Kam zmizla Aljaška
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519641/bmid_kam-zmizla-aljaska-rLY-519641.jpg
4
3715
3715
Miles má bizarnú záľubu v posledných slovách svetových osobností. Najviac ho fascinuje Francois Rabelais a jeho posledná veta: „Idem hľadať to Veľké Azda." Miles si nechce počkať na podobný osud a presvedčí rodičov, nech ho pustia do internátnej školy mimo mesta. V Alabame si rýchlo nájde nových priateľov: spolubývajúceho Chipa, ktorého všetci volajú Plukovník a ktorý vo voľných chvíľach memoruje nekonečné abecedné zoznamy, i krásnu, ale nepredvídateľnú Aljašku, do ktorej sa zamiluje. Čaká ich rok plný porušovania školského poriadku, testov a skúšok, žartíkov, rozchodov a odhalen ých tajomstiev. Čo zmení Milesov názor na jeho „Veľké Azda"? (také niečo by som skôr dala nakoniec)... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , Slovart (SK)Originální název:
Looking for Alaska, 2005
více info...
Přidat komentář
První setkání s autorem v knižní podobě. Viděla jsem film Papírová města a nadšená jsem moc nebyla. Chtěla jsem zkusit knihu a ani v tomto případě se nadšení nekonalo. Nevím, je to tím, že autor píše asi jen o narušené mládeži nebo to připadá jen mě, že vlastně nenarušená mládež se již nevyskytuje? Pevně doufám, že je to jen dojem. Každopádně pokud si od autora ještě něco přečtu, tak za delší dobu. Příliš mě jeho tvorba neláká.
Tohle je jedna z mých TOP knížek. Po maturitě jsem musela jít a koupit si ji jenom pro sebe, abych si zvýraznila ty nejlepší pasáže. Nápad originální a zároveň ukazuje, jak sebevraždu vnímá osoba, která milovala osobu, která se zabije. Upřímně hloubka této knihy mě zasáhla. Vznikl seriál, který už tak dobrý nebyl, ale kniha je pro mě stále srdcovkou.
Ony dva citáty:
„Myslel jsem na to, že kdyby lidi byli déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán.“
„Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu?“
si budu pamatovat pořád... :)
Hezký příběh o trápeních, vnitřních bojích, lásce, kamarádství studentů na střední škole. Od poslední třetiny pro mne zbytečně roztahané, bylo předvídatelné a jasné, proč k události došlo.
Ze začátku mě příběh až tak nenadchl. Četla jsem už více knih od Johna Greena a místy mi to hodně připomínalo Papírová města, už i jen podle charakteristiky postav. Aljaška je záhadná a drsná dívka, zatímco Váleček je poněkud zdrženlivý a nezkušený, ale do Aljašky bezhlavě zamilovaný. Málem jsem tedy knihu odložila, ale přemohla mě zvědavost, jak se příběh bude vyvíjet a jsem za to ráda. Kniha byla nakonec velmi čtivá, s mnoha místy na zamyšlení a typicky skvělá jako další knihy od tohoto autora. ;)
Na knížku jsem se těšila a asi proto pro měla, byla velkým zklamáním. Děj a ani postavy mě tak nevtáhly jako u Papírových měst. Myšlenka, ale byla hezká a autor to napsal moc dobře. Možná, že kdybych to četla jako první tak bych byla nadšenější.
Hodnotila by to tak na 4,5 hvězdičky.
Skvělá knížka plná úžasných myšlenek. Musím říct, že jsem ji nechtěla dočítat, protože jsem se nechtěla dostat na konec. Do té chvíle, kdy možná nenajdu Velké Možná. Dodnes si v některých chvílích připadám jako Aljaška. Sama na všechno. Její osobnost budu mít v hlavě dlouho.
Sama kouřím rychle.
Proč?
Protože nekouřím, že by mi to chutnalo, ale protože chci umřít.
