Kandidát
Lenka Pastorčáková
OPRAVDU VOLÍTE POUZE PREZIDENTA? KANDIDÁT JEN TAK NEPŘICHÁZÍ. KANDIDÁT JE STVOŘEN! Jste přesvědčeni, že volíte vámi vybraného kandidáta a právě jemu dáváte hlas. Ve skutečnosti však volíte lidi, kterými se budoucí prezident obklopuje. Kandidát se totiž jen tak nezjevuje, ale je tvořen a přetvářen týmem lidí, stejně jako kterýkoliv jiný marketingový produkt. Na pozadí předvolební kampaně hlavy státu se rozehrává tvrdá a nemilosrdná hra o pomyslný trůn. Tento místy až šokující příběh vás rozhodně nenechá klidně spát. Přestože je tento román fikce, autorka při psaní knihy čerpá z vlastních zkušeností z prostředí prezidentské kampaně, kdy pracovala na pozici tiskové mluvčí jednoho z kandidátů. Rovněž těží z praxe televizní reportérky, a mistrně popisuje zákulisí příprav večerních zpráv, politických debat a předvolební práce médií vůbec.... celý text
Přidat komentář
Já se přiznám, že se o politiku nějak extra nezajímám. Vím, že bych měla, ale vidím v tom jen hromadu nenažraných lidí, kteří berou nesmyslné peníze v podstatě za nic, zatímco opravdu důležitá povolání jako doktoři, učitelé apod jsou finančně podhodnocení. Nicméně minulou volbu prezidenta jsem můžu říct celkem prožívala. Chtěla jsem změnu, někoho, za koho se nebudu stydět a proto, když mi před nějakou dobou byla nabídnuta k recenzi kniha Kandidát, která slibuje nahlédnutí pod pokličku prezidentské kampaně od autorky @pastorlenka, neváhala jsem a řekla si, že knihu zkusím.
Jak už jsem zmínila, kniha slibuje příběh novinářky a tiskové mluvčí kandidáta na prezidenta. Přiznám se, že ze začátku knihy jsem byla celkem rozpačitá. Prvních sto stránek nemělo s kampaní, s kandidátem, ani s politikou nic společného. Sledovala jsem příběh novinářky, která má problémy se šéfem, práci si chce dělat podle sebe a není ji to dopřáno, proto z práce odchází. Příběh mě zkrátka moc nezaujal. Poté se ale naše hlavní hrdinka Dominika stává tiskovou mluvčí nového kandidáta na prezidenta a příběh mě začal trochu bavit.
Nicméně během čtení jsem se k hlavní hrdince nějak nemohla dostat. Rozum mi zůstávat stát nad tím, co všechno si nechá líbit a jak kampani obětovala úplně všechno včetně šťastného vztahu. Samotný kandidát primář Viktor Vranský se zpočátku zdál jako milý a inteligentní muž. Jenže pak se odkryla jeho skutečná povaha a lezl mi na nervy. Jedinou postavou, kterou jsem měla ráda, byl Dominičin přítel Adam. Toho mi bylo místy až líto, ale zachraňoval to.
Styl psaní autorky mi dá se říct sedl, téma je zajímavé a je to zajímavě napsané. Autorka skvěle popsala politický background, intriky a práci tiskové mluvčí. Oceňuju i to, že čerpala ze svých zkušeností.
Kniha je svým způsobem zajímavá, téma důležité, ale ne úplně mi sedla většina postav, včetně hlavní hrdinky, z původně inteligentní silné ženy se stala naivní blbka, která si nechala vše líbit a nechala se sebou zametat jak loutka.
Kniha byla zajímavá a při čtení jsem se bavila. Párkrát jsem si ale říkala, že to snad není možné. Konec mě dostal. Doporučuji.
Šílené prostřední je zjevně každé, které se točí kolem politiků a politiky .. možná umocněno východo-evropskou demokracií. Navíc moc peněz, které vládnou všem jako bájný prsten.
Pokud hledáte poučení, napadá mne po přečtení knihy jedno ... nevolíme PRO někoho, ale už napříště PROTI někomu. Není čistá volba.... vlastně není podstatné jak moc knize uvěříte nebo ne.
V knize sledujeme přípravu kampaně pro prezidenta.Kolik lidí je potřeba do týmu. Komu můžu věřit a na koho si dát pozor? Je vše tak čisté jak to vypadá? Kolik času věnovat kampani než přijdu o rodinu a přítele?
