Jsem ráda, že moje matka zemřela
Jennette McCurdy
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516177/bmid_jsem-rada-ze-moje-matka-zemrela-2ov-516177.jpg
4
317
317
Srdcervoucí i veselé. Takové jsou vzpomínky Jennette McCurdy jakožto bývalé dětské herečky, která bez přikrášlení vypráví o svých strastech včetně poruch příjmu potravy, závislosti, komplikovaném vztahu se svou panovačnou matkou a o tom, jak znovu získala kontrolu nad svým životem. Jaké to je stát se celebritou v dětském věku? A co teprve, když o vaší budoucí profesi rozhoduje někdo jiný? A co teprve, když je to člověk, který by vám měl být v životě nejbližší? Bezbřehý chtíč matky, urputně toužící po slávě vlastní dcery, zastavila až nemoc a následná smrt. Jsem ráda, že moje matka zemřela vypráví příběh o odolnosti a nezávislosti s osvěžující upřímností a černým humorem.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
I'm Glad My Mom Died, 2022
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem precetla jednim dechem, neuveritelne me bavila, i presto, ze je o vlastne hrozne smutnem a zavrzenihodnem chovani matky k dceri. Doporucuji k precteni vsem matkam i dceram.
Západní seriálový průmysl pro děti a dospívající je něco, co je každému rodiči známo až přespříliš dobře. Od dob Mickey Mousů se však doba posunula dále a sitkomy ze života funky dospívajících jsou denním chlebem na mnoha internetových televizích nebo streamovacích službách, který děti hltají plnou pusou. Co však za takovým pozlátkem a slávou může také stát ukazuje tato kniha s poněkud provokativním názvem. Je však nepříjemně trefný, což každý čtenář pozná už v průběhu čtení a už od poloviny knihy se pomalu modlí, aby se to už konečně stalo. Zpověď Jennette McCurdy je však důležitým čtením bez touhy po senzaci. Jedná se hlavně o varování každému ambicióznímu rodiči, že v touze po iluzorním úspěchu může zničit to nejcennější, co má. Vlastní dítě.
Sehnat knihu v angličtině byl nadlidský úkol, ale vyplatil se! Zajímavý, provokativní název vás nutí si to proste přečíst.
Vůbec jsem netušila, kdo je Jennette McCurdy. Knihu jsem otevřela na základě doporučení v podcastu Knižního klubu. Ve čtení memoárů nejsem moc zběhlá, ale po přečtení této knihy si myslím, že to změním.
Příběh herečky, která je nyní skoro ve stejném věku jako já byl opravdu zajímavý, šílený. Samotná kniha šokuje už názvem, ale i vzpomínky Jennette jsou šokující. Ať už jde o sprchovací rituály, stravovací návyky, či uvádění do životopisu, že umí brečet na přání.
Kniha je velmi dobře napsaná. Jennette vzpomíná na dětské roky a píše to očima právě toho malého dítěte. Postupně dospívá a její pohled se na některé věci mění. Kapitoly jsou krátké, ale rozhodně ne nudné. Svižné čtení, které vyvolá mnoho emocí. Určitě doporučuji k přečtení.
Herečku jsem do otevření této knihy neznala, hned na počátku mě zarazil ten název, ale hrdinku naprosto chápu, ač jí neustále oslovuje a mluví o ní jako o mamince, tak její matka byla vysloveně macecha, copak se milující matka může takto chovat ke své dceři, dohnat vlastní dítě k poruše příjmu potravy, silná kniha k zamyšlení
(SPOILER) Pokud by si chtěl někdo něco přečíst o toxických vztazích v rodině, tak přesně tohle je trefa do černého. Matka byla satan.
Take jsem herecku neznala, ale to nicemu nevadilo. Knizka byla skvela, smutna, neuveritelna
Že existuje Jennette McCurdy jsem do přečtení této knihy netušila, nicméně jsem velmi ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Celý její příběh je tak strašně smutný a zvrácený. Naprosto nechápu, že MATKA se dokáže dopustit na své dceři psychického a fyzického týrání. 5/5*
Knížka splnila moje očekávání. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, i když tuto herečku neznám. Knížka se dobře čte, je skvěle napsaná.
