Katalánec
Noah Gordon
Román nás zavede na španělský venkov, do Galicie. Na vinici své rodiny se vrací z toulek po světě Josep, druhorozený syn... S překvapením zjistí, že jeho starší bratr Donat chce rodinné vinice prodat. Protože má za sebou pár let práce na nejlepších francouzských vinicích, rozhodne se, že se zadluží a od bratra rodnou hroudu koupí... Sledujeme jímavý příběh o lásce k půdě a o proměně rebela v usazeného vinaře.... celý text
Přidat komentář
Pokud jsem u ´Dobrého ročníku´ při čtení dostala chuť na sklenku, pak bych u ´Katalánce´ po pár stranách už ani nevěděla děj :-) Další milá kniha tohoto autora s typicky laskavým i realistickým pohledem na mezilidské vztahy.
Katalánce jsem si vybrala k přečtení nedlouho po Ranhojiči. Není tak bohatá na prostředí a děj, ale přesto jsem měla při čtení příjemný pocit. Líbil se mně
i popis prací na vinici, způsob zpracování vína a život ve španělské vesnici koncem 19. stol. Je to pěkný příběh o přerodu mladého tuláka, který se vrátí na rodnou vinici, ve vinaře.
Když o tom tak přemýšlí, naprosto netuším, jak jsem se k této knize mohla dostat. A ani nevím, co si o ní myslet. Je to naprosto úžasně napsaný a vykreslený příběh, který mne naučil mnohému o výrobě vína ve středověku. Zároveň jsem se v knize ale také pořádně spletla, protože jsem čekala běžný romantický příběh z dávné historie a najednou přede mnou ležel spíše společenský a napínavý příběh o muži, který buduje své vinařství.
Asi mohu říci o příběhu toto: Katalánec je úžasný, čtivý a jedinečný román, který mohu každému vřele doporučit, ale mne osobně se sice líbil, ale na druhou stranu ničím výrazně neoslovil a na rozdíl od většiny knih, které jsem přečetla se k němu nemám chuť vracet, tedy prozatím. Prostě je to ideální kniha, ale pro někoho jiného a méně romantického, než jsem já.
Příběh rolníka Josepa mě zaujal a do druhého dne jsem měl dočteno. Moc pěkná knížka, která mi dovolila nahlédnout do historických událostí na Iberském poloostrově a také jsem se dozvěděl něco o vinařství. Vlastně jsem nikdy nepřemýšlel nad tím, jak vzniká ocet (u nás z jablek, v Katalánsku z hroznů) a také mě nenapadlo, že by vinaři prodávali celou svoji úrodu k těmto účelům. Ale je to vlastně obdobný případ, jako když prodáváme surové mléko do Německa a zpět dovážíme jogurty a sýry. Každopádně knihu doporučuji všem příznivcům dobrých příběhů a s klidným svědomím dávám pět hvězd.
Oddechové čtení. Příběh je nejen o lásce k půdě, ale i odvaze vydat se novou cestou ke splnění snu. A pak je hlavně o vínu a umění namíchat příznivé počasí, správné odrůdy i přesně vyměřený čas kvašení do konečného lahodného doušku.
Další moc příjemné čtení od Noaha Gordona, které mě moc bavilo. Po vynikajícím Ranhojičovi a čtivém Šamanovi jsem se odhodlal k dalšímu románu tohoto autora a opět nezklamal.
Přečteno cestou ve vlaku. Hezké čtení na dlouhou cestu. Mám ráda Gordona, ale po ostatních knihách jsem čekala trochu více.
Trochu z jiného soudku, než Ranhojič a Šaman, ale i tato kniha se mě líbí. Příjemně se četla.
Po Ranhojiči pro mě tahle kniha byla zklamání.
Nemohu uvěřit, že by v Katalánii byli o tolik hloupější než ve Francii a dělali víno jen na ocet, že by jeden dělník zvládl sám úkony na vinici a ještě tu úrodu (po lahvích) se ziskem prodal...vinařství je těžká práce...
Román z trochu jiného než lékařského prostředí. Velmi čtivý, oddechový román o lásce k přírodě, o vztazích mezi lidmi,
Doporučuji
Jak jen se mohlo stát , že ještě před třemi lety jsem o spisovateli Gordonovi nic nevěděl ? Tolik krásných příběhů , zasazených do historických reálií , lehce uvěřitelných a vyprávěných bohatým jazykem ... Čteno jedním dechem , na poslední straně velké zklamání-z toho , že kniha končí :-) .
Neznám lepší román o lásce k poctivé práce a touze jít za svým cílem .