Jednoducho zmizla
Lisa Jewell
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408096/bmid_jednoducho-zmizla-bdG-408096.jpg
4
323
323
Deň ako každý iný. Tínedžerka Ellie sa vybrala do knižnice, no nedošla tam a odvtedy ju už nikto nevidel. Akoby po nej zľahla zem. Jej matka Laurel verí, že dcéra žije, ale kde ju má hľadať? Prejde desať rokov, traumou postihnutá rodina sa rozpadne a Laurel zostane so svojím žiaľom sama. Keď stretne sympatického Floyda, po dlhých rokoch opäť zažije šťastie. Ale je naozaj skutočné? Možno nájsť lásku vo veku päťdesiatpäť rokov? Prečo sa slávny spisovateľ zaľúbil práve do nej, do staršej neatraktívnej ženy? Keď sa Laurel prvý raz stretne s Floydovou dcérou Poppy, premkne ju zlá predtucha. Bolo ich zoznámenie naozaj náhodné? Aký človek sa skrýva za Floydovou peknou tvárou? Vzťah Floyda a jeho dcéry je zahalený tajomnosťou. Je príliš láskyplný, ideálny a dokonalý, aby mohol byť aj pravdivý. Laurel má podozrenie, že tu niečo nesedí. Naozaj ju Floyd miluje, alebo je to len pretvárka? Laurel nevie, či mu má dôverovať a či má pokračovať vo vzťahu, ktorý ju napĺňa čoraz väčšími obavami a pochybnosťami. Strhujúci príbeh o zmiznutom dievčati je vyrozprávaný z perspektívy viacerých osôb a v rôznych časových odstupoch. Celok sa pred čitateľom odkrýva len kúsok po kúsku ako stará odlupujúca sa maľovka. Napätie je priam neznesiteľné. Nevieme, komu môžeme veriť, čo je pravda a čo nie, môžeme sa len dohadovať a chvíľami skončíme v slepej uličke. Ktovie, či život ušetrí sympatickú a milú hrdinku ďalšej nočnej mory? Román Jednoducho zmizla nie je krvák, no napriek tomu naháňa hrôzu a vyvoláva zimomriavky vďaka postavám, ktoré autorkina fantázia vzkriesila k životu, aby sa s chuťou pohrala s nervami čitateľov.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Then She Was Gone, 2018
více info...
Přidat komentář
věrohodností a prokresleností postav to na mě působilo jako storka, kolektivně vymýšlená holkama na táboře po večerce. na takovém tom táboře bez mobilů, kde se musí zabavit jinak. úplně slyším jejich chichotání, "ty jsi blbá!" a radostný řev při vymýšlení detailů jako křečci nebo barva aury.
Toto bola druhá kniha, ktorú som od tejto spisovateľky čítala a musím uznať, že bola o trochu lepšia, aj keď aj tu sa našli nejaké mínusy. Do knihy som sa pustila hlavne kvôli opätovnej chuti prečítať si niečo napínavé, ale žiaľ, táto chuť ostala nenaplnená.
Úplne na začiatku knihy sú poznámky autorky, kde píše, že čitateľom bude z príbehu tuhnúť krv žilách. Nemala som popravde taký pocit, dokonca je kniha miestami viac než predvídateľná, pretože autorka všetko naservírovala ako na zlatom podnose. Ale samozrejme, že očakávajte aj odhalenia, ktoré by ste nečakali. Mimochodom, námet knihy bol dosť psycho, čo sa mi páčilo.
V postavách som sa stratila okamžite, ako som začala príbeh čítať. Bolo ich priveľa a vyslovene natlačené na seba tak, že som nevedela, kto ku komu patrí.
V kapitolách som sa spočiatku strácala, keďže boli písané jedna cez druhú, ale našťastie to už potom pokračovalo dobre.
Na začiatku, keď sa ešte vyšetrovalo zmiznutie Ellie, tak to bolo čo? Akože, knižná polícia si s tou našou môžu navzájom podať ruky ohľadne robenia veľkého hovna.
Vážne som sa zamýšľala nad tým, či dať tri a pol alebo štyri hviezdičky, pretože kniha je naozaj úplne obyčajná a rozhodne som očakávala väčšie zvraty. Nakoniec som sa rozhodla pre štyri, ale aj to so zavretými očami. Inak ak očakávate thriller, tak sa pripravte skôr na psychologickú drámu. V každom prípade si to musí prečítať každý sám a vytvoriť si vlastný názor.