O Jennette McCurdy jsem nikdy neslyšela, na její biografii mě zaujal ten provokativní a v první chvíli nepochopitelný název, poté jsem navíc zjistila, že v knize herečka hovoří o své kariéře a hlavně svém trápení s velkou otevřeností.
Je známo, že někteří rodiče své sny a plány projektují do života svých dětí, nalinkují jim cestu a nutí je po ní jít. Matka Jennette svojí urputností dceři nejen vnutila herectví, ale navrch ji dovedla k anorexii, později i bulimii. To, že se psychicky nevyrovnaná herečka poté dostala i k závislosti na alkoholu, není překvapivé.
Toto je hodně emotivní biografie. Té malé holčičky, která tolik toužila zavděčit se své matce a udělat ji šťastnou, mi bylo moc líto. Její cesta k uvědomění a přiznání si, čeho všeho se na ní matka dopustila, že ji emočně, duševně i fyzicky týrala, byla velmi dlouhá a bolestná. Jennette matku dlouho bránila a odmítala fakt, že byla její obětí.
Respekt autorce za to, že s tímto dokázala vyjít na veřejnost.
Přestože tato biografie je hlavně o týrání dítěte vlastní matkou a všech důsledcích, které to přineslo, je napsána tak stravitelně, že málokdo bude mít problém knihu přečíst.
Jelikož jsem v letech 2008-2009 žila v USA a televizní show iCarly i herečku samotnou z té doby tedy dobře znám, knížku jsem si objednala v originále už loni, hned po vydání. Dostala jsem se k ní ale až teď a rozhodně musím doporučit.
Samozřejmě nevím, jak dopadl překlad, ale v originále Jennette píše velmi čtivě a chytře a podává věci s takovou lehkostí, že byť máte samým úžasem po celou dobu bradu u kolen, vlastně je v tom i spousta humoru a není těžké příběhem prolétnout během pár dní.
Způsob, jakým ex-herečka popisuje traumatizující dětství a dospívání, a servíruje spoustu velmi špatných věcí, které se považovaly a v některých kruzích stále považují za normální, na zlatém podnose i těm, kteří by jinak přivírali oči, má podle mě obrovskou sílu a je jen dobře, že se tato témata čím dál víc otvírají.
Obrovský přínos je hlavně v autentickém pohledu a osobních zkušenostech (pro velkou část světa) známé osobnosti, nepsaný ghost-writerem, nýbrž Jennette samotnou. Knížka je totiž opravdu napsaná velmi dobře.
Jsem ráda, že jsem si tu knihu přečetla, ale vím, že už ji nikdy číst nebudu, věřím však, že na ni nikdy nezapomenu. Přeji této mladé ženě, aby dokázala vystoupit ze stínu své matky, a aby její další život byl v rámci možností co nejšťastnější a nejspokojenější. Strašné to bylo, příšerné to bylo, ale přečtěte si to.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Zvrácené. Ano. To je presne to slovo, ktere jsem po celou dobu cetby Jennettiny autobiografie hledala...
Jennette McCurdy znama predevsim jako herecka hvezda detske televizni stanice Nickeldeon prichazi se strhujici, znepokojivou, doslova alarmujici osobni zpovedi, skrze jiz nam umoznuje nahlednout do sveho zivota vystaveneho materske manipulaci a lzi.
Opet kniha, ktera mezi nami ctenari velmi rezonuje a je zatracene videt. A v podstate je to dobre. Temata, ktera rozebira jsou silne socialne znepokojujici. A ja jsem ji proto take nechtela minout. Skutecny pribeh, skutecna cesta za slavou lemovana ztracenym detstvim. A to mi je strasne lito! Detmi jsme totiz jenom chvili, dospelymi jsme potom cely zivot. Jennette o sve detstvi prichazi diky sve “milujici mamince. Stava se prostredkem, nikoliv dcerou, k dosazeni vysneneho matcina snu, za cenu ztraty vlastni identity. Nechci psat, ze jsem si cetbu uzila. Na tomhle neni nic k uzivani. Tady neni nic zavidenihodne. Ale ano, Jennette SPLNILA me ocekavani. Po odlozeni knihy pred spanim mi jeji jazyk stale rezonuje v hlave jako ozvena a zustava dlouho, dokud se nepropadnu do hlubokeho spanku...
