Když duben přichází
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/135564/kdyz-duben-prichazi-135564.jpg
4
652
652
Jedna z mála foglarovek, kterou autor situoval nikoli do skautského, ale do školního prostředí. Lubor a jeho spolužáci z "Bedny" prožívají v průběhu jednoho školního roku bolestný přerod vzájemných vztahů, který přináší dospívání.
Přidat komentář
Užasla jsem nad tím, kolik je v tomto příběhu šikany. Mezi žáky kdysi oblíbené třídy "Bedna" a také ze strany učitelů. Tak trochu jiný příběh od pana Foglara. Přesto, nebo právě proto, na pozadí těchto událostí jasně a ostře vystupuje obraz chlapeckého dospívání. Autorovi se podařilo velmi dobře přiblížit sny, zmatky, rozkolísanost a vnitřní touhy po lepším a pravdivějším životě, než jaký vidí kolem sebe.
Asi bych nechtěla, aby mi někdo vytvořil ve třídě seznam zařazující mě do potupné skupiny jen proto, že mi nejde učení, ale jinak se mi moc líbilo, co vše se pokusili hoši vytvořit, když našli v osobě nového třídního tu správnou motivaci. Ze stránek knihy doslova zavane mládí se vším, co k němu patří. Tak mi tak nějak přišlo, že by bylo docela prima, kdybychom vždy měli odvahu, pojmenovat všechno to zlo, co útočí na mladé lidi i dnes. Rozhodně mnohé myšlenky z knihy byli aktuální a použitelné i pro současnost. Pan Foglar především svým životem naplnil mnohé ideály mládí.
Snad jen to obdivování vzhledu mi vadilo, to se již do dnešní doby nehodí.
Klasická Foglarovka o dospívání. Zní to jednoduše ale je to napsané pěkně :-) tohle byly ještě staré dobré Foglarovky...
Foglar popisuje svět pochmurného dospívání v místě, kde se formují dospívajícím klukům charaktery - ve školní třídě. Tentokrát v ději dlouho chybí prvek typu klub nebo silné přátelství, na který by se mohly postavy upnout k povznesení se nad těžký úděl v období mezi dětstvím a dospíváním, kde klukovskou nevinnost kazí nebezpečné věci jako cigarety nebo nemravné obrázky :-). Hlavní hrdina Lubor je na foglarovku odvážně nesympatický, veškeré špatné dění kolem sebe pozoruje neutrálně a když zjistí, že největší lůzr třídy má velmi zajímavé záliby a nápady, stejně si dává velký pozor, aby si nikdo jejich kamarádství nevšiml a nezkazil si tak společenský profil, zároveň se touží stát blízkým přítelem nejatraktivnějšího, fyzicky nejzdatnějšího a povahou nezkaženého Fanka. Navíc je vývoj ve třídě solidně pesimistický a sem tam jsem pochyboval, zda vůbec můžou osudy některých postav dopadnout dobře. Opět slušná knížka i pro dospělé. Foglar vždycky uměl perfektně vystihnout dětský svět a jeho nebezpečí, kde jsou nechápající dospělí omezující element a nejpozitivnější věc v životě kluka (před pubertou) je kamarádský vztah s jinými kluky. :-)
Výsostně zdařilé dílko ze školního prostředí. Jednou se k němu jistojistě vrátím. Adie
Po Hoších od Bobří řeky moje nejoblíbenější Foglarovka, možná i díky tomu, že se neodehrává na typickém Foglarově operačním prostoru. Pomalé budování přátelství, uvědomování si mravních a charakterových hodnot s pomocí snového učitele, parťáka. Pro kluka, který měl pochopení pro čest, spravedlnost a dobro v každém z nás, nemohlo být nic lepšího - 90 %
Za mě nejlepší Foglarovka. Asi proto, že se zde neřeší honba za bobříky a čestným životem, ale obyčejné problémy dospívajících chlapců.
Dodneška pamatuju na "jaro života" a na metaforu přirovnání roku k lidskému věku. :)
Moc hezká typická Foglarova "skoropohádka" o jedné školní třídě. Krásná oddychovka.Velmi uspokojivé.
Začátek se mi nelíbí, kvůli tomu, že se Luborova třída tak zhorší, konec je naopak klidný a hezký.
Netradičně tradiční foglarovka. Vzhledem k období, ve kterém byla psána, jsem schopná Foglarovi odpustit i to, že se v průběhu knihy zvládnul několikrát pochválit za to, že tato kniha je jediná, která píše o "chlapcích, jací opravdu jsou". (A musím přiznat, že je to prozatím asi jediná mnou přečtená kniha pro mládež, v níž se čestní hoši pohoršují nad mravní zkažeností spolužáků majícich zálibu v nemravných obrázcích. :) )
místy až příliš mravokárné, ale hezká kniha, v mládí bych ji asi ocenila víc :-)
Docela netradiční foglarovka. U většiny jeho literárních děl je základem chlapecký oddíl nebo klub, tady jde o školní třídu. Chlapeckou třídu, která je vnitřně rozvrácená a roztříštěná, dochází v ní i k bitkám, ponižování slabších spolužáků a sledování obrázků s pornografií. A do takového prostředí nastoupí nový učitel, který se zároveň stává jejich třídním a chová se a komunikuje úplně jinak než jeho kolegové. Stává se spíše jejich rádcem a kamarádem a kupodivu má úspěch. Pohne třídu k aktivitě, k lepšímu a dokonce kamarádskému chování. Ale ústřední roli má v této knize vzniklé přátelství Lubora Klementa s Vojtou Řezinou. Za mě - obrovské překvapení a rozhodně doporučuji!