Jedná se o mé první seznámení s autorkou, a já jsem spokojená. Kniha si na nic nehraje, autorka se ani nesnaží mlžit až do poslední chvíle. A to se mně na tom líbilo nejvíce. Nereálnost příběhu neřeším. Vždyť to bych mohla psát téměř u každé knihy. Epilog vhání slzy do očí.
Těším se na další setkání s autorkou.
Je zvláštní, že Floyd oslovil Laurel jménem. Vždyť se nikdy neviděli! Přitom tohle Laurel nezarazilo a nezabývala se tím. Namísto toho ji zaujal jeho přízvuk. Proč? Až potom se mimo jiné dovtípila, že ji zná z internetu kvůli její nezvěstné dceři. Tímto způsobem je to nedotažené, protože každý by se přece zajímal, odkud ho/ji ten dotyčný zná. Na druhou stranu se jedná o hezký příběh, který má mnoho otazníků čekajících na odpověď. Co je lákavé, je ono zrcadlo minulosti a současnosti, jež se naskýtá u obou dcer - Ellie a Poppy. Rozplétání je podivuhodné a ještě podivuhodnější je zadostiučinění Laurel, která se dozvídá fakta skrze jinou "rodinu".
Tak to zas byla jízda.. Parádní psychothriller, který nemá moc reálnou zápletku, ale je dokonale napsaný a nenechá Vás knihu odložit. Napínavé, prostě geniální.
Dle hodnoceni, ktere jsem si zde precetla jsem ocekavala, ze se z knizky posadim na zadek a spadne mi brada....Bohuzel, to se nestalo.... Davam tri hvezdicky....ale nic hlubokeho ve mne kniha nezanechala....nic, zkratka nic.....Malo uveritelny pribeh.....zadna hloubka....ac se o ni aurorka zrejme pokousela....
Knihu jsem koupila s obavami zda mě bude bavit a musím říct to byla úžasná jízda.Tohle je kniha,která se čte jedním dechem.
(SPOILER)
Laurel Macková má tři děti. Nejstarší je chlapec Jake, potom dcera Hanna a nejmladší a dcera Ellie. Ellie je vzorná a bezproblémová studentka, která ale jednoho dne záhadně zmizí. Laurel po ní nepřestává pátrat, ale policie už je bezradná... Po deseti letech už pátrání pomalu vzdává, když se náhle objeví Elliiny ostatky....
Kniha je velmi čtivá, vlastně se o ní skoro nedá odtrhnout, ale je tu několik ALE:
(POZOR SPOILER!!!!!!!!!):
- To se vážně 15 letá holka pokusila o útěk jen jednou?
- Co to okýnko? Nedalo se otevřít? Pokud ne, dalo se na něj bouchat, vždyť vedlo na ulici! Pokud se otevřít dalo, dalo se jím buď prolézt nebo aspoň volat o pomoc. (Pokud se otevřít nedalo, jak se tam dostával čerstvý vzduch?)
Otázky, samé otázky..... :-)
A taky matka mi nebyla moc sympatická: "To tys měla zmizet a ne tady jíst toast s fazolemi."
Ukázka:
"Ta otázka Laurel zaskočí. Nezněla totiž, jestli ji nenáviděly, ale jestli ji nenávidí. Vybaví si včerejší telefonát s Blue a Jakem. Vybaví si, že Hanna je ochotnávést pouze tu nejzákladnější lidskou komunikaci, i to, jak si ji oba potomci drží od těla."
Larel matce Ruby: "Chci, abys věděla, že jsi ta nejlepší a nejbáječnější máma na světě a já mám mimořádné štěstí, že jsi tu se mnou tak dlouho. (...) A že jsi nemohla být v ničem lepší, než jsi byla."
"Laurel," odtuší Paul opatrně, "řekl bych, že jestli od tebe Hanna něco opravdu potřebuje, tak odpuštění."
"Odpuštění?" diví se Laurel. "A co bych jí měla odpustit?"
Nastane dlouhá odmlka, Paul si rozmýšlí, jak odpovědět.
"Měla bys jí odpustit...," řekne nakonec, ".... že není Ellie."
