Jmenuji se Nikdo
Matthew Richardson
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355337/bmid_jmenuji-se-nikdo-MIw-355337.png
3
83
83
Vycházející hvězda špionážních thrillerů je tu – fanoušci románu Já, Poutník a seriálů Ve jménu vlasti a Noční recepční si bezpochyby přijdou na své. „Znám tajemství. Tajemství, kterým se mění úplně všechno…“ Solomon Vine patřil k nejlepším špionům své generace. Měl před sebou zářivé vyhlídky. Pak ho za nevyjasněných okolností odstavili na vedlejší kolej. Čtvrt roku nato unesli šéfa istanbulské expozitury MI6. Nikdo neví, komu věřit. Pomoci by mohl dávný přítel zmizelého: Solomon Vine. Je mimo službu, a proto hledá pravdu na vlastní pěst. A brzy zjistí, že v sázce je daleko víc než jen život jednoho špiona…... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno:
2017
,
Knižní klub
Originální název:
My Name Is Nobody, 2017
více info...
Přidat komentář
Špionážní zápletka, politické boje ... příběh měl i osobní rovinu, kamarádství a oddanost. Povedlo se mi dokonce i odhalit o trochu dříve, kdo je NIKDO. Bavilo mne rozlušťování indicií, v ději se podle letopočtů muselo zorientovat.
Pěkná obálka
Mne sa táto kniha páčila, bola napínavá, celý čas tajomná a hviezdičku uberám len za to, že som prišiel dosť skoro na to kto je Nikto. Ale inak bola super.
No kniha... Musím říci jedna dost velká nuda. V podstatě to nejzajímavější je zhruba na posledních 10 stránkách knihy. Jinak kniha postrádá šmrnc na který je člověk zvyklý ze špionážních románů Dana Silvy či Roberta Ludluma. Tento autor je hodně mladý má možná vše před sebou, ale jeho prvotina kterou teď již mnozí z vás drží v ruce je určitě nezdařená. A já za sebe musím říci již v půli knihy jsem věděl kdo je Nikdo, ale to vám neprozradím. Kdo chce ať knihu přečte třeba se mnou bude oponovat a kniha se mu bude líbit. Já ji za ztracený čas nepovažuji, ale musím dát slabých 30%.
Kniha se četla velmi dobře, byla zajímává, zklamal mě však příliš uspěchaný konec.
Kniha nebyla zase tak špatná, jak se zde píše. Dala bych i o hvězdičku více, kdyby byl konec lépe propracován. Četla jsem už sice lepší špionážní knihy, ale autora bych nezatracovala.
Kniha mi přišla velmi slabá, některé pasáže nedodělané, člověk si mohl domyslet vlastní děj, což podle mě není moc dobré, když se to opakuje. Další věc je počet kapitol, kterých je přes 60, ve chvíli kdy jsem se začetla, kapitola skončila a začala další o pár chvil později, prostě knize něco chybělo. Kdyby to bylo napsané jako povídka, tak by příběh nebyl špatný.
Moc hezky napsána kniha. Občasné střídání času bylo pěkně zpestření. Téměř do konce jsem netušila kdo je Nikdo! Zajímavé oddechové čtení.
Knížka mě zaujala od prvních stránek a musela jsem ji co nejdříve dočíst. Šlo to snadno, protože příběh je napsaný velice čtivě a děj svižně utíká (navzdory přemíry jmen a časových odboček).
Zápletka, která se rozuzlí až na samotném konci, je překvapivá.
A po přečtení si můžete sami odpovědět, jestli byste se nechali ovládnout city, nebo jste uvažovali přísně racionálně.
Ono to bylo těžké (takřka nemožné) i pro vycvičeného agenta...
Parádička - napínavá jednohubka vracející se ke kořenům špionážní práce, ovšem ve světě těch nejmodernějších (současných) hrozeb. A i když jsem zloducha tipovala záhy a i když některá témata až příliš připomínala výpujčku od Harrisova Ducha, užila jsem si naplno, protože si to nehrálo na supersložitost vyžadující milión stran.
Výjimečně souhlasím se superlativy na obálce: svižné to opravdu bylo, nejen na debut. Autora povedu v patrnosti - snad něco od něj přijde nového i sem k nám.
Škoda, že děj byl tak předvídatelný, čtenář tak byl ochuzen o zajímavější zápletku. Jinak hlavní postava S. Vinea sympatická a rozhodně by se dalo s ní dál pracovat. Prostředí britské tajné služby dobře vykreslené. Doufám, že se s Vinem ještě setkáme!
Je to takový nemastný, neslaný... oproti panu Forsythovi nebo třeba Ludlumovi se to nedá srovnat... něco tomu chybí... věřím tomu, že se autor ještě vypracuje...
Velmi slušný špionážní thriller, v němž je hlavní zbraní aktérů mozek, zatímco akčních momentů je zde minimum, což je ale tomuto typu příběhů jen ku prospěchu. Rozhodně jsem se v ději nijak neztrácela a kupodivu mi tu na rozdíl od jiných knih vůbec nevadilo střídání minulosti a současnosti - naopak mi řazení těchto změn přišlo dost logické. To je ale samozřejmě věc názoru. No, a k vlastnímu příběhu: co všechno je schopen a ochoten podstoupit či obětovat mstitel, aby dosáhl svého? A to vše v nepřehledném polosvětě tajných služeb.
Tak s Já, poutníkem se kniha vůbec nedá srovnávat. Kdo se na ni společně s touto knihou odkazuje, patrně ji nikdy nečetl. Jmenuji se Nikdo byla nudná kniha, kde se neustále nepochopitelně přeskakovalo v čase. Jednotlivé kapitoly nebyly pořádně označeny, takže jste najednou zjistili, že v nich žije postava, která ale na předchozích stránkách zemřela. A špionážní thriller? Spíše špionážní pohádka.
Kniha nebyla špatná, ale četla jsem lepší... Byla čtivá, ale na to, že měla jen cca 300 stránek, tak jsem se místy nudila.
Také se připojuji, že je to docela dobrá špionáž. Trochu někdy zmatečné v střídání minulosti a přítomnosti, ale na první počin solidní.
Velice dobrý britský špionážní thriller, který rozhodně jako autorova prvotina nezklamal, právě naopak. Zaujal mne Richardsonův styl, který hlavně na prvních stránkách knihy navodil velmi stísněnou atmosféru.
Štítky knihy
terorismus špionáž špionážní zápletka špionážní romány
Kniha se mi moc nelíbila, zdála se mi dost slabá