Kde zpívají raci
Delia Owens
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing, 2018
více info...
Přidat komentář
Velice ctiva kniha. Jak jiz bylo v nekterych komentarich uvedeno, jedna se o takove az poeticke cteni. Je zde hodne popisu, zejmena prirody, ruznych zivocichu... sama autorka ma kladny vztah k prirode a publikuje v ruznych prirodovedeckych casopisech a to je v knize znat, je to pro ni oblast, o kterou se zajima a ke ktere ma vrely vztah. Pribeh vypravi o samote, jak se vyrovnat s izolaci od okolniho sveta, jak se spolehnout sama na sebe...o lasce k prirode a o souzneni s prirodou a v neposledni rade o hledani lasky a nejakeho toho stesti v zivote. Kniha se mi libila a doporučuji, snad ma byt pribeh i zfilmovan, tak na to se take moc tesim.
Přečíst tuto knihu mi nakonec trvalo déle, než jsem očekávala. Jednak proto, že román je napsaný dost rozvláčně, pozvolna a vyžaduje si pomalejší čtení, je tak napsaný. Je to záměr a v zásadě na tom není nic špatného. Ale bohužel se do toho mého pomalého čtení promítlo i to, že jsem nakonec většinu dní během čtení nebyla v tom nejlepším rozpoložení, abych si takovýto pozvolný příběh uměla užít a náležitě ho ocenit.
Jak už jsem psala, dějově to není nijak akční příběh plný dramatických zvrat, to rozhodně ne. Je to spíše lyrický příběh o krásách přírody, o sepětí člověka s přírodou a o lidských vztazích. Resp. jak člověka může ovlivnit to, když ho ostatní opustí, odmítají ho vzít mezi sebe a soudí člověka skrz prsty, skrz předsudky.
Ten motiv přírody je tady hodně silný, prostupuje celou knihou od začátku do konce. Místy mne kniha dokonce přinutila se podívat po různých informacích o zvířatech a rostlinách, které tu jsou zmiňovány, abych věděla, o čem je řeč. A v tomto ohledu mi kniha určitě rozšířila obzory.
Autorka si krásně hraje se slovy. Kniha je napsaná krásným poetickým jazykem, vytváří se tu krásná, pozvolná atmosféra plná živelné přírody. A také plná zoufalé potřeby hlavní hrdinky mít někoho po svém boku, kdo by ji neopustil.
Moje hodnocení je přesto nakonec průměrné. Dávám nyní 3-3,5 hvězdy. Nechápejte mne špatně. Kniha není vůbec špatná. Naopak si plně uvědomuji, že své kvality má. Ale bohužel faktem je, že se do mého hodnocení promítlo moje ne příliš valné rozpoložení. Za lepších okolností bych si asi knihu vychutnala více a hodnotila bych minimálně 4 hvězdami. Ale teď to bohužel neumím.
Zvláštní kniha - biologie i poezie, všednost i neobyčejnost, omezenost i moudrost, divočina i civilizace. A jak už zmínili mnozí: nádherný překlad bez tiskových chyb, skvělé popisy přírodních úkazů, ať už jde o živočichy, rostliny, moře nebo počasí. Doporučení R. Whiterspoonové na záložce obzvláště nicneříkající a bezobsažné, pokusím se našim čtenářům sdělit konkrétněji, proč stojí za to přečíst si tuhle knížku - třeba už jen kvůli úchvatnému slovnímu spojení nenápadní přelétaví obšourníci. Vlastně celá 30.kapitola s názvem Zčeřená voda je dokonalá.
"Kya věděla, že červený flíček na zobáku racka stříbřitého není jen na ozdobu. Mláďata musejí do tohoto místa klovat, aby jim rodič ze svého zobáku uvolnil ulovené jídlo. Kdyby ta červená skvrna nebyla vidět a ptáčci by se do ní nemohli strefit, rodič by je nenakrmil a oni by zemřeli. Rodičovství je dokonce i v přírodě jako chůze po napjatém laně. Víc, než bychom čekali."
Málokterá kniha mě dojme, ale tady mi na konci opravdu tekly slzy... nádhera. Za mě naprosto famózně napsaná kniha, nádherné vybarvení přírody a příběh malé Kyi od jejího dětství, tleskám a dávám plný počet.
