Jmenuju se Ozzy
Ozzy Osbourne , Chris Ayres
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69963/mid_jmenuju-se-ozzy-hrY-69963.png
5
250
250
Otevřená zpověď jednoho z nejznámějších, ale také z nejkontroverznějších rockových zpěváků současnosti. Se skupinou Black Sabbath a posléze jako sólový umělec získal za svou tvorbu bezpočet významných ocenění (Grammy 1993, 2000) a na celém světě prodal přes sto milionů hudebních nosičů. Osbourneovi byli hlavními protagonisty populární reality show The Osbournes hudební stanice MTV. Je otcem pěti dětí a se svou ženou Sharon žije v Kalifornii a v Buckinghamshire v Anglii.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2011 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
I Am Ozzy, 2009
více info...
Přidat komentář
Když jsem si teď po sobě přečetla: Dlouhá trnitá cesta z pekla a Heroinové deníky, tak tuhle knížku musím dát na třetí místo. A s velkým náskokem na prvním místě jsou Heroinové deníky.
Tahle knížka ve mne probudila hodně vzpomínek na alkoholika, kterého jsem měla možnost poznat hodně z blízka.
Ale o to je to syrovější pro lidi, kteří s feťáky nebo alkoholiky nemají tolik zkušeností. Tady vidíte, jak vypadá skutečný život alkoholika.
Musím říct, že mne překvapilo, že Ozzy velmi otevřeně mluví o alkoholické závislosti, svých vzpomínkách, ale o drogách zde mluví okrajově, jako by jen doprovázely alkohol jen mírně. V podstatě je o nich vždycky jen letmá zmínka.
Takže přečtení této knihy, bylo pro mne zajímavé, zjitřilo to hodně pocitů a vzpomínek, které mám s vlastní zkušeností s alkoholikem.
Velmi obdivuji jeho ženu Sharon, co s ním vydržela.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Na tohle jsem se opravdu těšil, memoáry člověka, který se chlubí tím že si velkou část svého života vlastně ani nepamatuje :) I přesto je kniha pěkně ucelená a vlastně jí ani nic nechybí.
Nejsem zrovna Ozzyho fanda, pro rock toho udělal neuvěřitelně moc, ale jeho zpěv je takovej ubrečenej. Ale jako s člověkem s ním musí být neuvěřitelná sranda.
První půlka knihy taky tak působí, spousta vetšinou veselých příhod. Druhá půlka už popisuje peklo kterým se musel prokousat a to značná část nebyla ani způsobena jeho vinou. Ale i z toho si kolikrát dokáže udělat srandu.
Při poslechu mi došlo že Ozzy asi není žádnej velkej myslitel, ale asi bude hodně vřelej člověk, co na tom že mluví jak dlaždič.
Za něj trochu doufám, že si to přečetla jeho první žena, protože tahle kniha je vlastně i omluvou za to jak se k ní choval.
A s tím Lemmym se hodně zmýlil. O to podivuhodnější je to co jeho tělo muselo vydržet a Keithovo asi ještě o fous víc.
Je mi lito, ale musím nechat bez hodnocení. Já se prostě nemůžu smát u historek zabíjení a mučení zvířat, sraní si do kalhot, mlácení a škrcení manželky, ničení života vlastních děcek atd.
A to píšu jako jeho fanynka, obzvlášť jeho sólové kariéry. Takže ano, Ozzy je hudební Bůh, ale jinak...no kurva...
Black Sabbath jsou kapelou mého života a na tom se už nic nezmění (občas se o první místo "prali" s kanadskými progresivisty Rush, ale "Sabbati" jsou starší a stáří má přednost). Z klasické zakládající čtyřky jsem Ozzyho měl rád nejméně. Na můj vkus to byl asi moc velký šílenec a blázen. Jeho sólovou kariéru, po odchodu z Black Sabbath, jsem téměř nesledoval, chyběl mně tam ten společný esprit starých nahrávek. Vyhýbal jsem se tedy i jeho dosavadním biografiím, které u nás vyšly. Vyjma jedné a to je právě tato kniha (byla mi doporučena). Je psána velmi zajímavě, poutavě, zábavně, živě a já jsem se na osobu pana Osbourna začal dívat trochu jinak, chápavěji.
