Kámen a bolest
Karel Schulz
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/105776/kamen-a-bolest-105776.jpg
5
473
473
I. díl nedokončené trilogie - životopisu umělce Michelangela Buonarottiho.
Přidat komentář
Po knize Kámen a bolest nebudu hodně dlouho chtít číst nic tak vysilujícího, náročného a přesto v mnoha ohledech dokonalého. Strašně mi sedl Schulzův styl, opakování vět a pasáží, jakási intenzivní naléhavost sdělovaného i cit a pochopení, s jakým nahlížel na duši umělců. Hrozná škoda, že trilogii nedokončil, početla bych si doopravdy s radostí.
Z počátku pro mě hrozně těžká na čtení, pak jsem si na styl psaní zvykla a na konci jsem litovala, že druhá část není dokončená...
Je to kniha, kterou stojí za to číst vícekrát v životě. Na doporučení profesorky dějin umění jsem ji četla v patnácti, ale je lepší s tím počkat. Mládí jaksi nedokáže docenit tu hloubku. O pár let později mě už takzvaně "sejmula."
Schulzův Michelangelo našel v kameni spásu i bolest. Utrpení i vykoupení. A hlavně: sám sebe.
Tato perla mojí knihovny čekala skrytá za nenápadným obalem, zřejmě než jsem na ni čtenářsky dozrála. Najednou mi padla do ruky a od prvních stránek bylo jasné, že je to umělecký skvost. Nelze nic dodat, v komentářích ke knize už bylo napsáno všechno.
Knižní klenot renesančního období na prolínající se bohaté události a postavy historicky perfektně zasazené do příběhu nejen hlavního hrdiny, ale všechny jeho míjející se aktéry historicky zvučných jmen i jejich skutků a dech beroucích děl.
Takhle komplexně pojatá doba vlády Borgiovců je okem Božím (ze zhora) sledovaná , po celé šíři Itálie, každá postava má na sobě nám z dějin známé fluidum, které ve správném akordu rozeznění tento příběh do nádherné kompozice a jediné, co mi sjede ze rtů nakonec je slovo SKVOST.
Kámen a bolest je nejen výstižné vyjádření pro kamenosochařství, ale to, co dalo tomuto dílu název je dílo Pieta - Matka Boží Bolestná.
Karel Schulz byl skvělý, český, ve své době unikátní historický autor s neskutečným talentem zachytit ve svém díle umělecké oduševnění i historické zvraty v renesanční Itálii.
Absolutní nádhera a román světových parametrů; vyjít kniha v AJ, zařadí se v proslulosti někam mezi Egypťana Sinuheta a Quo Vadis?
Je jen obrovská škoda, že dílo zůstane už navždy nedokončeno, já osobně jsem si knihu přečetl ke 30. narozeninám a byl to dárek nezapomenutelný.
Někteří uživatelé žehrají nad přílišnou popisností - ale copak by šla vyjímečná doba Michelangela, Leonarda nebo Lorenza Medicejského odbýt nějakým strohým románem o dvoustech stranách?
Knihy jako je tato nelze číst každý den, lepší bývá vychutnat si je jednou za čas.
Pro ty, kterým přijde přece jen moc složitá, doporučuji na rozjezd třeba Navzdory básník zpívá od Jarmily Loukotkové.
Závěr je stručný a jasný - 5 hvězd a zážitek na celý život.
Úžasná kniha. Škoda, že v české literatuře nevzniklo víc takových děl. Za mě je to nejlepší česká próza, jakou jsem zatím četla.
Naprosto úžasná kniha. Začátek byl dost těžký až nudný, prostě o ničem, takové ty prázdné popisy. Naštěstí to bylo jen pár stránek.
Schulz se nezbadatelně snově přelévá mřížovím duševních cel jednotlivých postav, úsporně básní a čtenář se neztrácí! No, a středem všeho toho vraždění, podrazů a kardinálským purpurem oděných chlíváků je jistý vášnivý mladík se slabostí pro týrání mramoru...
Teda, z takové té „vyšší“ české literatůry mám za sebou Babičku, Švejka, Válku s mloky a Kunderovu k uzoufání debilní Nesnesitelnou lehkost bytí.
Káman a bolest je válcuje.
5 klasických *****
PS: „Michelangelo stojí zamyšlen před balvanem, který si koupil z peněz, jež dostal ještě od knížete....Neboť kolik dal za ten kámen? Nemohlo to raději být rozdáno chudým neb uloženo v strýcově směnárně? Obojí by bylo dobré, byl by měl doma klid a zásluhy v nebi. Ale on patrně nedbá ani pokladny nebeské, ani o rodinný mír. Tolik dobrých peněz - a co za to koupil? Koupil kámen.“
Velká škoda, že autor zemřel a své dílo nedokončil. Kámen a bolest tak končí prvními dvěmi kapitolami druhého dílu. Nicméně se mi kniha velice líbila, byla dosti podrobná a opisná a díky tomu se člověk naučil mnoho nového a získal zajímavé informace. Na druhou stranu toho byla někdy také až příliš a děj by mohl plynout rychleji. Přičemž musím poznament, že postava Michelangela byla postavou, která mi vůbec nepřirostla k srdci. Ale i přesto knihu doporučuji k přečtení.
