Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/5721/bmid_jozova-hanule-zu1-5721.png
5
1763
1763
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Nádherná kniha, která je přes okolnosti popisované doby plná něhy, pochopení, vzájemné úcty. Samozřejmě jsem viděla film, takže jsem si za postavy dosadila konkrétní tváře a čtení tak měl okamžitě hlubší rozměr. Chvíli jsem si zvykala na strohý styl psaní, ale díky krásnému jazyku autorky bylo řečeno všechno jasně a srozumitelně. Opravdu zážitek.
Vlastně ani nevím, proč se mi kniha tak moc líbila, když tady bylo všechno, co nemám ráda - dlouhé popisy, minimum přímé řeči a děj popsaný velmi neosobně a bez emocí. Navzdory tomu bych si knihu chtěla pořídit domů, protože se k ní vrátím ještě mnohokrát.
Krása!
Ode mě bez komentáře... Ale vypůjčím si slova Aranel15. Víc netřeba:
"Perfektní kniha! Na pouhých 112 stránkách je všechno - válka, pochopení, láska i smrt."
Musela to být zas nějaká zmínka tady na DK, protože opravdu netuším, proč... Proč zrovna tuto krátkou věc, sice hodně proslavenou, ale v podstatě téměř bez přímých řečí, spíš popisnou... Proč? Asi nastal čas.
Bavíme se tady o knihách, ale podle této a další (Želary - dosud nečteno) vznikl film. Tak pár slov k tomu.
Film jsem viděla, jednou. Je samozřejmě skvělý. Aňa Geislerová odehraje každou roli, maďarský frajer, který hraje Jozu, perfektně pasuje do své postavy a okouzlil určitě nejenom mě... Někteří herci naopak do tohoto příběhu podle mě vůbec nesedli, Praha z nich trčela všemi směry.
Ale je to film, dokonce jsem spíš ke škodě věci viděla i nějaké historky z natáčení, a prostě... není to ono. Je to falešné, je to nahrané, není to pravda.
To, co napsala paní Legátová, (by) se mohlo stát - možná v jiné době, mezi jinými lidmi, ale věřím, že stát (by) se to mohlo.
Takže - díky za Jozu a Hanulku a všechny z Želar... Film úplně stačil jednou, a provždy už - gud báj... :-)
Květa Legátová nám představuje životní osudy hlavní hrdinky mladé lékařky Hany, která v zapadlé horské vesničce našla vhodný úkryt před pronásledováním nacisty. K tomu zde však zcela nečekaně najde také silný milostný vztah k prostému Jozovi. Moc hezká, hluboce lidská a místy velmi dojemná knížka, na motivy které byl natočen film Želary. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Poslechnuto jakou audiokniha a tím, že jsem si nepřečetla anotaci, jsem byla trošku zaskočena, že Jozova Hanule je relativně krátká novela, vyprávěná takovým pro mě až moc stručným stylem. Někdy dávno jsem viděla i film Želary a na základě toho jsem očekávala srdceryvný alespoň pětisetstránkový román.
Knížka je to milá, poslouchala se dobře, prostředí a historická doba malé horské vesničky za druhé světové války, byly více než zajímavé. Postupný vývoj čistého, láskyplného vztahu mezi Jozem a Hanulí, který se z počátku zdál absolutně nemyslitelný a plynul ze vzájemné úcty, respektu a něhy mě dojímal. Třeba si časem přečtu i další novely z tohoto želarského cyklu.
⭐️"Vypravuj něco, Jozo. Vypravuj mi, co ti povídala maminka."
Díval se na mě zaskočen. "Většinou pohádky."
"Vypravuj pohádku."
Bylo to v dálce, jako všechno, co mi kdy řekl. Dotýkalo se to současnosti jen v magickém předělu, kde všechny světy splývaly v jeden. Dospělý muž vyprávěl pohádku dospělé ženě, v noci před jejich sňatkem, u kachlových kamen, při vůni bylinného čaje."
Nádhera na jeden den. Hodně věcí bylo v knize pouze naznačeno, tak představivost pracovala na plné obrátky. I proto, že jsem Želary ještě neviděla. Krásná kniha. :-)
Naprosto famozne napsany pribeh. Normálně tyhle letemsvetem psany veci moc nectu, nez se rozkoukam, je konec. Ale tahle, to je jiny kafe. Fakt super kousek.
Baladický příběh o proměně mladé hrdinky na pozadí války, který je citlivě napsán. Na jedné straně oceňuji, že autorce stačilo asi 100 stran na zachycení tak silného příběhu, na druhé straně bych si představila příběh více rozpracovaný, abychom si hlavní hrdiny a prostředí Želar mohli užít více. I film je vydařený.