Úžasná kniha! Od pěti hvězdiček ji však dělí určitá schematičnost (jasně, je to přizpůsobeno mladému čtenáři, ale...).
Nepřijde mi pravděpodobné, že třída prolezlá sociálně patologickými jevy se změní s příchodem nového učitele v horizontu několika týdnů a z původně úhlavních nepřátel se stanou věrní kamarádi.
Dnešního mladého čtenáře možná kniha neosloví tím, že se přece jen odehrává v době jiného školského systému a trochu jiných reálií. Hodnoty v ní vykreslené jsou však stále platné. Motiv zprvu nerovného přátelství možná prožil každý z nás, takže s Luborem vždy zažívám pocity trapnosti a viny z toho, že se hanbil za kamaráda, který byl sice outsider, ale nakonec se ukázal lepším než on. A oceňuji i samoozdravný mechanismus třídy, která nejprve rozdrobená, nejednotná a nepřátelská, našla společnou řeč a myšlenku.
Duchu knížky podle mne nejvíce odpovídá nádherná obálka z roku 1944.
Knížka se odehrává ve třídním prostředí. Hned na první stránce se začteme do právě probíhající polední přestávky, kde se odehrává dnes zvaná šikana. Draňák, (hl. nepřítel) Lubora Klementa jako hlavní postavy, si právě smlsává na slabém spolužákovi. Ač se to Luborovi nelíbí, nemůže Draňáka nikdy přemoci sám, a tak jen přihlíží a vzpomíná jak by se asi zachovala postava kovboje, z jeho oblíbeného filmu. Třída je rozdělena na ,,šprty,, dále na hromotluky ke kterým patřil Draňák, na nezajímavé jako Klement, nejvíce obdivované pro krásu Fanek Jelínek a na opovržením hodný odpad jež byl Řezina. Jednoho dne se Lubor zastane právě Řeziny a začne jejich tajné kamarádství. Čtou stejné knížky a rozumí si. Lubor začíná cítit že i on je obdivován oním chlapce což mu trochu kazí charakter. Pozdější příhody k tomu chtějí, že si včas uvědomí jak se správně chovat, a spolu s Fankem Jelínkem (klukem z plakátu) udělají tabulku známek ve které každý vidí kdo je jedničkář a kdo ,,tzv. vyvrženec). Všichni se snaží nejen o postup v žebříčku (aby se nezahanbili) ale také postupně vstupují do skupinky Rytířů z Bedny (což je vlastně takový po domácku dělaný junácký třídní spolek)... Nový třídní učitel jim v tom všem pomáhá a vše dobře dopadá. Knížka připomíná Boj o první místo. Ale zde se opravdu zaměřuje na školu, v knize Boj o první místo (v druhé polovině převládá junácká stránka) proto tuto knihu hodnotím hvězdičkou 5 a doporučuji o to více
Atypická foglarovka a příjemné osvěžení ve Foglarově bibliografii. Jestliže už v Boji o první místo věnoval Foglar polovinu knihy popisu školní třídy a jejího života, tady mu věnoval celou knihu, aniž by tentokrát retardoval děj popisem skautské rutiny. Hlavními tématy jsou tu klučičí přátelství a úpadek morálky dospívajících chlapců, hojně se tu objevuje šikana a dokonce i pornografie (!), hrdina je opět v jádru správný, ale chybující a nemůže chybět ani foglarovský kluk-ideál (s patřičným jménem Fanek Jelínek). Děj není dobrodružný, ale párkrát je slušně napínavý a celkově jde o čtivě napsanou knihu. "Bibliofilní" linie se sbíráním rodokapsů a návštěvou u jejich výtvarníka potěšila.
Jedna z povedenějších Foglarových knih, samozřejmě proto, že není zasazena do prostředí skautu, ale školy a k tomuto prostředí mám blízko. Bohužel ani zde nechybí prvoplánové moralozování, poučování atd. Nevím co je tak špatného na knize s erotickými fotografiemi :-) Ale v době, kdy byly běžné rozdělené třídy podle pohlaví a kontakt chlapců a dívek se odkládal na co nejpozdější dobu to tak divné není, i když dnes je toto samozřejmě už překonáno. Nicméně příběh sám o sobě je docela hezký a k Řezinovi obzvlášť mám jisté sympatie.
Duben už odešel, ale jeho odkaz mládí ve mně stále zůstává a až se znovu narodím, tak duben zase přijde. Svěží jarní březinou poběžím slunci vstříc jak Lubor Klement s Vojtou Řezinou. Rozhlédnu se na vršku, v místech, kde korunami stromů vítr zaduje, surovec Draňák jednou slízne přes držku a prasák Ekrt těžce zkrachuje. Bedna kdesi z hlubin minulosti povstane a čerstvý vánek vůni jara do tříd zavane.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
U žádné jiné knížky se mi při jejím čtení nezobrazuje tolik krásných vzpomínek na mládí jako u této, byť s jejím obsahem nemají nic společného... Jen vůně dubnového větru mě šimrá pod nosem...