OCD atd. Myšlenka je jen myšlenka, na nás záleží, jestli do toho auta nasedneme nebo ne.