Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36692/bmid_kdo-chyta-v-zite-HFc-36692.jpg
4
4256
4256
Tento psychologický poválečný román poprvé vydaný v roce 1951 patřil v padesátých letech k těm nejčtenějším. Příběh vypráví sedmnáctiletý mladík Holden Caufield, který byl vyhozen z přípravné školy a popisuje tedy jeho cestu domů. Cestou se setkává s různými typy lidí a získává nejednu zkušenost. Černý humor, kterým nám je tento příběh vyprávěn, nás více přibližuje k povaze pubertálního hocha, který cestou poznává nejen nové lidi a nová místa, ale také tak trochu sám sebe.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1968 , OdeonOriginální název:
The Catcher in The Rye, 1951
více info...
Přidat komentář
Čtenářce Sgjoli – To opravdu neshledáváš na Holdenovi nic pozitivního?
Po shlédnutí filmu Můj rok se Salingerem jsem se po necelém půlstoletí vrátil k této knize (děj jsem dávno zapomněl, jenom na předsádce zbylo věnování ...kterým věnuji „jednu ze svých nejmilejších knih“ někomu, kdo už se mnou dávno není).
Také jsem utíkal z domova, ale dokázal jsem to jenom na jednu noc Holden možná v sobě zrovna zatraceně tápe, ale má to už v hlavě zatraceně dobře srovnaný. A myslím, že se v životě neztratí, jen co se bude moci postavit na vlastní nohy. Třeba to bude trvat, ale nemám strach, že by to nakonec nedokázal. Je už svůj a to je dobře. V důležitých věcech má jasno. O to ostatní se musí se životem poprat.
Jedna ze špičkových knih o dospívání.
Pokud budeme na román nahlížet pouze jako na popis nepromyšleného jednání jedné rozhárané pubescentní duše, ochudíme se o více vrstev, které se za pomyslně jednoduchým dějem schovávají. Možná se nám tak nepodaří odpovědět si na otázku, proč byl v padesátých letech v USA tento román tak populární, proč si mnozí mladí Američané nasazovali červené lovecké čepky, proč pro ně bylo tak snadné se s Holdenem Caulfieldem identifikovat. Je potřeba se více ponořit do kontextů doby. Prožitek z knihy je možné zintenzivnit snahou o pochopení záměrů autora, snahou o pochopení nadšení čtenářů tehdejší doby, dohledáváním informací o vzniku románu, o literatuře, na kterou román a autor navazuje, o porodních bolestech psaní a vydávání knihy, o dobových historických kontextech, o autorově životě. Čtenář je pak připraven lépe prohlédnout za zdánlivě jednoduchou kompozici a snáze se mu vyjeví alegorie, která je vždy nějakým způsobem za něco ukryta a snadno unikne nepozornému, nebo nezkušenému oku. Já se ji hledat učím a dopomáhám si recenzemi zkušených kritiků, sahám po slovnících světové literatury a jiných literárních příručkách. Pěkné kontexty také knize doplní film Rebel v žitě o nesnadných počátcích Salingerovy autorské kariéry. (v roli spisovatelova mentora se zde objevuje dnes již „zakázaný“ Kevin Spacey)
Rozhraní dětství a dospělosti není věru jednoduchá doba a kdo to popírá, ten na intenzivní období svého života zapomněl, popř. vzpomínky na vnitřní pnutí a přetlaky v sobě potlačil. K tomuto období nutně patří myšlenkové tápání, hledání směru, rezignace a následné znovuvzplanutí. Je to období kontrastů, protikladů, vnitřních rozporů a z toho plynoucích protiřečení. Je to období projevů, které z Holdena doslova stříkají od začátku do konce románu a člověka, který si sám na sebe nepamatuje, nebo nezískal dostatečný odstup, aby na sobě obdobné jednání zaregistroval, mohou docela slušně iritovat. Možná až tak, že se sám trochu stane tápajícím Holdenem. Holdenem, kterého sere celý svět.
Dospívání je prostě období, kdy nevinné a naivní dítě opouští svůj bezpečný svět a jeho čistoskvoucí duši čekají bolestivá střetnutí s pragmatickou, chaotickou, nespravedlivou, těžce pochopitelnou a uchopitelnou realitou života. A svou nově utvářenou pozici v novém světě dospělosti krvavě vykupuje hořkou ztrátou snů a ideálů. A podaří-li se mu dospět, pravděpodobně vymění dobrodružství všedního dne za jistoty a bezpečí života budoucího.
Holden hoří. Holden hoří a padá. A jako meteorit se každou další stránkou přibližuje k očekávanému a strašidelnému střetu se zemí. A dá se předpokládat, že pokud antihrdina neshoří už v atmosféře, půjde o kataklizmatický dopad, jenž nezůstane bez fatální újmy na zdraví lidí v jeho bezprostředním okolí. Holdenův moment přerodu skutečně doprovází fyzický kolaps, navíc na velmi symbolickém místě. Hrdina dopadá, aby následně mohl znovu povstat. A znovu potvrzuje, jak je důležité v kritických momentech svého života mít kolem sebe ty správné lidi. Průvodce. Průvodce s bezelstným, upřímným a čistým záměrem. Ideálně Průvodce, který vás má bezvýhradně rád.
