Kabinet milostných dopisů
Alyson Richman
Píše se rok 1943 a v Itálii jsou u moci fašisté. Elodie, která se dosud věnovala pouze milované hudbě a své mimořádné nadání uplatnila jako nadějná violoncellistka, se po otcově smrti zapojí do italského hnutí odporu. Poznává zde svou první velkou lásku, ale když Němci obsadí severní Itálii, musí z rodné Verony uprchnout. Vydává se na pouť, která jí pomůže nalézt nejen bezpečí, ale i nový smysl života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Garden of Letters, 2014
více info...
Přidat komentář
Velmi oceňuji snahu autorky přiblížit čtenářům činnost odbojového hnutí v Itálii za 2.světové války, také mě zaujala hudební linka příběhu, uvedené skladby jsem si musela přehrát, hlavně Bachovu sonátu pro violoncello. Milostný příběh mě ale příliš nezaujal, hlavně ten příliš sentimentální konec.
Kniha se mi líbila a četla se mi dobře.V knize byla jak romantika tak smutek i naděje.Jsem ráda že jsem si jí přečetla.
Dojemný příběh osudů dvou mladých lidí, kteří díky válce ztratí to nejcennější – své životní lásky. I navzdory všem hrůzám, mučivým vzpomínkám se však oba tyto životy dokáží spojit ve svém utrpení a začít nový život plný lásky. Kniha se četla opravdu krásně.
V tomto komentáři mohou být SPOILERY! Této knize jsem se poměrně dlouho vyhýbala. Bála jsem se,že mě zklame. Kniha mě ale mile překvapila. Je velmi čtivá a rychle mě vtahla do děje. Je psána retrospektivne, kde jsou dva hlavní hrdinové. Elodie, která vypráví svůj příběh, co prožila a popisuje důvody proč musela utéct z rodné Verony a posléze z Benátek. A
hlavní hrdina Angelo,který je lékař a vypráví jak mu zahynula jeho žena a nenarozené dítě, když byl kvůli válce v Africe a nemohl své ženě pomoc. Oba dva přijdou o své milované a snaží se i přes svou bolest znovu žít. Angelo se po smrti své ženy rozhodne pomáhat lidem, kteří to potřebují a zachrání i Elodii. Oba příběhy se navzájem doplňují a na konci knihy do sebe zapadnou. Je to válečný román z prostředí Itálie a navíc je to psáno takovým poetickým stylem, který dodává knize poutavou atmosféru. Kdo má rád hudbu, tomu knihu vřele doporučuji. Hlavní hrdinka Elodie je studentka hudební konzervatoře a hraje na violoncello. Je velmi nadana a statečná dívka. V knize jsem si ji moc oblíbila a další postavy jako třeba Luka,Lenu, Orsinu, Angela a další kteří jsou taky velmi sympatičtí lidé. Okolnosti ji donutí, aby se stala členkou italského odboje a prožije i velkou lásku. Ačkoliv dej plyne pomalu, příběh je velmi zajímavý. Kniha je plná napětí, násilí, zla ale i lásky, hudby i naděje. Na této knize se mi líbilo hlavně to prostředí válečné Itálie, se kterým jsem se poprvé setkala v knize. A na druhé straně mě v knize okouzlil i kontrast krásy hudby v tak těžkých chvílích. Obojí tvořilo krásný celek. A zaujalo mě, že postavy jsou některé skutečné nebo se autorka inspirovala skutečnými historickými fakty. V knize je také vysvětlený název knihy. Kdo má rád knihu Malý princ tak si tuto knihu přečtěte. Je v této knize poměrně často zmiňována a vysvětlený její skutečný význam, že ikdyz ztratíme milovaného člověka, poselství lásky, ačkoli neviditelné a nedosazitelne nám pomáhá překonat bolest, vyrovnat se ztrátou milovaného člověka a dává nám naději znovu lásku nalézt a prožít. Na knize se mi taky líbilo, že autorka dává hlavním hrdinům naději a šanci začít znovu. Vadilo mi, ale že byl konec takový preslazeny a podle mého názoru uspěchaný. Proč musela hrdinka knihy se po krátké známosti hned vyspat s prakticky neznámým člověkem? Nebo to v takových časech, kdy nikdo neměl nic jisté ani život bylo normální? To se mi moc nelíbilo. Kdyby si dali jen pusu tak by to mělo svoje kouzlo. Chyběl mi tam vývoj jejich vztahu. Kniha mohla být delší, kde by se autorka víc věnovala i vztahu mezi Angelem a Elodií. Je to škoda no. Musím jednu hvězdičku ubrat.
Velmi čtivý příběh, i když na mě tam bylo asi moc kladných postav a romantiky, ale i tak nelituju, že jsem knížku četla.
Kniha, kterou jsem po dočtení ještě dlouho vstřebávala. Dobře napsaná, čtivá, je v ní romantika, smutek, krutost válečné doby, naděje... prostě krásné čtení.
