Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543280/bmid_jist-meditovat-milovat.jpg
4
997
997
Pouť pro mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií. Úspěšná, dobře zajištěná novinářka po rozvodu s manželem a dalším nevydařeném vztahu prochází krizí, má pocit, že zklamala okolí i sebe. Rozhodne se odpoutat od všeho, čím dosud žila, opouští zaměstnání a vydává se sama na roční cestu kolem světa v naději, že pochopí, kam vlastně chce svůj další život nasměrovat. Na první zastávce v Itálii jí okouzlí italská bezprostřednost, žena pookřívá a bezstarostně vychutnává stejnou měrou nezávazné dvoření i bezkonkurenční kuchyni. Po čase odchází na čtyři měsíce do Indie, kde se v ášrámu usilovně pokouší prostřednictvím meditací najít cestu do vlastního nitra a ne vždy se jí to úplně daří. Hrdinčina cesta končí v Indonésii, kde se stane na ostrově Bali žačkou místního šamana. Nakonec, obohacena setkáním s odlišnými kulturami si postupně vyjasňuje vlastní představy i cíle a své cestování uzavírá s pocitem, že nyní již dokáže uvést svůj život do rovnováhy a stanovit jeho základní hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2016
,
Audioteka
, Bookmedia
Originální název:
Eat, Pray, Love: One Woman's Search for Everything Across Italy, India and Indonesia, 2006
Interpreti: Kristýna Kociánová
více info...
Přidat komentář
Nejvíce mě bavila první část další už se nedaly číst . Itálie byla o něčem ,ale druhá část mě svou pointou nezaujala ,a proto jsem se neprokousala ani k poslední části
Kniha patri k mym nejoblibenejsim,vystizne popisuje kultury vsech tri zemi, ktere hlavni hrdinka navstivi, doporucuji.
Tuhle knihu zbožňuju. Sáhnu po ní vždy, když zrovna nemám co číst. Jediná věc, která je v knize nesnesitelná je část Indie. Meditace, modlení a Buddha nic pro mě. Zato Itálie, Řím a spousta jídla, to se čte velmi dobře. Indonésie průměr. Hlavní postavu Liz mám ráda, je prostě sama sebou.
Kniha se mi také líbila více než film,ale bohužel jsem jí nemohla dočíst do konce,v některých kapitolách jsem se ztrácela..nicméně jako opravdová zkušenost je to super..
Po filmu, který jsem viděla poprvé v kině jsem nemohla hodinu promluvit, jak některé myšlenky souzněly s mojí duší,pravdou..
Pokud bych měla knihu srovnat s filmovým zpracováním, jednoznačně u mě tištěná podoba vítězí. Ne, že bych si snad neužívala Julii Roberts v hlavní roli a neuměla se kochat krásným Brazilcem, ale knižní podoba na mě zkrátka zapůsobila více. Všechny způsoby meditace i pouť za hledáním rovnováhy mě hluboce oslovily. Každý v životě potřebujeme rovnováhu a skutečně jen velmi málo lidí ji skutečně má. Myslím, že takovouhle roční cestu za sebepoznáním by čas od času potřeboval každý z nás :).
Četla jsem ji protože mě zaujal film. Místy vtipné, místy trefné, místy jsem musela přeskakovat, protože se to fakt nedalo.
Asi jsem čekala víc. No nic, i tak jsem knihu přelouskala. Nedávno jsem shlédla i film. Zajímavá otázka duchovna. Cestování super, poznávání nových lidí fajn. Myšlenka na konci-není vždy důležité být v rovnováze, občas se musí porušit a i přes to budeme šťastni.
Ačkoliv nejsem moc duchovně založený člověk, vrhla jsem se do četby této knihy s nadšením. S hlavní hrdinkou jsem soucítila - náročný rozvod a neméně náročný milenecký vztah ji přiměl se sebou něco dělat. Měla ovšem to štěstí, že si mohla dovolit placenou roční dovolenou, kterou se rozhodla strávit hledáním rovnováhy - to jsem ji zas malinko záviděla. První 4 měsíce v Římě jsem putovala s ní, jelikož Řím je moje oblíbené město, naprosto jsem viděla, jak prochází pro mě známými náměstími, kochá se kašnami, učí se italsky a jí všechny ty italské dobroty. Myslím, že 10 kg co přibrala je naprosto vypovídá o tom, jak se začala dávat do kupy. Další 4 měsíce, které strávila v Indii, už mi tak zábavné nepřišly, ale nějaké poznatky jsem si z nich také určitě odnesla. Meditace, meditace, překonání toho co se mi nelíbí, v podstatě zastavení všech světských aktivit - myslím, že pro většinu z nás naprosto nemyslitelný program. A poslední 4 měsíce, Bali a nakonec Gili Meno, další místa, kde jsem byla a ke kterým mám osobní vzpomínky - mě dostali na konec knihy, kde hrdinka nachází nejen rovnováhu, začíná se smát játry, ale i lásku. Knihu rozhodně doporučuji.