Knihu dostala dcera na konci deváté třídy, ale zůstala doma v knihovně. Vytáhl jsem si ji náhodou a musím se přiznat, že mě příjemně překvapila a chytla od první chvíle, co jsem ji vzal do ruky. Studentský život hlavních představitelů knihy je se svými starostmi i radostmi v některých věcech dost podobný tomu, čím si projde téměř každý, kdo studoval a bydlel na internátě nebo na kolejích.
První polovina knihy pro mě byla úděsná. Myslela jsem, že tuhle partu puberťáků opravdu nepřekousnu. Jediné co mě přimělo knihu neodložit bylo, že je poměrně krátká a čekala jsem co je ona událost "před a potom". No a v části "potom" jsem naopak nemohla přestat číst, roztočil se emocionální kolotoč a já si jen říkala: proč? A přitom Aljaška nejspíše jen potřebovala pomocnou ruku nějakého dospělého...
Hledání Aljašky, kniha která podle mě nám dává nahlédnout na svět i jinýma očima než jsou ty naše. Aljaška, holka na střední, která milovala knihy a kanadské žertíky, kdo by řekl, že bude tak strašně moc dospělá? Já tedy ne.
Viděla jsem seriál, ale kniha je prostě kniha. Některé citáty a myšlenky z této knihy jsem si musela dokonce poznamenat , protože jsou tak hluboké a pravdivé až se mi tomu nechce věřit.
Doporučuji samozřejmě všem, kteří mají rádi Hvězdy nám nepřály a podobné knihy.
Aljašku jsem nemohla vystát. Utěšovala jsem se tím, že je to krátké a nejsem cílová skupina, v pubertě by mě to zřejmě zaujalo víc.
Bylo to fascinující. Rozhodně ne nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ale určitě je to jedna z těch, které mám v plánu si přečíst znovu. Na Hledání Aljašky se mi asi nejvíce líbil nápad “venkovní“ střední. Škola kde o přestávkách nejsou studenti zavření v budově je pro mě něco neuvěřitelného. Také se mi líbil kamarádský vztah mezi Milesem a Plukovníkem, dva odlišní kluci, kteří se díky ubytování skamarádí a stanou se z nich nejlepší přátelé v dobrém i ve zlém. To bylo hodně fajn. Celé knížka se mi líbila, ale celkem mě štvalo, že byla tak krátká . Rozhodně doporučuju. Přečetla jsem na jeden zátah.
Tento příběh vás dostane. Na začátku knihy si říkáte: " Normální kniha pro teenagery", jenže opak je pravdou. Tato kniha je vše jen ne obyčejná. Příběh vás zatahá za nitky života takovým způsobem, že při jeho dočtení víte naprosto jistě, že na něj do konce života nezapomenete. Ovlivní vaše mínění o životě a budete si naprosto jistí tím, že život má svůj začátek i konec.
(SPOILER)
Hledání Aljašky mě naprosto neohlášeně vytrhlo ze čtecí krize a poskytlo mi možnost přece jenom pochopit kouzlo knih od Johna Greena. Jak překvapivé bylo mimo jiné zjištění, že toto je jeho vůbec první dílo. Upozorňuji na to, protože veškerou jeho ostatní tvorbu jsem již četla a nijak moc mě nenadchla. Na první pohled standartní americký středoškolský život pár teenegerů, ovšem při detailním čtení objevujeme mnohem hlubší myšlenkové pochody. Osobnost rozlétané Aljašky okamžitě zaujala mou pozornost a v její pozdější smrt jsem naprosto nevěřila. Doopravdy jsem si s tím prvních několik stránek vůbec nedělala těžkou hlavu, pouze můj mozek opakoval slova ,,ona se někde znovu vynoří” jako starou mantru. Teprve později mi to začalo řádek po řádku docházet a to už se od čtení nešlo odtrhnout. Hlavní hrdina Miles si během příběhu prošel tak zajímavým plynulým vývojem, že jsem si toho všimla až na úplném konci. Autor nám také skrze i další postavy poodhaluje svou lásku k filozofování, jež jsem naprosto podlehla. Spousty pastelově zvýrazněných odstavců jsou toho důkazem.