Ano, Ozzy byl magor (nechtěl jsem to slovo použít, nemám ho rád, ale když ono je tak výstižné), než ho Sharon trochu zkrotila, ale bez něj by nebyli staří "Sabbati" tím, čím se v mých očích a uších stali. Proto jsem si tuto knížku nakonec zařadil do své knihovny, spolu s již dříve vydanými profily samotných Black Sabbath i nedávno vyšlou vzpomínkovou knihou kytaristy Tonyho Iommiho.
Určitě stojí za pozornost a mohu ji vřele doporučit. Lidé "čtěte" !
Skvělý, redigovany, lehce sebezpytujici zivotopis. Je k nevire, co lidske telo vydrzi. Ozzy musi mit nejake samoregeneracni organy. Poslouchala jsem jako audioknihu. Trochu spis jako reklama na drogy? Ze alkohol a drogy skodi je povera? Hahaha. Musi mit tym straznych andelu.
Nikdy jsem nebyl fanda Osbourna. Je jen pár jeho songů, které jsem ochotný poslouchat. Že je to magor tuším už hodně dlouho. Ale, že je to až takhle velký magor, to jsem nečekal.
V každém případě bezvadná kniha pro jeho fanoušky, ale i pro ostatní. Pobavíte se, protože Ozzy je prostě exot.
Je to velmi upřímná zpověď rockového alkoholika, který, světe div se, se stal legendou.
A řekl bych, že když není zrovna pod parou, ať už díky alkoholu nebo drogám, musí to být fajn chlápek.
Ozzy...
Marně jsem se pokoušel přijít na úvodní větu svého komentáře. Nakonec myslím, že právě užití jména téhle ikony rocku je ideální způsob. Ozzyho jméno v sobě shrnuje vše; včetně toho, co od téhle životní zpovědi čekat. A přece má další esa v rukávu.
Jekyll a Hyde, to je Ozzy. Víc, než bych si pomyslel. Má ohromnej talent přitáhnout k sobě ty správné lidi, kteří ho celým životem provází. A že to je sakra životopis. Chudý kluk z Astonu, hyperaktivní dyslektik, který se - ani sám neví jak - dostal až na úplný vrchol. O to podivuhodnější jízda to je při vědomí, že Ozzy byl většinu času naprosto nevědomý. Všichni známe výsledek (vzestupy i pády) z nahrávek, pódií nebo reality show. A nemáme páru, co je za tím. Něco z toho dovede osvětlit tahle zpověď, která mě bavila. Neskutečně. Tři sta stran silného koktejlu emocí - od pobavení k dojetí. Můžeme se bavit o tom, do jaké míry se dá věřit vzpomínkám Ozzyho. Jistý však je, že text je to naprosto upřímným, bez příkras nebo snahy některé věci obhajovat. Prosté "tak to bylo, tak se to stalo, tak si to pamatuju". V mnohém člověka překvapí, co se skrývá za oněmi výsledky, které známe.
A v mnohém překvapí i sám Ozzy, ten chlap má u mě ještě větší obdiv. Tenhle velikán (kromě toho, že právem zasluhuje vědecké studie, jak to mohl všechno přežít), když má hlavu střízlivou, je ohromný sympaťák s nohama velmi pevně na zemi. Nejednou mě překvapil. I dojal. Např. když zmiňuje onu svou dyslexii a že ho mrzí neschopnost přečíst si knihy a vychutnat si je, což se pak odráželo v několika věcech v budoucnu. Nebo když popisuje vztahy Sharon a jejího otce. Nepříjemná věta přišla, když předvídal, že Lemmy přežije jeho a Keithe Richardse; tahle předpověď mu nevyšla.
Jinými slovy, ačkoli od původního vydání chybí v knize aktuálně posledních 12 let, rozhodně by tahle zpověď neměla chybět ve sbírkách fanoušků tvrdší muziky. A jak jinak, než za poslechu Black Sabbath nebo sólových desek.