Uf..asi jako první mi přijde správné upozornit na pár témat, která se v knize objevují, a to: toxický vztah v rovině matka-dcera, poruchy příjmu potravy, manipulace, psychické i fyzické násilí.
Pokud je pro vás některé z těchto témat zraňující, zvažte, zda se do knihy pustíte.
Velmi bolavé čtení, obdivuji autorku za brutální dávku otevřenosti a upřímnosti, vracet se v takových vzpomínkách muselo být nesmírně zraňující..I mě jako absolutně nezainteresovanou osobu (Jennette McCurdy jsem do této doby neznala) příběh pohltil, semlel, zasáhl, hluboce a asi ho už nikdy nevymažu z paměti.
Naprosto rozumím, že má kniha takové ohlasy, že všemi tolik rezonuje, zaslouženě, tohle musí zamávat každým čtenářem...
Jednoznačně nejlepší kniha roku!
Neexistuje žádný důvod si tuhle knihu nepřečíst a nezačít se těšit na to, jak se toxické matky začnou klepat strachy. A to jsem po knize sáhla naprosto bez vědomí toho, kdo je nějaká Jennette McCurdy, pravděpodobně jsem ji zahlédla jen jednou v seriálu. Ale stejně jako já, ani vy nemusíte vědět, kdo to vlastně je. V tomhle případě to není vůbec podstatný. Je to silné čtení, které ve vás rozdmýchá pořádný vztek a kroucení hlavou nad tím, jak je tohle vůbec ve vztahu matky s dcerou možné. A to ani nemluvím o tom, že byť se jedná v podstatě o životopis, je napsaný románově a velice čtivě, takže ho přelousknete za chvilku.
Vypravte se do Los Angeles, projděte se po červeném koberci, ochutnejte pár minut slávy a pak se připravte na to, co všechno se může stát v zákulisí a mimo světla kamer
Jennette McCurdy od svých šesti let tráví čas po hereckých konkurzech. Její matka udělá vše, aby se stala dětskou hereckou hvězdou. A podařilo se. Jennette dostala hlavní roli v seriálu iCarly. Maminka se raduje, ale ona sama začíná bojovat s úzkostí, anorexií a dalšími problémy. A až v době, kdy její matka umře, objeví terapie a krok za krokem se začíná uzdravovat a žít si podle svého.
Mám ráda životopisné knihy i o lidech, které jsem neznala. Ráda nakouknu do jejich světa, zjistím, jaké jsou jejich radosti i starosti. Většinou se na mě přenesou emoce a já prožívám společně s nimi osud, který jim byla dán. Některé jsou veselé, humorné, jiné smutné a bolavé. Stejně tak, jako u této knihy. Tedy humor zde najdete, ale jen ten černý a po většinu času je vám úzko z toho, kam až mohou vztahy v rodině zajít a co všechno člověk snese.
Ze začátku je kniha vyprávěna dětskýma očima, nevině, s pocitem, že je vlastně všechno v pořádku, že to, co se děje, tak má skutečně být. Ale čtenář vidí tu hrůzu, která se Jennette od dětství děla. To, jak a kde žila, a jaký tlak na ni matka vyvíjela. Při čtení si budete jen klást otázku, zda je tohle všechno vážně možné.
Je neskutečné, jak se dá dětská duše zlomit a zničit a trvá to pak spoustu let, než se dá do pořádku. Jsem ráda, že se autorka dostala tak daleko, že už o svém životě může otevřeně psát a mluvit a dokáže se posouvat dál za svá dětská traumata.
Než jsem se pustila do čtení, herečku Jennette McCurdy jsem neznala. Jsem ráda, když se v knihách dozvím i něco nového, dohledávala jsem si tak o autorce další informace a fotografie.
Pořídit si děti, aby si díky nim člověk plnil vlastní sny, není dobrý nápad.
