Když v ráji pršelo
Jan Otčenášek
Hlavní hrdinka Ludmila je učitelka z Prahy. Formou deníku vypráví kousek ze svého života, kdy následuje hlas svého srdce, romantika a snílka, a následuje trochu nepraktického muže Petra, filozofa s doktorátem) do hlubin šumavských pohraničních hvozdů. Mají vyhlídnutý objekt starého mlýna, který zakoupili a rozhodli se zrekonstruovat a provozovat v něm hospodu a penzion. Na cestu se vydali stařičkým, téměř nepojízdným vozem, kterému důvěrně říkají Samson. Zažijí drsnou horskou zimu a pocit bezmoci, dům je provlhlý, špinavý, plný harampádí a bez přívodu elektrické energie a vody. Musí se spolehnout jen sami na sebe. Jsou závislí na mizivých zásobách potravin, protože sněhové závěje jim nedovolí několik dní vyjít dál než na pár metrů od domu. Setkávání s místními lidmi proběhne místy s humorným podtextem, jindy dojde až k fatální neshodě. Spousta každodenních trampot při dřině s vyklízením a opravováním polorozbořeného domu Lídu s Petrem stmeluje, ale oba si postupně uvědomují, jak jim chybí město, kavárny, telefon – prostě civilizace.... celý text
Přidat komentář
Nejdříve jsem se do knihy nemohla začít, ale pak jsem osobitému stylu Ludmilina vyprávění přišla na chuť a od knížky jsem se jen těžko odtrhávala. Doporučuji všem, kteří sní o tom, že se odstěhují do nějaké samoty na Šumavě nebo v Pošumaví.
Čtivý, jednoduchý poetický příběh mladého páru, který se rozhodne vyměnit svůj život v rušné Praze za samotu na Šumavě.
Nevím, ale nemůžu si pomoct, knížka mě moc nezaujala, na příběhu není snad ani nic zvláštního, prostě dva lidi, kteří se mají rádi a chtějí si na šumavě zprovoznit hotel...
Jedna z knih, na které z mládí ráda vzpomínám, bylo léto, prázdniny, sluníčko..., pohoda a knížka k ní rozhodně přispěla.
Krásný příběh o tom jak se sny a realita často rozcházejí. Vždycky když mám pocit, že věci nejsou takové jaké bych si přála, vracím se k této milé romantice od pana Otčenáška. Škoda, že už nám nic nemůže vyprávět - uměl to skvěle.
Obdivuji hlavní hrdinku a hlavně obdivuji pana Otčenáška. Který muž dokáže tak vykreslit ženskou duši?
Krásně poetické, poeticky krásné, Nezbývá než dodat: Banány jsou chuti mdlé. Doporučuji.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, ke které se opakovaně vracím. Poprvé jsem ji četla na střední škole v rámci povinné četby. Když je něco povinně, nechce se vám. Ale už tenkrát jsem si ji zamilovala. Jak už tady někdo v komentáři píše - psát tak krásně o úplně obyčejných věcech! Příběh je opravdu prostý, ale přesto tak bohatý. V průběhu dvaceti let jsem knížku četla určitě aspoň 10x
a pokaždé si tam najdu něco nového. Co mě vždycky rozesmutní, je scéna ze hřbitova. A čeho si cením nejvíce - vydržet spolu za každou cenu, i když je to fakt velmi těžké, spolu chtít překonat všechny překážky. V dnešní době dost aktuální.
Četla jsem kdysi dávno ve škole a moc se mi líbila. Po letech jsem si jí koupila do knihovny a znovu přečetla. Musím říct, že po dvaceti letech už je pohled jiný. Nelíbila se mi sice tolik jako tenkrát, ale je to pěkná knížka.
Četla jsem už velmi dávno a líbila se mi, moc líbila....podle mého takové malé české Vejce a já od Otčenáška, místo od Betty MacDonald
Moc se mi libilo jak se vzdycky alespon jeden z dvojice vzmuzil kdyz slo do tuheho, a ze z toho celkove sala velky optimismus i kdyz nekdy byli na dne.
Četla jsem kdysi dávno - tenkrát se mi hodně líbila, proto jsem si ji i koupila (a znova zatím nečetla)
Krásné čtení,barvitě popsaná krásná příroda Šumavy.Petr a Ludmila-oba studovaní lidé,se rozhodnou vzdát se všech lákadel velkoměsta a odstěhují se do zapadlého koutu Šumavy.Chtějí tady vybudovat horský hotel v domě po Němcích.Po velkých nesnázích se jim to nakonec podaří.
Knihu jsem přečetla docela rychle a líbila se mi :) je to knížka s jednoduchým příběhem a pro pohodové odpoledne jako stvořená :)
Přečetla jsem si jí díky filmu ale nic moc pořád jsem se snažila hledat postavu, kterou hrála tak rozkošně Jiřina Jirásková( hrála tam postavu sousedky, která jim pomáhala , ale zároven s pomocí několik chlapů se snažila udržet svuj domek, ovšem pak i ty chlapy měla na sex.) Podotýkám fil byl viděn někdy v 80 letech, J.J. byla už ve starším věku no ted si představte scenu kdy vejde do jednoho pokoje, kde spí pět chlapů v župánku a řekne.... Pojd se mnou. ten pán vstane a jde. Jinak TY pánové byli ve starším věku.
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Kniha mě naprosto dostala, jednak tím, jak moc jsem se v některých chvílích v Ludmile viděla (opravdu může nějaký muž takhle pochopit ženské vnímání?) a jak moc jsem se při čtení bavila.. Ale také proto, že ač se zdá, že je kniha o úplně obyčejném tématu, tak je v ní ukryto mnoho.. Lu s Petrem odjeli do pustiny a zdá se, že se museli vzdát spousty vymožeností a pohodlí, ale ukáže se, že díky tomu našli něco mnohem, mnohem cennějšího..