Když jsi odešel
Brooke Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436566/bmid_kdyz-jsi-odesel-X37-436566.jpg
4
179
179
Když Holly jednoho krásného dne zjistí, že je těhotná, je štěstím bez sebe. Netrvá však dlouho a splněný sen se mění v noční můru – miminko se špatně vyvíjí. Holly je na pokraji zhroucení a obrovskou emocionální zátěž nevydrží ani její vztah. A aby toho nebylo málo, její milovaná babička Annie umírá. Před svou smrtí má jen jediné přání: Chce, aby si Holly přečetla její knihu vzpomínek. Holly pročítá zažloutlé stránky a před očima se jí odvíjí dojemný příběh Annie a její první a poslední velké lásky Arthura „Skicáka“ Talbota, který se doslova obětoval, aby ona mohla žít v bezpečí. Jak se dojemný příběh pomalu chýlí ke konci, Holly díky němu nachází v sobě sílu čelit budoucnosti. Annie tak před svou smrtí předá Holly ten nejvzácnější odkaz: Nezáleží na tom, jak dlouho někoho milujete, ale jak moc.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
When You're Gone, 2019
více info...
Přidat komentář
Láskyplný i smutný příběh o semknutosti jedné rodiny .... a hlavně životní příběh Annie a Holly ....
Život přichází a život odchází - a ti, co zůstávají, se s tím musí vyrovnat ....
Velká láska Annie a Artura Skicáka :
Ona : jeho srdce je otevřená kniha .... jsem u první kapitoly a je mě v ní všude plno....
On : dokud budu ve tvém srdci, budu pořád s tebou ....
A Holly naslouchá vzkazu své babičky :
Miluj, žij a hlavně vzhlížej ke hvězdám....
Kniha pro romantického čtenáře - doporučím.
Nemůžu si pomoct, ale připadalo mi to jak prvoplánový doják, který vůbec ničím nepřekvapil.
To už mi jsou asi milejší klasické romantické knížky, které si na nic nehrají.
Tak smutnou knížku jsem snad ještě nečetla. Příběh o láskyplném vztahu v celé rodině.
Je to kniha o „odcházení“ a přesto o naději.
A je to kniha zejména pro ty, kteří zůstávají.
Je to příběh plný lásky, která stačila sotva zaklepat, ale zůstala celý život.
Pro mě příběh hodně emotivní, i když z mého pohledu velmi překombinovaný.
Přesto hlavní myšlenka v tomto příběhu se neztratila.
,,Cítila jsem, jak mě opouští, jako nádherné pírko unášené větrem.“
P.S.: Pohlédněme k nebesům a sledujme znamení, nic jiného již nezbývá…
Jedna z nejsmutnějších knih, kterou jsem četla. Od druhé půlky jsem brečela. Ale stálo to za to. Tento příběh uměl střídat emoce od smíchu až po slzy. Nádherný příběh o životě.
Pro mě jeden z nejkrásnějších příběhů, který jsem kdy četla. Plný smutku a naděje. V srdci stopu určitě zanechá. Chce se mi normálně znovu brečet, když píšu tento komentář. Annie a Skicák...Holly a Nate a celá jejich rodina, která má k sobě úžasný vztah.
"Nebudu tě milovat, jen co budu živ, budu tě milovat, dokud budou hvězdy na nebi. Dokud bude voda v mořích a dokud pro vzpomínku na mě bude ve tvém srdci místo. "
Knížka se mi četla moc hezky, je opravdu plná emocí, lásky, vztahů partnerských i rodinných, ztrát a nadějí. Hlavně příběh Annie byl zajímavý. Přesto mě kniha nedostala tak, jak jsem asi očekávala. Ale i tak ji určitě můžu doporučit.
Je to vlastně kniha o smrti, smutku, bolesti, těžkosti, ale také o naději a hledání světla ve tmě.
Nádherný příběh, který chytí za srdce.