Musím říct, že mě kniha opravdu velmi překvapila. Jsem nadšená,toto byla jízda. Přestat číst se opravdu nedalo. Na konci jsem byla i naměko. Rozhodně doporučuji všem přečíst.100%. I když byl děj předvídatelný,na zážitku to rozhodně neubralo.
Druhá moje kniha od této geniální autorky - a opět pecka jako hrom!
Jsem ohromně nadšená.
Přestat číst se prostě nedá, napínavá je velice - paní autorka má neskutečnou fantazii.
Číst takovéto knihy mě prostě neuvěřitelně baví a rozhodně doporučuji všem!
Kniha se dobře četla, měla velmi zajímavý příběh, i když děj je docela předvídatelný.
Jeto takové zvláštní a tajemné a hodně dobře napsané.Mám ráda takové hle zvlážtn í tajemné knížky a hodně zajímavé
Knížka byla velmi čtivá. Dostala mě i její ponurá atmosféra. Sice byl děj od začátku předvídatelný, to ale zážitku ze čtení neubralo.
Po nějaké autorčině knize jsem se už delší dobu poohlížela a nakonec se mi dostal do rukou tento titul ;-). A musím říct, že příběh mne opravdu překvapil - a to hned z několika důvodů. Vyprávění jako takové je poměrně dlouho spíš poklidné, na mne působilo dokonce skoro pohodově a k žádným velkým zvratům nedochází. Čtenář se seznamuje s tím, co předcházelo zmizení Ellie, a také s tím, jaká byla. A potom je zde druhá časová osa ze současnosti, tj. po deseti letech od oné události, kdy jsou nalezeny její ostatky. A kdy její matka Laurel pátrá po tom, co přesně se tenkrát stalo, případně, jak se mohla její dcera doslova vypařit, aniž by se našel jediný očitý svědek... Hned na začátku se Laurel seznamuje s Floydem a jeho dcerami, ale hlavně s malou Poppy, která je Ellie tak neskutečně podobná. Proč tomu tak je, začne čtenář tušit poměrně brzy, ale že by kniha byla nějak extra předvídatelná, to bych ani neřekla. Možná trochu ano, i když mně to nevadilo ;-). Pokud jde o věrohodnost příběhu, tak tohle já u knih neřeším, jinak bych snad musela přestat číst! :-) Já jsem byla totiž opravdu spokojená, kniha mě na závěr i rozesmutnila, proto dávám plný počet a na další setkání s autorkou se budu zase někdy těšit...
Bizarní.
Tak okomentovala svůj román sama autorka v doslovu. A já s ní souhlasím. Tento příběh spadá do oddílu naprosto neuvěřitelných. Navíc čtenář už od půlky jasně vidí, kam zápletka směřuje a jaké bude její rozuzlení.
Nicméně nelze knize upřít čtivost a velmi dobrý psychologický vhled na rozpad rodiny po zmizení jednoho dítěte a dopady této tragédie na jednotlivé členy.
Bohužel po pravdě nechápu tak vysoké hodnocení a nemůžu se ubránit pocitu, že je kniha záměrně napsána tak, aby brnkala na struny ženských čtenářů. Pro mě velké zklamání.
Výborná kniha od začátku až do konce. Nemohla jsem se odtrhnout. Sice bylo už od čtvrtiny tak nějak jasné kdo a co a závěr jsem takový čekala, ale to vůbec neubralo na celkovém dojmu. Přestávky při čtení byly potřeba, protože děj opravdu není chvílemi příjemný, do postav jsem se snadno vžila a soucítila s nimi, nebo je naopak nenáviděla. O to strašnejší je, že takové případy se dějí. Thriller ovšem téměř dokonalý : )
Beze svědků - potkat se s vyšinutým člověkem a ještě k tomu beze svědků, tak nám to dá čtivou knihu. Kapitoly současnosti se střídají s tím, co bylo dříve. Mrazivé - bylo dříve, znepokojující byla současnost. Něco se mi zdálo i krkolomné, ale zase jsem měla nad čím žasnout. Přečtěte si a posuďte sami.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Beze svědků |
| 2021 | Rodina z podkroví |
| 2016 | Dům, ve kterém jsme vyrůstali |
| 2020 | Pod dohledem |
| 2012 | Pravda o Melody Brownovej |
Hodně fajn kniha. Vytkla bych ty aury, vůbec se to do příběhu nehodilo.