Knížku jsem nedočetla. Skončila jsem prvním dílem. Těch pár stránek jsem už nezvládla dočíst. Knížka mě moc nechytla. Asi mi úplně nesedl styl, kterým byla napsaná. I tak jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, je vidět, že autor má obrovský přehled, klobouk dolů :)
Úžasná kniha. V mnoha ohledech snese srovnání i s mou jedinou absolutní knihou - Jménem růže. Autor stvořil úžasnou kombinaci historického románu, cestopisného průvodce, dějepisného pojednání, uměleckého životopisu, filozofického traktátu, teologického rozboru počínající italské reformace a hlavně dohromady to všechno dá neuvěřitelně barevnou mozaiku renesanční Itálie. A můžu jen krásně vzpomínat, že na mnoha z těch míst, o kterých píše se mi poštěstilo být - v Sixtině, ve Florencii, Bologni, Sieně, Benátkách, Pise... Itálie je neuvěřitelná země a tahle kniha parádně zachycuje její mnohost a zároveň prchavost - střety umělců, politiků, církevních hodnostářů, vojevůdců, podnikatelů i obyčejných lidí jsou vykresleny tak živě, že každý si musí Itálii (i přes těžší jazyk a dlouhé výčty postav či staveb) zamilovat. Jaká škoda si pak říkám, že autor stačil napsat jediný díl a stihl Michalengela dovést jen do chvíle, kdy má začít pracovat na Juliově náhrobku a třeba výmalba Sixtiny už se tady nevešla. Stejně tak by textu asi prospělo, kdyby jej někdo trochu zredigoval (možná i sám autor, kdyby měl možnost mu věnovat více času...). Přesto (možná právě proto) je to úžasné a geniální dílo, na které určitě nikdy nezapomenu. A to určitě i kvůli tomu, že často autor jasně dává najevo, kterým postavám fandí a kterým ne; mnohdy s ním čtenář nemusí souhlasit, ale o to víc, je ta kniha živější a není to jen vykalkulovaný byznys k zalíbení, ale opravdové umění. Hlavní dva vrcholy knihy, kdy jsem snad ani nedýchal, byla epizoda z Bologne a pak Michelangelův rozhovor s Leonardem.
Autor geniální, text silně atmosferický, ale nedočel jsem. BOhužel málo přímočaré a text mi nesednul. Moc postav a moc okolností, které mě nezajámaly. Ale všechna čest, moje škoda.
tesat do mramoru. jediné co Karlu Schulzovi lze vyčíst, je předčasný odchod. samozřejmě ze sobeckých důvodů, neboť ze zamýšlené trilogie zůstalo jen tertium. ((
Styl, kterým je to psané, mi v mnohém připomínal i samotný styl (pro změnu v sochařství) Michelangela, o kterém Kámen a bolest je. Tím více to pro mě dotvářelo onu atmosféru knihy a četla se tak opravdu sama. O Michelangelovi je toho psáno hodně, ale rozhodně ne tak čtivou a sympatickou formou. Nešlo ani tak o různé náhledy na Michelangolovu práci, ale také o osobnosti, které různými druhy setkávání s ním dotvářely jeho život a celkovou politiku tehdejší Itálie, což rozhodně není zanedbatelná položka této skvělé knihy.
Kromě dramat ovšem nechybí ani špetky humoru. Navždy se mi vryla do paměti část příběhu, kdy malý Michelangelo, syn směnárníka, chce vystoupit z řady svých bratří a rozhodne se pro umění. Jeho otec se tehdy ptal všech svých synů, čím chtějí být, načež všichni svorně odpovídali stejně, jako ten nejmladší tříletý: "šměnálnítem".. :)
Rozhodně doporučuji.
Nádherné! Krása a rozkoš v každé větě, která mě zasáhla až do morku kostí. Všechny ty dlouhé, popisné, opakující se pasáže, které mě jinde otravují, jsem si tady užívala, protože do stylu psaní přesně zapadají a utvářejí dokonalý dojem. Při čtení jsem plakala i se smála, Do Michelangela jsem se zamilovala a měla jsem chuť každému vykládat, jak byl úžasný. Nezbývá, než litovat, že Karel Schulz neměl možnost dokončit zamýšlenou trilogii.
Štítky knihy
křesťanství renesance výtvarné umění životopisné, biografické romány sochařství Itálie Michelangelo Buonarroti, 1475-1564 Medicejové rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
| 1983 |  Kámen a bolest |
| 1974 | Peníz z noclehárny |
| 1943 | Princezna z kapradí |
| 1941 |  Prsten královnin |
| 1966 | Blázen před zrcadlem a jiné prózy |
Dokonalost a bolest.