Jonathan Strange & pán Norrell
Susanna Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449190/bmid_jonathan-strange-a-pan-norrell-8CE-449190.jpg
4
580
580
Dvaja mágovia sa zjavia v Anglicku... Ten prvý sa ma bude báť; ten druhý bude túžiť ma vidieť. Pred niekoľkými storočiami, keď v Anglicku ešte existovala mágia, bol najväčším mágom všetkých čias Havraní kráľ. Havraní kráľ ako ľudské dieťa, ktoré vychovali féeri, spojil vedomosti féerov a ľudský rozum a vytvoril anglickú mágiu. Teraz na začiatku 19. storočia, je sotva viac než len legendou a Anglicko so šialeným kráľom a elegantnými básnikmi už neverí, že existuje praktická mágia. Potom sa zjaví samotársky pán Norrell z Hurtfewskeho opátstva a spôsobí, že sochy v Yorskej katedrále sa pohybujú a rozprávajú. Šíria sa správy o návrate mágie do Anglicka a pán Norrell sa sťahuje do Londýna v presvedčení, že musí vláde pomôcť vo vojne proti Napoleonovi. Tu stretáva šikovného mladého mága a prijme ho za žiaka. Jonathan Strange je šarmantný, bohatý a arogantný. Spoločne oslňujú krajinu svojimi činmi. Lenže ich partnerstvo sa čoskoro zmení na súperenie. Pán Norrell sa nikdy nezbavil celoživotného zvyku uchovávať takmer všetko v tajnosti, zatiaľ čo Strangea vždy priťahuje tá najdivšia, najnebezpečnejšia mágia. Fascinuje ho tajomná postava Havranieho kráľa a nerozvážne sa ženie po stopách dávno zabudnutej mágie, pričom ohrozuje nielen svoje partnerstvo s pánom Norrellom, ale aj všetko, čo mu je drahé.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Alman (Jiří Alman)Originální název:
Jonathan Strange & Mr Norrell, 2004
více info...
Přidat komentář
"Může mág zabít člověka magií?" zeptal se lord Wellington Strange. Strange se zamračil. Ta otázka se mu očividně nelíbila. "Mág by nejspíš mohl," připustil, „ale gentleman nikdy."
Měla bych jedinou malilinkatou výtku- autorka mohla psát rychleji, abych já nemusela číst tak pomalu... ;D Nechápu, jak jsem něco tak vynikajícího mohla číst tři týdny- nedostatkem času to nebude.
Přiznám se rovnou, že mi závratný tempo u knih bývá téměř na obtíž a že mám mnohem radši příběhy, jejichž děj plyne poněkud pomaleji a spíše v náznacích. Taky chápu, že spoustě lidí po chuti není. Já se mezi ně ale rozhodně neřadím – no tak! Civilní pojetí magie v Anglii předminulýho století. Co by se mi na tom asi tak mohlo nelíbit? Já se do Jonathana Strange a pana Norrella zamilovala.
Počet stran mi dal trochu zabrat, ale ve výsledku jsem dospěla k názoru, že právě ona "rozvláčnost" přispěla k velmi realistickému pojetí a vykreslení postav, o to více, že se jejich příběhy odehrávají na pozadí tak nějak reálně nereálném. Ke konci mi přišlo, že trochu upadlo to napětí, ve kterém je čtenář minimálně od poloviny knihy udržován, a samotný konec mi přišel tak trochu nějak ošizený, nic to ale nemění na tom, že to je skvěle napsaný příběh.
Vskutku skvostné dílo. Nemá cenu zde psát další slova chvály, neb bych jen recykloval zde již uvedené, proto bych se jen v krátkosti vyjádřil (resp. mírně poupravil) k Petrvsovu komentáři:
Děj se skutečně neodehrává ve viktoriánské Anglii, viz např. slova Viktora Janiše, samotného překladatele knihy: "Pozor, nejde o román z viktoriánské éry, ale z doby regentství. Děj se odehrává zhruba v letech 1806–1817, kdy v Británii namísto šíleného krále Jiřího III. panoval princ regent – královna Viktorie nastoupila na trůn až roku 1837."
Podobnou připomínku bych měl rovněž ke zmíněnému steampunku. Příběh knihy spadá spíše do relativně rané fáze průmyslové revoluce - o parní lokomotivě či parnících tu není prakticky jakákoliv zmínka , podobně jsou na tom parní stroje užíváné ve výrobě, které jsou v knize zmíněny snad jen jednou.
Tato kniha mi byla darována nadšencem, který z ní byl absolutně unesen. Já jsem bohužel ten opak! Téhle knížce jsem dávala čas a několik šancí a donutila se ji přečíst v naději, že objevím to kouzlo a magii, která tak ovládla mého dárce. Bohužel jsem objevila spoustu zbytečně popsaného papíru pro hezkou povídku. Téhle knize by prospěla korektura v množství textu a pak by z toho byla opravdu zajímavá povídka. Již nikdy více!!!
