Jurský park
Michael Crichton
Jurský park série
1. díl >
Příběh profesora paleontologie, který spolu s dalšími odborníky zakládá na nevelkém ostrově v Pacifiku druhohorní, jurské safari ve stylu ohromného zábavního parku. Celá věc se jim však vymkne z rukou a ostrov se promění ve smrtící past...
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , Knižní klub , BaronetOriginální název:
Jurassic Park, 1990
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem dostala a aniž bych o ní nějak moc věděla, tak jsem si ji vzala s nadšením, že to bude super čtení a bude se mi líbit. Filmy o Jurském parku jsem viděla jak ty starší, tak i ty novější, takže jsem od knížky očekávala dost podobný styl a nadšení. Bohužel začátek se četl těžce, byl spíše technického a vědeckého rázu a knížku jsem tak skoro odložila. Nakonec jsem jí dala šanci a pokračovala ve čtení, těšila jsem se (snad) na lepší pasáže, které se naštěstí dostavily. Byl tam i doktor Grant, Lex a Tim, které známe z filmů a konečně se tam začalo něco dít. I tak se mi knížka četla pomaleji, nudněji a těšila jsem se na konec. Slabší čtení, dávám 3*.
,,Neni to nakonec takhle pokazde? Vsechno vzdycky zkazi nejaka drobna chybicka.”
Nemuzu uverit, ze o skutecnosti existence knizni predlohy pro Jursky park jsem se dozvedela teprve nedavno! Pritom zboznuju dinosaury!
Zacatek knihy me prekvapil, chvili mi trvalo se zacist, predpokladam, ze to je zpusobene odlisnosti od filmu, tudiz jsem se musela oprostit od ocekavani. Potom uz to bylo vynikajici, akcni jizda, protknuta vedeckymi poznatky, skvelymi popisy dinosauru a sameho ostrova, opravdu chvalim za filosoficke uvahy, ktere knize dodaly vetsi hloubku.
Ano, ano, vzdycky me prekvapi, kdyz spisovatele dokazou napsat priserne nesympaticke decko, skoda, ze tu prtavou holku nekouslo neco do zadku, treba by se vzpamatovala, nastesti tam nebyl jeji tatinek, coz musi byt take vykvet. Bracha to vyrovnal, skvely kluk.
,,Tahle planeta ohrozena neni. My jsme ohrozeni. Nemame moc znicit planetu - nebo ji zachranit. Ale mozna, ze najdeme silu zachranit sami sebe.”
,,Vsechny velike zmeny jsou jako smrt. Nedohlednete na druhou stranu, dokud se tam nedostanete.”
Řekl bych, že mnoho lidí vlastně vůbec neví, že má Jurský park knižní předlohu a vůbec se nedivím tomu, že si jí Spielberg pro zadaptování vybral. Kniha je to velice čtivá a akční, kdy se liší převážně závěr. Začátek je pak velmi osekaný. Za sebe musím říct, že je kniha daleko lepší než film, za což mohou i vědecké a filosofické pasáže. Práce s grafy a počítačovými programy byla také velice originální a všechny dějové linky měly něco do sebe. Lex je ale otřesná postava a měla by dostat několik facek, s čímž budou souhlasit asi i ostatní.
(SPOILER) Tak toto bylo výborné! Napětí by se dalo krájet, kniha nemá hluchá místa a je napsaná vskutku čtivým dojmem. Kniha má i svoji hloubku a nutí k zamyšlení o tom, zda se lidstvo opravdu posouvá kupředu - a to ani autor netuší, jakou debilizaci zažívá současná mladá generce nyní díky technologiím. Poprvé se mi u knihy také stalo, že by mi nevadilo, kdyby dinosaurus sežral dítě (prosím za prominutí, nemám nic proti dětem!). Postava Lex byla naprosto na zabití a o to víc mě překvapilo, že se u ní během knihy ani neobjevil vlivem hrůz, které zažila, žádný vývoj. Prostě ukázkově stupidní spratek a za mě asi jediná výtka ke knize.
Audiokniha. Pro mě veliké překvapení! Ačkoli jsem film viděla několikrát, kniha mě přesto vtáhla do děje a dopřála mi napětí. Skvěle vypracované charaktery postav i zvířat, žádná nudná místa. Navíc ji skvěle načetl Jaromír Meduna. Můžu jenom doporučit.
Zatímco film podle této knihy je natočený jako rodinná cesta, kterou každý zná, kniha je trochu jiná svým poselstvím a stylem. Před 30 lety to musel být velký hit, dnes už tolik ne, alespoň pro mě. Kniha je spíše vědecká než dobrodružná, což je v pořádku, ale nemám ponětí, kolik z těch "vědeckých" věcí je správných a co je prostě jasně řečeno. Ale z toho, co jsem pochopil, jsou paleontologické „věci“, jak jsou popsány v knize, docela nesmysl. Postavy byly fajn, kromě dětí. Byli opravdu velice otravní.
