Jemné umenie mať veci v p**i
Mark Manson
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401008/mid_jemne-umenie-mat-veci-v-p-i-c3q-401008.jpg
3
1188
1188
Kniha o osobnom rozvoji pre novú generáciu od blogerskej superstar, ktorá ukazuje, ako sa prestať riadiť pravidlami „pozitívneho“ myslenia a nájsť svoj vlastný spôsob spokojného života podľa toho, čo je pre nás dôležité. Ľudské bytosti sú totiž omylné a majú svoje obmedzenia. Nie každý môže byť úžasný a výnimočný. Niekedy sme víťazi, inokedy lúzri a nie vždy je to naša chyba. Neustála snaha o dokonalosť, o naplnenie očakávaní, ktoré na nás naložila spoločnosť, rodičia, či my sami je presne to, čo nás robí nešťastnými. Namiesto toho by sme mali spoznať svoje limity a naučiť sa ich akceptovať. Až keď si priznáme svoje chyby, strachy, neistoty a začneme čeliť možno aj trochu nepríjemnej pravde, môžeme začať rozmýšľať, aké veci sú pre nás naozaj dôležité.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Originální název:
The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life, 2016
více info...
Přidat komentář
Ke koupi mě nalákal název. Obsah je obdobným způsobem prostoupen vulgaritami. Končím na str. 38. Netuším, co se mi autor snaží sdělit krom vlastních mindráků. Mám u pr**le, jestli na další straně dojdu k prozření. Tím je pro mě účel knihy splněn...
Motivační kniha, která mě motivovala
knihu nedočíst a odložit. Byl to dárek od mé celoživotní kamarádky, proto jsem se snažila ..opravdu...Nejsem z cukru, ale tohle i na mě bylo moc. Vulgarity jsme se naučili používat v běžné, hovorové řeči, přesto...nebo právě proto si myslím, že do knih nepatří. Nebo ne v takovém množství. Za mě titulek dobrý, obsah ne až tak povedený ... co si z knihy beru? Snad jen to, že když se mě někdo zeptá, jak se mám...řeknu výborně...ať už jsem potopená v bahně třeba až po nosní dírky...
Jednou a stačilo. Myslela jsem, že knihu ani nedočtu. Z této knihy jsme si neodnesla vůbec nic. Jen to, že další takovou už číst nebudu. Naprostá ztráta času.
Sdílím obsah předchozího komentáře. Sem tam nejaka věta,kterou by stálo za to si pamatovat jen proto abych si připomněla že už nikdy nemam cist tuto knihu
(SPOILER) Škoda papíru, negativismus a pasivita, že by měla být ta správná životní cesta? A ještě vše zabaleno ve vulgaritě a hulvátství. To asi ne...
Podobné asi jako řada jiných duchovních knížek - dalo by se to napsat na jednu A4. Z toho bych si vlastně odnesl stejné poselství jako z celé knížky. Myslím, že nejdůležitější je zapamatovat si ten název a k tomu dovětek, že byste se měli starat jen o ty důležité věci a přemýšlet nad tím, co je ve vašem životě to hlavní a co stojí za námahu. On sám název napovídá tomu, že by se z vás stal kompletní flegmatik, což se knížka snaží vysvětlit, že tak vlastně není. Každopádně nějaké dva měsíce po dočtení si nepamatuju zhola nic, právě jen to, že bych měl mít spoustu věcí u pr*ele :-)
Přestože je kniha útlá, neměl jsem sílu ji dočíst. Jakobych stál stále na místě. Vše by se dalo shrnout na jednu stránku. Všechna Mansonova díla jsou mě u prdele. Téhle literatuře bych dal nejraději odpad, ale přece tam nějaká ta motivace je.
No… knihu jsem ani nedočetl, asi je to tím, že jsem od ní očekával o hodně víc a bohužel to se nenaplnilo. Hlavní myšlenka je jasná a šla by shrnout na 5 stran, bohužel tady se to opakuje pořad dokola v cele knize, takže opravdu stačí přečíst první kapitolu a víte co autor chtěl říct ale nečekejte nic převratného, bohužel.
Upřímně, na to jaký tahle kniha byla boom jsem čekala mnohem víc. Povídání celkem o ničem a nakonec ani nepřijdete pořádně na to, co si z ní máte, jako z motivační knihy, vzít.
Vůbec nejsem na tento typ knížek. Osobní rozvoj jde nějakým způsobem úplně mimo mě
Prostě jim moc nežeru, že po přečtení rad, které většinou zní jako “nic není nemožné když do toho dáš všechno” a nebo “každý může být úspěšný, stačí když se budete řídit jednoduchým pravidlem….”.
No prostě kraviny a ne, opravdu ne každý může být úspěšný.
Takže od této knížky jsem toho taky tolik nečekala a díky tomu jsem byla strašně mile překvapena
Ne jen že jsem se při přirovnáních smála jak malá, ale navíc jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, které neměli úplně nic společného s tím, jak být úspěšný.
Je teda pravda, že je knížka občas až zbytečně moc vulgární a někdy je to děsně našroubovaný jen aby to tam bylo.
