Komu straší ve věži
Marie Rejfová
Josefína Divíšková série
< 3. díl >
SLEČNA MARPLOVÁ PO ČESKU? MLADÁ. SVÉRÁZNÁ. UČITELKA. Ve středočeském městečku Brod se schyluje k obecním volbám a vypadá to, že nic nedokáže narušit jejich průběh. Příjezd nového učitele Jakuba Stehlíka ale odkryje mnohé stíny z minulosti. Kdo zavinil smrt Jakubovy matky? Co s ní má společného starosta Jaroslav Jiroušek? Komu v Brodu se hodí, aby tento čin nezůstal zapomenut? Jak do toho všeho zapadá rodina majitelky pekařství paní Řábkové? Co znamená králičí tlapka v pouzdře na trumpetu a jaké tajemství skrývá zahrádkářská kolonie za městem? A co všechno je pro úspěch schopná udělat opozice v čele s Ivo Podroužkem? Učitelka Josefína Divíšková se snaží přijít na kloub událostem, které se v Brodu staly před více než třiceti lety, a tím pomoci napravit staré křivdy. Musí se spolehnout na svůj důvtip a schopnost zvládat vše s humorem, jakož i na svérázného komisaře Tvrdíka.... celý text
Přidat komentář
Tentokrát to byla více komunální satira než vyšetřování velkého zločinu, ale o to víc mě tahle veselá kniha bavila. Někdo se mezi komentujícími durdil, že detektivka má by taková a nebo maková a humoristický román stejně tak. A tahle že taková nebyla. Ale právě to je na literatuře to krásné, že často člověka chytne a člověka potěší kniha, která se zavedeným zvyklostem vytrhne. A teď to pro mě byla tahle.
Přečteni jedním dechem. Místy jsem až brečela smíchy ???? Josefína a její sarkastické odpovědi nemají chybu. Všem vřele doporučuji. :))
Oddechová humoristická česká detektivka s hl. hrdinkou Josefínou, která jako umělkyně donucená rozvodem vyučovat na ZŠ a bydlet ve vile se svou sestrou a povedenými synovci. Je to třeštidlo, dostává se do absurdních situací, ale ve výsledku jí fandíte i proti protivné sestře, která se plete do místní politiky. Doporučuji i první díl, velmi dobře se čte.
Jestli něco nemám rád, je to chůze proti davu. Ale dneska mi paní Rejfová jinou možnost nedala. Bohužel.
Jsem totiž toho názoru, že i humoristický román musí být postavena na dobrém a uvěřitelném příběhu a jedná-li se navíc o detektivku, také na dobré zápletce – Carl Hiaasen, Sophie Hénaff nebo třeba Janet Evanovich (ale i Václav Erben nebo Vítězslav Houška) by mohli vyprávět. Bohužel, v případě románu Komu straší ve věži se obojí, jak kvalita příběhu, tak kvalita zápletky (na stupnici od nuly do sta) nebezpečně blíží mezní nule.
Největší slabinou je zcela nepochybně rovina policejní. Dokonce se mi zdálo, že v pasážích, kde se přímo nevyšetřuje a kde není příběh svázán svěrací kazajkou kriminálního motivu, tedy tam, kde o nic nejde a kde se vedou jen tzv. provozní rozhovory, je autorka trochu uvolněnější, tu a tam se objeví i nečekaně povedený vtípek nebo glosa, ale v okamžiku, kdy se z Josefíny znovu stává konstábl v sukních, vrací se všechno do vyjetých kolejí a i zde – podobně jako v prvním dílu – se veškeré pátrání omezuje prakticky jen na to, že hrdinka někde (za dveřmi bytu, u záchodků v hospodě apod.) vždy náhodně vyslechne rozhovor, kde se jako na potvoru zrovna rozplétá další uzlík případu.
Humor je veden ve dvou rovinách – v groteskní (někdo upadne, někomu praskne guma u pyžama, na jiného se zvrhne stůl s potravinami) a v jazykové – pohříchu ovšem nikoli na bázi dialogů, ale spíše v rovině uvozovacích vět (sykl, soptil, leknutím nadskočil, protočily se jí panenky apod.)
Způsob uvažování pachatelů, jejich motivace k činům a úroveň konspirace (své současné i minulé zločiny rozebírají vždycky tak, aby je slyšela hlavní hrdinka) sráží celou knihu do literárního přízemí – a to je velká škoda, protože bych byl první, kdo by si přál, aby i u nás už konečně vznikla nějaká příjemná, pohodová, česká, humoristická detektivka.
Dokážu leccos odpustit, skousnul bych dokonce i ty rádobyveselé motivy (padající stojany na noty, projímadlo v chlebíčcích nebo třeba "bluvení jako když bá člověk rýbu"), ale jen tehdy, když by byly (už se opakuji) navěšeny na smysluplném, dobrém příběhu.
Josefíno ty jsi číslo! :) konečně knížka u které se nahlas směju :) všem mohu jenom doporučit! :)
Lehkým perem napsané, nenáročné, na nic si nehrající. Pro pauzu mezi dvěma těžkými látkami ideální.
Druhá Josefína je stejně jako ta první milá vtipná pohodová. Naprosto ideální čtení k dvojce červenýho nebo horkýmu kafi či čaji. Žádný deprese a kvantum mordů. Ale za to spoustu pohody a humoru. Tak zase za rok...
Knížka se mi opět moc líbila. Vtipné líčení poměrů na menším městě, učitelka Josefína Divišková na stopě dávného zločinu to mě prostě baví. Už se těším na další pokračování...
Příjemná, pěkná, milá, česká detektivka - a to nemyslím nijak zle.
Nic náročného, ale to se u této knihy ani neočekává.
Jsem spokojená.
Do třetice Josefína a ještě vtipnější než předchozí příběhy. Autorka tentokrát mírně potlačila detektivní zápletku a dopředu vyšoupla problémy jednoho maloměsta, které se tentokrát točí okolo voleb. Řekla bych, že tohle je autorčina největší přednost, umí krásně nahlédnout na charaktery a vztahy lidí v českém malém městě. Josefína je vtipná a ostrá jak břitva a skvěle jí přitom sekunduje nový kolega Jakub Stehlík, jejich slovní přestřelky jsou výborné. S Josefínou se ráda setkám i příště, být reálnou postavou, zašla bych s ní s radostí na pivo.
Vzala jsem Josefínu s sebou na dovolenou a dobře jsem udělala. Dělala mi skvělou společnost v pozdním večeru, ve stínu pod pergolou, kdy jsem potřebovala oddychnout po celodenním výletování (ještě že má muž mobil, aby se zabavil :-)).
Oddychovka, sympaticka hrdinka, se kterou se kazda ctenarka snadno ztotozni.
O to radostneji se to pak cte.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány ženy humor pro ženy Česko, Česká republika česká literatura české detektivky a krimi volby pátrající amatér vyrovnání se s minulostí maloměsto
Autorovy další knížky
2017 | Kdo jinému jámu kopá |
2018 | Komu straší ve věži |
2017 | Kdo má pod čepicí |
2015 | Čarověník |
2019 | Kdo maže, ten jede |
Stejně jako u prvního dílu. Číst se to dalo, vypnout hlavu se dařilo velmi dobře, ale víc nečekejte. Nejsem si jistá, jestli půjdu do 3. dílu.