Čo to vlastne bolo a ako sa toto mohlo dostať do svetovej literatúry ?! Moja prvá a určite aj posledná kniha od Salingera ! Víkend priblblého pubertiak, ktorý nevie čo od života vlastne chce a vlastne sa nikam ani nedostal. Zbytočná strata času. Ako klasiku si predstavujem viac psychoanalyz a väčšiu poitu. Ešte teraz sa zamýšľam na tým : Co tým chtel básnik kurva říct ?!?
Upřímně jsem čekala asi něco víc. Začátek mě docela zaujal, přišlo mi to jako zajímavé zpracování dobrého tématu. Ke konci mi už ale příběh přišel moc monotónní, pořád se tam opakovalo jedno a to samé. Na druhou stranu se mi líbilo smýšlení i zvláštní vyjadřování Holdena. Celkově to nebylo špatné, ale čekala jsem více akce.
Aknihu jsem si poslechla v rámci ČV na tento rok podle výběru z doporučeného žebříčku knih. Děj vypráví puberťák se kterým to "opravdu cloumá". Nedivím se, že v době komunismu byla tato kniha u nás zakázaná, aby "nekazila" naši mládež. Hlavní postava Holden popisuje obyčejné věci kolem něj, vše hluboce rozebírá, je znát, že děj je datovaný v roce 1951, protože tak se dnešní počítačová generace nechová. Americký hoch vulgárně popisuje své sexuální zážitky, hodně kouří, ale vadí mu špinavé a smradlavé lidi. Kniha se mi nelíbila, sama bych si jí nevybrala.
Jestli chcete co vědět, tak je to vážně prima knížka. Já jen, že co mě vážně nadchne je kniha, kterou člověk dočte, načeš by si přál, aby byl s autorem ohromnej kamarád a moh mu zatelefonovat, kdy se mu zachce. A jestli chcete co vědět, tak to tahle kniha fakticky je. Bez legrace.
A teď teda vážně. Jsou tomu cca 2 roky, co jsem tuhle knížku objevila a prakticky jedním dechem zhltala. Myslím si, že tahle knížka se skvěle hodí právě do tohohle pochmurného počasí (podzimní-zimní). I když možná ne tak samotná knížka jako obecně Salinger. Salinger byl skvělý spisovatel a jeho díla mě zkrátka baví.
No prostě, Holden Caulfield mi nějakým způsobem přirostl k srdci, i když z jeho chování člověk kolikrát nemusí být dvakrát nadšený.
Pozn. čteno v cizím jazyce. A jsem ráda, že jsem se právě tímto způsobem vrátila k této knížce.
Další příspěvěk do soutěže o nejnesympatičtěší postavu. Holden je prostě otravnej hlupák, kterej si myslí, že sežral všechnu moudrost světa a narazí do zdi pokaždý, když otevře reprák. Že je puberťák ho neomlouvá.
Kniha prakticky o ničem. Nechápu, co je na ní tak světobornýho.
Výzva 2023 - kniha se žlutou obálkou.
Já vlastně nedokážu říct, jestli se mi to líbilo, nebo ne. Dlouho, předlouho jsem se do knihy nemohl začíst (zhruba první třetina), až jsem to vzal jedním vrzem při dlouhé a nudné směně v práci. Ten frajer byl jednoduše a slušně řečeno na pěst - svým jednáním, chováním i mluvou. Děj nulový, konec vlastně nudný a bez nějakého efektu. Zkrátka škoda času. Velké zklamání.
(SPOILER)
Co k tomu říct? Asi by to byl zajímavý a místy vtipný vhled do mysli puberťáka, který vzdoruje všemu a všem. Ta zkreslenost reality, kdy si člověk představuje, jak před vším uteče. Ta naivita jednotlivých řešení. Ovšem Holdenovi je 19. To už je dospělost. Na základě toho se to u mě celé nepotkalo.
A to věčné opakování vět je opravdu otravné. Ale aspoň jsem se párkrát zasmál.
'' A tohleto je souzeno lidem, kteří v tom nebo onom období svého života hledali něco, co jim jejich okolí nemůže poskytnout. A tak se vzdali hledání. Vzdali se dřív, než vůbec začali hledat.''
Na to jak je Kniha v některých kruzích vychvalovana až do nebes tak za mě zklamání a zdlouhavé nic moc
Teda, to bylo ale o ničem. Ztráta času, fakt, že jo. Úplně mě to deprimovalo...
Pohled a názory dospívajícího adolescenta na svět versus drsná dospělácká realita se táhnou jako červená nit celým příběhem. Chlapec, který si myslí že po vyhazovu ze školy, všemu rozumí, dostává tvrdé lekce od života. Zajímavá sonda do duše jedince, která se často mění v černý humor. Děkuji čtenářská výzvo!