Lenka Pastorčáková to znovu dokázala. Po Žárlivce, v níž jsem hlavní hrdinku psychicky nezvládala, přišla s Kandidátem, který je snad ještě o stupeň lepší. Tentokrát není problém v hlavní hrdince, ale v lidech okolo. Tolikrát jsem v sobě dusila vztek, chtělo se mi hlavou tlouct do zdi, cítila jsem to napětí, stres, nervy na pochodu. A nakonec jsem děkovala Bohu za práci, kterou mám, protože to, co zažívala hlavní hrdinka Dominika, to bych nevydržela ani týden. Naprosto perfektní čtení.
- Kdo chce hrát vysokou hru, musí počítat s tím, že bude padat z výšky. -
Prvně bych chtěla zdůraznit, že pro mě příběh nebyl tak šokující a to zejména proto, že jsem markeťačka a přítel politolog. Na druhou stranu si ale myslím, že by si knihu měl přečíst každý. Protože ono opravdu není vše tak hezké, jak to vypadá.
Autorka nám prostřednictvím hlavní hrdinky ukazuje jak práci reportérky, tak poté tiskové mluvčí kandidáta na prezidenta. Autorka se samozřejmě mohla a taky nemusela inspirovat vlastními zkušenostmi.
Moc se mi líbila témata, které se autorka snažila podsunout v rámci příběhu, napříkla to, že opravdu nemůžeme čekat, že ve volbách najdeme 100% shodu, že každý různým tématům staví jinou váhu a nebo také, že občas se ve svých názorech i můžeme mýlit.
Bohužel, dojem ze čtení mi dost zkazila právě hlavní postava... Pochopila bych, kdyby se jednalo o naprosto nezkušenou a napolíbenou holčinu, ale tohle měla být velmi zkušená a inteligentní žena a v průběhu čtení z ní zbyla jen naprosto naivní blbka, která byla úplně hluchá a slepá ke všemu. Některé popsané situace mi navíc přicházeli až absurdní a zbytečně přitažené za vlasy.
Naopak, musím vyzdvihnout postavu Adama, dokonalost sama, opravdu, chlap a partner jak má být.
Knížka by mohla být i malinko kratší, některé pasáže mi přišly zbytečné a pro pohodlnější čtení bych i rozdělila do kapitol - první část byla 300 stran a to se mi zdá i dost.
Kandidát je příběh jak probíhá kampaň na prezidenta. To, že o prezidenta zas až tak nejde a stojí za kampaní spousta lidí, kteří jsou různě najatý, podplacený, zmanipulovaný. A to nejen samotný aktéři kampaně okolo kandidáta, ale i média, novináři apod.
Jsou tam samozřejmě i slušní lidé, kteří si přejí změnu v politice jako je Dominika, ale těch je pomálu. Pro takové lidi tam není místo. Politika je semele. Musí tam být neurvalý buldok,který dokáže jít za svým přes mrtvoly. Proto Dominika přichází o své kolegy, které dostávají výpověď od hlavního manažera Šimona. Jsou ale opravdu tak neschopní nebo jen poznávají pravdu a tak musí jít z kola ven?
Dominika si od začátku není ničím jistá. Ani tím, že by měl být primář Viktor Vránský prezidentem. Jako operatér je skvělý, jako člověk cholerik, v jádru dobrý člověk, ale stačí to?
Co všechno si Dominika, bývalá modrátorka v televizi jako mluvčí kandidáta na prezidenta prožije už si musíte přečíst sami. Ale že to není lehká práce vám prozradit mohu. Naruší jí to celý život. Vztah s partnerem, s rodinou, stres, podlomené zdraví. Dokáže se z toho kolotoče se ctí vymotat? Už nikdy se nebudu na volby po přečtení této knihy koukat stejně.
Když na to přijde, opravdu volíme pouze prezidenta? A opravdu je kandidát takový nebo byl stvořen svým okolím jako každý jiný marketingový produkt?
Jste přesvědčeni, že volíte vámi vybraného kandidáta a právě jemu dáváte hlas. Ve skutečnosti však volíte lidi, kterými se budoucí prezident obklopuje.
Celou knihou nás provádí hlavní hrdinka Dominika. Žena, kterou po jejím bývalém šéfovi už nic nerozhodí. Jenže pak se objeví ON.
Musí zvednout telefon, kdykoliv ON zavolá.
Trénuje s NÍM rozhovory, které JEMU připadají zbytečné.
A přesto se snaží, aby se ON necítil jako idiot.