Kdybych měl jedinou možnost, film nebo knihu, mnohem raději bych si vybral film. 3,5/5
Milé překvapení, které jsem ani nečekala. Škoda, že se toho do filmu nedostalo z knihy víc. Lex mě dost vytáčela. Rozhodně stojí za přečtení.
Jurský park je jeden z mých nejoblíbenějších příběhů, co se filmového zpracování týče. Jsem ten typ člověka, který s klidem přehlíží jakékoli chyby a nesrovnalosti, prostě si jen užívám příběh. Samotnou mě překvapuje, že až letos jsem se dostala ke knižní předloze. A v porovnání? Knižní předloha u mě asi vede!
Očekávání byla vysoká, přestože jsem měla obavy, že se do knihy nedostanu a bude pro mě problém udržet pozornost. Přestože velká část knihy je hodně popisná, hlavně co se nejrůznějších technologií týče, velmi mě to bavilo!
Když jsem byla malá, dinosauři mě vůbec nezajímali, jenže pak jsem v kině náhodou viděla Jurský svět: Zánik říše a hned si musela pustit i všechny předchozí díly. Kniha je v tomto případě jen třešinkou na dortu, ale obrovskou!
Postavy si zamilujete ihned, přestože některé jsou občas nesnesitelné. Jejich dobrodružství ale tyto situace zastiňuje.
Jak jsem již zmiňovala, technologie a popis jejich funkcí má v knize velké zastoupení a mnoho z vás to může odradit. Já osobně tyto věci také nevyhledávám, ale v tomto případě to ke knize sedělo natolik, že mi to bylo jedno a nakonec jsem si to i užila.
Atmosféra Jurského parku se na mě plně přenesla, přestože ne vždy jsem na čtení měla klid. Do knihy je jednoduché se naplno ponořit a nevnímat okolí.
Napětí knize také nechybí. Navíc je obohacena různými grafy a nehlédnout můžete i do systému počítačů.
Za mě je to pecka, těším se na pokračování i na to, že si knihu znovu přečtu v originále.
Snad mi fanoušci odpustí, ale u knihy jsem usínala. Proto dávám přednost filmu. Čekala jsem, že kniha bude jiná než film, ale až tak jiná jsem nečekala.
Jakkoliv si asi nelze přát lepší filmové zpracování než to, o které se postaral Steven Spielberg, kniha film výrazně převyšuje. Velkou část textu prostě na plátno převést nejde. Crichton jde každopádně skutečně do hloubky a jeho Jurský park je úžasnou a neuvěřitelně propracovanou jízdou okořeněnou mnoha čtivě podanými úvahami o podstatě vědy.
Musím říct, že filmová adaptace po přečtení této knihy poněkud ztratila svůj lesk. Kniha byla samozřejmě obsáhlejší, více teoretická, ale i s větší akcí - někdy i vtipnou. Postavy dostaly větší rozměr... a knižní Hammond teda nebyl vůbec sympaťák na rozdíl od toho filmového :D
Na Crichtonovi je úžasné, jak je schopen pro svou knihu nastudovat poměrně do hloubky dost složitou tematiku a pak ji zpracovat tak, že člověk vůbec nepochybuje o tom, že je příběh reálný. Jurský park je geniálně vymyšlen a skvěle napsán a byla radost ho číst. A koho baví filosofie, rozhodně si užije vstupy Iana Malcolma.
Jurský park- film je pro mě osobně srdeční záležitost, jeden z prvních filmů, na kterých jsem byl jako malej kluk v kině. A po návratu domů začala ta správná dino-mánie, figurky, mikiny, encyklopedie o dinosaurech atd. Když tu kdysi nově otevřeli videopůjčovnu, byla VHSka JP zase pro změnu jednou z prvních, kterou jsem si půjčil. Zkrátka tenhle film mě provázel celým mým dětstvím. Ke knížce jsem se dostal až s odstupem víc jak dekády a... dostalo mě to skoro stejně jako tenkrát, Crichton stvořil krásný dobrodružný napínavý příběh, svět dinosaurů, no naštěstí se nespokojil jen s brakovým dějem, o tom, jak lidé utíkají a tyranosauři je požírají, on jde totiž ještě mnohem dál- ke kritice dnešní společnosti, o tom, jak lehce se dají zneužít ničící prostředky, když je člověk multimilionář a hlavně o tom, jak rádi si lidé hrají na bohy...
