Vdova
Fiona Barton
Kate Waters série
1. díl >
Temný psychologický thriller pro čtenáře, které uhranula Zmizelá nebo Dívka ve vlaku. Jeho tvář byla všeobecně známá z titulních stránek novin: opovrhované monstrum, které podle všeobecného mínění spáchalo hrůzný zločin. Nebyl však za něj nikdy odsouzen. A Jean Taylorová byla ženou toho monstra. Většinu svého života strávila v roli dokonalé manželky. Neochvějně stála po boku svému muži i poté, co byl obviněn z vraždy dítěte, přestože kvůli tomu musela snášet zlostné pohledy, přišla o přátele i o práci. Teď je ale její muž mrtvý a lidé chtějí vědět, jaké to bylo, žít po jeho boku. Co se vlastně tenkrát stalo. Jean může konečně vyzradit všechna tajemství. Pravda – to je to, co po ní všichni chtějí. Zajímá se o ni novinářka, pro kterou je exkluzivní rozhovor s ženou pedofilního vraha vrcholem kariéry. A ještě intenzivněji se snaží pravdu odhalit inspektor Sparkes, pro něhož je tento případ letitou noční můrou. Policajtský instinkt mu napovídá, že se Jeanina maska mlčenlivosti bortí, že se brzy stane něco zásadního...... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
The Widow, 2016
více info...
Přidat komentář
Pěkně zpracované téma, pěkně napsaná kniha. Musela jsem vědět jak to dopadne a tak jsem četla a četla
Docela dobře napsané, ale na mě zbytečně dlouhé..dvě třetiny knihy se nic nedělo a napínavé mi to ani celkově nepřišlo..otřesné téma, nad kterým se většině raději nechce přemýšlet, roztahané na tři sta stran. Celkově to na mě působilo takové mělké, ani jsem se nesnažila pochopit nebo vcítit se do zúčastněných postav. Za mě slabší průměr, ale mělo to aspoň hlavu i patu...
Únos dítěte: pro rodiče noční můra, pro tvůrce knih a filmů emotivně úderné téma. Fiona Barton se nesnížila k nadměrnému ždímání citů, s dějem nikam nespěchá, informace z ní lezou jak z chlupaté deky. Dlouhou dobu ponechává čtenáře v nejistotě, zda jsme svědky snahy usvědčit pedofilního násilníka, nebo sledujeme justiční a mediální štvanici na člověka sice nepříjemného, ale přece jen nevinného v souvislosti s daným zločinem.
Příběh se podle potřeby přesouvá mezi osobami, kterých se zmizení dvouletého děvčátka nějakým způsobem dotklo. Máme zde detektiva, co si případ pustil až příliš k tělu, schopnou reportérku a její lov na sólokapra, občas odskočíme k matce. Nejvíce prostoru dostává linie z pohledu manželky hlavního podezřelého, autorka tuto osobnost odhaluje po vrstvách, loupe její duši jako cibuli. Člověk by si nad poddajnou ženuškou Jean snad i zabrečel, spíše z frustrace než ze soucitu.
Jakpak "Vdovu" ocejchuji - tři, čtyři? Literární řemeslo vystřihla paní spisovatelka slušné, trpěliví potápěči do psychických hlubin si přijdou na své, mám ovšem námitky vůči několika chatrným dějovým berličkám. Nebudu přísná, tato prvotina si dle mého názoru zaslouží trochu shovívavosti. 70%
Ztráta času. Asi nejsem cílová skupina. Bulvár nečtu, televizní "zpravodajství" už několik let ignoruji a když vidím jak se ke mě na chodníku blíží výprava capartů z mateřské školky, tak raději přejdu na druhou stranu. Jeden nikdy neví ...
První půlku jsem doslova hltala. Pak jakoby knížka místy ztrácela napětí, ale přesto byla pořád hodně čtivá a já jsem byla dlouho na pochybách co přesně a jak se to vlastně stalo.
Těším se na autorčinu další knihu Dítě.