Takže ne, nestala jsem se přes noc úspěšnou podnikatelkou, ale kniha mě pobavila, četla se dobře a není to jen prázdné tlachání. Najdete zde zajímavé střípky z druhé světové, hudebního průmyslu (Metallica a Beatles) a taky osobního života spisovatele.
Pořád pro mě tato literatura není, ale do budoucna se nebudu tolik bránit a třeba ještě něco přečtu.
Průměrná motivační kniha. Některé myšlenky jsou opravdu dobré, líbí se mi připojení osobního příběhu autora. Styl psaní je vulgární a takový “chlapský”. Chyběla mi nějaká praktická část, takhle si člověk knihu přečte a zapomene. I přes průměrné hodnocení si knížku hodlám přečíst znova a nad některými kapitolami se zamyslet.
Chtěl jsem to vzdát hned po první kapitole. Nakonec jsem tomu ještě dal šanci a vzdal to až po druhé. Možná by tam i byly nějaké zajímavé myšlenky, ale kdybych z těch cca 200 stran odečetl omáčku, která je úplně o ho*ně, tak jsme na 80 stranách a kdybych odečetl sprostá slova, tak jsme na 50? Osobní rozvoj mám rád a něco už jsem toho načetl, ale tohle teda ne. Navíc, dle toho kousku co jsem přečetl, mám pocit, že bych se stejně nic nového ani nedozvěděl a jen bych musel snášet kecy o ničem.
Zmíněná omáčka ve stylu prsou Jennifer Aniston nebo 80-ti leté paní, která podle autora neměla 30 let sex a nemůže si uprdnout bez toho, aby ji nebolela záda a proto se chová jako kráva? To jako vážně? K čemu toto je v knize osobního rozvoje? Autor je rádoby vtipný a myslí si, jak je jeho styl asi drsňácký, chlapácký, ale mám pocit, že má spíš dost problémů sám se sebou. A já ztrácet čas s takovým hulvátem nebudu.
Kniha je napsána vtipně a má zajímavý formát. Co se týče obsahu tak ač jsem za sebe velkou část věci z toho věděl, tak furt nějakou hodnotu to má a určitě něco člověku dá. 3/5
(SPOILER)
Tato kniha mě nenaučila, jak mít všechno u p*dele. Každý si po přečtení této knihy něco odnese, například, jak mít všechno u p*dele a někdo zase absolutně nic. Záleží, podle mě, hodně na tom, jak knihu vnímáte a rozhodnete se s poznatky z ní naložit.
Já bych knihu nazvala spíše Poznatky o tom, jak si naprosto nepo*rat život. Doufala jsem, že mi kniha pomůže vnímat svět s větší lehkostí, to se ale nestalo. Možná to přijde časem, a možná taky ne. Čtení knihy mi ale nepřišlo jako ztráta času, rozhodně vám to změní pohled na svět, nebo minimálně ukáže jiný pohled na svět, který stojí za zamyšlení.
Co jsem se vlastně naučila? No, bylo toho hodně, ale nejdůležitější jsou snad tyto body:
Nejsnadněji nám jdou většinou věci, u kterých se nesnažíme. Takže občas je lepší netlačit příliš na pilu.
Téměř všichni budeme žít normální život, proto je třeba se s tím smířit.
Vše, co se děje v našem životě je "náš problém" a my rozhodneme o tom, jak s ním naložíme, nehledě na to, zda je problém vítány, nebo ne. "Vyřešit" problém nutně neznamená řešit problém sám - můžeme požádat o pomoc anebo třeba problém vůbec neřešit, což je vlastně taky řešení (i když špatné). Potom ale nepřijde pocit štěstí a radosti - ten jediný skutečný.
Spoustu problémů si nevybereme, ale ty, které ano, vybírejte pečlivě.
Cesta je důležitější než cíl (jak řeklo už spoustu lidí i dříve). Nezamilujte se proto do výsledku, ale do cesty, kterou budete procházet.
Nikdo není dokonalý, mýlíme se všichni a pořád.
My lidé jsme skvělí už jenom proto, že jdeme stále dál, i když život přidává problémy a na konci nás tak jako tak čeká smrt.
Všichni jednou umřeme. Je to fakt, který nás všechny spojuje. Proto není třeba se čehokoliv bát.
Kniha nebyla tím, co jsem hledala ani čekala, ale stála za přečtení. A dala něco málo do života. Dávám tři a půl hvězdy ***.
Knížka je napsána pro mě příjemným jazykem a beru to tak jak to je. Výborné čtení, záleží jen na tom, jestli od toho očekáváte to, co máte v hlavě ještě před tím,než to přečtěte Pak chápu,že člověk může být zklamaný . Ale ják říkám, skvělá kniha!!! Spousta věcí se vynoří mezi řádky, stačí se dívat v životě okolo sebe a ne na obrazovku telefonu . Vřele doporučuji všem .
