Julinčina pekárna
Táňa Keleová-Vasilková
Příběh čtyřicátnice Kláry, jejíž život je naplněn vším podstatným – láskou, přátelstvím i sny. Sny, které se jí zdají v noci, ale i těmi, které sní přes den. Touží jet do okouzlující Francie a poznat místa, které zná jen z internetu a knížek. Když do jejího života vstoupí Anna, bývalá milenka jejího otce, její dny se náhle začínají měnit a nic není jak bylo předtím.... celý text
Přidat komentář
Zručně napsaný prostinký příběh o splněném snu, naplněný kromě hlavní linky množstvím vaření, sprchování, emailování a hlavně dlouhotrvajícími rozhovory mezi námi děvčaty. Byl jsem před knihou varován, že i pro mnohé ženy jsou knihy této spisovatelky až příliš unylé, srdcervoucí a tak nějak o ničem. Nevěřil jsem, očekával jsem alespoň trochu vtipu a duchaplnosti, ale nyní jsem se přesvědčil a dalším těmto knížečkám se raději vyhnu.
Já bych řekla, že Julinčina pekárna je trošku jiný příběh než jak jsou díla ostatní, ale vlastně stejný... :-) taková kávičková knížka, kterou smlsnete během odpoledne.
Po knihách TKV sáhnu, když si chci odpočinout. Takže. Bylo to docela příjemné čtení se zajímavým výletem do Francie... A tam bych to téma podržela. Je toho ještě spousta nedopovězeného. Možná by to sneslo i druhý díl. Ten první se mohl jmenovat Klára a ten druhý teprve Julinčina pekárna :D.
Julinčina pekárna
Přečetla jsem opět milý příběh od jedné z mých oblíbených autorek. Pomalejší rozjezd, ale pak příběh nabere spád. Je zajímavé sledovat myšlení Kláry, která vlastně neví co chce, ale později se její život naplní. Škoda, že příběh nepokračuje dál, bavilo by mě sledovat dění ve Francii a úspěchy v pekárně, další osudy malé Julie ... Příběhy Táni Keleové-Vasilkové nikdy nezklamou. Dávám 4 hvězdy a doporučuji.
Kniha na jedno deštivé odpoledne-taková jednohubka. Kniha má sotva lehce přes 200 stran a široké řádky, takže je za chvíli přečtená.
Autorka má knihy jednoduché, nenáročné a odpočinkové, u kterých není potřeba moc přemýšlet. Doporučuji, pokud od knihy nic nečekáte-např. mezi thrillery :)
Klára mi docela lezla na nervy, jak si stále stěžovala na to, že je sama a kamarádky s rodinami ji nechápou a ona zase nechápe je...
Na druhou stranu jsem ji chápala, že se ve svém věku cítila osamělá.
Ale-určitě je potřeba život žít a ne ho jen přežívat. :)
Knížky Táni Keleové-Vasilkové nikdy nezklamou. Odpočinete si u nich a zapřemýšlíte o životě. Těším se na další a další knihy!
Právě dočteno . Lepší než Rodinné klubko,ale ... Ty nejnovější tituly už nemají nějak šťávu . Hlavní hrdinka nějak neví, co vlastně chce a čekala jsem,že se nějak propojí osud "Dianky ze sauny " s hlavní hrdinkou . Přišlo mě to jako zbytečná vsuvka .
Knížka opět splnila svůj účel, je to typická oddechovka. Nesmíte nad ní víc přemýšlet, protože zjistíte, že je to tematicky pořád dokola. Navíc poslední knihy jsou i víc naivní. Asi se budu spíš vracet k těm starším kouskům. A
Autorku jsem vždycky měla ve škatulce: příjemně si odpočinu. Jenomže z posledních knížek jsem tak nějak zklamaná. Z této taky. Reálnost až tak neřeším, je to subjektivní pocit. Ale místo pohodového čtení jsem dostala jenom samé fňukání a patos.
Před smrtí svého otce se Klára dozvídá o dopise, který jí naprosto změní život...