Tato kniha je známá jako soubor keců puberťáka, který si na všechno a na všechny stěžuje. V určitém slova smyslu by se tak dala brát. Celý děj, který není nikterak dramatický, protože se nejedná o nejdůležitější aspekt díla, se odehrává v průběhu pouhých tří dnů. Náš vypravěč Holden opouští svou školu, potkává různorodé existence a na závěr nám blíže představuje svou rodinu. Do vyprávění přimíchává množství příhod ze své minulosti, na které si zrovna vzpomene a které nám umožňují lépe pochopit jeho situaci a pohled na svět.
Musím uznat, že kniha byla vtipná, přestože se jedná o zpověď náctiletého chlapce, který se nevyzná ve světě dospělých. Finální části už mne popravdě začaly lehce nudit, protože se tam nic nedělo a Holden mne zásoboval pořád těmi stejnými řečmi. Konec za to však stojí. Knihu hodnotím dosti kladně, protože jsem se, stejně jako mnoho jiných mladých lidí, v Holdenovi trochu našla; to také jistě zajišťuje nadčasovost díla. Je to zkrátka vyprávění poskytující velmi podrobný náhled do mysli jednoho dospívajícího kluka, občas protkaný nadsázkou a vtipem. S mnoha typy lidí, se kterými se setkává, přicházíme i my do každodenního styku; příběh v sobě kromě frustrace a bezradnosti skrývá i jistou útěchu a naději do budoucna.
AUDIOKNIHA SK: Sice byl tento počin neuvěřitelně čtivý, obsahově mě zase tolik neuchvátil. Přišlo mi to takové nahodilé a neukotvené, kde myšlenky převažují nad příběhem. A já takové knihy úplně nevyhledávám. Na druhou stranu, jak jsem už řekla, bylo to neuvěřitelně čtivé a čtenářsky to byl vlastně velmi příjemný zážitek. Navíc se vás celou dobu nějakým zázrakem drží nenechavá zvědavost, co se tam asi stane dál, kam to celé směřuje a jak to tedy skončí. Takže jo, nejspíš asi jednou a stačí, ale líbilo se mi to. K maturitě jako dělané. Škoda, že jsem to nevěděla tenkrát.
Knížku jsem měl rozečtenou ještě před rozhodnutím, že si ji dám do čtenářské výzvy, následně jsem ji pak dočetl za půl dne. I když má rozhodně svoje kouzlo, v druhé polovině už mě začínala trochu nudit, neboť postoje protagonisty a hlavně slovní obraty se dost opakují, jakkoli vtipné byly na začátku.
Knihu jsem četla ve svých pubertálních letech a teď se k ní vrátila z nostalgie. Kniha cílí na mladšího čtenáře, kterému může být vzdorující a hledající se Holden blízký a sympatický, specifický sloh a nespisovné výrazy mají také hodně do sebe. Dnes jen mírné pousmání, bohužel už mě dílo neoslovilo.
Posloucháno jako audiokniha čtená Janem Třískou. To mi také pomohlo k tomu udržet se až do konce, protože jeho přednes je brilantní. Kniha nemá žádný děj ani napětí, ale to jsem věděl dopředu, takže to nemohu brát jako negativum. Jazyk jakým je napsána mi připomíná Formanovy filmy z šedesátých let, kdy v jeho filmech hráli neherci a postavy mluvili takovou zvláštní nefilmovou naivní češtinou. Čemuž odpovídá i profil hlavního hrdiny. Puberťák, se všemi významy toho slova, který myslí že snědl všechnu moudrost světa a přitom nedokázal dokončit žádnou školu a na svět se dívá pohledem naivního dítěte. Což je asi důvodem popularity knihy, že hlavní hrdina tepá svým naivním pubertálním pohledem různé nešvary konzumní společnosti. Takže jsem byl trochu na rozpacích s hodnocením. Chtěl jsem dát max. 3 hvězdy, ale po skončení knihy a s přihlédnutím k skvělému projevu Jana Třísky dávám audioknize 4.
Možná je dobré některé knihy poslouchat. Tahle je skvěle namluvená mladým Slovákem, který na youtube vystupuje jako Ondro. Toho pubertální mladíka vytvořil skvěle.
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1960 |  Kdo chytá v žitě |
| 1971 |  Devět povídek |
| 1987 | Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Čo viac napísať o tisíckrát pitvanej literárnej klasike, iba že aj mňa dojala jemnosť a citlivosť s ktorou Salinger zachytil pubertálne hormonálne turbulencie, pocit odcudzenia a nepochopenia. Mnohým mojím známym sa kniha nepáčila s dôvodom, že im postava Holdena prišla ako otravný fagan bojujúci proti celému svetu - mne to však príde ako zásadné nepochopenie konceptu diela - rovnakí otravní fagani sme boli kedysi predsa všetci, niektorí nimi stále sme. :) Podľa mňa však netreba veľký čitateľský dôvtip, alebo čítanie medzi riadkami, aby sa nám odkryla pravá povaha Holdenovej postavy - a teda jeho neobyčajná citlivosť, vnímavosť k svetu a ľuďom okolo neho, ktorí ho síce všetci štvú svojou skrývanou nafúkanosťou, no i tak sa mu nedarí nemať ich rád. Nadčasové a krásne.