Radikálně bych zkrátila - ten styl mne bavil tak do poloviny knihy, pak jsem očekávala nějaký velký zvrat, když už je kniha přirovnávána ke Zmizelé, ale text plyne pořád stejně. Podle mého názoru už nebylo o čem psát, byly to hromady prázdných slov, které mne nezajímaly - málo děje, jako by se spisovatelka jen cvičila v popisu situací a myšlenek.... Dočetla jsem jen se sebezapřením z toho důvodu, že jsem chtěla vědět, jak to tedy všechno doopravdy bylo - a ani v tomto směru jsem moc spokojená nebyla.... :-) Slabé a unylé...
Kniha se mi líbila. Sice chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale potom to mělo spád a já jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Konec sice nijak nepřekvapil, ale jsem vděčná za to, že je to ukončený příběh a nic na pokračování. Téma je sice otřesné, ale kniha stojí za přečtení.
Pokud máte chuť na temný příběh, kde sice nepotečou potoky krve, ale celou dobu vám půjde mráz po zádech - nesáhnete vedle. Skvěle vykreslená psychologie postav, vývoj vztahů , příběh očima několika postav a na závěr skvělé finále. Doufám, že se nic z toho neztratilo v překladu . Doporučuji.
Knížku hodnotím jako průměr. Do čtení jsem se hodně nutila a neustále knížku odkládala. Místy to bylo nudné a na mě zdlouhavé až zbytečné. Celou dobu jsem věřila že vím kdo je vrah a únosce malé Belly a to se mi také potvrdilo. Jen se k tomu pročíst.
Knížka se mi moc líbila. Tohle je opravdový, nefalšovaný psychothriller. Líbilo se mi, že autorka se nezabývala detailně hlavním zločinem, ale opravdu se zaměřila na psychologické vykreslení postav a to mě hodně bavilo. Přestože byl pachatel předvídatelný, vůbec mi to nevadilo, protože veškerou pozornost jsem měla zaměřenu na postavy. Za mě rozhodně doporučuji všem, co mají rádi psychologické thrillery, asi neuspokojí vyhledavače brutalit. Stojí za přečtení a mohu doporučit.
Slušný psychothriller, čtivý a svižný. Dobře vykreslené postavy i prostředí (nikoli bezchybná policie, neúprosný bulvár ...).
Nevím. Jindy mi střídání přítomností s minulostí nevadí, ale tady se mi to moc nelíbilo. Nevadilo mi, že je to z pozic několika lidí (vdova, reportérka, detektiv, matka). Já bych tento příběh uvítala klasicky, pěkně od začátku. Ale zase o to knížka byla zvláštnější. Ale i tak takový průměr.
Jean se jeví jako tichá, ustrašená a jednoduchá, ale během let po boku manipulátora se stala silnější osobností než se na první pohled zdá. Autorka její charakter velmi dobře vykreslila.
Děj je sice předvídatelný, ale příběh i zápletka jsou dobře promyšlené. Kniha za přečtení stojí.
Z mého pohledu je tahle sonda do života manželů tak trochu depresivní, takže mně stačilo přečíst jednou a vracet se k ní nebudu.
Knihu určitě doporučuji. Velmi pěkně se četla. Místy jsem opravdu váhala jestli je Glen pachatel.
Kniha hodnotím jako průměrnou. Děj a námět špatný nebyl.. ,ale mně se prostě kniha zdála místy až moc zdlouhavá a trošku jsem se k ní nutila. Plus autorce dávám za to, že jsem občas váhala, zda je manžel skutečně vrahem děvčátka a za celkem povedený závěr.
Co ví vdova? Já můžu jen říct, že přečíst si tuto knížku stálo za to. Bylo to dost děsivé. Prostě správný psychologický thriller, který určitě doporučuji.
U Vdovy jsem nebyla tak nadšená. Dítě mě bavilo daleko víc. Kniha mi nepřišla ani tak napínavá, děj mi přišel rozvleklý a z konce jsem nebyla nijak odvázaná. Za mě průměr.