Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517365/bmid_kdyby-ze-sveta-zmizely-kocky-AOA-517365.jpg
4
620
620
Co byste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co byste dělali, kdyby se před vámi objevil Ďábel s nabídkou, že vám život prodlouží? Má to však jeden háček. Za každý den života navíc musí ze světa něco zmizet. Přesně v takové situaci se octne hrdina románu Kdyby ze světa zmizely kočky, bezejmenný poštovní poslíček, který žije v malém bytě se svým kocourem jménem Zelí. S otcem si nerozumí a matka mu před pár lety zemřela. Jednoho dne zjistí, že mu kvůli nádoru na mozku již nezbývá mnoho života. Objeví se však Ďábel s nabídkou, která se zdánlivě neodmítá. Hrdina pak každý den musí čelit volbě, co dalšího ze světa nechá zmizet výměnou za kousek vlastního života. Situace na hranici smrti ho donutí přehodnotit nejen cenu každodenních samozřejmostí, ale také svůj dosavadní vlastní život. Kdyby ze světa zmizely kočky, příběh o tom, co je lidském životě skutečně důležité, se dočkal obrovského úspěchu nejen v Japonsku ale i ve světě, kde se dočkal překladu do mnoha jazyků, a nakonec i filmového zpracování v roce 2016.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2023 , KontrastOriginální název:
世界から猫が消えたなら (Sekai kara neko ga kietanara), 2012
více info...
Přidat komentář
Jako většina tady jsem knižku sehnal v rámci výzvy. A nelituju. Narozdíl od jiných komentářů tady v knížce smysl vidím. Sedlo mi i téma, zamyslet se nad tím, co je v životě vlastně důležité a co všechno člověk mohl v životě udělat jinak. Třeba říct rodičům, co pro mě znamenají,dokud to šlo. Úplně si člověk uvědomí, že všechno dělali pro něj....
Pro mě poslední nesplněné téma Čtenářské výzvy, docela dlouho odkládané, ale nakonec příjemné čtení. Po celou dobu jsem si říkala, že to bude na pěkné 3*, protože se přiznám, že jednotlivé věci, které ďábel nechal mizet, mě nechávaly celkem chladnou. Ale konec to celé vylepšil, dojal mě a líbilo se mi, v jaké chvíli autor příběh ukončil. Určitě vede k zamyšlení, co je v životě opravdu důležité.
Poslušně se postavím do řady těch, kteří knížku přečetli v rámci letošní výzvy a přílišnou radost jim neudělala. Základní myšlenka není špatná, ale kniha nikam moc nevede a nezapůsobila na mě.
Kdybych měla na výběr já, rozhodně bych volila jiné věci. Celé mi to přišlo jako nesmysl. Jedna hvězda za nápad, druhá za linku s otcem, která měla zajímavý konec.
Letos jsem přečetla hromadu knih. A tahle je zdaleka nejlepší. Jsem na výběr dost pedant a tuhle jsem si vlastně vybrala z nouze, abych splnila čtenářskou výzvu Žádný zvláštní očekávání. Japonští autoři mi většinou nesedí, ačkoli Japonsko miluju. Píšou zkrátka jinak. Ale tahle knížka je dokonalá. Naprosto dokonalá. Začnete přemýšlet nad vším, co vás nikdy ani zdaleka nenapadlo. Možná přehodnotíte svůj život a možná ho dokonce zcela změníte. Jsem vděčná za tuhle knížku. Zhltla jsem ji na jedno posezení.
Co by jste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co teprve tehdy, když by se u Vás objevil Ďábel a nabídl Vám lákavou nabídku. Život Vám může prodloužit, ale jak už to bývá, nic není zadarmo. Za každý den navíc ze světa zmizí jedna věc. A právě v téhle situaci se ocitne náš hlavní hrdina. Že to zní lákavě? Že by jste našli kupa věcí, které v životě nikdo nepotřebuje? No zklamu Vás, smlouva má ještě jeden háček. Věci, které zmizí, nevybíráte vy, ale Ďábel. A ten umí být sakra zákeřný.
Útlá knížečka o 150 stránkách. Čekala jsem vzhledem k tématu hodně hlubokomyslné úvahy o životě, o věcech, které jsme ochotni obětovat kvůli jednomu jedinému dni navíc. Co je v životě důležité. Co třeba bude chtít hlavní hrdina před smrtí ještě stihnout. Tohle jsem ale bohužel dostala pouze hodně okrajově. Neříkám, že to v knize nebylo, ale autor nijak do hloubky nezabředl. Bral to, na můj vkus, dost povrchně.