Přesto, že kniha má 700 stran, neobsahuje žádný příběh, který by za její nelidskou tloušťku opravdu stál. Zkrácení na třetinu a vyškrtání všeho nepodstatného by jí jedině prospělo: neznám žádný jiný příběh, obsahující tolik nezáživné "vaty", jako tento. Začínám být alergická na autory, kteří se vyžívají v popisu a atmosféře, ale děj je pro ně neznámé slovo. A číst intelektuálské kecy o srazech gentlemanů mě nebaví.
Občas sice přijde nějaká silná pasáž (jako obživnutí soch v katedrále), ale tak zhruba po 100 stránkách knihy a mezitím se zoufale jalový děj opět vleče rychlostí důchodce o berlích vystupujícího z mhd, a to tak dlouho, než člověk úplně ztratí trpělivost a pokus o přečtení této knihy nadobro vzdá (já vzdala dva pokusy, pokaždé asi ve třetině knihy. A to jsem opravdu měla snahu i vůli to přečíst.)
Kniha je přes svoji velkou rozsáhlost velice zajímavá a poutavá. Možná v ní není pro některé čtenáře dostatek akce, kterou poskytuje třeba Sapkowski, ale tak, jak je román napsán, to ani nemá za cíl. Kniha je napsána stylem viktoriánského románu, jenž je určen převážně na dlouhé zimní večery ke krbu a rozhodně nenutí čtenáře nikam spěchat, ba přímo naopak, v dnešní době je lepší poněkud zpomalit. Nechte se očarovat největšími gentlemany Anglie, kteří navíc umí i kouzlit.
Dílo ve své knihovničce směle zařadím vedle Tolkiena.. ..jinak jsem zde po dlouhé době našel vynikajícího záporáka, u toho se opravdu pobavíte..
Nemůžu si pomoct, ale příběh mě nezaujal. Začátek mi přišel nudný a nezáživný, což jsem nejdříve přikládala nedostatku času ke čtení a s tím spojenou nemožnost se do děje pořádně ponořit. Navíc je hustě prokládaný "historickými fakty z oblasti magie" a dalšími ne zrovna zajímavými pasážemi, které jsou podle autorky nezbytné k vysvětlení děje a bez kterých čtenář asi nemůže žít. Podle mě naprosto zbytečné.
Celý děj má závratnou rychlost (asi jako spěchající šnek se třemi bypassy) což by mohlo vysvětlit těch 700 stránek. Takže když se prokoušete zmiňovaným začátkem a dostanete se k "ději" zjistíte, že je to stejně nudné jako těch x stovek stránek, které už máte za sebou.
Co mi ale vadilo ze všeho nejvíc byly hororové a morbidní prvky. Autorce se podařilo vykreslit ponurou a stísněnou atmosféru i tak. Působio to stejně jako když Leoš Mareš říká vtip, prostě to musí pořádně a dopodrobna vysvětlit.
Knížku vřele doporučuji všem co chtějí zabíjet čas bezůčelně a těm, kteří mají problém s usínáním, na tohle je tahle kniha fakt formát.
Ačkoli má tato kniha 700 stran, není v ní skoro žádný děj (nebo aspoň ne takový, který by ospravedlnil ten rozsah). K žádné postavě jsem necítila sympatie, nikomu jsem nefandila, kniha mě prostě vůbec nevtáhla do děje. Atmosféra staré Anglie působí spíše nudným dojmem, než že by byla dějištěm nějakých velkolepých kousků. Rozhodně nedoporučuji těm, kdo hledají nějaké záživné čtivo na zimní večery.
Tak trochu jiná fantasy?
Ne. Hodně, ale opravdu hodně jiná a naprosto originální fantasy. Fantasy, jakou by napsal Charles Dickens - pokud by snad byl nějak fascinován magií či elfy - ne moderními tolkienovskými elfy, ale klasickými starými elfy, takovými, jak je v moderní fantasy popisuje třeba Pratchett v knize "Dámy a pánové". Kniha, u které se nechce věřit, že byla napsána po roce 2000. Působí totiž neuvěřitelně starosvětsky - už jen svým vzhledem - klasickou pevnou vazbou s jednoduchým nelesklým přebalem, textilní záložkou, poctivým počtem stran jak se sluší u románů, které mají gentlemana a jeho rodinu zabavit celou zimu, přes "jakobydobové" ilustrace, po formu a styl, který, jak už zde bylo výstižně řečeno, Vás skutečně donutí zpomalit.
Děj se odehrává ve viktoriánské Anglii a kniha působí dojmem, že v té době byla i napsána. Tomu odpovídají důkladné popisy, rozvláčnost, masivní poznámkový aparát (pod čarou je toho v mnoha případech více nežli nad čarou), precizní postavy, mírně archaický jazyk (za což plynou body samozřejmě i dobrému překladateli). Možná to nebylo autorčiným úmyslem, ale styl působí místy až mírně sebeparodickým dojmem, jakoby si utahoval z dobových románů, kdy té rozkošné korektnosti bylo možná na moderního čtenáře místy až moc (viz úsměvná replika "Bylo by možné někoho zabít magií?" - "Mág by možná mohl, ale gentleman nikdy".).