Přestože je tento román fikce, autorka při psaní knihy čerpá z vlastních zkušeností z prostředí prezidentské kampaně, kdy pracovala na pozici tiskové mluvčí jednoho z kandidátů. Rovněž těží z praxe televizní reportérky, a mistrně popisuje zákulisí příprav večerních zpráv, politických debat a předvolební práce médií vůbec.
Příběh jako takový se mi hodně líbil. Prostředí prezidentské kampaně mimo kamery, které obyčejný člověk nemá šanci poznat, je hodně zajímavé a upřímně by mě zajímalo, na kolik procent to tak doopravdy je. Některé ze zvratů jsem vůbec nečekala a o to víc jsem si je pak užila.
Bohužel mi trochu vadilo, že kniha nemá jasně rozdělané kapitoly a je jen oddělena hvězdičkami v textu. Časem jsem se začala ztrácet ve jméně všech postav celého týmu a možná měla kniha projít ještě jednou korekturou, protože často mou pozornost upoutaly tiskové chyby, ať už v samotných slovech nebo chybějící interpunkce a uvozovky, takže jsem se pak ztrácela v textu a přímé řeči.
Autorka ale píše moc hezky a už mám v merku i její knihu Žárlivka. Nevím, zda je to účel nebo jen náhoda, ale jestliže se podle anotace týká stejné Renaty, moc se na ni těším!
Čtenářský vkus je přepestrý. Proto věřím, že fanoušci autorek specifických bestsellerů Obermannové, Třeštíkové či Nesvadbové nad tímto románem zaplesají. Mně se četl obtížně, zejména vinou hlavní hrdinky, jejíž neuvěřitelný blbismus hravě překonával pověstný napnelismus bez cukatúry. Doufám, že Dominičin příběh nebyl (obdobně jako předtím Žárlivka) autobiografickým románem, ale nezdařeným pokusem o vytvoření jakési české varianty Bridget Jonesové s využitím autorčiných znalostí prostředí televizního zpravodajství či Drahošova volebního štábu.
Netušil jsem do čeho jdu a trochu jsem měl obavy, jestli bude kniha moje krevní skupina. Udělal jsem dobře, že jsem sáhl právě po této knize. Měl jsem chuť si přečíst něco nevšedního z prostředí, které právě moc neznám. Ale ke knize konkrétně. Dominika na mě působí jako taková čistá duše, co chce za každou cenu hledat na světě i v lidech to lepší a to i za cenu, že vstoupí vícekrát do stejné řeky. Proč ne. Svět politiky a intrik a ztrát iluzí. Co k tomu dodat. Autorka píše z vlastní zkušenosti. Mě se líbí ta mnohovrstevnost povah. Ty různé motivy, proč kdo co dělá a co sleduje. To mám v knihách rád. Ty spojitosti i různorodosti. Ty srážky a následné důsledky. Snažil jsem se na to nedívat, jako na politický thriller ale jako na příběh Dominiky, která bojuje se zlem a vlastně i dobrem. Hlavně sama se sebou. Kniha mě překvapila a bavila. Vykreslení postav mužů mi připomíná každodenní boj s testosteronem, který asi každý z nás zná velmi dobře. Asi to platí jak v politice, tak ve firmách i jiných lidských sférách. Vyvrcholení příběhu bylo také velmi zajímavé. Určitě Kandidáta doporučuji pro čtenáře, kteří rádi objevují nevšední témata od autorů, kteří píší z vlastní zkušenosti a ještě dokážou příběh zajímavě okořenit. Jo... chystám se v létě na Žárlivku. Jsem za ten objev moc rád. Díky!
Přiznám se, že když jsem o knížce Kandidát slyšela poprvé, automaticky jsem ji vyhodnotila jako takovou, která není pro mě. Knihy z politického prostředí běžně vůbec nevyhledávám, naopak se jim spíše vyhýbám. Prostě to není téma, které by mě při čtení nějak moc bavilo.
ALE! V této knize jde o mnohem víc, otevírá různá témata, vynáší na povrch věci, o kterých bych se jinak možná ani nedozvěděla.
Ano, v knize je hlavním tématem prezidentská kampaň, ale z pohledu hlavní hrdinky je vše tak realistické, že mě kniha bavila od začátku do konce!
Kniha nabízí skvělý pohled do zákulisí prezidentské kampaně, ale ve stejné rovině se soustředí i na osobní život hlavní hrdinky. Vše je skvěle skloubeno, nic nepůsobí nepatřičně a příběh příjemně odsýpal.
S hlavní hrdinkou bylo velice snadné se ztotožnit, byla moc dobře napsaná a já s ní prožívala každou stránku. Rozhodně nebyla v lehké situaci, takže každá stránka znamenala riziko, pro čtenáře tudíž i kapku napětí (to si já vždy užiju).
