Kaziměsti
Martin Bečan
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351345/bmid_kazimesti-aUk-351345.jpg
4
317
317
Čtveřice přátel naskočí jednoho dne do přijíždějící tramvaje číslo 0 a ta je zaveze do Nikam. Zjišťují, že město, ve kterém žijí a studují, má druhou tvář. Sněží v něm papír, tramvajové koleje tvoří horské dráhy, krysy se mění ve stíny a jsou v něm domy, ulice a celé čtvrti, o kterých většina lidí nemá tušení. Zlákáni plejádou divů a zázraků se rozhodnou sem přestěhovat. Jenže město je nakaženo nemocí...... celý text
Přidat komentář
Urban fantasy pro mladé, které se odehrává v Olomouci, studentském městě. Není proto ani divu, když naši hlavní hrdinové jsou mladí studenti, kteří šmejdí ve volném čase ulicemi. To se jim tak poštěstí jednou vidět tramvaj číslo 0, která tady přeci nejezdí a díky ní se dostanou do zcela jiného světa.
Autor vymyslel opravdu zajímavou novou čtvrť s jejím vlastním fantaskním fungováním, kde tramvaje jezdí jako na horské dráze, kanály jsou živé a koušou a domy se naklánějí k sobě. Ale pozor, město se totiž začne měnit a nemoc začne prolézat každým koutem.
Na druhou stranu hlavní příběh mi přišel lehce upozaděný a do popředí se dostaly spíše životy hlavních hrdinů, jejich vztahy, popíjení a trávení času ve městě.
Kniha má rozhodně zajímavý nápad a svět, ale něco mi tam chybělo, možná nějaká akce. A ten konec, no, nějak asi prostě nic...
Kniha Kaziměsti se mi dostala do ruky náhodou, musím se přiznat, že mě při výběru zaujala především obálka. Což je ve výsledku docela paradoxní, protože obálka se mi líbila daleko více než obsah a podle toho jde i soudit, že dle obálky se opravdu vybírat kniha nedá. Dále mě pak zaujal název a musím se přiznat, že víc jak polovinu knihy jsem přemýšlela o tom, proč zrovna „kaziměsti“. Když jsem se to ke konci knihy dozvěděla (žehnám vyvrcholení příběhu, jinak bych se to asi nedozvěděla vůbec), byla jsem docela zklamaná, přišlo mi to trochu chabé.
Po prvních pár stránkách jsem byla udivena nad tím, jak někdo může prakticky přepsat svůj denní režim (nebo svůj vysněný režim??), vydat to, a dokonce mít to štěstí to někomu prodat. Byla jsem zvědavá, kam se kniha posune dál, což se kupodivu opravdu posunula, ale někam úplně jinam, než by se dalo čekat. Což by samo o sobě nemělo být špatné, ale tady se jednalo o posun stylu, posun v linii příběhu. Pokud to tak mohu nazvat, „první“ a „druhá“ část mi vůbec nešla dohromady. Od studentů, jejich divných jmen, prdelí, kocovin a nejrůznějšího zkrášlování se tady příběh posunul až pomalu do „filozofické“ úvahy nad městem, jejich členy a divností, vedle které může člověk žít, aniž by se jí všimnul. Dohromady mi nešla ani škála použitých výrazů – od absolutních kdáků až po výrazy ze spisovné češtiny filozofického rázu. Řekla bych, že se tady hodně mísí autor sám (jeho vzdělání, osobnost), s tím, čím by chtěl být a co by chtěl psát. Navíc nemůžu si pomoci, ale v díle jsem z nějakého důvodu viděla inspiraci Hodrovou a Ajvazem, což zrovna tomuhle dílu moc nepomohlo. Myslím si, že kdyby si autor nechal ještě pár let bez psaní, pak si k tomu sednul a více daný námět propracoval, mohlo by to konečně stát za to, protože námět sám o sobě špatný není a bylo by hezké si něco takového přečíst z pera českého autora, a ne pouze od autorů zahraničních.
Jedna * za Andělu a nádraží. A to jsem štědrá, protože jinak... Kniha, kterou bych pobrala jen totálně sjetá.
Tak já bohužel příliš pozitivní být nemohu. Ze všech postav mi nebyla sympatická ani jedna (a že jich bylo!), a to i přesto, že byli všichni krásní, prsatí a nekonečně svobodní. Příběh jsem v knize nenašel, spíše mi přišlo, že autor píše to, co ho zrovna napadne, aniž by si to dopředu promyslel a spoléhal na to, že přemíra fantasy prvků všechno zachrání. S každou stránkou se ve městě objevilo něco nového, ale na příběh to povětšinou nemělo žádný vliv. Kdybych si knihu nekoupil, tak myslím, že jí v půlce odložím a Nikdy se k ní nevrátím.