Když jsem zjistila o jaké téma v knize půjde, myslela jsem, že budu celou knihu brečet jako želva. Omyl. Já se častěji spíš smála. Ani samotný závěr jsem nijak emocionálně neprožívala. Což je divné. Kdo mne zná, ví, že jsem velká plačka. Rozpláče mne i reklama na psí konzervy. Ale tohle se mnou zkrátka vůbec nehlo.
K žádné postavě jsem si ani vyloženě nevybudovala vztah. Nebyly kdoví jak dobře popsány. Například ani o životě hlavní postavy jsme se moc nedozvěděli. Vlastně neměla ani jméno. Takže ani moc velký vztah vybudovat k anonymnímu pošťákovi nešel. Jediný, kdo se mi trochu líbil, byl pan Zelí. Kocour našeho hrdiny. A Ďábel, který měl skvělé sarkastické hlášky. Ale to je tak všechno.
Asiaté píší zkrátka trochu jinak. Mně často jejich styl psaní nesedne. Ani tohle nebyla bohužel výjimka.
Autor této knihy je zároveň i producentem filmového zpracování thrilleru Zpovědi. Tuto knihu jsem četla a zatím se jedná o jedinou japonskou knihu, která se mi líbila.
Kdyby ze světa zmizely kočky je pro mne kniha, která neurazí, ale ani nenadchne.
Hodnotím 2,5/5
Přečteno kvůli čtenářské výzvě, jinak bych po takovéto knížce asi v knihovně nesáhla. A tak hodnotím 100% úspěšný bod ČV, v tomto splnila svůj účel.
Kniha k zamyšlení, vážné téma lidského osudu, poučení, smíření a odpuštění.
Příběh o japonském pošťákovi, kterému doktor oznámí nález nádoru na mozku. Zbývá mu jen pár dní života a tak s radostí přivítá Ďábla, který s ním uzavře obchod. Jeden den života navíc za smazání jedné věci na zemi...
„Někde jsem četl, že lidé musí něco zapomenout, aby si mohli něco nového zapamatovat. Možná zapomínáme, abychom se mohli posunout vpřed. Ale je to skutečně tak? Tváří v tvář smrti jsem vzpomínal jenom na hromadu blbostí.“
Ufff. Jakože kurva ufff. Jak může být kniha o tak závažných věcech napsaná tak strašně moc špatně? Začnu pozitivy. Byl tu kocour se jménem Zelí. Toť vše. Protože jakoukoli dobrou myšlenku autor zabil. Chtěl ukázat, jak jsme závislí na mobilech a času, jenže to obalil do takové hromady patosu, že mi trnuly zuby hned u první vrstvy a na dalších dvacet jsem neměla nervy. Chápu, že v Japonsku měla kniha úspěch. Čte se dobře, je jednoduchá a rádoby poučná.
„Co je skutečně důležité, si uvědomíme až ve chvíli, kdy o to přijdeme.“
Ale to vše je jen na povrchu. Boží úvahy se od čtenáře odrazí jako hrouda hlíny a nicotně dopadnou do prachu zapomnění, místo aby pulsovaly myslí. Navíc si přijdu obelhána. Název i obálka mě nalákaly na příběh o kočkách, ale ty tu jsou jaksi nepodstatné a prostor dostane pouze kočka Zelí až ke konci a párkrát se mihne kočka Salát. Zároveň mě na stylu psaní rozčilovalo snad úplně všechno! Prapodivné dialogy, odsazení textu, neslané, nemastné metafory. Ani ne 160 stran co se táhly jako sopel ufňukaného školáka.
„S vynálezem telefonu jsme získali možnost se jeden s druhým hned propojit, ale zároveň jsme ztratili schopnost na druhé myslet, představovat si je. Telefony nám ukradly celá ta období, během nichž jsme přemítali nad tím, co ten druhý asi dělá, na co myslí a jak se má. Všechen tenhle čas se kvůli nim vypařil jako pára nad hrncem.“
Celá kniha mi přijde bizarní a absurdní a nezachránil to ani ďábel v havajské košili, ani Zelí a Salát. Vlastně mi čtení přišlo jako takový lepší seminář Markuse Revolty – věř, běž, dokážeš… Věřím, že se někomu se kniha bude líbit, ale na mně je příliš povrchní, autorovi už šanci nedám. Dočetla jsem jen kvůli výzvě na DK a hodnotím 1/5*.
