Kde zpívají raci
Delia Owens
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Pohlazení po duši.
Krásný příběh o životě mimo společnost, o svobodě, o přírodě, přátelství, zklamání, (bez)naději.
Netřeba se bát nudného čtení, dvě časově linky a kriminální zápletka dodávají příběhu napětí.
Můj nejkrásnější knižní zážitek za poslední roky.
Na knihu som bola veľmi zvedavá, keďže mám pocit, že jedno obdobie na mňa "vyskakovala" takmer odvšadiaľ. Dlho som zvádzala boj či si najskôr prečítať knihu alebo pozrieť film, nakoniec som sa rozhodla pre klasiku a začala knižkou.
Príbeh ma veľmi bavil, užila som si čítanie a som veľmi rada, že túto knihu mám vo svojej knižnici. (Pozerala som inak už aj film a aj ten sa mi páčil a odporúčam ho :) )
Spočiatku som mala isté obavy ohľadom štýlu písania a či sa mi to bude dobre čítať. Kniha je písaná akoby lyrickým štýlom, je tam naozaj veľké množstvo prirovnaní, básnických opisov prírody a pod., na čo ja osobne nie som zvyknutá a ani to nevyhľadávam. Avšak vôbec mi to neprekážalo, naopak dosť som si to užívala a k danému príbehu to veľmi sedelo. Povedala by som, že to bolo napísané krásnym štýlom. Vedela som si vďaka tomu pekne predstaviť prostredie močiara, chatrče a Kyine zážitky a pocity.
Hlavná postava Kya je zvláštna, ale sympatická a fandila som jej, aby všetko dobre dopadlo. Často mi bolo ťažko z toho, aký život mala, ako ju všetci opúšťali, ako musela bojovať za nielen ako-tak dôstojný život, ale sem tam samotné prežitie. Romantická dejová linka nie je primárna ale pekne dopĺňa príbeh a charatker Kyi. Detektívna zápletka s riešením vraždy sa výraznejšie rozvíja až ku koncu knihy, kde sa priamo prepája s Kyou a tým, či je vinná alebo nevinná. Tam už som bola riadne napätá!
Ak však od knihy očakávate vyslovene romantický príbeh, alebo naopak detektívku, tak na to zabudnite. Oboje sú len okrajové. Kniha je skôr príbeh života močiarneho dievčaťa, oslava prírody, ukážka krutosti ale aj láskavosti ľudí.
Musím povedať, že v taký záver, aký nastal som tak trocha dúfala počas celej knihy ale i tak ma nakoniec prekvapil :) Takže ja som veľmi spokojná.
To byly zase pro jednou dobře utracené peníze. Krásný příběh, který vámi ještě po dočtení bude rezonovat. Prožíváte s Kayou každý den její mizérie i radosti v bažinách, její naděje i zklamání. Posledních osmdesát stran jsem ani nedýchala. Vřele doporučuji!
Kde zpívají raci - četla jsem knihu, poslechla audio a viděla film. Ještě to vše v mé duši doznívá .I těch pár polo probdělých nocí, kdy jsem knihu nedokázala odložit. Já vím ,že raci nezpívají, ale přišlo mi, jako když se řekne -za sedmero horami, za sedmero řekami. Prostě tam někde-daleko je to úžasné, krásné místo, kde bychom mohli být šťastni. Určitě se za tou holkou z bažiny ráda zase vrátím. A vůbec mi nevadí, že se stala světluškou.
Toto mě opravdu chytlo za srdce. Neskutečná samota, smutek, radost z maličkostí, pocit naděje a opakovaného zklamání. Všechno zde bylo.
Někteří román kritizují kvůli obsáhlému povídání o přírodě. Za mě by to bylo naopak zvláštní, kdyby tam popisování přírody a všeho kolem ní nebylo. Přeci jen je to příběh o dívce, která velmi dlouho nemá nic jiného, právě kromě té přírody, která ji obklopuje. Příroda neboli bažina, pokud chcete, je jejím útočištěm a jejím přítelem, který ji neopustí.
Obdivovala jsem vnitřní sílu Kay. Tolikrát byla opuštěna, ale zvládala vše sama, až na sociální kontakt. Jak taky, když ji to nikdy nikdo nevysvětlil? Celou dobu jsem ji neuvěřitelně fandila, aby nakonec našla klid, mír a souznění - vše po čem tak toužila.
Myslela jsem si, že přesně vím, jak kniha skončí. Konec mě ale překvapil. Autorčin styl psaní mi sedl, dvě dějové linky se velmi nenuceně spojí v jednu. Osobně nemám vůbec co vytknout. Za mě mohu jedině doporučit!