Příběh byl fajn, ale občas se autor sám ztrácel v ději díky tomu, že byl moc překombinovaný.
Debut začínajícího českého spisovatele zabývající se fantasy v městském prostředí, rozhodně dostál svému slibu.
Upřímně mě kniha překvapila, čekala jsem něco zvláštního, ale míru neobyčejnosti v této knize jsem opravdu odhadnout nemohla. Pokaždé, když jsem si mysllela, že už mě nic nepřekvapí, autor se vždy ukázal s něčím novým. Knížka je těmito prazvláštními výplody fantazie plná. Občas mi přišlo, že se celá pointa knížky tak trochu v této zvláštnosti topila. Pořád si nejsem úplně jistá kam se soustřeďoval děj. Ano, v anotaci je napsáno, že jde hlavně o záchranu této skryté části města, ale ve finále kniha nemá žádný konkrétní cíl. Postavy do děje zapadaly jen okrajově, včetně té hlavní, což bylo poněkud matoucí. Charaktery se zdály stejně tak reálné jako lokality. Možná, kdyby je autor vzal za jiný konec celkový dojem z knihy by byl lepší. Jenže zbyly jen postavy postrádající zákládní lidský skepticismus a hodně nevysvětlených informací. Co musím vyzdvihnout je styl psaní, který mi padl do noty a samotný popis emocí i okolí byl zvládnut skvěle. Když k tomu připočítám, že se jedná o autorovu prvotinu, tak pozitivní převažují ty negativní.
Dlouho se mi nestalo, že bych sáhl po nějaké pro mě úplně neznámé knize a byl tak uchvácen. Od prvních kapitol jsem měl potřebu otáčet stránku po stránce a objevovat další aspekty toho zvláštního světa, kde sněží papír a kanály koušou. Dějově není kniha nějak nabitá, zaměřuje se spíš na postavy a vykreslení městského fantasy světa. Někde v polovině však začně gradovat, příběh děsí i překvapuje, postavy se neskutečně rychle vyvíjí, a pokud jde o finále, jsem jeho fanouškem, přestože by podle mého stálo za to, některé věci dovysvětlit (detaily typu jaký význam mělo několikrát zmiňované souhvězdí a některé další). Váhal jsem, zda dát pět hvězd pro ten zážitek, který jsem ze čtení měl, nicméně doufám, že další autorovy knihy budou ještě lepší a že nezůstane jen u jeho prvotiny.
Na začátku knihy jsem byla celkem v rozpacích. Střídali se mi fáze, kdy jsem se nasmála s fázemi, kdy jsem absolutně nevěděla, co se to sakra děje.
Poté jsem se nějak začetla a najednou byl konec. Jako český autor mě příjemně překvapil.
Tato kniha je velmi nádherná zvenčí i uvnitř. Díky této knize jsem začala zase milovat knihy :)
Na knížku jsem se moc těšila, takže pro mě byla poměrně zklamáním.
V prvé řadě mi postavy byly příšerně nesympatické. Navíc mi přišlo, jako by v příběhu nehrály téměř žádnou roli. Ono ani ten příběh jsem tak úplně nepostřehla. Když jsem došla do půlky knihy, stále jsem nedokázala určit, co za příběh se kniha snaží sdělit.
Konec byl už lepší. Ale dostat se k němu mě stálo docela úsilí. Každopádně na konci jsem viděla nějaké hezké myšlenky, které se autor zřejmě snažil čtenáři předat. To a poměrně zajímavý svět (nebo spíš zajímavá "fantasy" část města) je jediné, co se mi na knize líbilo.
A ještě obal. Ten mě naprosto ohromil a trochu ve mně právě vzbudil vysoká očekávání. Nojo, nesuď knihu podle obalu, což... :)
Na knihu jsem narazila v knihovně náhodou a vzala jí, protože neměli to, co jsem chtěla. Děkuju osudu, že mi toto dílo přihrál do cesty, protože bych se k němu asi jinak nedostala. Od začátku mě kniha pohltila, jazyk jakým je psána mě okouzlil a já se nemohla dočkat každé chvilky, kterou si urvu na čtení. Neskutečné a nádherné.