Byla jsem připravená na to, že tohle bude síla a páni, fakt byla. Na těch necelých 300 stranách je tolik bolesti, manipulace, psychických nemocí a poruch, až to hezké není. Při čtení první poloviny knížky "před" jsem si říkala, že horší to být nemůže. Že to, co matka dělala svojí vlastní dceři, je prostě hrozné a bála jsem se jaká bude ta část "poté" co matka zemře. Ta byla snad ale ještě brutálnější. Když vidíte, jak si Jennette nechce přiznat, že má problém a když jí psycholožka poprvé řekne, že její matka nebyla tak úžasná jak jí popisuje, načež Jennette uteče a už se k ní nevrátí, dojde vám, že teprve tohle bude cesta. Dlouhá, trnitá, plná zpáteček, pomalá a bolestivá, která je ale nutná pro to, aby mohla Jennette normálně žít. Učit se přehodnotit po několika letech svůj přístup k životu kvůli tomu, že v dětství bylo všechno špatně musí být neskutečně těžké a já autorku ohromně obdivuju, že s tím šla ven. Hezky je tu vykreslené také to, jak má svojí maminku pořád ráda, i přes to, že si uvědomuje o co všechno jí připravila. Bolestivý příběh, který, fakt není lehký na čtení, rozhodně ale stojí za to abyste si na něj vyhradili čas. Je to velmi čtivé, čemuž napomáhají krátké a úderné kapitoly a nebudete se moct odtrhnout. Kdybych měla víc času, přečetla bych knížku na jeden zátah. Moc moc doporučuju, jen se připravte, že to nebude snadné čtení.
(SPOILER)
Nemůžete být na internetu bez toho, aniž byste nenarazili na zmínky o iCarly, takže jsem měla alespoň mlhavou představu, kdo Jennette vlastně je. Po přečtení této knihy mě ale napadá, proč se vůbec rozhodla psát o svém životě, protože podle všeho nenáviděla herectví a všechnu tu slávu co přináší, ale teď vše odhaluje a navíc dělá rozhovory. Kéž by to bylo v knize zmíněno.
Je to neuvěřitelně syrové a bez servítek, musím říct, že mi popisované děje byly často velmi nepříjemné, takže pokud jste někdo, komu nedělají dobře zejména poruchy příjmu potravy, nečtěte to. Myslím to vážně, v knize jsou podrobné popisy zvracení a hladovění. Dále také popisy zneužívání, sexuálního násilí, alkoholismu a emočního týrání.
Osobně mám raději, když jsou memoáry psány chronologicky a z aktuálního pohledu autorky/autora, tady větší část knihy tvoří dětství a to psané z pohledu autorčiny mladší verze, to je také jeden z důvodů, proč v knize chybí reflexe i nad jejími vlastními činy. Kapitoly mi občas přišly útržkovité, některé jsou i velmi krátké a neucelené a to hlavně v druhé polovině knihy.
Jennette si prošla něčím strašlivým a do budoucna ji přeji jen to nejlepší, ale bohužel mi podání jejího příběhu v podobě této knihy vůbec nesedělo.
Tahle kniha má provokativní název, který vzbuzuje emoce, a rozhodně všechny zaujme. V zahraničí byl kolem ní velký boom, a já po dočtení můžu říct, že tomu naprosto rozumím. Můžete mít štěstí, a mít vztah se svou mamkou jako měly Rory a Lorelai z Gilmorek, a nebo je to složitější a komplikovanější, ne-li totálně toxické a devastující... Z téhle intimní zpovědi mě místy mrazilo - číst a sledovat, kolik toho bylo špatně, že nikdo nezasáhl,... Jennette vypráví o svém dospívání - jak ji matka nutila chodit na konkurzi, oblékání, hygiena,... A pak se příběh překlene přes bod, kdy její matka umírá na rakovinu, ale před Jennette je ještě dlouhá cesta - bojuje s poruchou přijmu potravy, závislostí na alkoholu, řeší svůj milostný život... a přichází i uvědomění si, co všechno bylo špatně. Rozhodně mě to zasáhlo. Nevadí, že třeba memoáry nejsou váš šálek kávy, pokud vás tahle non-fiction zaujala, určitě ji dejte šanci.
Jsem ráda, že moje matka zemřela
Biografie mám hrozně ráda a tahle nebyla výjimkou. Ale popravdě, hrozně mě štvala i sama hlavní postava,jak neměla vlastní názor a nechala si všechno líbit. Vím,že její matka z ní udělala obět už v hodně nízkém věku,to je hrozný! A ještě pak horší bylo číst,jak ji pořád Jennette obhajovala. Bylo mi z toho hodně ouzko. Holka nemá vůbec vyhráno a podle mě si to ponese po celý život až do konce.