Dobře napsaná kniha má vyvolat emoce a mě se tady u té povedlo i rozplakat. Skvěle napsaný příběh, velmi čtivý, jemný, úchvatný…budete chtít pořád víc.
(SPOILER)
Čtení této knihy pro mě bylo utrpením. Zde několik důvodů…
1. V knížce je neustále odkazováno na racky, přesto se v názvu knihy objevují k velkému překvapení raci.
2. Snaha autorky o poetičnost a uměleckost působila velmi trapně. Například bratr hlavní hrdinky ji neviděl cca dvacet let (naposledy jako malé dítě), přesto autorka použije citově účelnou větu, že bratr ji zná, a proto věděl…
3. Styl psaní mě neoslovil. Jistě k tomu dopomohl i nepovedený překlad. Některé věty a popisy skutečně nedávají smysl.
4. Milostný trojúhelník je naprostá laciná fraška, až jsem se styděla.
5. Dialogy detektivů při vyšetřování a pak už samotný soudní proces považuji za parodii. Tohle myslela autorka opravdu vážně?
6. Do některých kapitol vsazeny básně, souhlasím s Tatem, opravdu nepovedené.
Celkově mám po přečtení knihy pocit, že se tisíckrát dokola opakovalo jen pár slov, jako racci, mušle, bažina, chatrč…
Jedna z nejhorších knih, jakou jsem kdy četla.
Nějak nedokážu sdílet víceméně všeobecné nadšení z této knihy.
Sice jsem se dozvěděla hodně zajímavostí o květeně a fauně Severní Karolíny, z nichž některé mě skutečně překvapily, ale když si odmyslím tuto botanicko-biologickou linku, co mi zůstane?
Plytký příběh jako z nějaké nekonečné telenovely na téma, kterak chudé, opuštěné děvče, pronásledované osudem, se snaží najít si přátele, lásku a především svoje místo v životě.
Tečka.
Všechno ostatní, včetně "záhadné" vraždy, to je jedno klišé za druhým. Je škoda, že autorka nedokázala využít potenciál, který jí vyprávění o kusu krásné přírody poskytlo, a že zůstala tak nějak na půl cesty mezi romantickým příběhem a thrillerem.
Tak snad někdy příště...
A ještě jedna poznámka - tentokrát se mi výjimečně mnohem víc líbil film. Má lepší "tah na branku", sympatickou hlavní představitelku a jsou tam nádherné záběry přírody.
Za mě 4,5 hvězd; tohle je bohužel prokletí pětibodového hodnocení.
Hlavně, po dlouhé době překlad, který není pouhým přetlumočením originálu do češtiny. Bravo!
V každém případě krásná s něhou psaná kniha, kterou stojí za to číst. Chybějící hvězdička mně docela vadí. Možná ještě přehodnotím. Jenže jsou tam rušivější pasáže, které jakoby do knihy ani nepatřily.
Kniha mi rvala srdce, ten pocit samoty, toho, že Vás všichni opustili a jste na světě úplně sami, ta tíseň byla úplně hmatatelná, stejně jako nedůvěra v lidské úmysly.
I když kniha působila velmi smutně, byla plná samoty a zrady, tak ale na druhou stranu byla až pohádkově krásná. Popisy bažiny a života v ní, zajímavosti nejen o přírodě, ale i některých obyvatelích říše zvířat. A nemusíte se bát nudné encyklopedie, je to kouzelné vyprávění.
(SPOILER)
Příběh malé opuštěné a stále znovu opouštěné holčičky, která dospívá v mladou, nezávislou a osamělou ženu. Ženu, která si musí většinu času vystačit sama se sebou a přesto nepřestává podvědomě toužit po hřejivé lidské sounáležitosti a lásce. Malá Kya je připoutána svým osudem k bažině, kterou miluje nade všechno na světě. Bažina je její domov a je pro ni naprosto nepředstavitelné, že by ji mohla někdy opustit. Kya nachází ve svém životě spoustu opovržení, ale nakonec i pochopení a lásku. Lásku k Tateovi, který ji nakonec do konce života miluje takovou jaká je a nehodlá na ní nic měnit. A smrt Chaseho, kterému by Kya možná odpustila zradu a ponížení, ale nemohla mu odpustit násilí, které zažívala i její matka, je možná pochopitelná z pohledu dívky z bažin, ale...
Už se moc těším na film, který jsem dosud neviděla.
