K moři
Petra Soukupová
Próza začínající autorky Petry Soukupové se značně vymyká kontextu současné české literatury. V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených. Jejich příběhy se naplno a autenticky protnou pouze jednou: při víceméně náhodně vzniklé prázdninové cestě k moři. Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její dnes již klasické próze K majáku. Nejde ale o napodobivé formální cvičení: z autorčiny výpovědi lze vyčíst (vzhledem k jejímu věku) až překvapivě niterný prožitek rozpadu mezilidských vztahů a nemožnosti plnohodnotné komunikace ani mezi nejbližšími. Dotisk v r. 2016... celý text
Přidat komentář
Příběh o osudu blízkých členů jedné rodiny, ale jsou si vlastně tak vzdálení, že ani za řadu let nemohou k sobě najít cestu. Kniha je psaná trochu odlišným stylem, ale pro svůj zajímavý příběh stojí za přečtení.
První knížka od této autorky. Četla se hezky, trošku jiný styl vyprávění, než jsem zvyklá. Za mě mohla být knížka obsáhlejší. Začátek a konec vzala spisovatelka opravdu hopem. Ale už mám doma z knihovny půjčenou knihu Zmizet, tak jsem zvědavá.
Moje první knížka od Petry Soukupové, která mě hned okamžitě zaujala svým vypravěčským stylem (který nesedí asi úplně každému). S odstupem času trochu slabší než knížky, co následují, ale pořád kvalitní začátek skvělé spisovatelské dráhy.
Super. Jednoduché, ale velmi lidské, je v tom spousta pravd. Bavilo mě sledovat osudy členů "jedné" rodiny, vývoj dcer od dětství do dospělosti, pocity a myšlenky všech, to jak "dědíme" nejen vzhled, ale i povahy. Na rodinnou dovolenou k moři, ideální čtení :D
Moje první knížka od Petry Soukupové...Jeden manžel,dvě manželky,jedna bývalá,jedna současná.Pět dcer,čtyři vlastní jedna adoptovaná..Jedna společná dovolená u moře..
Moc jsem nevěděla,co od toho čekat,i když byl příběh psaný strohýma větama a kniha měla málo stran,tak zachytila všechno,co má správná knížka mít..A to celý život všech zůčastněných,jejich starosti i radosti,osudy a křivdy od rodičů,které je pronásledují celý život..
Moc povedená knížka,doporučuji a už se těším až se pustím do Zmizelé..
Styl žáka základní školy, zkratkovité, někdy vševědoucí, trošku černobílé. Za mě nic moc.
Obdivuji jak dokáže autorka vystihnout prožívání jednotlivých členů rodiny (v tomto případě jde tedy hlavně o ženské příslušnice). Zdánlivě banální situace pro jednoho, doslova mučivá pro druhého... Při čtení jsem se neubránila reflexi a promítání svých vlastních rodinných zážitků a zdánlivě malicherných situací, které pro mne i mé blízké často tak malicherné asi nebyly. Odcizení a nepochopení, zdálo by se, jsou esence rodinných vztahů. Asi tomu tak často je. Ale co člověku nakonec zbyde? Zkousnout to a vydat se společně k moři... I když každý ve své bublině.
A mně se styl psaní líbil od první věty, hned jsem si říkala, konečně něco trochu jiného. Nespletla jsem se. Chtěla bych víc stránek!
Líbí se mi osudy lidí z reálného života, žádná pohádka, v životě se zkrátka stávají věci dobré i špatné.
Nejsou zde nudné stránky a děj zběsile plyne.
Když si člověk zvykne na osobitý styl psaní, nemůže se už odtrhnout. Místy smutné, přesto velmi pěkné čtivo. Po dlouhé době jsem sáhla po českém autorovi a opět jsem se nezklamala.
Knížka se mi moc líbila. Ze začátku jsem si chvilku zvykala na jiný styl vyprávění, ale i tak přečteno během pár hodin..
Doporučuji.
Co by, kdyby... Krátké věty, střídání vypravěčů a hodně lidský přístup. Psáno bez emocí a přesto něco cítíte.
Příjemná kniha na jedno odpoledne. Moje první knížka od Soukupové. Strohý styl mi nevadí, čte se mi dobře. Hodně mě bavily přesahy do budoucnosti a upřesnění v závorkách. Prostě příběh ze života.
Za mě je tohle nejlepší kniha od Petry Soukupové (ačkoliv ona si to nejspíš nemyslí :)) ). Nejdřív jsem si říkala, že tahle knížka je trochu slabší. Děj tak zlehka plynul. Jenže s koncem už jsem to zase prožívala a závěr, osudy hlavních protagonistů, mě dostaly. Všechno tak zdánlivě běžné, ale vykreslení postav, situací a okamžiků umí Soukupová prostě dokonale. Zase si člověk uvědomí, jak čas plyne strašně rychle, všechno je pomíjivé, jak nás opouštějí ti, které milujeme, jak s náma může život zatočit. Jak zůstane nevyřčené to, co říct chceme, ale nakonec si to zase necháme pro sebe. Byla to knížka, která ve mě dokázala vyvolat emoce, téměř mě rozplakat a následně mě donutila k zamyšlení v rámci svých vztahů s okolím. K moři fakt doporučuju, a to nejen k moři. Petra Soukupová je prostě boží!
Zajmavé.
Nejprve moji romantickou duši dost iritoval heslovitý popis života, ale pak mě toto vyjádření naopak bavilo, mnohé věci k zamyšlení, co si tak ve vztazích děláme.
Nijak extra mě kniha neoslovila. Příjemné čtení o "běžných" rodinných vztazích, problémech atd.
Asi půjdu proti proudu, ale mě to nebavilo. Neseděl mi styl vyprávění, téma ani jeho zpracování. Knihu jsem si koupila na základě recenzí, neboť okolí mě přesvědčovalo, že tuhle knihu prostě musím mít. Některé odstavce jsem přeskakovala, a konec už jsem vzala jen letem světem.
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Naprostá banalita a ještě k tomu příšerně napsaná. Je to jak pracovní verze nějakýho většího románu, kde si potřebovala rozepsat pro formu jednotlivý charaktery a pak to někdo omylem vydal. Ble, pro mě jen ztráta času.