Styl psaní mi sedl, kniha se četla dobře a stránky mi ubíhaly pod rukama.
V knize na mě čekalo nejedno překvapení, nic moc jsem dopředu nedokázala odhadnout, takže jsem byla opravdu zvědavá, čím příběh nakonec vyústí a jestli mě překvapí. A ono ano!
Kandidát je pro mě skvělým objevem, ale zároveň taky knihou, která mě přesvědčila o tom, že ne všechny knihy jsou takové, jako se napovrch zdají, že je třeba vystupovat ze své komfortní zóny a dávat šanci i těm knihám, které "nejsou pro mě". Děkuji za to.
Velmi, palčivě aktuální.
:
Kniha je opravdu obsáhlejší, o to více se dotýká široké škály společenských témat, například morálky, která se v různých měřítkách snižuje nebo i zcela odlišuje a v kombinaci s politickou linkou (dostáváme se totiž do zákulisí během kandidatury - do míst, kam běžný občan pod žhnoucí pokličku ani mrknutím oka nenahlédne) zesiluje naléhavou potřebu o změnu i ideál a v případě hlavní postavy Dominiky - postavit se tedy na "straně dobra".
:
Dominika nemá příliš prostoru na soukromý život a hned v úvodu poněkud rezignuje s téměř nulovou snahou prosadit si jakýkoliv osobní čas nejen pro přítele Adama nebo vlastní rodinu. Z přímého bossingu, ze kterého odchází z pozice moderátorky jedné televizní stanice, se přímo katapultuje na nové umístění jako hlavní tisková mluvčí pro kandidáta na post prezidenta - primáře Viktora Vranského, který však velice brzy poodhaluje své karty a nitky, které vedou hodně vysoko.
:
Tým V.V. je rozmanitě různorodý, pro čtenáře o to více atraktivní. Kniha neobsahuje žádná plytká místa. Mě osobně pobavilo objasnění vyzouvání si lodiček u dámského osazenstva a poprvé se tak dozvídám o misofonii. Velice rozporuplná, téměř zlověstná postava - již v úvodu, byl pro mě právě Šimon.
:
Autorce se povedl mistrný kus. Velice precizně a zasvěceně dokázala udržet mojí pozornost, byť bych nejspíš "díky" předsudkům (že se jedná pouze o politické dílo) knize šanci nedala. Oprávněně si Kandidát na Databázi knih drží vysoké hodnocení.
:
Nabízí se jen otázka, co je opravdu jen fikce a co znepokojivá realita, kterou si zaručeně položí po přečtení epilogu každý čtenář.
Za tuto knihu velice děkuji přímo @pastorlenka a rychlé odeslání @grada_cz @cosmopolis_cz
Tuhle knížku jsem četl v průběhu poměrně dost vyhrocené prezidentské kampaně a úplně nevylučuji, že tahle skutečnost může mít určitý vliv na moje hodnocení. Není to úplně ten typ knihy, o které by člověk mohl prohlásit, že se mu líbila a myslet tím, že z ní měl nějaké pozitivní pocity. Většina postav je krajně nesympatická, hlavní hrdinka se leckdy chová dost iracionálně, kandidát je značně rozporuplná osobnost a nedá se říci, že by mu člověk dokázal nějak výrazně fandit. Proč mě ten příběh tedy oslovil? Rozhodně je čtivý a pokud se člověk trochu zajímá o politickou scénu a vůbec dění v téhle zemi, najde si tam spoustu paralel s tím, co se tady za poslední roky dělo, jakým způsobem tu určitá část lidí (ne)přemýšlí apod. Na rovinu říkám, že román moc nedoporučuji fanouškům pána, který rád pálí červené trenky, ani toho, který si myslí, že Měsíc je planeta. Asi by ji úplně neocenili ;-)
Po počátečním nadšení z prvních pár stránek, kdy Lenka Pastorčáková skvěle zachytila situaci, přišlo velké zklamání. Souhlasím s FandaP - absolutně mi unikal motiv hl. postavy, proč by od jednoho psychopatického šéfa přešla k druhému. Tak erudovaná a zkušená novinářka? Bojovala jsem sama se sebou, jestli knihu dočíst. Jediné, co mě pohánělo vpřed byla touha zjistit, jestli se v ní neskrývá něco víc. U 180. str. jsem to vzdala, nalistovala konec a stačilo. To mezitím si hravě domyslím.