Kniha Kaziměsti přinesla originální a propracovaný děj, u kterého jsem si mnohokrát říkala, kam autor na ty nápady chodil. Výstřední jména mi nějak nevadila. Kniha je plná daleko větších výstředností. Když jsem se konečně po pár desítek stranách začetla, bavilo mě to. A konec je absolutně geniální.
Ocenila bych kratší kapitoly a v obálce jsem ani po dočtení zalíbení nenašla. Myslím, že obálka knize spíš škodí, než pomáhá.
I když nejsem cílová skupina, knihu doporučuji všem, co touží v knihách po něčem novém.
Neurazí, nenadchne.
Autor píše čtivě, moc se povedla obálka, ale příběh byl na mě překombinovaný. Kdybych si při čtení pokaždé dala sedmičku vína, asi bych byla nadšená, ale s čistou hlavou jsem se nějak nemohla dostat na stejnou vlnu s autorem (asi jsme každý na jiné straně realit).
Pro milovníky klasického hororu či fantastiky to nebude asi nejšťastnější volba.
Celou dobu jsem si říkala, že se autor hodně inspiruje u Harryho (malé olomoucké Bradavice bez výuky kouzel s partičkou teenagerů namísto dětí a tramvaje místo vlaku), Narnie (Almara) a to s tou plísní ve městě mi připadalo jako vytržené z Všemi dary obdarovaná. Brala jsem to lehce skepticky.. Ale autor překvapil - jména i charaktery postav postupně začaly dávat větší smysl a na závěr docela nečekaný a dost dobrý konec, takže pro mě spokojenost. Na to že je to autorova prvotina, docela dost dobré..
Tuto knihu jsem v knihkupectví poladla náhodou a musím říct, že jsem měla šťastnou ruku. Autor má bohatou fantazii a moc se mi líbí vlastní svět v našem světě a všechny ty Stínokrysy, paznechty a cedule Nekrmte kanály. Nemohu se od knihy odtrhnout. Velmi se mi líbí, že příběh se odehrává v Olomouci (tedy místy, pokud se neodehrává v Nikde, i když to tam není přímo řečeno, mé milované město jsem poznala. Oblíbila jsem si hlavní postavy. Zejména pak Lazara a Zimu. Líbí se mi neobvyklá jména hlavních postav. Je vidět, že i čeští autoři umí a budu jen doufat, že autor vydá další skvělou knihu.
Je vidět že autor na vysoké vyzkoušel spoustu zajímavého matroše. Ale asi si svoje tripy poctivě zapisoval a vznikla opravdu pěkná knížka. Už jen ty podivné postavy, zvířata či místa stojí za přečtení, ale ani děj není vůbec špatný a konec Bečan taky zvládnul, někdy to je problém takový úlet ukočírovat. Tady to vyšlo.
Kniha obsahuje velmi málo kladů - zajímavý konec a celkově zápletku a nápad. To ostatní je velký průměr. Postavy jsou strašné - nudné, plytké, bez charakteru. Všichni jsou krásní, holky všude obdařené. Není tam vysvětlena spousta motivací jednotlivých postav. Zároveň bych od člověka, co dělá literárního korektora, má vystudovanou žurnalistiku, čekala lepší jazyk. Kniha je napsaná jednoduše a bohužel i nezajímavě, nic moc se tam neděje a já bych osobně tak půlku knihy proškrtala.
Kaziměsti
Tato kniha měla velice originální námět. Především bych chtěla vyzdvihnout jména hlavních postav - možná zprvu mohla působit jako "pěst na oko", jakmile však poznáte skupinku kamarádů o něco více, sednou jak "prdel na hrnec" ;) Zkrátka Nomen omen hadr. Nemění se jen město, mění se i samotná kniha: Ze začátku se zdá být oddychovým čtením, přehlídkou podivností prošisovaných groteskním humorem, popisuje povrchní životy. Někde v polovině přišly dva body zlomu, a to 1) když objevili zdroj nákazy 2) když se začalo pár přátel výrazněji měnit. Zde se objevily první skutečné emoce, příběh nalezl smysl i hloubku. A kdesi ve třetí čtvrtině svazku děj vygradoval a udržel si tempo až do fenomenálního konce. Co mi ovšem vadí, je hrstka zbytečných pasáží, nedovysvětlených vedlejších událostí a nelogičností. Tipuji, že především při objevení Nesvěta a jeho popisu to neměl autor úplně promyšlené, spíše improvizoval a nechal svou fantazii pracovat. Ale jinak jsem si to moc užila, obálka je úžasná a já smekám před autorem, který tímto počinem zase o něco povznesl českou fantastiku.