Kniha byla v podstatě moc fajn. Objevovala jsem nové světy, každou chvíli jsem si během čtení hledala na googlu jak vypadají ptáci,traviny, stromy a krajina, které kniha popisuje. Popis přírody byl v románu nesmírně příjemný, poetický, někdy až dojemný, bylo opravdu poznat, že autorka je biolog a dokáže vysvětlit souvislosti a fungování mokřadních ekosystémů. Problém jsem však trochu měla místy s tím, abych věřila i ději (je šestileté dítě schopno samo existovat, starat se o domácnost, přístup americké "paní Zubaté", může se někdo, komu kamarád mezi řečí vysvětlí jak fungují písmenka stát tak vzdělaným odborníkem, bělostná blůzka na schůzku, když je příbytkem nositelky chatrč v bažinách bez el.proudu, prostě každou chvíli mi blikala kontrolka "to není reálné"...ale za to si můžu sama, že jsem nedokázala vypnout to kritično ve mně. Celková pověst světové senzace, která knížku předcházela a nadšené hodnocení zde, však ve mně vzbudilo drobátko více očekávání.
Opravdu jedinečné téma a prostředí. Malá dívka, kterou postupně opustí celá rodina, musí sama přežít na samotě v bažině. Pro ostatní je bažina jen nehostinné místo. Pro ni je to živoucí domov. Kya se snaží přežít. V rozhodujících chvílích svého života dostane párkrát pomocnou ruku. Jinak se k ní lidé chovají příšerně a já chápu její hrůzu z nich a pocit, že ji nakonec vždycky všichni opustí. Překvapilo mě, jak moc selhal sociální systém a v některých případech obyčejná lidská slušnost. Kya je prostě vlčí dítě, které jen chce, aby jí někdo miloval a neopustil.
Kniha je opravdu neskutečně čtivá i navzdory poněkud neobvyklému tématu. Čtenář si hodně dlouho klade otázku, jak mohla matka odejít od svých dětí a nikdy se jim už neozvat? Později se sice něco dozvíme, ale já jsem tedy s vysvětlením úplně spokojená nebyla ;-). Autorka to však vymyslela jinak, proto se to na mém hodnocení nijak neodrazí :-). Kyu jsem obdivovala a zase také místy nechápala, což je ale logické vzhledem k tomu, že ona vyrůstala v naprosto odlišných podmínkách, než většina z nás. Popisy přírody jsou nádherné a poetické, moc se mi líbilo i vyšetřování vraždy a u procesu jsem byla napjatá jako struna, protože jsem (samozřejmě) Kye držela palce. Konec knihy byl na můj vkus takový až moc zhuštěný, ale na druhé straně chápu, že jinak by se příběh mohl táhnout do nekonečna. Každopádně jsem ráda, že jsem se s knihou potkala, bylo to něco naprosto jiného, než jsem četla doposud, a na závěr děkuji svým oblíbeným Šánce a Dele111 za jejich skvělá hodnocení, kterými mne navnadily si knihu přečíst :-).
Pro mě trochu rozporuplná kniha - na začátku téměř nuda, od poloviny příběh graduje a od konce jsem se už nemohl odtrhnout a musel prostě číst až do konce. Kombinace lyrického líčení přírody a hlavní dějové linky mám rád, často mě ale při čtení zaskočily velké nepravděpodobnosti - matka, která opustí čtyři děti a ani se je nepokusí kontaktovat, čtyřleté dítě schopné se postarat samo o sebe, asociál, který nemá problém cestovat autobusem a ubytovat se v motelu, sociálka, která se cíleně nesnaží o záchranu dítěte, místní floutek, který se sníží k tomu, aby "chodil" s holkou z bažiny... I přesto zajímavý příběh, okořeněný neobvykým místem děje (bažinou). Za "světovou literární událost" bych ale knihu určitě nepovažoval. Pro mě je opět důkazem toho, že co nese na titulce podobné superlativní hodnocení, bývá spíše populistickou literaturou.
Tato kniha mě vytáhla ze čtecí krize, a ač ubírám v konečném hodnocení jednu hvězdu, opravdu ji moc doporučuji. V knize se pro mě protnuly dvě věci, které mám při čtení strašně moc ráda - sledujeme hlavní postavu po celý její život a střídají se tu nádherné lyrické popisy přírody s epikou a dějem. Od začátku jsem byla napnutá, kam se příběh bude ubírat a skoro jsem nemohla přestat číst, jak mě osud hlavní postavy zajímal. Autorka má opravdu velký dar vtáhnout nás do života svých postav a opravdu je s nimi prožívat. Ke konci mi možná něco málo chybělo, abych byla naprosto nadšená a dala pět hvězd, ale i tak se mi autorčin styl psaní a vyprávění moc líbí a těším se na další knihy.