Po přečtení prvních několika stran mi byly postavy tak nesympatické, že jsem knihu odložil "na někdy"
Dokázala bych spočítat na prstech jedné ruky, kolikrát za svůj život jsem četla román z politického prostředí.
Měla jsem trochu obavy, zda nebude čtení nějak náročnější, ale ukázalo se, že jsem vůbec obavy mít nemusela. Příběh je totiž vyprávěn velmi čtivě a vklouznete do něj ani nevíte jak.
Hlavní hrdinka byla pro mě velmi specifická. Jelikož začne pracovat na pozadí politické kampaně pro kandidáta, který není zrovna lidumil, má plné ruce práce a zanedbává tak většinu svých vztahů. Kolikrát jsem měla chuť do knihy vrazit a říct jí, že se sebou nesmí nechat takhle zametat! Že její rodina a vztah jsou důležitější než nějaká práce! Tyhle pocity mě v některých částech frustrovaly, ale musím říct, že i nutily číst dál.
Knížka je neskutečně čtivá a příběh je velmi zajímavý. Prezidentské volby byly kolem nás v posledních dnech velmi aktuální, a proto si myslím, že takhle kniha by mohla spoustu lidem ukázat realitu, že všechny kampaně a marketing kolem voleb jsou velmi náročná a těžká disciplína.
(Musím se Vám přiznat, že jsem celý leden v těžkém presu ze zkoušek, a prakticky pořád ležím v učení. Ale takhle kniha mě do sebe tak vtáhla, že jsem na dva, tři dny zapomněla na školu a jen si užívala celý příběh. )
Bylo to takové jalové. Buď černé nebo bílé. Hlavní hrdinka mi nebyla sympatická, oceňuji autorčinu erudovanost.
Autorce se povedlo na jedničku vyvolat ve čtenáři celou škálu emocí. Opravdu jsem při čtení pociťovala stres, tlak a frustraci hlavní hrdinky. Musím říct, že v tak toxickém prostředí bych nedokázala pracovat a hlavní hrdinka měla po celou dobu můj obdiv, i když jsem mnohdy nevěřícně kroutila hlavou. V knize se navíc řeší několik zajímavých a komplikovaných témat, které byly do příběhu zakomponované s citem a dávkou čtivosti.
Přestože se jedná o fikci, autorka do příběhu bravurně promítla své zkušenosti, díky čemuž celý příběh působí až děsivě reálně. Lenka Pastorčáková totiž dříve pracovala jako reportérka, moderátorka, a dokonce i jako tisková mluvčí kandidáta na prezidenta, proto jsem si při čtení celou dobu kladla otázku, co je smyšlené a co skutečné?
Děj skvěle eskaloval a ten závěr... doporučuji.
“Kandidát se totiž jen tak nezjevuje, ale je tvořen a přetvářen týmem lidí, stejně jako jakýkoliv jiný marketingový produkt.”
Fiktivní příběh popisující dravé prostředí týmu prezidentského kandidáta, ve kterém autorka - bývalá novinářka a tisková mluvčí p. Drahoše zúročila své zkušenosti.
Hlavní hrdinka Dominika je takový Mirek Dušín. Tiskovou mluvčí je schopna být jen u takového kandidáta, kde nebude muset lhát. Čistého, slušného.
Viktor Vranský - neurochirurg, profesionál každým coulem. Alespoň na první pohled je jasným kandidátem na hrad. Už ho tam jen dostat.
Téměř celá kniha se točí organizací volebního týmu, kde kandidát dělá snad vše proto aby volby nevyhrál, tým je sestavená parta amatérů a Dominice se od první chvíle divíte proč ještě neutekla, protože Viktor Vranský se rozhodně nejeví jako vhodný kandidát. A do toho prohnilé podhoubí celé kampaně.
Přiznávám, že popisky organizace jsou někdy zdlouhavé, ne příliš zajímavé, naopak ona “mafiánská” stránka mohla být pikantnější.
Bavila mě vztahová linka Dominiky, která vnáší do knihy lidskost.
Co se nedá upřít je čtivost, musela jsem dočíst, protože mě zajímalo jak to celé dopadne a kde je pravda.
Největší zbraní knihy je autorčina profesní minulost. Můžeme jen hádat do jaké míry se inspirovala v našem českém prolhaném rybníčku..a jen doufat, že letošní volby jsou čisté a slušnost konečně vyhraje.
Solidní tři hvězdy a možná se časem podívám i na autorčinu knihu Žárlivka, která tady byla nakousnuta.
Jo a tu misofonii … tu mám teda taky :)
Neodbytně se hlásící myšlenka, že skutečnost je ještě mnohem horší...