Kedrigern a hlas pro Princeznu
John Morressy
Čarodějnictví už není co bývalo. Kouzla už nejsou tak mocná jako dřív a čarodějnické řemeslo jako takové pozvolna upadá. Ovšem rozhodnutí Cechu čarodějů přijmout do svého středu alchymisty je absolutně tou poslední kapkou do poháru Kedrigernovy trpělivosti. Kedrigern, mistr magie a odborník na protikouzla, rozezleně opouští zasedání cechu, dává sbohem svým zrádným kolegům a odebírá se do Hor tichého hromu, aby tam trávil život rozjímáním a studiem. Brzy však zjistí, jak osamělý takový život může být – dokonce i když mu společnost dělá oddaný domácí troll Spot. Co si má stošedesátiletý starý mládenec počít? V horách moc příležitosti ke společenskému životu není. A Kedrigern je rozhodně příliš mladý, než aby pomýšlel zrovna na manželství – samozřejmě podle čarodějnických měřítek. Přesto se náš skromný hrdina rozhodne oženit – a vydává se hledat nevěstu. Je však rozumné, aby si vzal první zakletou princeznu, která na něj promluví?... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2024 , Čti mi!Originální název:
A Voice for Princess, 1986
Interpreti: Jiří Wittek
více info...
Přidat komentář
Půvab příběhu je v tom, že je vidět, že čaroděj nemávne jen hůlkou a neodklouzí draka, ale že někdy je největší magií selský rozum a hodně dřiny. Rozhodně by se Kedrigern neměl řadit mezi dětské knihy. Doporučuji
Není to žádné veledílo. Pro děti je to krásná pohádka. I přes jednoduchost děje a často předpokládaný děj to mohou přečíst i dospělí. Může to být obstojná kniha pro relax, kniha kterou si vezmete k vodě na dovolenou nebo na lehátko na zahradu, když se vám nechce zrovna přemýšlet nad různými filozofickými a jinými otázkami v hodnotnější literatuře.
Velice jednoduchý přímočarý děj, příjemné relaxační počtení. V Kedrigernovi se velice vidím, nesnáší davy a lidi všeobecně, nesnáší cestování a zbožňuje svůj klid. Celý já :-). Jdu na další díl.
...pohádka,ale milá a něžná,pohladí a neublíží.A navíc,skoro všichni máme doma "Princeznu"...
Další z děl, které formovaly moje dospívání a ovlivnily mé další čtenářské směřování. Pokud člověk nejprve přečetl Tolkiena, Sapkowského, Martina, Feista, Goodkinda a další, tak mu Morressy nutně přijde spíše pro děti. Mně se ale ta jeho poklidnost, jemný humor, anglické pojetí elfů i jemnost vyprávění (oproti dnešní oblibě v realistickém až naturalistickém líčení sexu či násilí) pořád líbí.
Kedrigernovy příběhy jsem kdysi četla všechny, ale vlastně si je moc nepamatuji. Zůstal jen pocit, že to bylo dobré čtení. Jenže teď už to tak necítím. Myslím, že autor má pár originálních nápadů, ale způsob jeho psaní je takový amatérský. Může to být i překladem. Za uši tahá třeba "přišel tady" místo "přišel sem".
Čekal jsem od toho více. Asi to vážně musím brát jako pohádku. Některé kapitoly jsou ucházející, ale nic výjimečného.
kváák, kááávk, !Ano. Ftipný díl, to by nebyla pohádka, aby se v ději neobjevila zakletá princezna :)
Když ony se ty "dětské knihy" tak špatně hodnotí... Člověk si vzpomíná na své infantilní okouzlení (a tedy z hlediska žánru i nadšení v době četby by měl dát vyšší počet hvězd), nicméně s odstupem je jasné, že se nejedná o žádné literární klenoty. U pohádek mám tendenci přizpůsobit se intenzitě svého dřívějšího čtenářského zážitku - shoduje-li se s věkem cílové skupiny titulu. Morressyho mizantropického čaroděje jsem v 6. třídě ZŠ zbožňovala, ale s přihlédnutím k orientaci humoristické fantasy i na dospělé čtenáře nechávám celou sérii na tříhvězdičkovém lepším průměru. Což je do jisté míry pořád nadhodnocení, neboť v něm stále rezonuje má tehdejší juvenilní fascinace.
Možná jsem od Kedrigerna čekala víc, než mi mohl nabídnout, byť je to čaroděj takřka nedostižný. Morressymu rozhodně nelze upřít vypravěčský talent a lehkost, s jakou rozvíjí děj, je příjemná a osvěžující, navíc jeho svět skýtal mnohé podněty k vytváření zvratů. I přesto se mi celý příběh zdál poněkud... Málo propracovaný? (Když je někdo čaroděj, pak si může dovolit takřka cokoliv - z každé polízanice se nakonec dostane, protože si vzpomene na nějaké to kouzlo, že?)
Výborný lehce pohádkový příběh, motající se kolem zlenivělého čaroděje Kedrigerna (a jeho ženy Princezny), který ne nadarmo v mnoha ohledech připomíná příběhy psané Moressyho kolegou Terry Pratchettem. Do knížky jsem šel s tím, že jsem vůbec nevěděl, co mám čekat, ale nelituji ani v nejmenším. Ač je svět kolem Kedrigerna mnohem méně ztřeštěný než (slavnější) Zeměplocha, pojetí vyprávění a styl s jakým jsou příhody podávány je do značné míry Pratchettovi podobný. Navíc, kde jinde uvidíte domácího trolla Spota? :-)
Když se mi tato kniha asi před 18 lety dostala do ruky, bylo to jako zjevení. Poprve se mi stalo, že jsem dočetl knihu a okamžitě ji začal číst znovu. Lehký humor Johna Morresyho je těžce nakažlivý a kdo mu jednou propadne chce víc a víc!!!
Autorovy další knížky
1993 | Kedrigern a hlas pro Princeznu |
2003 | Kedrigern: Čaroděj na roztrhání |
1998 | Mladý Kedrigern a první kouzlo |
1994 | Kedrigern doma a na cestách |
1994 | Kedrigern a kouzelná hůlka |
John Morressy a jeho Kedrigern je moje srdcová záležitost. Byla to moje první fantasy série. Četla jsem ji už před lety a pořád se k ním vracím. Kniha se krásně čte, moc příjemné a oddechová.