Tak teď již citátu: "Když prší, hledej duhu. A když je tma, hledej hvězdy" rozumím.
Příběh Annie a Skicáka mi navždy zůstane v srdci.
"Nebudu tě milovat, jen co budu živ; budu tě milovat, dokud budou hvězdy na nebi. Dokud bude voda v mořích a dokud pro vzpomínku na mě bude ve tvém srdci místo."
DOPORUČUJI.
Silná a dojemná knížka o spojení a lásce jedné rodiny.
Když prší, hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy. Tak třeba například tohle mi hodně utkvělo v paměti..a je toho vlastně více, ale však si to přečtěte sami.
Ted jsem knihu dočetla a mám pořad slzy v ocích,,bylo to čtivé,smutné,dojemné,pořad jsem doufala,,,,,,
A je to opět tady. Měla jsem od knihy příliš velké očekávání. Asi přestanu číst ty recenze. V knize máme dvě časové linie - to mám moc ráda. Vyprávění Holly mne ale moc nebavilo. Přišlo mi, že se v knize až příliš okatě hraje na city, autorka chce, aby mermomocí ukápla slza. Pláču u všeho. Tentokrát však oko zůstalo suché. Nicméně ti, jenž mají dokonalé a blízké rodinné vztahy, budou s knihou zřejmě spokojeni.
Nádherný příběh.plný emocí ,smutku a lásky.Dočteme se o krásném vztahu vnučky s babičkou,která umírá .I vnučka má své trápení ,čeká děťátko s milovaným mužem,ale její těhotenství je komplikované a ona stojí před rozhodnutím zda nebude lepšího ho ukončit. Velice dojemný příběh.
Rodinný příběh o lásce a její síle, lásce rodinné i milenecké. O silné okamžiky a dojetí není nouze, dosavadní hodnocení čtenářů tomu ostatně odpovídá. Příběh mě zaujal a místy i dojal, i když ne tak hluboce, jak bych čekala. Knížku jistě ocení zejména čtenáři, co rádi čtou dojemné ženské romány s neskrytými emocemi.
Nevěděla jsem jestli budu z knihy tak nadšená jak jsem. Poutavý příběh plný emocí, smutku, lásky a obětování. Taková láska už moc není jakou zažívala hlavní hrdinka příběhu. Krásný příběh u kterého i slzy potečou.
Hezký a trochu smutný ženský román o umírání babičky a soudržnosti rodiny. Moc hezky se to četlo, mohu vřele doporučit.
Tak to byl překrásný a emočně vyčerpávající příběh. Přečetla jsem již před dvěma dny, slzy oschly, ale stále mi leží v hlavě, zůstává v srdci....
Dvě časové linky, příběh babičky a vnučky, kolikrát toto téma bylo zpracované, ale mně tentokrát schází hvězdičky na hodnocení. A asi nebudu jediná, kdo si z knížky bude tohle pamatovat :
,,Když prší, hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy."
Doporučuji!!!
Příběh se vleče, čtyři kapitoly se nedozvídám nic zásadního ani nového než to, že Holly umírá babička, snad na třech stranách si Holly kupuje rohlíky a její matka dospělou dceru za nakoupenou snídani pochválí. Zdálo se mi, že s knížkou mařím čas. Pak se probírají babiččiny vzpomínky, plyne to pomalu, nemá to spád. Je to četba pro ženy. Když jsem na knížku v knihovně náhodně narazila, domnívala jsem se, že se jedná spíš o psychologičtější román. Musela jsem se do čtení nutit. Podobných knížek je hodně a tahle na delší dobu nedokázala udržet mojí pozornost. Ke knížce se už nevrátím, mám pravidlo, že když mě četba do 5 kapitol nezaujme, už jí další šanci nedávám. Je toho ještě tolik, co chci stihnout přečíst, tak nemá smysl nutit se do něčeho, co se mi ani po 40 stranách nezalíbilo.