Milá Kyo, mýlila jsi se, když sis myslela, že jsi sama. Byla jsem s tebou, ty jsi to nepoznala ? Od té chvíle kdy tvá matka odešla po cestičce v botách na podpatcích, stála jsem s tebou za sítovými dveřmi. Byla jsem s tebou, když jsi se bála otce ,i když jsi se ním učila chytat ryby. Běžela jsem s tebou , plavala , sbírala jsem s tebou peříčka a mušle a učila se poznávat ptáky. Všechny ty zvuky a vůně bažiny a moře jsem cítila , mokré oblečení , bosé nohy , věčný hlad a strach, radost z volnosti a smutek ze samoty, Kyo prožila jsem s tebou tvou první lásku , probrečela s tebou zklamání , když přijde zrada a byla jsem s tebou až...až do poslední stránky. Měla jsi krásný život , díky za krásný příběh.
Kniha má krásnou obálku a desky , nelituji , že jsem si ji koupila.
Příběh života v osamění, zrada, láska i napětí. Této knize nic nechybí. Bonusem navíc je bažina, popsána tak barvitě, jako by to byl ráj na zemi.
Nádherný příběh protkaný smutkem, samotou, bolestí i kolem dýchající přírodou. Vyprávění chytne za srdce.
Smutný ale hezký příběh. K přečtení určitě doporočuji, i když více takových příběhů za sebou bych asi nedala.
Píšu hned po dočtení, čerstvý dojem z knihy - silný, uspokojivý, příběh mě oslovil spjatostí s přírodou a hloubkou samoty, kterou je kniha protkána, při čtení jsem měla takový svíravý pocit na srdci..krásou a bolestí. Romantická tím nejobyčejnějším, nejjednodušším způsobem , zároveň stejně tak krutá..
Nádherné čtení a ráda bych jen podotkla, že po dlouhé době jsem nezaregistrovala pravopisnou chybu nebo chyby v tisku. Nemám ve zvyku na to nijak poukazovat, také jistě v komentářích nadělám spoustu chyb. Nicméně v knihách, které mají korektury a tým, který je čte a překládá..měly by být vzorem a učit nás , kord v dnešní době.
Ta knížka snoubí všechno, co mám ráda. Sáhodlouhé popisy, během nichž se zdánlivě nic neděje. Vyšetřování vraždy. Téma společenské předpojatosti. A šokující odhalení až v úplném závěru, které nechává na čtenáři, aby si to všechno okolo domyslel.
(No dobře, až tak šokující není, dá se odhadnout a pozornému čtenáři to prostě dojde... Nic to ale nemění na tom, že potvrzení té domněnky vyvolá takový ten spokojený úsměv na rtech. A víc říct nemůžu, abych nespoilerovala...)
•
Pokud se vám líbily knihy Jako zabít ptáčka nebo Vzdělaná, bude se vám líbit i tohle. Zaručeně.
I přes různé nedostatky jsem opravdu nadšená! Hrozně krásná kniha, smutná, realistická, surová, v lecčems i naivní, ale jednoduše fakt pěkná.
V popisech přírody a zvířat v bažině jsem si úplně lebedila. To samé v přerodu Kyiny osobnosti. Ostatní lidi mě velmi deptali svou malostí a omezeností.
Akorát jsem tam pořád hledala ty zpívající raky!!!
Kniha je krásná a poetická, má zajímavý nádech a atmosféru. Můj problém s ní je, že jsem prostě neměla ráda Kyu. Čím byla starší, tím mi byla protivnější. A nemohu se zbavit některých logických problémů. Často jsem balancovala na hraně představit si někoho totálně samotného v chatrči mimo a zároveň si o pár let zavede elektřinu a je v poho. Že některé věci vůbec dospěly tam, kam dospěly. Proč ji třeba někdo neadoptoval (Mořan...). Věk mi neodpovídal chování. Chování mi neodpovídalo okolnostem. Toť k příběhu. Druhá stránka věci je pak stylistická a literární, která je naopak velmi pěkná. (občas ale těch popisů a obratů bylo na mě až moc). Překlad pak fenomenální, obálka krásná a výstižná.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno příroda americká literatura dospívání tajemství člověk a příroda bažiny, mokřady, močály thrillery pro ženy Severní Karolína
Nuda? Ne! Krásná romantická kniha. Zhltla jsem ji za dva dny. Děkuji, Ježíšku. :)