Čtení této knihy mě opravdu pobavilo, zděsilo i udivilo. Ozzyho životní příběh je neskutečná jízda. Můžu doporučit jak pro fanoušky tohoto blázna tak i pro ostatní, kteří jsou jen zvědavý nahlédnout do šíleného života prince temnoty.
Vzala jsem si knižku na dovolenou, říkala jsem si, Ozzyho životopis to bude lehké čtení....ale byla to jízda. Nechtěla se mi ani odkládat.Neskutečný, že ten člověk ještě žije. Jeho písničky mám moc ráda, byla jsem na jeho 4 koncertech a jela bych hned zas
Nikdy jsem nebyl fanoušek jeho kapely , ale po přečtení knížky jsem si některé skladby vyhledal. Čtení mě opravdu pobavilo a rozesmálo. Byl jsem mile překvapen.
( Audioknika )
Ozzyho život nebyl procházka růžovou zahradou a každý ví, jaký měl problémový život...
Jako mladá jsem byla jeho věrnou fanynkou a splnila si sen vidět Black Sabbath i Ozzyho naživo.
Poslouchala jsem po chvilkách audio a od srdce se zasmála. I když vím jaký to byl divoch jeho hudba si získala moje srdce a je to žijící legenda ...
Určitě můžu doporučit, skvělé vyprávění s Otakarem Brouskem 5*
Veľmi dobre zreprodukovaný životný príbeh, čo je po literárnej stránke veľké pozitívum.
Horšie sa mi hodnotí jeho obsah, ktorý vnímam ako veľkolepú tragikomédiu...
Po prečítaní autobiografie mám v hlave iba jednú otázku: Ako je možné, že Ozzy stále žije ? Napadá ma iba jedno vysvetlenie, asi má v tomto živote ešte nejaké poslanie...
Osobne nedokážem obdivovať človeka, ktorý si neváži to najcennejšie, čo má, a to vlastný život. Nedokážem obdivovať človeka, ktorý ubližuje najbližším. Nedokážem obdivovať človeka, ktorý premárni svoj život i napriek talentu, ktorý dostal do vienka...
Uznávám Ozzyho jako zpěváka a takovou rockovou ikonu, umí udělat pořádnou show, byla jsem na několika koncertech jeho i s Black Sabbath, tu hudbu MILUJU asi 35 let a mám ji hodně naposlouchanou, tato kniha mě proto moc nepřekvapila, ale musím říct, že po přečtení si Ozzyho vážím ještě o trošku víc, protože prostě takové týpky, kteří si na nic nehrajou a řeknou, jak to fakticky bylo, nepovyšují se a dovedou přiznat chybu, navíc jsou vtipní, mám ráda. Nebudu moralizovat, jasně, že se choval divoce a někdy to fakt přeháněl, celý jeho život byla jedna velká jízda, ale nedá se mu upřít i citlivost, upřímnost a určitá sebereflexe. Kniha je skvěle napsaná a člověk si uvědomí, že když se za svým snem jde dostatečně urputně, výsledky se dostaví, přestože se to zpočátku zdá neuvěřitelné... jsem ráda, že jsem si knihu koupila..
https://www.youtube.com/watch?v=ZLyWIkMdoS4
Ten chlap je prostě magor, co všechno byl schopný udělat je až neuvěřitelné. Škoda jen, že si spoustu věcí také dokázal zničit alkoholem a drogami, ale líbí se mi na něm, když říká, že i na ty špatné věci nechce zapomenout, protože jen díky nim si může uvědomit své chyby a pokusit se je nějak napravit.
Doma jsem knihu četl a v práci poslouchal, obě formy podání jsou perfektní. Otakar Brousek skvěle vypráví. Za mě mohu jen doporučit.
Ten Ozzy je ale zhulený kůň.
Nejhorší je, že ti feťáci si neuvědomují, že nejvíce to odnesou nevinní a rodina.