Kniha se četla velmi dobře, ale některé autorčiny knihy se mi líbily více... Ale jako oddechovka splnila svůj účel
Julinčina pekárna není špatná kniha, ale ani jsem při čtení nepocítila nutkavou potřebu číst a číst. Nevím, celé mi to přišlo povrchní, bez hloubky.
Mám ráda knížky Táni Vasilkové. Čtu je vždy na pohodu. Příběh Kláry, která se i ve 40 letech stále hledá, se mi líbil. Její jednotvárný život vzhůru nohama obrátí právě dopis. Dopis, který původě vůbec nebyl určen pro ni. Musí udělat velmi důležité rozhodnutí.
"Život je dar, vzácný dar a jen na chvilku, a když ho promrháme, když neuděláme to, po čem toužíme, o čem víme, že musíme udělat, prostě na to doplatíme. Už navždycky si s sebou jako okovy povlečeme své nesplněné sny."
Oproti jiným knihám této spisovatelky jsem musela jednu hvězdičku ubrat. Ale i tak doporučuji
Takže zase: jakás čtivost i jo...asi tak ve čtvrtině se to ale zlomí, a to proto, že se tam dostaneme k tomu SPOILERY!!!! dopisu, od nějž to má obdobný až stejný děj jako Lék na bolest: zjeví se nová žena, která má se zemřelým spojení a přibyde nové děcko.
Úplně stejná scéna po smrti: Objednávka pizzy a pohled do lednice, kde nic není. To tam taky bylo po smrti toho syna. Jak může napsat totéž do dvou knih?? Já je četla za sebou, takže mi to okamžitě vytanulo.
Jinak tady příliš fňuká, že nemá muže a děcko, že už je stará a osamělá, a na druhou stranu si užívá, že může čumět na romant. filmíky a mít okolo sebe bordel a nikdo jí do ničeho nekecá...tak je ráda nebo není, že je sama??
A proč furt autorka sahá po úmrtích a návratu žen s děckama, který jsou spojený s tím zemřelým? To je potom vždycky tytýž děj!!!!
Knihy od paní Táni jsou obyčejnými příběhy, u kterých máte pocit, že by se mohly stát vám, vašim kamarádům, známým, rodině. Jsou mi vždy velmi blízké a nejinak tomu bylo i tentokrát. Dokázala jsem se vcítit nejen do svobodné Kláry, ale i do jejích vdaných kamarádek, které již stihla pohltit náročnost rodinného života a chápala jsem, proč mezi nimi může dojít k nedorozumění. Takový je prostě život – dost často chceme to, co momentálně nemůžeme mít. A tyto třecí plochy dokáže autorka vždy perfektně zachytit. Jste-li fanoušky této slovenské autorky, máte se opět na co těšit.
Knížky Táňi nikdy nezklamou. Příběh s jakousi životní zradou ze strany otce, ale také jakousi náhodou, odhodláním. Sice Klára nenajde partnera, ale najde jiný kousek sebe a vydá se do Francie.
(SPOILER) Další příběh z pera této autorky byl opět velice čtivý-vůbec mi nevadilo,že je ve slovenštině.Příběh Klárky svobodné bezdětné ženy ,která žije jen pro svou práci.Její život se změní, když ji zemře matka a otec se přizná k tomu,že má sestru.Klára začne po sestře pátrat a zjistí,že žije s dcerkou a matkou ve Francii.Sblíží se s Annou /milenkou otce/přes internet a ta jí požádá aby se po její smrti postarala o nemocnou dceru a vnučku a tak se Klára vydá pátrat po sestře.
otec bol kedysi neverný, a tak majú súrodenci vo Francúzsku ešte nevlastnú sestru s neterou. niekedy tá "malinovka" bola od cukru až príliš "lepkavá", ale občas je aj taký flaster treba
Také to rozprávkové čítanie, na oddych. :)
Veľmi ma iritovalo označenie e-mailov ako listov.
Paní Vasilková opět nezklamala! :-) Super!