Když v ráji pršelo
Jan Otčenášek
Autor pojmenoval svého Adama a Evu Petr a Ludmila. Oba jsou pražáci a objevují pozemský ráj v drsné šumavské samotě, kam se rozjeli teoreticky hledat štěstí, prakticky budovat útulnou hospodu, kde by se každý cítil jako doma. Od prvního dne jim osud klade do cesty překážky, ale to jen posiluje jejich životní spojenectví ...
Přidat komentář
Nejdříve jsem se do knihy nemohla začít, ale pak jsem osobitému stylu Ludmilina vyprávění přišla na chuť a od knížky jsem se jen těžko odtrhávala. Doporučuji všem, kteří sní o tom, že se odstěhují do nějaké samoty na Šumavě nebo v Pošumaví.
Čtivý, jednoduchý poetický příběh mladého páru, který se rozhodne vyměnit svůj život v rušné Praze za samotu na Šumavě.
Nevím, ale nemůžu si pomoct, knížka mě moc nezaujala, na příběhu není snad ani nic zvláštního, prostě dva lidi, kteří se mají rádi a chtějí si na šumavě zprovoznit hotel...
Jedna z knih, na které z mládí ráda vzpomínám, bylo léto, prázdniny, sluníčko..., pohoda a knížka k ní rozhodně přispěla.
Krásný příběh o tom jak se sny a realita často rozcházejí. Vždycky když mám pocit, že věci nejsou takové jaké bych si přála, vracím se k této milé romantice od pana Otčenáška. Škoda, že už nám nic nemůže vyprávět - uměl to skvěle.
Obdivuji hlavní hrdinku a hlavně obdivuji pana Otčenáška. Který muž dokáže tak vykreslit ženskou duši?
Krásně poetické, poeticky krásné, Nezbývá než dodat: Banány jsou chuti mdlé. Doporučuji.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek, ke které se opakovaně vracím. Poprvé jsem ji četla na střední škole v rámci povinné četby. Když je něco povinně, nechce se vám. Ale už tenkrát jsem si ji zamilovala. Jak už tady někdo v komentáři píše - psát tak krásně o úplně obyčejných věcech! Příběh je opravdu prostý, ale přesto tak bohatý. V průběhu dvaceti let jsem knížku četla určitě aspoň 10x
a pokaždé si tam najdu něco nového. Co mě vždycky rozesmutní, je scéna ze hřbitova. A čeho si cením nejvíce - vydržet spolu za každou cenu, i když je to fakt velmi těžké, spolu chtít překonat všechny překážky. V dnešní době dost aktuální.
Četla jsem kdysi dávno ve škole a moc se mi líbila. Po letech jsem si jí koupila do knihovny a znovu přečetla. Musím říct, že po dvaceti letech už je pohled jiný. Nelíbila se mi sice tolik jako tenkrát, ale je to pěkná knížka.
Četla jsem už velmi dávno a líbila se mi, moc líbila....podle mého takové malé české Vejce a já od Otčenáška, místo od Betty MacDonald
Moc se mi libilo jak se vzdycky alespon jeden z dvojice vzmuzil kdyz slo do tuheho, a ze z toho celkove sala velky optimismus i kdyz nekdy byli na dne.
Četla jsem kdysi dávno - tenkrát se mi hodně líbila, proto jsem si ji i koupila (a znova zatím nečetla)
Krásné čtení,barvitě popsaná krásná příroda Šumavy.Petr a Ludmila-oba studovaní lidé,se rozhodnou vzdát se všech lákadel velkoměsta a odstěhují se do zapadlého koutu Šumavy.Chtějí tady vybudovat horský hotel v domě po Němcích.Po velkých nesnázích se jim to nakonec podaří.
Knihu jsem přečetla docela rychle a líbila se mi :) je to knížka s jednoduchým příběhem a pro pohodové odpoledne jako stvořená :)
Přečetla jsem si jí díky filmu ale nic moc pořád jsem se snažila hledat postavu, kterou hrála tak rozkošně Jiřina Jirásková( hrála tam postavu sousedky, která jim pomáhala , ale zároven s pomocí několik chlapů se snažila udržet svuj domek, ovšem pak i ty chlapy měla na sex.) Podotýkám fil byl viděn někdy v 80 letech, J.J. byla už ve starším věku no ted si představte scenu kdy vejde do jednoho pokoje, kde spí pět chlapů v župánku a řekne.... Pojd se mnou. ten pán vstane a jde. Jinak TY pánové byli ve starším věku.
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Kniha mě naprosto dostala, jednak tím, jak moc jsem se v některých chvílích v Ludmile viděla (opravdu může nějaký muž takhle pochopit ženské vnímání?) a jak moc jsem se při čtení bavila.. Ale také proto, že ač se zdá, že je kniha o úplně obyčejném tématu, tak je v ní ukryto mnoho.. Lu s Petrem odjeli do pustiny a zdá se, že se museli vzdát spousty vymožeností a pohodlí, ale ukáže se, že díky tomu našli něco mnohem, mnohem cennějšího..