„Čo ak je tajomstvo spokojnejšieho života skôr v tom, že si budeme veriť o čosi menej? Veď napokon, ak sú naše srdcia a mysle také nespoľahlivé, možno by sme mali svoje zámery a motivácie častejšie spochybňovať.“
„Presne ako sa Mark Dnešný môže pozrieť na Marka Včerajšieho a vidieť všetky jeho chyby a omyly, tak aj Mark Zajtrajší sa jedného dňa obzrie na Marka Dnešného a na to, čomu veril (a čo všetko spísal do tejto knihy) a všimne si podobné nedostatky. A to bude dobré. Lebo to bude znamenať, že som sa niekam posunul.“
„Byť priemerný je dnes ekvivalentnom zlyhania. Dostať sa do stredu balíka, do stredu krivky v tvare zvona je to najhoršie, čo sa vám môže prihodiť. Ak je ukazovateľom úspechu v prevládajúcej kultúre byť výnimočný, tak je potom lepšie spadnúť na samý spodok krivky v tvare zvona, ako držať sa v strede. Lebo veď ste aspoň niečím zvláštny a pútate na seba pozornosť. Mnohí si volia takúto taktiku: každému dokázať, že ja som ten najnešťastnejší, najutláčanejší alebo najprenasledovanejší. Veľa ľudí sa bojí priznať priemernosť, pretože sú presvedčení o tom, že len čo to urobia, nikdy nič nedosiahnu, nikde sa v živote neposunú a ich existencia bude zbytočná. Tento typ premýšľania je nebezpečný. Ak prijmete predpoklad, že život za niečo stojí iba vtedy, keď je pozoruhodný a skvelý, akoby ste pripúšťali, že väčšina populácie tejto planéty (vrátane vás samých) za nič nestojí.“
„Skutočné šťastie prichádza vtedy, keď objavíte problémy, ktoré vám budú robiť radosť a ich riešením sa budete zabávať.“
Vtipný týpek, ten Mark Manson. A omnoho múdrejší, ako sa v texte tvári. Vidieť, že si čo-to naštudoval, čo-to prečítal, čo-to odžil. A dokáže to pútavo, zrozumiteľne a s humorom namixovať. Ani neviem, či som sa pri čítaní tejto knihy viac bavila alebo učila. Keď motivačná literatúra, tak v takomto štýle. Škoda, že ku koncu ubúdalo sarkazmu a pribúdalo patetickosti, pri úplnom závere som si kládla otázku, či ho autor písal v triezvom stave, ale inak kniha bola taká, ako naznačuje názov: provokačná, vtipná, moderná, nad vecou.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le |
| 2020 | Všechno je v pr**li |
| 2020 |  Ideál |
| 2022 | Will |
| 2020 | Modely úspešného randenia |
Tak tohle napsal třicátník Člověk o víc jak generaci mladší než jsem já A proč to uměl napsat? Protože byl rozmazlenej zmetek plnej průserů, kterýho rodiče z nich netahali v domnění, co pro něj dělaji záslužnýho, ale kterýho nechali, ať se z toho vyhrabe sám. A on našel nejen dostatek zodpovědnosti, upřímnosti k sobě, sebereflexe a moudra, ale tím i své hodnoty a poznání, že ne chvilky prozářené sluníčkem a samý úspěch, zdar a uznání, ale problémy a umění se s nimi poprat z nás dělá silné osobnosti, které na sebe snad dokáží být tak nějak "hrdé" a mít aspoň trochu sebejistoty a sebeuznání. Jako by mi z duše mluvil. Etapa života nebo to, co se nám v tu chvíli zdá být to nejstrašnější, co nás může postihnout, se v konečném efektu, když to přežijeme, ukáže jako ten nejpřínosnější moment pro náš život. A když to nepřežijeme, tak se taky nic nestane, protože jsme jen malinkatej kamínek v obrovské mašinérii a nakonec umře každej.
Už jsem těch knížek o seberozvoji a osobním posunu přečetla dost. Ale ve srovnání s tímhle to byly jen rádoby chytrý kecy a knížecí rady. Mnohdy od lidí, kteří nezažili nic, s ničím se nemuseli nikdy potýkat, nic nemuseli překonávat. A tak dodneška ani neví, co je a není dobrý mít u prdele a ty svý rádoby moudra cpou do hlav ostatním, takže jim v nich udělaji ještě větší guláš a vystaví je ještě větší nejistotě a pochybám o sobě samých. Vždyť jakto, že to, co mi tu sypou do hlavy, já neumím? Ani nechápu, čím začít a jak na to mý zlepšení.
Tohle je ryze praktické, konkrétní a uchopitelné. Tady si člověk uvědomí, že není středem vesmíru a že to, co se mu děje, je úplně normální a má to tak (nebo někdy mělo) 99,9% lidí na světě. A vždycky je to jen na daném jedinci, jak se k tomu postaví a jakou za svá rozhodnutí přijme zodpovědnost.
Teď se uvažuje, že se na základkách bude vyučovat předmět na posilování duševního zdraví dětí. Tohle by byl snad jediný adept, kterého "znám", který by to mohl vyučovat. Včetně své trochu drsné a trochu vulgární formy.