U knížky jsem netušila co bych vlastně měla očekávat, rozhodně jsem ale myslela, že příběh bude lepší. První stránky mě vůbec nebavily, ale stále jsem si říkala, že ono se to zlepší. Zlepšilo, ale ne o moc. Konec části 'Itálie' mě konečně začal bavit, ovšem poté začala část 'Indie' jejíž začátek mě opravdu zklamal. Nemůžu si ovšem stěžovat na poslední část knížky a to 'Indonésii', která byla opravdu povedená a já četla jako divá.
Moc jsem od toho nastesti neocekavala. Proste takovy denicek Elisabeth o tom jak pri cestovani hledala sama sebe. "Duchovno a boj s depresi" me moc nepresvedcili. Nejspis i proto, ze cely pribeh zacina v dobe, kdy uz ma Elisabeth to nejhorsi za sebou a az na jeden vecer v Italii, kdy se zacne opet citit depresivne (nebo spis smutne), si pobyt v Italii uziva. V Indii resi problemy s meditaci (tato cast knihy me asi mela "duchovne" oslovit, ale nestalo se), no a v Indonesii se konecne neco zacalo dit. Italska atmosfera byla na jednu stranu vykreslena ve stylu dolce vita - ale pro me (jako milovnici pamatek a historie) tam neco chybelo, nejzajimavejsi - diky postrehum ze zivota mistnich lidi byla nakonec Indonesie. Neni to vylozene brak, ale clovek nema potrebu se ke knize vracet a nejaky velky dojem nebo takovy ten neodbytnou potrebu o knize i po precteni neustale premyslet to ve me nezanechalo.
S velkými pauzami jsem se dočetla do dvou třetin, dál už jsem se nedonutila. I u mě převládá pocit, že film byl mnohem lépe zpracovaný. Nebo spíš tato literatura není nic pro mě
Knihu jsem si koupila a přečetla na základě shlédnutého filmu "Jíst, meditovat a milovat" a musím se přiznat, že film byl zpracován lépe, než kniha, což se často nestává.
Zaseknutý bezhlavě se řítící výtah, který jede ze strašidelného podzemí úzkosti, samoty a lepkavé bolesti, lze otevřít v momentě, kdy je úzkost uvědomělá, vystoupit lze, když přijde odhodlání a statečnost. Pak jíte, meditujete a nakonec zase milujete nebo jste milováni, to je zde to samé,ne? Zcela vědomě se necháváte kolébat štěstím, protože opravdu chcete. Průvodce, psychoterapie, mystika a život sám - all in one. Smějící se Buddha ve formě smailíka, prosím.
Knihu jsem četla v době, kdy jsem sama měla menší existenciální a milostné drama. Myslela jsem si, že mi pomůže k jeho překonání hlavně, druhá její část o meditaci v Indickém ašrámu, ale kupodivu mi nejvíce pomohla Itálie a Bali, které se mi líbily nejvíce. Přes střední část se mi horko těžko dostávalo, ale tam mi nejvíce utkvěl zřejmě Richard z Texasu. Udělat za životem takovou tečku je opravdu těžké a musím autorce složit velkou poklonu, že to dokázala, a že to dokázala dokonce i napsat. Osobně bych nerada psala o svých osobních trápeních takovým způsobem, ale právě díky tomu si mě kniha získala a jakmile na ni narazím, jsem rozhodnuta si ji pořídit do knihovny, protože se k ní určitě chci vrátit a přečíst znovu.
Filmové zpracování knihy jsem si pustila až po jejím dočtení, když jsem v sobě měla stále dojmy ze čtení a musím říct, že mě film nadchnul. Je pravda, že tam některé důležité věci chyběly, ale taková kniha musela být pro filmaře dosti zapeklitý oříšek, aby k tomu napsali scénář. Film mě okouzlil a Julia Roberts v něm byla skvělá. Dokonce jsem poznávala jednotlivé repliky z knihy.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jíst, meditovat, milovat |
| 2014 |  Podpis všech věcí |
| 2016 | Velké kouzlo |
| 2021 | Město dívek |
| 2011 | V dobrém i ve zlém |
Krásný životní příběh podle skutečné události. Moc se mi líbilo, jak si Liz putování užívala podle svého. Díky téhle knížce jsem začala víc věřit na čtení z ruky :)