O krok před peklem
Jiří Pavlovský , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343922/bmid_o-krok-pred-peklem-eoQ-343922.jpg
4
73
73
Kladivo na čaroděje série
>
Svět Kladiva na čaroděje skrývá nepřeberné množství příběhů plných akce, napětí, černého humoru, magie, démonů, zombií a jiného sajrajtu. Ty nejlepší jsme shromáždili ve sbírce, na níž se kromě autorů jednotlivých dílů podíleli i další známé tváře české fantastiky a najdete v ní také vítěznou povídku literární soutěže "Napiš si své Kladivo". Čeká na vás pořádná nálož v podobě třinácti akčních a zábavných dobrodružství naší netradiční čtyřky hrdinů! Praha je magické město – a ta magie vás může zabít. V tom lepším případě. Když vám teče do bot, když vás pronásledují přízraky – koho zavoláte? Tým Felixe Jonáše určitě ne. Pokud už by přece jen přijeli, tak vás nechají pekelným silám napospas, aby vám pak mohli vybílit byt. Jenže někdy je situace tak zoufalá, že vám nezbývá nic jiného než obrátit se na lidi, kteří jsou naprosto odepsaní – a doufat, že to přežijete. Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů – a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…... celý text
Přidat komentář
Moje první seznámení se světem Kladiva na čaroděje. Je vidět, že mám co dohánět. Bavilo mě to neskutečně, mnohde jsem jsem se pochechtávala nahlas. Nebylo těžké naskočit do příběhů, kde v různých situacích, v nichž figurují démoni a jiné nadpřirozené síly, pracuje tým složený z bijce, telepatky, nekromanta (no spíš nekrofila) a Felixe Jonáše... Některé ty nápady byly neskutečné - třeba vajíčko a miminka v povídce Štěpána Kopřivy Krajka paličkovaná bruselským stylem, vědecká konference nekromantů v povídce Noc oživených nekromantov od Dušana D. Fabiana, vylíčení třídního gympláckého srazu v povídce Jany Jůzlové Už je to let (já vím, proč se toho neúčastním :-))) a trochu jinou vánoční hudbou zmanipulovaný nákupuchtivý dav v obchodním středisku v povídce Jak Vincenc zachránil Vánoce Ondřeje S. Nečase. Moc se mi líbila povídka Jiřího Pavlovského Týden v tichém domě, která obsahuje správně dávkované napětí, vtip a výbornou pointu.
Po přečtení předchozí série jsem pociťovala mírnou nespokojenost nad jejím zakončením, nicméně navazující antologie mi spravila náladu a poskytla mi pozvolné rozloučení se světem Kladiva na čaroděje, bylo to super.
Některé příběhy mi samozřejmě sedly více než jiné, ovšem rozhodla jsem se svazek zhodnotit jako celek a celkem vzato se mi to prostě líbilo a doporučuji.
Ráda bych vyzdvihla dvě jména, a to Jana Hlávku, jehož povídka Čarodějovo srdce mi vyrazila dech a vzbudila ve mě touhu začíst se na chvíli do jiného žánru, a potom Markétu Klobasovou, která mě jakožto první žena, která do Kladiva na čaroděje přispěla, naprosto zaskočila a vysloužila si mé uznání - její příběh dle mého názoru krásně pasoval mezi ostatní, možná i lépe než některé jiné, a byla jsem poněkud zklamaná zjištěním, že jako autor není příliš aktivní a její literární počiny nelze nijak snadno dohledat.
Posuďte sami, já jsem spokojená a čtení této knihy jsem si užila.:)
Bavila jsem se a moc. Tleskám autorům, moc se jim to povedlo! V jiné době by dostali řád zlaté vařečky, diplom za dobře odvedenou práci či obraz s jelenem. :-)
Ode mne mají tlesky tlesky plesk!
Povídky. S těmi je vždycky problém. Ne jinak je tomu i s tímto svazke. Něco mě pohltilo, část z nich je jen průměrem a asi tak dvě mi vůbec nesedli. Les houmles se pro mě stala nejhorší povídkou. A naopak, co mě perfektně nadchlo je příběh Čarodějovo srdce. Napsal jej mistr Hlávka.
Někdy jsem se příliš neorientovala v ději a musela jsem přemýšlet, co k čemu patří, ale jinak se to dá číst, není to kniha, kterou bych po pár stránkách odložila...