O samotném ději se rozepisovat nebudu, beztak je zde už vyzrazeno dost. Snad jen o tempu: rozhodně jsem neměl dojem, že první polovina knihy byla nudná a druhá měla neuvěřitelný spád. Pokud přistoupíte na autorčina pravidla, knihu vezmete, jak je. Protože jak je, funguje velice dobře. Poslední čtvrtina je skutečně o poznání akčnější a děj začíná gradovat, ale to prostě k této formě patří. Možná Vás zarazí, že děj skončí v nejlepším (tím nemám na mysli otevřenost závěru) - ovšem ne nadarmo se říká, že v nejlepším se má končit. Beztak bude mnohým připadat, že by si kniha zasloužila poněkud zkrátit.
Závěr? Steampunk, jako když vyšije - ovšem bez toho punku - a další důkaz, že fantasy může být originální, netolkienovská. Tím pádem potenciálně přístupná i pro čtenáře, které žánr neoslovil. Krásná kniha, která Vás do staré dobré viktoriánské Anglie vtáhne už po prvních dvou větách, zabalí Vás do ní jako do župánku, odešle ke krbu a do ruky Vám vrazí sklenku portského a biskity - a rozbalí Vás až v závěru. Ovšem pozor - pouze pro trpělivé, nostalgické typy, kteří se ještě dovedou zastavit, pro čtenáře, kteří nevyžadují akci a efekty jako z videoklipů na HBO...
Tak tohle asi nebude šálek mého čaje. Přišla mi kniha celkem neslaná a nemastná, nevím.
Nádherná záležitost. Pro mě zjevení. A jako knihomil převelice jsem si libovala v knihách o magii. A že jich tam bylo! čtu jedním dechem, nejprve elektronicky a včera jsem si ji pořídila v antikvariátu. Chci ji mít doma ve své knihovně.
Tahle objemná kniha vám dozajista nakopne mozkové buňky. Přímo vás zanese do doby, kterou si příběh žádá. A vy budete žhaví sledovat, jak se protnou životní cesty dvou hlavních postav, i když ne napořád, a jakým způsobem chod událostí ovlivní postavy vedlejší...
Nepopsatelně propracované fantasy, které když už jednou čtenáře chytne, tak nepustí.
Román, který člověka donutí zpomalit.
Osvobození od uspěchané doby, osvobození od kávy pité za poklusu. Místo toho je nám naservírován čaj z počátku devatenáctého století; a to se, jářku, žilo jinak. Magie, jak má být, skutečně mocná a záhadná, žádná lacinost, žádné kočičí zlato, mňau. Vše je servírováno postupně, bez kalupu. Postavy dýchají osobitostí. Místa dýchají atmosférou.
Nebo ještě jinak: paní Clarke nějakou záhadnou spisovatelskou alchymií proměnila esenci Anglie v med. Ve spoustu medu. A do toho my máme po hlavě skočit a potápět se. Nečekejte, že vám ta kniha přinese vzrušení! Ale jedinečný zážitek a zvláštní pocit spokojenosti, ten by přinést mohla...
tahle kniha je dost zvláštní - v dobrém slova smyslu. Postavy jsou skvěle popsané a vetšina je víc než sympatická, místa autorka nastínila tak, že by se tam člověk nejradši rozjel. sice kniha nemá podle mě výrazné vyvrcholení děje - přišlo mi, že se pořád něco děje a rozdíl byl jen v tom, že jsme postupem knihy znali víc informací - a najednou to skončilo. Co bych ale vyzdvihla je styl psaní, který mi vždycky přivodil dobrou náladu a úsměv na tváři,
Kniha patří k mým nejoblíbenějším. První půlka je hlavně taková seznamovací a trošku se táhne, ale po nástupu Jonathana Strange, dostane neuvěřitelný náboj a na konci sem litoval, že kniha nemá aspoň o dalších 200 stránek víc. Četl sem ji už třikrát dokola a sedí na čestném místě v mojí knihovně
Výborné čtení pro podzimní deštivé podvečery s nezapomenutelnou atmosférou staré Anglie a Benátek v době znovuzrození anglické magie. Musím se přiznat, že první polovinu knihy jsem louskala půl roku a nijak zvlášt mně nebavila, ta druhá byla strhující.
Štítky knihy
prvotina magie anglická literatura Benátky Hugo (literární cena) Waterloo World Fantasy Award (cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jonathan Strange & pan Norrell |
| 2021 | Piranesi |
| 2009 | Dámy z Grace Adieu a jiné povídky |
Kniha ve mně vyvolávala rozpoluplné pocity. Chvíli jsem měla pocit, že jí odložím pro její pomalu plynoucí děj, stále jsem očekávala, kdy dojde k nějakému překvapivému zvratu a ono stále nic, ale na druhou stranu se mi četla velmi dobře a právě to pomalé vyprávění mě neustále udržovalo v napětí a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Chápu ty, kterým se pro pomalý děj nelíbila, ale u mne zvítězily opačné emoce.