Poslouchala jsem audioknihu perfektně namluvenou Otakarem Brouskem. Nasmála jsem se, až mi tekly slzy.
Má vôbec zmysel z mojej strany niečo dodávať? Každý fanúšik Ozzyho, resp. Black Sabbath musí nad touto knihou slintať blahom. Môžeme sa všetci čudovať ako je možné, že John Osbourne ešte stále žije, môžeme sa pohoršovať nad životným štýlom aký 40 rokov viedol, môžeme mu skladať komplimenty za skvelé hudobné príspevky - jednu vec však musíme uznať všetci a to, že Ozzy je jedným z najbezprostrednejších a najúprimnejších ľudí v rockovom biznise. Čítať jeho "mlhavé" a nie 100% overené memoáre bola obrovská zábava. Knieža Temnôt predvádza všetky stránky svojej osobnosti - humornú, tragickú, rockerskú aj triezvu. Som fanúšik ako Ozzyho, tak aj kapely Black Sabbath a po prečítaní tejto biografie rešpektujem tohto šialenca o čosi viac a jeho manželku Sharon omnoho viac :D
Psát hodnocení na Ozzyho život je zbytečné... ten chlap měl být tolikrát mrtvej, že by počet teoretických smrtí dohromady nedala ani Alenka Schillerová a to je zvyklá na setsakramentsky vysoký čísla!
Ale psát hodnocení na knihu, to je jiná. Ozzy už na začátku říká, že se jedná o jeho vzpomínky a popisy událostí, na který se mu nějak podařilo vzpomenout a není si jistý, jestli to tak fakt bylo. Nicméně tento koncert vtipných, rokerských a místy i vážnějších příhod je úžasný exkurz do mysli starého šílence, který změnil pohled na hudbu nejednomu člověku...
Za mě naprostá paráda! \m/
Nejsem žádný velký fanda Ozzyho, tahle kniha se ke mně dostala vlastně jen náhodou. Když jsem zde viděla hodnocení, říkala jsem si, že to zkusím. Jsem velký milovník zvířat, takže některé kapitoly se mi něčetly lehce, ale jinak je kniha naprosto skvělá a vtipná. Průběžně jsem si poslechla i několik Ozzyho písní a musí se nechat, že má krásný hlas a talent. Jeho duet s Kelly jsem poslouchala pořád dokola, ten text je prostě boží. I když Ozzy většinu svého života prochlastal, profetoval a prováděl naprosto šílený věci, je z knihy znát, že v jádru to není špatný člověk. I když tedy smekám před jeho ženou....takový hardcore bych já tedy nedala....
Jak už tady někdo psal, tuhle knihu prostě nemohl napsat Ozzy. Tedy alespoň ne sám. Ta kniha je totiž geniální. Čte se tak, že ji nedáte z ruky a každou chvíli vyprsknete nahlas smíchy. Je skvěle vypointovaná a psaná stylem, který svědčí o hodně profesionálním autorovi. Což při vší úctě k Ozzymu... ehm. Navíc, pokud by toho vypil a vysál jen zpoloviny tolik, k čemu se v knize přiznává, nebyl by schopen dát dohromady ani odstavec, natož knihu :-) Fakt doporučuju, i těm, kteří jeho hudbu moc nemusejí. Já taky nebyla fanynkou, ale teď jsem dost změnila názor.
Prostě Ozzy. Miluju biografie hudebníků, hlavně tedy ty, kde se píše především o muzice. To v tomto případě neplatí, Ozzy popisuje hlavně svoje alkoholové a drogové eskapády, což je svým škodolibým způsobem děsná prča (než si člověk uvědomí, že šlo Ozzymu často o život a že byl pro svoje nejbližší okolí fakt těžkej voser). Podobné čtení jako biografie Lemmyho, bez servítků, bez cenzury, ale o to víc upřímná, Ozzy se za nic neschovává a pere to do nás od první do poslední stránky. A i když se mi životopis leadera Motörhead líbil víc (pač Ozzy fakt není zrovna nejostřejší tužka v penálu), i životopis tohohle madmana mě těžce pobavil.