Nádherná knížka popisující krajinu bažin, kterou autorka dokázala vykreslit do dokonalých detailů, dále se zde setkáváme s osudem "dívky z bažiny", která i přes svůj nelehký osud žila vlastně šťastný život, i když v některých případech se k ní osud nezachoval přívětivě, kniha opravdu dokáže chytnout za srdce!!!Těším se na film:)
Krásná knížka. Velmi dobře se čte
...ale ten závěr...ten mi to úplně zkazil :D Po rozhodnutí soudu bych dala knížce 5/5
Ja sa k niektorým knihám dostanem so značným omeškaním, keď už po internete kolujú mnohé recenzie, je to doslova všade a ja po danej knihe radšej siahnem až keď ten najväčší ošiaľ trochu ustane. Nebolo to tomu inak ani v prípade Kde spievajú raky.
Čo som od knihy čakala? Ťažko povedať, niektorí ste ju chválili, niektorí aj hanili. No podľa mňa bola FANTASTICKÁ. Čítala som mnohé recenzie o priemernosti, či ďalšej americkej rozprávkovej dráme, no ja za seba hovorím, že som hltala každú stranu a na konci ani nedýchala.
Je to príbeh divožienky, ktorú spoločnosť neprijala ako „dievča z močiara“, v ktorej živote vládla hrozná samota, kde jediní priatelia boli vtáci a príroda jej jediná mama. Príbeh si podmaní vaše srdce, je krásne spracovaný, plný opisov prírody, ktoré umocňuje fakt, že autorka je vyštudovaná zoologička.
Minulosť a súčasnosť sa prelínajú v jednom bode, v súdnej sieni počas súdneho procesu vyšetrovania vraždy, kde Kya sedí na lavici obžalovanej. Sedí oproti porote, ktorá má rozhodnúť o vine, či nevine. Porota zložená z ľudí, ktorí ňou celý život opovrhovali, mali predsudky a súdili ju.
A ten záver? Toto si dajte!
Moc krásný opravdu! Líbilo se mi, ja kniha odvyprávěla celý příběh holky z bažiny! Ale jedna technická a neustále mi to vrtalo hlavou. Neměla se ta knížka jmenovat: Kde zpívají racci? :-D o racích tam nebyla ani řeč :-D
Kéž bych mohla dát těch hvězdiček mnohem víc. Nemám moc slov na jazyku, kdežto na srdci asi milion... Přesně tohle jsou ty chvíle, kdy nechám, podobně jako hrdinové románů, mluvit ticho. Nádherná, silná kniha, určitě jsem ji nečetla naposledy.
Velmi zajímavá a nesmírně originální kniha. Něco podobného jsem ještě nečetla, takže to pro mne bylo příjemné čtenářské osvěžení. Ještě víc jsem se pro knihu nadchla, když jsem se dozvěděla, že i ve skutečnosti sloužily bažiny Severní Karolíny v USA jako útočiště uprchlým otrokům a dalším "vyvrhelům" společnosti.
Zhruba prvních sto stran je takový velmi pomalý rozjezd. Dozvídáme se zde o malé Kye, kterou opustila její rodina a nechala ji napospas bažinám. Kya se postupně učí sama se o sebe postarat. V knize je spousta popisů přírody, z nichž má člověk pocit, že tamní bažiny jsou nádherné místo, na které by se hned rád podíval. Avšak knižní hrdinka zde žije dlouhé roky zcela sama a z příběhu cítíme tíživou samotu jejího života.
Na knize velmi oceňuji ony popisy přírody, které jsou zde podané z odborného biologického hlediska, takže my, co se o biologii jinak nezajímáme, se zde dozvíme i nové informace a zajímavosti o přírodě a zvířatech z bažin. Jak bylo psáno v jedné recenzi, kniha je nádhernou ódou na přírodu. A vyznívá velmi poeticky, k čemuž také přispívají básně.
Co se týká těch pár vztahů, které Kya za svůj život naváže, hodně jsem fandila jí a Tateovi. Jinak kromě toho, že sledujeme dospívání Kyi z šestileté holčičky v dospělou ženu, se příběhem prolíná také vyšetřování záhadné vraždy místního populárního kluka Chase. V průběhu případu jsem měla pár tipů, avšak na konci knihy vyšetřování vyplynulo tak nějak do neurčita. Ale to jsem ještě nevěděla, že těsně na konci nastane odhalení, které... jsem vlastně už tak nějak dost tušila předtím, takže to pro mne nebyl až tak šokující zvrat. V příběhu bylo hodně nápověď, které mi místy přišly možná až moc očividné a podle nichž se dala odhalit pravda. Každopádně v druhé půlce románu, kdy probíhá soud, jsem byla celou dobu velmi napjatá a nedokázala jsem přestat číst. Byla jsem neskutečně zvědavá, jak to nakonec dopadne.
Jednoznačně krásné čtení, pohlazení po duši.