Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213900/bmid_kafka-na-pobrezi-1oO-213900.jpg
4
2609
2609
Patnáctiletý Kafka Tamura žije s otcem v centru Tokia; rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely, a uteče z domova. Skrývá se v knihovně v malém městečku, kde pozná stejně "podivné" kolegy. Párkrát se mu zdá, že matku zahlédl, ale je to mýlka.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2010
,
Odeon
Originální název:
Umibe no Kafuka / 海辺のカフカ, 2002
více info...
Přidat komentář
Skvělá a opravdu výjimečná kniha, která dokáže člověka oslovit. I ten fakt, že marně čekáte téměř 600 stránek na nějaké vyřešení, vám nakonec ani tak nevadí a kniha vám přijde o to zajímavější. Alespoň u mě to takto proběhlo. Líbila se mi myšlenka s dvěma lidmi polovičního stínu.
Velmi zvláštní příběh, zezačátku je trochu těžší se do toho dostat, ale ke konci se už nebudete moct dočkat jak to celé dopadne.
Kniha vůbec není špatná, je taková jiná...Jde o mystery příběh. Spisovatel má hŕozný rozhled, je tam spousta informací ze spousty oblastí kultury a mimochodem i pár odkazů na ČR...
Když se na to podívám zpětně, je Kafka hrozně milá knížka plná hezkých myšlenek, spojitostí a prostoru pro čtenářovo myšlení a fantazii. Nechybí jí nenásilný humor, trocha těch emocí ani správné množství "toho nereálného". Nicméně mi nějak nesedlo to filozofování, kterého bylo na můj vkus trochu moc. Jako uvedení do Murakamiho tvorby dostatečné. Určitě se k jeho knihám ještě vrátím, jen to bude chvíli trvat.
Skvělá kniha oblečená do metafor, pocitů a čtenářova přemýšlení. Moc se mi líbila a při jejím čtení jsem "toho" byla plná. Teď když to mám shrnout do několika slov, ucelené myšlenky chybí....proto použiju slova Kafky:
" ...že i kdyby o tom člověk vykládal, jak chtěl, slovně to stejně nikomu nevysvětlí. Ta pravá odpověď stojí docela mimo slova"....
Individuální vnitřní prožitek je ale skvělej, alespoň u mě ano, rozhodně stojí za přečtení.
Moja prva kniha od Murakamiho, uplne iny styl, aky normalne citam. Preto som sa k nemu aj dlhsie odhodlavala. Ale kniha prekvapivo nesklamala. Velmi zvlastna kniha, ale v dobrom zmysle slova :) Urcite vyskusam aj dalsie knihy od Murakamiho
Od teď je Hošino jednou z mých oblíbených literárních postav
(3* protože jsem se nemohla do knihy vůbec ponořit. Nejvíc se mi líbilo až posledních 50 stránek.)
Podle me nejlepsi Harukiho kniha. Kapitola 31 je zaruceny recept na to, jak si pobrecet. Pana Nakatu mam rada.
Začátek mi dal trochu zabrat,asi než jsem se zorientovala,trochu pochopila.Ale pak měla pro mě kniha spád,nemohla se odtrhnout.Myslím,že na takové čtení musí člověk trochu dozrát.
A teď nějakou oddechovku.:D
První kniha, kterou jsem od pana Murakami četla a určitě ne poslední. Jeho styl psaní je pro mě něčím novým, ze začátku jsem si říkala, že to asi nebude nic pro mně, ale s každou přečtenou stránkou jsem byla stále více lapena do příběhu. Příběhu zcela nevšedního, popisovaného tak čtivě, že jsem se musela nutit odložit knihu a jít spát. Stále jsem četla a četla, ale bohužel to největší tajemství(pro mě největší) nebylo odhaleno. Za mě 5 hvězd a těším se na další knihu. I když doporučit paušálně nelze. Tohle se nebude líbit všem, ale to určitě není spisovatelův záměr.
Ale doporučuji velmi.
Další skvělá Murakamiho kniha. Svou jakousi mystikou mi trochu připomínala jinou Murakamiho knihu, kterou jsem četla, 1Q84. Oproti ní mi ale přišla jakási přirozenější, střídání postav nebylo tak krkolomné jako u 1Q84. Jediné, co mi na knize vadilo, bylo příliš sexuálních scén, které mi místy přišly až samoúčelné.