Obdivuji množství rešerší, které si pro tohle dílo musel Michael Crichton udělat, od studia nejnovějších (roku 1990) paleontologických textů až po zjišťování obskurních informací, jako je počet japonských zoo. Dal si úžasnou práci s rekonstrukcí ještěřího chování a habitu, které nabízely fantazii tehdejších paleobiologů široké pole působnosti: jedovatý Dilophosaurus zbarvený jako leopard, ptakoještěři chodící po křídlech, péče Velociraptorů o mláďata...
Samozřejmě, že se v řadě věcí nestrefil a strefit nemohl — jeho zavádějící líčení raptorů se stalo příslovečným. :) Nicméně nepochybuji, že dinománie, kterou rozpoutala kniha a posléze Spielbergův film, vedla i k nějakým těm grantům a že dala prvotní impuls nejednomu budoucímu paleontologovi. Takže za posun v našem poznání jurské/křídové fauny, který knížku snad maličko antikvuje, určitě vděčíme i jí. Čemuž ostatně napovídají všechny novinové titulky typu „Na Dilophosaurovi Jurského parku je všechno špatně, zjistila nová studie“, rojící se ještě třicet let od vydání díla.
Celkově jsem se nemohla zbavit dojmu, že čtu reportáž, nikoli román. Myslím, že Crichton by byl výtečný žurnalista a zvlášť vědecká rubrika by v jeho péči vzkvétala. Jediné, co mi na knize chybělo, byl umělecký aspekt, virtuózní práce s jazykem. Ale to už bych asi chtěla moc. K pěti hvězdičkám mi stačí, že autor umí velmi realistické dialogy, jimž nechybí vtip („Vy jste žena.“ — „I to se v životě stane.“). Dál že příběh neobsahuje nelogičnosti a že tu nejsou klišé. Tak třeba Lex je sice plavovlasé děvčátko, ale rozhodně ne andílek vzbouzející sentimentální nálady. Vztah Ellie a Granta se vyvíjí uvěřitelným způsobem. A postava popsaná jako nesympatická nezahyne při první příležitosti, takže neslouží jen jako laciný literární kanonenfutter.
Když jsme u umírání postav, alespoň těch vedlejších, Chrichton nemá skrupule, díky čemuž umí navodit napětí až (oprávněný) strach. Většinu knihy jsem se hrozně bála o doktora Wua. Celkově pro mě nebylo těžké získat k hrdinům hluboký vztah, neboť se všech třináct objevuje postupně a autor je charakterizuje víc činy než popisem. Kromě zmíněného genetika jsem si oblíbila hlavně ředitele tiskového oddělení Eda Regise. — Skvělá práce. Jen lituji, že jsem o knížce nevěděla ve svých dvanácti, kdy jsem hltala Rollinsovu „Amazonii“. 12 je pro čtení tohoto lehce hororového dobrodružství, myslím, ideální věk.
PS. Překlad (1997) strašný.
(SPOILER) Nudné jako Crichton. Míň nudné, než Kmen Andromeda, ale pořád nudné. Při poslechu audioknihy bych to ještě překousla, ale zabité a ožrané novorozeně fakt nezvládám.
Klasika.
Film jsem viděla dost dávno a tak nebylo nijak na překážku si to nyní poslechnout jako audioknihu.
I když některé technické parametry (audia i řešení parku) úsměvně zestárly, samotný příběh a téma fungují stále dobře a pokládám je za nápaditější, hutnější, řemeslně zručnější a poctivější než mnoho dnešních thrillerových bestsellerových rychlokvašek.
Knihy Michaela Crichtota naprosto zbožňuju. Kombinace fascinujících příběhů a vědy je skvělá. Jurský park netřeba víc představovat, legendární filmové zpracování snad všichni známe. Škoda, že knižní pokračování neudrželo vysoko nastavenou laťku.
Štítky knihy
paleontologie zfilmováno americká literatura thrillery matematika dinosauři dobrodružství dobrodružné romány
Autorovy další knížky
1993 | Jurský park |
2008 | Kmen Andromeda |
1994 | Pojídači mrtvých |
1998 | Koule |
2006 | Říše strachu |
Crichton umí vytvořit thrillery a i v tomto případě se mu to podařilo výborně. Jurský park je skvělý nápad, navíc to spojení vědy, dobrodružství, napětí i romantiky prostě funguje. Mám také rád Crichtonovo popisování vědeckých nebo i filosofických témat - dělá to nenásilně a většinou to i dobře zapadne do příběhu. Jurský park čtu opakovaně, baví mě - jako ostatně většina autorových knih. 90%
9.8.2022 - přečteno potřetí