... do 110 stránek se vešel celý příběh. Do filmu, i když je krásný, hodně přidali. Hezká byla proměna Hany, její přizpůsobení se životu v tamním kraji
Neskutečný rozdíl mezi touto úžasnou knihou a Želary.
Nechce se mi věřit, že obě knihy psala tatáž osoba; jako by každou z nich psali dva rozdílní autoři. Musím ale napsat, že bylo fajn přečíst si Želary jako první a pak vědět, kdo je kdo, ovšem ta fuška prokousat se knihou... Mockrát jsem se musela nutit číst dál a měla několik nutkání knihu odložit. Četla jsem ji týden. Jozovu Hanuli jsem zhltla za dvě hodiny.
Jozova Hanule je krásná, dojemná jednohubka plná emocí. Doporučuji.
Nádherný poslech audioknihy v podání Lenky Vlasákové, která úžasným přednesem vystihla pocity mladé ženy, které se v jednom jediném okamžiku obrací život vzhůru nohama... Příběh dojemným způsobem doplňuje film Želary a dojal mne až k slzám.
Díky takovým knihám si čím dál víc uvědomuji, v jak "krásné" době žijeme!
110stránková báseň v próze plná krystalicky čisté lidskosti a životní moudrosti. Kdo si myslí, že si to nepotřebuje přečíst, protože viděl film (jako jsem si to myslel já), ten se hluboce mýlí. Nic proti filmu, leccos zachytit dokázal, ale zdaleka ne všechno. Naopak např. scénu znásilnění, na které si filmaři dali opravdu záležet a udělali z ní jeden z vrcholů příběhu, tu v knize nenajdete (bylo pro mě docela úlevné to zjistit :-)). Jediné, co bych knize vytkl, je na mě příliš náhlý a rychlý závěr.
(SPOILER)
Mě padá brada...kde jsou ty doby, kdy jsem české autory považovala za nudné a nezajímavé. Jak slepá jsem byla a o kolik dobrých knih jsem zatím přišla. Takže nebudte jako já a nepodcenujte české autory.
A ted už ke knize...
Do knihy jsem se zamilovala, do toho prostředí, postav....a ten popis...kreativní, trefný....básnický orgasmus to byl :) To co umí autorka se slovy je prostě výjimečné, nebo aspon na mě to tak působilo. Četlo se to skvěle...emocionálně vás to zaháčkovalo od první chvíle. Hlavní hrdinka byla velmi věrohodná a chápala jsem její návaly úzkosti...byla to opravdu velmi zajímavá a lidská hrdinka. Jejich vztah s Jozou...to je prostě jedno velké Ách....naprosto věrohodně a krásně napsáno. Už dlouho jsem nebyla tak přikovaná k romantické lince.
Jak moc mě ta kniha bavila, byla mým záchytným přístavem ve špatné náladě, byla mou radostí i obavou zároven. Strašně mě baví to prostředí....i ty vedlejší postavy, popisy....celkově ten nápad. Je to přesně ta kniha, kterou já vždycky budu chtít číst..ALE
A ted to přijde.....proč je to proboha novela? Tohle měl být román s klidně 400 stránkami, já potřebuju víc, já chci víc. Moc bych si přála, aby kniha byla detailnější, pořádně jsme se ponimrali nejen v ději, ale i v tom prostředí...je to jako uchutnávka něčeho skvělého, ale vy nechcete jen ochutnávku ...vy chcete celý dort, když vám přece chutná. Obzvlášt u konce jsem se cítila ochuzena...tak důležitá smrt byla spláchnuta v jedné větě, všechno bylo osekáno na tu největší dřen bez čehokoli okolo, a mě to štvalo a bylo mi to líto...vždyt sakra ta kniha je dobrá, až příliš dobrá na to, aby byla takhle osekaná....možná, že někomu to stačí, ale mě teda ne....chci víc scén mezi Jozou a Hanou, chci víc rozepsané scény ve Vesnici, chci ukončenější konec...moje nervy sice nebyly tak napnuté, tím jak se to všechno rychle spláchlo...ale na druhou stranu, u téhle knihy si prostě chcete pobrečet, chcete prožívat ty emoce, i když jsou smutné...což vám není moc dovoleno, pokud tam všechno skončí pomalu ještě dřív než to začalalo..
Jozova Hanule je napsána s citem, dotýká se přímo čtenářovi duše.
Útlá kniha s hlubokým příběhem psaná krásným jazykem autorky. Paní Legátová výstižně vystihla vnitřní proměnu ženy, pohnuté osudy a prostý život dané doby v syrovém prostředí. A ve mně zanechala nepopsatelný dojem.
"Svět lidské duše se svými dvěma nesmiřitelnými póly se tu otáčel jako mlýnské kolo..."
Děkuji za výjimečné řádky a doporučuji všem.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Čítala som množstvo kvalitných kníh, ale táto bude pre mňa navždy niečim veľmi špeciálnym.