Když Duben přichází
Jaroslav Foglar
Jedna z mála foglarovek, kterou autor situoval nikoli do skautského, ale do školního prostředí. Lubor a jeho spolužáci z "Bedny" prožívají v průběhu jednoho školního roku bolestný přerod vzájemných vztahů, který přináší dospívání.
Přidat komentář
Přečetl jsem knihu až nyní ve svých pětapadesáti letech.I tady je poznat kam jsme v lidských vztazích bohužel postoupili.
Tato kniha není dobrodružná a hodně věcí je tam tak trochu no klasickou Foglarovku doporočuji víc přesto ale hezké
Nechci dávat hvězdičky, protože můj pohled před lety by se patrně dost lišil od toho dnešního. Tehdy jsem Foglara milovala a četla všechno, co mi od něho přišlo pod ruku ( a tehdy nebylo tak snadné Foglara sehnat, protože byl zakázaným autorem. Ale ta radost, když se mi to povedlo). dneska mi připadá malinko moc mravokárný, ale příliš prvoplánově poučující, ale předpokládám, že to mládež tak nebere. Takže pro správnou věkovou skupinu jistě pět hvězdiček.
jeho nejlepší knížka..tedy podle mě. je uplně jiná než ostatní. není to o dobrodružství v přírodě ale sleduje měnící se povahy dospívajících hochů..zajímavé.
Nejde ani tak o umístění příběhu do školního prostředí, ale prostě si pamatuji, že mě z celé té plejády Foglarovek zrovna tahle bavila asi nejméně..
Tato kniha mne kdysi okouzlila... Příběhy chlapců z "Bedny" jsou... kouzelné.
Příběh přátelství Lubora a Řeziny a jejich osudy...
jejich nadšení pro ilustrace od Floriana a jejich příběhy mám ráda...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Jelikož jsem ještě mladý, tak se mi tato kniha velmi líbila nejenom vyřešením těch všech špatných situací, ale také dobrodružství v ní. Kéž by se takto mohli k sobě lidé chovat. Vřele doporučuji!