Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247487/mid_jsou-svetla-ktera-nevidime-SLW-247487.jpg
4
4258
4258
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See, 2014
více info...
Přidat komentář
Válečný román psaný krátkými kapitolami o dvou mladých lidech na opačných stranách. Motiv, který se opakuje? Celých 500 stran to bylo na čtyři hvězdy a konec s přesahem do současnosti to vystřelil na plný počet. Tato kniha nedostala cenu jen tak. Kniha plná postav, které mohly žít a umírat i ve skutečnosti. Historická fakta nejsou vysvětlována učebnicově, ale popisovaná pohledem našich hrdinů. A to se mi líbilo moc.
Je to knížka, která ve vás zanechá tíživý pocit, ještě dlouho po přečtení. Autor popisuje osud dvou postav, které ve válce stojí na odlišných stranách, nevidomá francouzská dívka a na druhé straně německý chlapec ze sirotčince. Prožívat válku z jejich pohledu bylo neobvyklé, neotřelé. Doufala jsem v dobrý konec obou postav. Zároveň po přečtení knihy ve mně utkvěl pocit, že krutosti války si nezasloužili lidé ve Francii, ale ani v Německu.
(SPOILER) Pro mě nádherný čtenářský zážitek. Dostala jsem přesně to, co od knih čekám - něco hodně silného, procítěného, něco, na co hned tak po dočtení nezapomenu. Kniha je psaná opravdu poutavě, citlivě; bavilo mě to, těšila jsem se na každý další odstavec. Závěr mě docela rozsekal, tak jaksi jsem se nechala unést dějem, že jsem popravdě takový konec nečekala... Asi mě na tom dostalo hlavně to uvědomění, že to není čistě fikce, ale že tento a podobné příběhy tolik lidí kvůli válkám opravdu zažilo. A že jsme coby lidstvo nepoučitelní, protože jsme úplně klidně schopní a ochotní dopustit to znovu.
Jiné zpracování válečného tématu.
Čekala jsem šťastnější konec, ale bohužel jich za války moc nebylo.
Děkuji za tenhle knižní únik před Velikonocemi...nechat se nerušeně vtáhnout do děje a nemuset od příběhu odbíhat do práce...co víc si přát.Snad jen ještě kousek, pár stránek a uchovat si déle vůni mořské vody, chaluh a řas, ulit a mušlí a slyšet šumět moře..
Čas je prohnaný, jakmile vám jednou vyklouzne, může vám už unikat navěky...
Křehký, něžný a bolavý příběh slepé dívky Marie-Laure a německého chlapce Wernera - ale i spousty dalších. Poněkud roztříštěný, rozemletý na spoustu maličkých kousků, které do sebe jen zvolna zapadají. Škoda těch časových skoků, plácala jsem se v tom. A ačkoli kniha nepatřila k těm, u kterých visíte na každém slovu, k níž se vrháte každou volnou chvíli, i tak mě hluboce zasáhla. Doteky lidskosti, něhy a krásy v době, která nebyla něžná ani krásná a ve které člověk ztrácel to, co ho činí člověkem... A přitom, vedle všech těch hrůz, Marie-Laure, Etienne, madame, Werner, Frederick...
Nic takového jako kletby neexistuje. Možná existuje štěstí nebo smůla. Každý den se nachyluje buď k úspěchu nebo k selhání. Ale kletby neexistují...
Hluboce lidský příběh, který se dotkne té neviditelné struny ve vašem nitru a rozechvěje ji.
Copak nechcete žít, než umřete?
Od knihy jsem čekala trochu víc, vzhledem k tomu, jak byla oceňovaná. Což možná činilo mé, až moc velké, nároky. Kniha se ovšem dobře četla, ale jestli mě něco ale zklamalo, tak to byl konec.
Krásná kniha s poutavým, propracovaným a hlavně neotřelým dějem. Velmi mile mě kniha překvapila.
Možná je údělem knih s poetickým názvem a milou obálkou, že od nich čekáme trochu víc, nebo něco, co se nás osobně dotkne. Přesto jsem neodolala, knihu přečetla a jsem za to ráda.
Kniha byla moc krásná. Přeskakování v čase pro mě bylo náročnější na pochopení a ze začátku nebylo snadné udržet pozornost. Ale pak do sebe všechno zapadne. Je to velmi dojemný a silný příběh. Hrozně jsem se bála, že to dopadne, jak to dopadlo.
Jedna z nejepších knih, co jsem poslední dobou četla. Zajímavý námět, velmi krátké kapitoly a střídání časových období. Situováno mj. v Bretani, která je mi blízká.
Tohle byla trochu náročnější kniha se skrytým poselstvím, které v sobě ještě nechám doznít. Marie-Laure žije se svým otcem ve Francii a od šesti let je slepá. Otec pracuje v jednom muzeu a když je Francie anektována Němci, odchází otec s Marií pryč z jejich rodného domova do jiné části Francie. Mariin otec však má z muzea jedno důležité pověření, o kterém nikomu neřekne. Pověření, kterému se snaží přijít na kloub i mnozí jiní. Werner je šikovný kluk přes elektrotechniku, matematiku, mechaniku žijící v Německu a příslušníkem Hitlerjugend. Po absolvování akademie jde na ruskou frontu. Zde pracuje jako radista, specialista. Cesta osudu svede mladého Wernera s Marií dohromady, i když jen krátce, přesto však s příjemnou hlubokou vzpomínkou pro oba dva. Válka si vyžádá některé oběti na hrdinech, někteří však přežijí a možná se znovu osudově setkají. Kniha byla zajímavá a přiměla mě k tomu, více se zamyslet nad mnohými věcmi, možná obyčejnými, přesto nevšedními. Knihu doporučuji k přečtení, ale její poselství neosloví každého, nebo se někomu její poselství může zdát liché. Stojí to za to, ale zkusit to. :-)
Zajímavý námět, hezké téma, ale možná až příliš se rozjíždí téma v počátku do podrobných a mnohovrstvých vztahových linií a závěr knihy je na úkor toho okleštěný a trochu zbrklý. Díky audioverzi mi krátké kapitoly a jejich střídání v čase nevadily.
Nádherné čtení, které vtáhne do děje od začátku až do konce a který nutí k zamyšlení.
Nádherné čtení, které od začátku až dokonce je plné děje, o kterém se musí přemýšlet i po dočtete románu.
Tady mi vůbec nedávalo smysl to "módní" poskakování v čase tam a zase zpět. Přijde mi, že to knize spíš ubralo, než přidalo. Oba příběhy se mi líbily a dobře se to četlo, krátké kapitoly mi nevadily. Je to rozhodně nadprůměrná kniha, ale neoslovila mě natolik, abych ji vzal podruhé do ruky a dal plný počet.
Nádherná kniha. Vše už bylo řečeno v předchozích komentářích a nemohu než souhlasit. Příběh ve mně bude ještě dlouho doznívat.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Velmi působivá kniha jak po lidské stránce i po stránce popisu historických událostí. Příběh neobvyklý, ale pochopitelný. Hrdinství otce a vlastně i jeho oddanost dceři, snaha ji jakkoli ulehčit život a zároveň udělat něco smysluplného v nelehké době je srozumitelně podáno. Chápu, že takový příběh asi nemůže skončit dobře, ale byla bych raději...úžasný jazyk, smysl pro detail, lidskost, pochopení, hrdost - toto každý spisovatel neumí. Bravo!