Jít za hlasem svého srdce
Jan-Philipp Sendker
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/161060/bmid_jit-za-hlasem-sveho--161060.jpg
4
74
74
Úspěšná mladá newyorská právnička Julia má nevyřešené rodinné tajemství: před čtyřmi lety náhle tajemně zmizel její otec, který pocházel z Barmy. Náhodně nalezený starý dopis Julii podnítí, aby se vydala do jeho rodné země a pokusila se ho najít. Postupně odhaluje otcovo tajemství a začíná chápat, že to, co vypadalo jako podivný útěk od rodiny, byl ve skutečnosti návrat ke kořenům mnohem hlubším, než si kdy dokázala představit.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , MottoOriginální název:
Das Herzenhören., 2002
více info...
Přidat komentář
Němečtí autoři se mi vyhýbají nebo já jim. Takže kdysi dávno Remargue a teď pan Sendker. Až po přečtení jsem zjistila, že jsem četla překlad anglického překladu německého originálu.
Zajímavé.
Příběh se odehrává v Barmě, popisuje neskutečnou životní lásku slepého Tin Wina a tělesně postižené Mi Mi,kteří společně tvoří dokonalý pár. Přes padesátileté odloučení zemřou společně. Popis příběhu zní banalně. Vysvětlení odloučení zlým stryčkem mi přišlo nelogické, ale bylo to napínavé, zajímavě a citlivě napsané.
"Smrt,"řekl U Ba, "není konec života, ale jeho fáze."
Tohle byla hodně zvláštní kniha, a jen těžko nacházím ta správná slova, jimiž bych vám ji mohla co nejlépe přiblížit a popsat. Má to v sobě něco z osudovosti knih Paula Coelha, zaměření se na jinou kulturu a poznávání jejích tradic a zvyklostí, smutek, smíření a záhadu. Dohromady to funguje moc dobře, jako celek se mi knížka líbila, a ještě dlouho mi příběh rezonoval v hlavě. I zakončení je velice slušné, a autorův sloh také. Hned bych se jela do Barmy podívat :)
Toto je moje nej nej nej kniha a pořád hledám nějakou, která mě pohltí jako tato. Silný příběh o dvou lidech jejich láska je tak hluboká, že není měřítka. Na konci jsem plakala a jiná kniha tohle ve mě jeste neprobudila. Rada se k ní vrátím.
Překrásná kniha, která se mi vryla do srdce a zařadila se mezi mé nejoblíbenější. Žádná utahaná slaďárna, ale silný příběh, který by si asi nikdo z nás hned tak nepřál prožít a přesto čtenář musí alespoň trochu závidět nad tak silným citem.
Moc pěkný příběh o lásce dvou lidí, kteří jsou šťastní a spokojení s tím, co mají. Není to klasická "slaďárna", ale příběh o hluboké, nesobecké lásce, o poslušnosti i sobectví ostatních.
Příjemná kniha, která lehce odhaluje prostředí jedné menší asijské země, její kulturu a smýšlení. Zároveň ale silný příběh o lidech s handicapem, kteří našli své místo na zemi a svou lásku Oddechovka na dlouhý večer.
Jedná se o první knihu z prostředí Barmy, která se mi dostala do rukou, nahlédnout do mentality této exotické země je rozhodně obohacující. Samotný příběh mě naprosto pohltil svojí dojemností, čistotou a hlavně téměř pohádkovým vyprávěním. Ten cynik ve mně si občas říkal, že to je až moc, ale věřím, že takto jiný způsob vnitřního života a opravdovosti citů je jiným kulturám vlastním, ale hlavně věřím, že takováto opravdová láska bez jakýkoliv výhrad prostě může existovat.
Nijak zvlášt nezaujala . Pak už jsem začala přeskakovat. Pěkný obal, když knihu držíte a čtete , děla to hezký rámeček a knize dodává punc elegantnosti.
Nádherná, dojemná kniha....vždy když jsem ji četla jsem se cítila tak nějak líp :-) stres a všechny starosti zmizely....krása
Čekala jsem podle názvu a obálky nějakou takovou tu lepší slaďárnu. Ale byla jsem nakonec lehce nemile překvapena, o čem to nakonec bylo. Prolínají se zde dva příběhy - současný a minulý. Ta obrovská láska je samozřejmě ten minulý a ten současný příběh je zde jen proto, aby to mohl vyprávět. A ten mi tam přišel zbytečný, je mu věnováno hodně pozornosti a přitom se nikam nevyvine. Kdyby tam autor tolik nemontoval tu současnost, tak by to mohla být klidně taková milá pohádka a to bych byla asi nadšená, takto to na mě působí nedotaženě, zplácaně a hlavně velmi málo uvěřitelně. Snaha o velikánskou myšlenku se podle mě moc nepovedla.
Zas jednou budu proti proudu, ale nikdo se na mě nesmí hněvat - s touto knihou jsem se těžce minula. Příběh byl předvídatelný, dost nešikovně vystavěný, hlavní hrdinové nesympatičtí a ani hlavní pointa (kdo vidí, nemusí vidět, a opačně) mě nezasáhla tak, jak měla.
Tato kniha je pro mne jedním z nejkrásnějších milostných příběhů, které jsem četla. Je skvěle napsaná, silná a dojemná, udržuje v napětí až do samého konce, zasluhuje 100 % hodnocení.
Povedlo se někomu nerozbrečet se u konce? Mě ne , nečekala jsem takovýhle příběh s ještě hlubší myšlenkou. Nádherná knížka.
Když bych knihu rozfázovala, tak se mi nejvíce líbila ta část kdy je popisovaný život hlavního protagonisty v Barmě do jeho odchodu do USA. Začátek mi přišel přitažený za vlasy a konec - to už ty vlasy někdo skoro vytrhl. Ale jo, užila jsem si jí, jen je to těžko k uvěření, když jsem před tím četla Stín banyánu.
Jít za hlasem svého srdce
Dlho som nečítala tak nádhernú a krásne napísanú knihu o láske :-)