Kniha je krásná, psaná přehledně, vůbec mi nepřišlo, že by to bylo házeno "sem a tam", v postavách jsem se vyznala, Elodie byla úžasná a statečná. Postav mi bylo líto, například Luka.. a všech prostě. Konec mě překvapil, ale mile. Violoncello jsem si zamilovala a Angela taky.
Nápad na knihu byl skvělý a maximálně se povedl. Tohle jsem ještě nečetla. A nejkrásnější, musím uznat, byl nápad vylepit dopisy od Angela na zeď. To je fakt krása! :)
Violoncello se opravdu krásně poslouchá. Vlivem této knihy se mi zalíbilo poslechnout si něco z vážné hudby.
Ze začátku byl trochu problém se začíst ale nakonec jsem to hltala. Konec mě mile překvapil.
Kabinet milostných dopisů mne mile překvapil.
Prvních pár desítek stran jsem byla házená sem a tam, ale sedne si to, a sedlo si to dokonce až tak, že mne knížka nadchla.
Přiznám se, že mám slabost pro Malého prince, tím si mne kniha získala.
Děj je dobře vymyšlený a bylo milé se na konci knížky dočíst, jak k němu autorka přišla. Mám ráda příběhy opravdových hrdinů.
Krásná obálka - zajímavý námět - ale knihu jsem nedocetla, nebavila mě. Ocekavala jsem neco jineho...
Jako první mě na knize upoutala nádherná obálka a anotací mé nadšení pokračovalo. Četla jsem mnoho válečných knih, ale jen tato zahrnovala hrdiny, kteří se neocitli v koncentračních taborech. Byl to nádherný a zároveň smutný příběh, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a každé postavě jsem přála, aby našla to své štěstí, což samozřejmě nešlo, každá ztráta mě hodně překvapila. Líbily se mi vsuvky z minulosti, které dotvářely příběh k dokonalosti a zjistila jsem díky nim, co Elodii přivedlo do situace, ve které byla na začátku. Četla jsem i druhou knihu od autorky, ale tahle mě mnohem více chytila za srdce. Na 100% si ji znova přečtu, byl to nezapomenutelný příběh.
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Souzněla jsem s ní. V každém z nás dřímá touha po opravdové lásce a tady ji postav skutečně prožívají.
Krásná, smutná.
Tolik smutných příběhů... Bylo mi líto Angely, Delie, Elodie, Luka... A také rodičů Elodie-jen kvůli puštěnému gramofonu... Nejsem hudebník, takže pasáže o hudbě mi nic neříkaly, ale jinak se mi kniha se mi hodně líbila.
Hodně smutná doba.
Autorce se povedla nádherná a silná kniha. Více psát nelze-je potřeba si přečíst...
Určitě doporučuji ke čtení!!
Kniha mě okouzlila... Ptáte se proč?
Děj se neodehrává v nacisty okupovaném území nebo přímo v Německu, nýbrž ve fašistické Itálii, a hlavní hrdinkou není nikdo, kdo skončí v koncentračním táboře, což jsem brala jako velké pozitivum a působilo to na mě dojmem originality.
(Tím nijak neodsuzuji jiné knihy s tematikou války, jen to pro mě představovalo příjemné překvapení v podobě něčeho nového, dosud nepoznaného.)
S hlavním hrdinkou mám kromě jiného společnou její bezmeznou lásku k hudbě, a proto jsem si pasáže věnované koncertům a chvílím stráveným s jejím milovaným violoncellem nesmírně užívala a Elodii ve všem chápala. Už jen kvůli tomuto mi nezbývá než hodnotit knihu kladně.
Líbila se mi jistá poetičnost, v jejímž duchu se nese celé toto dílo. Z každé stránky na mě dýchalo jakési podivné kouzlo, díky němuž jsem si četbu velmi užila.
Trochu mě zklamalo, že v druhé polovině knihy se Elodie věnovala více práci v odboji a Lukovi než svému violoncellu. Ale i v tomto ohledu pro mě bylo kniha přínosná, protože jsem se dozvěděla mnohem více o fungování válečných odbojů, a také se mě zaujal nápad šifrovaných vzkazů, které Elodie předávala prostřednictvím své hudby.
Hvězdičku ubírám za tu romantiku na konci. Je pro mě docela záhadou, že se Elodie tak rychle vzpamatovala ze své ztráty a znovu se zamilovala.
Nicméně DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ, pokud milujete hudbu stejně jako já a hlavní hrdinka románu, budete knihou nadšeni!
Ze začátku jsem se nemohla do knihy pořádně začíst, nějak mi nasedlo neustálé přeskakování o různých aktérech knihy. Ale tak od půlky jsem se do toho tak dostala, že jsem knihu dočetla na jeden zátah.
Kniha, která spojí osudy dvou lidí dohromady. Kniha plná hudby a čtení knih. Válečná tématika, z jiného úhlu než jsem doposud četla. Opravdu krásně napsané, všechny kapitoly se spojí dohromady a dávají jasný smysl. Krásné
Alyson Richmanová je pro mě výborná vypravěčka a stejně jako i román Ztracená manželka se mi Kabinet milostných dopisů dostal hluboko pod kůži.