Kam až mě nohy donesou
Josef Martin Bauer
Jeden z nejúžasnějších lidských osudů z období po druhé světové válce. Příběh německého válečného zajatce, odsouzeného na 25 roků otrocké práce na Sibiři. Kniha líčí jeho útěk z východního pekla až do Německa. Příběh válečného zajatce, důstojníka německých paradesantních jednotek, který byl nasazen k diverzní akci za Uralem, zraněn v boji a zajat ruskými kozáky. Po skončení války byl odsouzen k pětadvacetiletému trestu otrocké práce na Sibiři. Kniha líčí jeho útěk z tábora nucených prací a neuvěřitelná dobrodružství, která za dlouhého pochodu od Východního mysu do Německa zažil. S kulkou zaklíněnou ve spodině lebeční a téměř barvoslepý po otravě olovem v rudných dolech postupoval neúnavně krok za krokem, aby po anabázi trvající dlouhé tři roky konečně dosáhl bezpečí domova.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1994 , Naše vojskoOriginální název:
So weit die Füße tragen, 1955
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelný příběh německého zajatce, kterému se podařilo uniknout ze zajateckého tábora a zdolat cestu ze Sibiře až do Německa.
Výborná knížka, přečetla jsem za jeden den, dobře se čte. Jen na začátku jsem trošku problém hrdinu litovat, protože jsem zrovna dočetla Narodili se, aby přežili, což je knížka o utrpení tří žen v koncentračních táborech. Dál už jsem mu jen držela palce.
Tak tenhle příběh musí být ze života, protože asi by ho nikdo nevymyslel. Drsný příběh o síle lidské vůle. Pět hvězd zcela zaslouženě.
Prostě asi nikdy nepochopím, kde se to v lidech bere. Na jednu stranu ta zvěrstva, která jsou schopna člověka odsoudit k pomalé, kruté smrti (celá druhá světová válka jest důkazem) a na druhé lidské odhodlání, odvaha a touha po přežití...
Knihu jsem četla asi v jedenácti, možná na mě tehdy byla moc surová, ale dojmy zůstaly úžasné...
Báječná kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem. Film jsem zatím ještě neviděla, ale knihu mohu jen doporučit. Je velmi napínavá a čtenáře opravdu zaujme. Je opravdu neuvěřitelné jakou sílu pro život dokáže člověk v sobě najít. Je to určitě kniha ke které se ráda vrátím.
napínavé čtení. Syrové a realistické....film je oproti tomu takový lehce romatický. Taky ale z knihy moc netuším, kde se v Clemensovi vzala taková vůle urazit přes deset tisíc kilometrů domů.
Tak hurá, dnes mi přišla, už se těším, film jsem viděl asi 5 x a moc se mi líbil, věřím že kniha ho ještě překoná, ještě že existuje aukro
Krásná kniha. Je neuvěřitelné,co všechno je člověk schopen vydržet.Jak silná umí být touha po domově,že vás žene dál a dál,že vás nutí vstát a znovu jít,když už se to zdá být nemožné.Ale ten pocit vítězství, sám nad sebou,za to určitě stál.
Knihu jsem četla 2x,nejprve byla koupena pro manžela.On i já jsme ji doslova přečetli jedním dechem.Vůle člověka je nezměrná.Vřele všem doporučuji jak mužům,tak ženám.
Hodně silný příběh. Z dolu na olovo mrazí snad ještě více, než z cesty Sibiří. Tato kniha patří mezi ty, které si časem přečtu znovu.
Knihu jsem četla asi před deseti lety...Mohu jen doporučit,vzpomínám do dnes a nejde mi po celá léta z hlavy.Jsem ráda,že jsem první četla a potom koukala na film,který jsem ani nedokoukala...Kniha úžasná
Pro ženy trochu drsné čtení... Ale (snad i právě proto) kniha stojí za přečtení (Muži a jejich svět nás přece zajímají :-)). Kniha o bezejmenném hrdinovi, kterého německý spisovatel Josef Martin Bauer pojmenoval Clemens Forell. Jeho příběh je asi těžko představitelný pro nás, obyčejné smrtelníky, žijící v určitých zaběhaných kolejích, ale já věřím, že zázraky se dějí, takže proč ne? Proč by všechno tohle (a pravděpodobně ještě mnohem víc) nemohl Clemens zažít a vydržet? Vkrádá se stále otázka PROČ a Co mu dávalo sílu jít dál, kterou nechává velice pěkně napsaná kniha nezodpovězenou. Svým způsobem ji zodpověděli filmoví tvůrci ve filmu, který jsem taky viděla, ale mně se víc líbila kniha se svou otevřeností. Díky taky za seznámení s tématem sibiřských gulagů, o kterých jsem dosud moc nevěděla!
Tento román je unikátní. Velmi čtivé svědectví o utrpení německých válečných zajatců. Ale nechce se mi věřit, že by to všechno strádání na útěku opravdu vydržel. Jít pěšky tisíce kilometrů neobydlenou krajinou v třeskutém mrazu a spát ve sněhu, nedostatek jídla a podlomená kondice z roboty v olověných dolech. Jestli je to všechno pravda, tak tedy- Klobouk dolů...
Také se připojuji s chválou na tuto knihu, je to vynikající a strhující čtení, nedá se ani srovnat s těmi různými samozvanými bestselery. To co hlavní hrdina vydržel...transport na Sibiř, pobyt v olověném dole kdy bydleli přímo v jeskyni a třeba 2 roky neviděli světlo, hlad, no a pak tu náročnou tříletou cestu většinou mrazivou nebezpečnou Sibiří...prostě klobouk dolů.
Knih na téma 2. světové a zejména o holocaustu je dost, ale o otrocké praci na Sibiři se moc nikde nedočtete. Rozhodně 5*
Dokázal to, neuvěřitelné.