Taká iná kniha, ale zato zaujala. V tejto knihe nehľadajte dej, napätia ani veľký príbeh. Je to reflexia o živote človeka, ktorému zostáva krátky čas. Uzavrie s diablom zmluvu, že za každý deň života naviac zmizne niečo zo sveta. Hlavná postava sa zamýšľa, čo bolo a je pre neho a ostatných dôležité a čo je nepotrebné. Uvažuje aj nad tým aký viedol život, čo nestihol, čo mal urobiť inak. Niekomu takáto kniha nesedí, ale na moje počudovanie si táto útla knižka zaslúži pozornosť a zamyslenie sa. Hold japonci sú taký iný národ...Knihu som čital vďaka výzve, ale neľutujem, že som siahol po mne neznámej knihe.
(SPOILER)
Docela smutná knížka, i když moc pěkná. Hlavní témata knihy jsou: zamyšlení nad životem, usmíření a odpuštění. Poukázání na to, že důležité jsou dobré vztahy se svou rodinou - to si, ale někdy uvědomíme pozdě - ale přece.
Ráda bych si od autora přečetla další knihy! Bohužel, ale žádná další není ještě přeložená v češtině. :(
________________________________________________________________________________
"Přece jste říkal, abych... to je jedno. Tak co bych měl vymazat? Nejdřív tedy... skvrny na stěně!"
"Nebo prach na knihovně"
"Plíseň na dlaždičkách v koupelně!"
"Tak hele, brzdi. Já nejsem žádná uklízečka. Nezapomeň, že se bavíš s ďáblem!
Kniha se tváří, že se dotýká hlubokých úvah o životě, ale vlastně se to moc nějak nedaří. Chybí mi pointa. Takový příběh by podle mě napsal leckdo. Čte se to dobře, ale to je asi tak všechno, nic si z toho neodnáším.
Musím říct, že jsem od knihy neměla žádná velká čekávání, ale byla jsem velice mile překvapená.
Kniha nemá nijak náročný děj, ale nutí k zamyšlení, co jsme ochotní obětovat pro prodloužení života, a kde je naše hranice.
Velice mě potěšila přítomnost kocoura pana Zelí, kterého by asi nešlo nemilovat.
Zajímavá kniha, která vede hodně k zamyšlení. Úplně mě nezasáhla a asi mi toho nedala, tolik co mohla, ale nedruhou stranu zbytečná nebyla.
A hlavně se mi hodí do výzvy. :)
Za mne pouze úvaha na více stránkách, přišlo mi to zbytečné, nic moc mi to nepřineslo, téma zajímavé, ale zpracování mě nebavilo, děsně mě vytáčel Aloha a vlastně i hlavní hrdina. Dočetla jsem jenom, abych knihu měla do výzvy, jinak bych odložila. Dvě hvězdičky dávám za myšlenku.
Kniha co do rozsahu malá (čtení na jeden večer), ovšem co do obsahu velká. Mnoho myšlenek (i když ne vždy originálních, mnohé jsem již četla jinde). Co jsme ochotni obětovat za každý den života navíc, jež se nám dostane? Jsou věci, o kterých jsme si mysleli, že jsou důležité, opravdu tak nepostradatelné? Možná stojí za to si při čtení na některé otázky odpovědět sám.
Ano, četla jsem knihy, které mě zasáhly více, více hovořily o zásadních životních otázkách, ale v téhle knize je tím bodem zlomu kočka! Takže hvězda nahoru. A jak prý psali v Observeru (píší to na přebalu!), je to vřelý román. No, tak na japonské poměry rozhodně. Na japonské poměry také není rozvláčný a neopakuje stále dokola stejný motiv, stejné fráze. Na malém prostoru předal autor přesně to, co chtěl předat a víc se v tom nepatlal. Vlastně je mnohem lepší, než jsem čekala.
Štítky knihy
kočky zfilmováno japonská literatura hledání smyslu života ďábel, satan dramata fantasy duchovní cesta alternativní kultura světová literatura
Kdyby ze světa zmizely kočky
Moc krásný a veselý příběh. Něco bylo smutného, ale většinou jsem se smála. I ten smysl pro humor mi sedl. Což se mi často u knih nestává. :-)