Má první zkušenost s tímto autorem a asi na delší dobu zatím i poslední. Tento typ příběhu jsem četla prvně a zřejmě to nebude můj oblíbený styl. Kniha se mi velice těžko louskala a nějak mne nedokázala vtáhnout do příběhu. Na druhou stranu jsem ovšem ráda za tuto zkušenost a úplně jiný styl psaní než jsem doposavad byla zvyklá. Jak již bylo zmíněno níže v komentářích nejspíš nebyl můj správný čas na tuto knihu :).
Murakami jako již tradičně za 5. I když mi ten hloupej Nakata i s těma jeho kočkama lezl zpočátku na nervy, tak postupem času se tato dějová linie pro mne stala stejně oblíbenou jako ta Kafkova. Mám prostě rád tenhle typ v zásadě realistických příběhů s příměsí mystických prvků. Takže magický realismus? Tak asi jo.
Kafka na pobřeží je druhou knihou, kterou jsem od pana Murakamiho přečetla. Tohoto spisovatele mi doporučilo už mnoho přátel. Nezklamala.
Nejprve jsem se trochu nemohla srovnat s příběhem pana Nakaty a malinko jsem přeskakovala, jen abych byla rychle zase u příběhu patnáctiletého mladíka jménem Tamura. Ten je tak napínavý, chtěla jsem zjistit, kdo je Kluk, zvaný vrána a jak se dva zdánlivě úplně odlišné příběhy propojí. Mluvení s kočičkami, jejich masakrování atd. to nebylo nic pro mě. Když jsem ale knihu dočetla, vrátila jsem se pěkně pečlivě ke všem kapitolám, které jsem četla ob řádek. Najednou pro mě měly úplně jiný význam a i tento příběh se pro mě stal nesmírně zajímavý. Ale i když se vrátíte a čtete znovu, nenajdete na spousty otázek odpovědi a jasné rozuzlení. Kdo je vlastně Kafka, kdo je pan Óšima a má slečna Saeky děti? Je jen na Vás, jak si tyhle otázky zodpovíte.
Kolegyně z práce mi půjčila knížku s tím, že z ní je úplně nadšená. Prý magický realismus v té nejlepší podobě a tak jsem byl zvědavý. Nic podobného jsem předtím nečetl a tohle mělo hodně zajímavý námět. Zároveň se jednalo i o mé první setkání s Haruku Murakamim. A výsledek? Není to úplně nadšení, ale nemohl jsem se od toho odtrhnout. Příběh je neuvěřitelně zvláštní, což bylo patrně účelem. Každopádně věřím, že jsem na první přečtení prvních skrytých myšlenek nerozkryl. Po druhé by to možná bylo ještě zajímavější. Nicméně uznávám, že Murakami je výborný autor. Popis a atmosféra jak japonského města, tak hor, je naprosto úžasný.
Někdo zde psal, že na knihu musíte mít správný čas. Řekla bych, že můj čas byl přesně takový. Byla to má první kniha od pana Murakami a vůbec mi nevadilo, že je až tak hluboko do fantasy. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsem něco takového četla a nechalo to na mě opravdu veliký dojem. Nedokážu říct, jestli ještě někdy budu něco takového číst, protože kniha je opravdu jedinečnost sama. Nejůžasnější na ní je, že každý zde najde něco jiného a vezme si z ní, co potřebuje. Není to zrovna kniha, kterou bych někdy někomu doporučila. Proč? Protože by mi pak bylo líto, že by ji dotyčný nepochopil. Lidé hledají samé reálné příběhy opřené o fakta a neumí být kreativní. Nekreativní lidé jsou mrtví.
Naprosto uzasna kniha. Dlouho jsem se nesetkala s knihou, ktera by me bavila od zacatku do konce! Budu na ni dlouho vzpominat :)
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus převtělování World Fantasy Award (cena)
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Tak jsem tedy vyzkoušela Murakamiho :-) Ano, už bylo třeba přidat na seznam přečtených děl něco od tolik vychvalovaného autora, něco z vyššího "levelu". Není to můj styl, jsem zvyklá na něco úplně jiného, ale četby rozhodně nelituji. Chybí tomu tolik věcí, které od knihy očekávám, ale nabízí to nepředvídatelný zážitek a má to v sobě něco přitažlivého, je to plné krásných myšlenek a témat k přemýšlení. Pro mě kniha byla fakt zvláštní a poměrně náročná (taky jsem ji četla asi dvakrát déle, než je u mě běžné u knih tohoto rozsahu). Jako bylo to něco, ale od dalších knih tohoto autora si dám pauzu. Rozhodně se k němu vrátím, ale až budu zase naladěná na něco hutnějšího.