Kam se poděla Elizabeth
Emma Healey

Román Kam se poděla Elizabeth je opředen záhadou, kterou čtenáři zprostředkovává sama hlavní postava Maud. Ta je neuvěřitelně zapomnětlivou vypravěčkou. Pravda, čtenáři to příliš neulehčuje, ale co naplat, stejně si drahou Maud rychle oblíbí. Maud je stará, zapomnětlivá, a když si vezme do hlavy, že se ztratila její kamarádka Elizabeth, nikdo ji nebere vážně. Ale jak má o tom přesvědčit ostatní, když si sama není jistá, kdy Elizabeth viděla naposledy? A tak jí nezbývá, než se do pátrání pustit sama, vyzbrojená lístečky s poznámkami, svou papírovou pamětí. Zároveň se jí však neustále vrací vzpomínky na její sestru Sukey, která se před více než padesáti lety, záhy po válce ztratila neznámo kam a její zmizení se nikdy neobjasnilo. V Maudině mysli se příběh Sukey tomu Elizabethině nebezpečně přibližuje a Maud se čím dál víc ztrácí ve svých představách. Vědomí přítomnosti jí uniká a živé vzpomínky na tragédii, starou již více než padesát let, se jí vrací s nebývalou intenzitou. Podaří se Maud Elizabeth najít? Román snoubí sofistikovanou, místy až mysteriózní psychologii s laskavým humorem a citlivě reflektuje témata stárnutí, ztráty paměti a vlastní identity. Téma stařecké demence objevuje autorka ve svém debutovém románu s ohromující autenticitou a byla za to oceněna porotou prestižní Betty Trask Award. Román získal také ocenění Costa Book Award 2014 v kategorii debutový román i mnohé jiné nominace.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Elizabeth is missing, 2014
více info...
Přidat komentář


Knižku jsem se snažila přečíst několikrát. Nerada dávám knížkám nízké hodnocení ale tady to jinak nejde, vůbec mě nezajímalo jak to dopadne. Třeba se k této knížce za pár let vrátím a změním názor.

Skvělý pohled na život starých lidí trpících Alzheimerem. Hlavní postavu jsem si zamilovala již po prvních stránkách. Můžu jedině doporučit.


Byl to velice zajímavý příběh. Už id první stránky mě vtáhl do děje a já se nemohla dočkat až celé záhadě přijdu na kloub. Rozhodně příjemně strávený čas.


Citlivě a věrohodně napsaný příběh o stáří a nemoci, která jej provází. Je vidět, že autorka má osobní zkušenost s popisovaným, protože já jsem Maud věřila každé slovo. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak to s Elizabeth a Sukey dopadlo.


Autorce se povedl pozoruhodný počin - detektivní pátrání konané i vyprávěné osobou v pokročilém stadiu demence. A nakonec v podstatě dotažené do konce! Chování a myšlení člověka s demencí je popsáno velmi věrohodně, dokonce je v něm nenápadně schovaná i jistá progrese onemocnění. Že se i s tímto handicapem dá vyprávět napívnavý příběh, je téměř neuvěřitelné. Určitě tomu pomáhá i druhá časová linie, která má s tou hlavní řadu podobných bodů a tudíž do hlavního příběhu organicky zapadá. Výborná kniha, doporučuji.


Nakonec to nebylo zas až tak špatné čtení, ale proboha ten začátek.... Vím že nás to svým způsobem čeká všechny, ale číst o tom je celkem deprimující... Pokud se dokáže prokousat tím nezáživným začátkem, konec vás uspokojí....


Úžasná kniha, kterou jsem právě dočetla. Zaujal mě nejdříve její obal v metru, takže jsem si nebyla jistá, co od obsahu očekávat. Autorka dokázala velmi krásně vylíčit, jak se cítí člověk, který trpí psychickou nemocí a co prožívá. Pro mě je kniha poměrně dost osobní a velmi mi pomohla se seznámit s tím, co asi prožíval děda... mrzí mě, že se mi taková kniha nedostala do ruky dřív. Určitě jí doporučuji přečíst každému.


Ne, mně se to nelíbilo. Podle mého nadnesený pohled na věc, nečtivé a nudné. Dočetla jsem ji jen silou vůle a proto, že jsem zvyklá knížky dočítat.


Šokující, jedinečné, zajímavé, jiné. Takovou knížku sem ještě nečetla. Moc se mě líbilo , jak je nemoc prezentována. Popravdě neměla sem moc představu , co tito lidé vlastně prožívají. Je to i velice smutné a dojemné. Změnilo to můj pohled na lidi trpící Alzheimerovou demencí. Kdo ví , co člověka v budoucnu čeká......


Originální způsob vyprávění v podání hrdinky Maud, hledající svoji přítelkyni Elizabeth , v čemž jí brání zapomnětlivost a současně vzpomínající na marné hledání sestry Sukey, která se v minulosti ztratila. Zajímavý příběh s neméně zajímavým vyústěním.


Tak jsme se nakonec dozvěděli, kam se poděla Elizabeth i Sukey, i to, kam odchází mysl staré milé a mnohem více než roztržité dámy Maud, která kupodivu navzdory mizejícím myšlenkám, popleteným vzpomínkám a poztráceným papírkům obě záhady vyřeší. Nebylo to špatné čtení, vlastně perfektní sonda do mysli člověka s Alzheimerem, jenom jsem měla někdy pocit, že společně s Maud ztrácím tak trochu i sama sebe. Asi bych se měla dát vyšetřit.


úplně jiný styl knih, než jsem doposud četla. Ale bavilo mě to moc,vtipný milý styl vyprávění. Doporučuji.


Čtení, které se mi dostalo pod kůží. Skvěle vykreslený svět lidí, kteří trpí Alzheimerovou nemocí.


nic podobného jsem ještě nečetla,musím říct,že pro mně to bylo absolutně jedinečné a skvělé čtení !!Naprosto vynikající.


Moc jsem si od knížky neslibovala, a o to víc mě překvapila. Maud mi bylo místy dost líto, ale je to krásný příběh.


Mladá autorka ve své prvotině velice věrně popsala myšlenkové pochody, vnímání, cítění a chování 82 leté Maud, která trpí demencí, zapomíná a ztrácí paměť. Příběh má také jemnou detektivní zápletku. Určitě je dobré si knížku přečíst, stáří čeká každého a já si při čtení často vzpomněla na svoji babičku Evu, která žila 96 let a byla stále svěží a vitální :-) No takové štěstí nemá každý...


Není to normální detektivka, ač detektivní zápletku bychom tam našli. Není to typický román pro ženy, ač se to v něm ženami jen hemží. Je to sonda do mysli stárnoucího člověka potýkajícího se se zapomnětlivostí a postupující stařeckou demencí. Je to dojemné a očiotevírající přiblížení světa, který se nám, dokud jsme mladí a zdraví, zdá strašně cizí, vzdálený a vlastně skoro nereálný. Snad nemluvím jen za sebe, že toto dílo určitě přispěje k větší trpělivosti, kterou je někdy třeba mít při jednání se svými prarodiči, rodiči ... a starými lidmi obecně.
velmi kompaktna /a myslim ze aj velmi aktualna/ kniha napisana v prvej osobe hlavnej postavy, ktora trpi demenciou. klobuk dole pred konstruktom i zvolenou formou, obcas skripe slovensky preklad, ale iba obcas.