Hluboký hrob
Steve Robinson
Jefferson Tayte série
< 2. díl >
POUZE MUŽ PŘIPRAVENÝ ZEMŘÍT MŮŽE VYKOPAT HLUBOKÝ HROB… Současnost. Do jednoho z domů na předměstí Washingtonu dorazí bez vysvětlení zastaralý dětský kufřík. O týden později se americký genealog Jefferson Tayte ocitne v anglickém hotelovém pokoji tváří v tvář nabité zbrani. Válkou zmítaná Británie roku 1944. Právě sem zavedou Tayta stopy v pokrevní linii jeho klientky. Eliza Grayová by se ráda setkala se svou skutečnou matkou, kterou nikdy nepoznala, neboť netušila, že je adoptovaná. Tayte doufá, že zařídí jejich znovushledání, místo toho ale odhalí příběh mladé anglické dívky a amerického vojáka z 82. výsadkové divize, jejichž láska skončila více než tragicky…... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2016 , Mystery PressOriginální název:
To the Grave, 2012
více info...
Přidat komentář
Po prvním setkání s genealogem JT jsem byla poněkud v rozpacích, tentokráte ve mně tento detektiv amatér, jehož slabostí je noční mlsání čokoládek, zanechal poněkud lepší dojem. Lví podíl na tom má dějová linie, odehrávající se v době II. světové. Dávné tajemství a válečná Anglie - výsledkem je čtivý (nejen) milostný příběh. Přidávám se k názorům, že množství vražd, které měly zabránit odhalení temné pravdy, bylo poněkud nadlimitní. A také se nemohu ubránit dojmu, že poslední zhruba čtvrtina příběhu byla tak nějak uspěchaná. Události gradovaly strašně rychle, možná že nás čtenáře mohl autor ještě na chvíli zavést někam do slepé uličky. Doufám, že další kniha ze série potvrdí vzestupnou úroveň, zatím za 4 (hvězdičky).
Opět velká spokojenost a vlastně ještě o dost větší než posledně. Rozhodně mohu vřele doporučit, tenhle příběh je opravdu silný a chytne nejen za srdce!
Jsem nadšená z příběhu, který mě bavil od samého začátku a nedal mi klidu, dokud jsem se nedozvěděla, jak to vše bylo. Líbilo se mi, jakým způsobem se Tayte dobral pravdy.
Menin příběh mě dostal. Hodně jsem o něj přemýšlela. Nejvíc mě fascinovala její matka. Byla hluboce věřící katolička, která milovala víc Ježíše než své děti. Což je samozřejmě špatně. Tenhle fanatismus nechápu. Pro katolíka by měla být na prvním místě láska k bližnímu.
Knihu vřele doporučuji. Pokud máte rádi záhadné rodinné spletité příběhy o minulosti, neváhejte a běžte do ní. Jediné mínus pro mě je, že zde bylo moc vražd. Stačila by jedna pro vývoj příběhu. Ubírá to jeho reálnosti. Jinak je to skvělé vyprávění pro chvíle odpočinku.
K trudošově názoru v podstatě asi nemám co dodat. Na knížku jsem se hodně těšila - a nezklamala. Bez těch vražd by se příběh asi obešel, motiv genealogie je zajímavý sám o sobě, není potřeba ho něčím "vyšperkovat". Dala bych 4,5 bodu, ale celkový pocit z knížky je takový, že zaokrouhluji nahoru. :)
Steve Robinson po úspěchu první knihy vsadil na jistotu a tu další vystavěl dle stejného vzorce. Čtenář tak dostane prakticky stejný mix napětí a rodinné historie jako ve Stopách krve, jen zasazený do časově bližšího rámce 2. světové války. Plusem je, že se Hluboký hrob nezamotává do osidel vlastních konstrukcí. S poměrně jednoduchým motivem dokáže autor pracovat natolik šikovně, že člověk do posledních stran netuší, v čem že to byl celou dobu zakopán pes, jeho pán i vycházková hůl.
Znovu si však nedokážu odpustit výtku stran nezvládnutého thrillerového motivu, jež opět působí dojmem nutného zla. Přitom samotné genealogické pátrání se všemi profesními detaily, kličkami a fintami je dostatečně zajímavé, aby mohlo být upuštěno od nesměle vršících se mrtvol. Navíc potřeba zapojit hrdinu do dobrodružného příběhu, ve kterém jde o život, mi zbytečně shazovala hodnověrnost celého vyprávění. Odkrývání kostlivců ve skříních přece nemusí za každou cenu vést k vraždám na potkání. Jinak ale paráda.
Štítky knihy
Anglie druhá světová válka (1939–1945) vraždy první láska Velká Británie rodopis, genealogie adoptované děti prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2016 | Stopy v krvi |
2016 | Hluboký hrob |
2017 | Poslední anglická královna |
2017 | Ztracená vládkyně |
2020 | Dopisy od mrtvého |
Zápletka byla výborná, ale první polovinu knihy zabíjely dlouhatánské pasáže odehrávající se v minulosti. Jak se poměr v druhé polovině srovnal, tak se kniha stala mnohem lepší a čtivější. Kniha dále velmi názorně ukazuje, jak zaslepenost a pokrytectví (zejména náboženské) jednotlivce dokážou uvrhnout do neštěstí a zoufalství celou spoustu nevinných lidí. A v případě institucí, jako byly Magdaleniny prádelny, vedl pochybný výklad náboženství a morálních hodnot ke zničení života tak obrovského množství lidí, že to přesahuje běžnou představivost. Naprosto mi není jasné, jak v civilizované zemi jako je Británie mohl být někdo prakticky neomezeně uvězněn v takovémto zařízení bez možnosti úniku.