,,Ale já neměl odvahu a ona měla kluka a já byl nemotorný a ona byla nádherná a já byl beznadějně nudný a ona byla nekonečně fascinující. Šel jsem tedy zpátky do svého pokoje, plácl sebou na spodní postel a myslel jsem na to, že kdyby lidi byli déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán.”
Moje první knížka od světoznámého Johna Greena. A nemohla jsem si snad lépe vybrat.
Do první půlky jsem byla přesvědčena, že seriál je lepší, nicméně konec můj názor odpálil do vzdáleného koutu vesmíru. Obě jsou kvalitní díla, která si může spousta puberťáků zamilovat.
Green nám skrze nadšení postav odhaluje svou oblibu ve filozifivání, což jsem si pořádně užívala. Hlavní hrdina zaujatý posledními slovy slavných lidí, Miles, si prošel zajímavým vývojem, který byl tak plynulý a nenápadný, že jsem ho zaznamenala teprve v posledních kapitolách.
Trochu mě mrzí, že narozdíl od seriálu nemáme možnost nahlédnout lépe do Aljaščiného světa. V závěru jsem se ale smířila, že Aljaška v písmenkách bude ještě záhadnější než ta z plátna. Přiznám se, že i přes její smysl pro impulzivní chování a neustále střídavé nálady...jsem i já jejímu kouzlu propadla. Není pochyb, že to je rozporuplná postava, která se možná nikdy nestane tou hlavní tváří "Greenovek" (od toho tu jsou postavy z Hvězdy nám nepřály), ale to by si asi ani ona nepřála.
Z knihy se budu vzpamatovávat ještě pár dnů. Tak dobrá byla.
(SPOILER)
Už dlouho plánuji štafetu Johna Greena a proč nezačít jeho prvotinou.
Miles hledá své velké Možná a najde ho ve střeštěné holce se zvláštním jménem Aljaška Youngová. Bohužel Aljaška se svými náladami a svými zásadami, které porušovala jak na běžícím páse mi dosti lezla na nervy a těžko mi ji bylo líto, když se rozhodla najít cestu ze svého labyrintu utrpení a svůj život ukončila. Green píše dobře a část "Předtím" mi ubíhala a dost mě bavila. Bohužel část "Potom" mě moc nezaujala a taky mi přišlo, že Váleček a Plukovník vlastně na nic moc nepřišli a prostě se museli smířit s její smrtí. I když Miles své velké Možná nenašel, myslím si že jistým způsobem mu Aljaška zasáhla do života. Protože před nástupem do Culver Creeku, by si těžko mohl představit jak pořádá kanandské žerty, přesto že ta kanada ve jménu Aljašky byla trochu trapná.
Jsem zvědavá na jeho další díla.
Moje první uvedení do stylu psaní pana Greena. Hledáná Aljašky mě bavilo. Snad si přečtu nějaké další dílo .
Hvězdy nám nepřály mě moc nenadchlo, ale stejně jsem si řekla, že si přečtu i tuhle knihu (v budoucnu mám v plánu ještě jednu). Abych pravdu řekla, líbila se mi mnohem víc než Hvězdy nám nepřály. Příběh mě daleko víc vtáhl, více jsem se ztotožnila s postavami, v jedné jsem se dokonce hrozně viděla. Tady mě ani nenapadá nic, co bych mohla vytknout, nějak mi tam všechno sedělo.
Štítky knihy
přátelství prvotina smrt střední školy internát pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Moje (prozatim) treti kniha od Greena a prozatim i jednoznacne nejlepsi. I kdyz jsem videla serial, takze jsem si dej priblizne pamatovala, stejne jsem knihu precetla temer jednim dechem. Za me skvela kniha s mozna az fylozofickym nadechem a ne vylozene happy endem, ale to je proste zivot.