Povídky jsem četla nadvakrát, protože se mi v polovině knihy, vrátila e-výpůjčka zpět do knihovny. Možná to bylo dobře, neboť mě prvotní čtení vůbec nebavilo. Povídky mi přišly nemastné neslané. Nicméně!, se to začalo zlepšovat, takže pár povídek, které za to stály se opravdu našlo. Byl to příjemný návrat do světa Kladiva, přestože poslední díl mě příliš nenadchnul. Nejlepší povídky pro mě byly ty, kde byl celý tým pohromadě.
Jedná se o soubor povídek ze světa Kladiva na čaroděje, kdy dějově se většina z nich odvíjí v době, kdy Felix Jonáš měl své úderné komando ve složení telepatky Klaudie, nekromanta Waltera a rváče Vincence.
Na některých povídkách, zejména na té první, je znát, že autoři nebyli sžití se světem ani s postavami. Naštěstí jednoznačně převládají ty příběhy, kde to šlape tak jak má. Některé z povídek jsou o celém komandu, ale každý z výše uvedených má v tomto sborníku nejméně jednu povídku, která se věnuje jen jemu.
Dozvíme se tak něco o Felixově minulosti, proč se stal knězem a jak se dostal k VVK (jedna z těch nejlepších), jak si Klaudie užila svůj gympl, jak to dopadne, když se Vincenc dá sám do detektivní práce, nebo když se s ním do pátrání dá Klaudie, anebo jak si Walter užije conventicon (sraz) pro nekromanty (téma sice zní zajímavě, ale byla to jedna z těch nejslabších povídek).
Nejvíc si mě ale získala povídka pojednávající o boji mezi dvěma vietnamskými mágy, kteří emigrovali do naší země. Měla humor, nápad, příběh a celou partu v akci, takže vše potřebné pro dobrou zábavu. Přiznávám, že po jejím přečtení se už asi nikdy nebudu na naše vietnamské trhovce dívat tak, jako dosud.
Povedená kniha. Je to taková třešnička na dortu po ukončené sérií Kladovo na čaroděje.
Jmenuju se Jonáš.
Felix Jonáš.
Kdysi dávno mi říkali
Kladivo na čaroděje.
Do této antologie tvůrci vybrali pár zajímavých případů. Felix tvrdí, že prý z jejich kartotéky. Vincent si myslí, že žádnou kartotéku nemají. Klaudie se v ní prej vyzná. Walterovi je do jedno.
Citát: Pokud jde o čaroděje, duchy nebo démony, jsou katolíci pořád ještě ti nejpovolanější, na koho se můžete obrátit.
Pravda je, že povídky jsou různorodé. Možná bych ani některé nezařadil do série Kladiva na čaroděje. Některé jsou zbytečně složité a nepřehledné. Zvykl jsem si na nějakou linii a tady mi jí tvůrci totálně rozhodili a pošlapali. Na tom, bejt stejnej není nic špatnýho. Já mám rád věci, jak jsou. To jenom všichni ostatní se furt ženou za nějakejma změnama.
Citát: Mobily bývaly velké jako cihly, zatímco dneska jsou...no, zase jako cihly, ale mezitím bylo prý období, kdy se vešly do kapsy.
Když to však celé přečtete, bude vám jasné, že to sem prostě všechno patří. Nejlepší povídky jsou ty od mistra Pavlovského. Obě, které sem vložil se mi moc líbily. Lepší z těch dvou je ta s názvem „Týden v tichém domě“. Trochu mě zklamala povídka „Čarodějovo srdce“ od mistra Hlávky. Čekal jsem totiž úplně něco jiného. Vlastně je tohle jediná povídka, která sem jakoby nepatřila. Ale zase vnesla jednu vysvětlující informaci o vedlejší postavě Kladiva na čaroděje. Nejhorší povídka, která mě nepasovala je od Dareka Šmída. Koncept a obsah příběhu je trochu podivný a nedá se mu moc věřit.
Citát: Magie má rakovinu a na zástupy oživlých mrtvol je nejlepší vzít kombajn.
Sečteno a podtrženo, jako celek je to perfektní knižní sbírka povídek a není důvod tomu nedat plný počet hvězd.
Všechny povídky jsem samostatně okomentoval, přidal jsem nějakou tu ochutnávku a citáty. Vše najdete, dnes již v nové sekci „PŘÍSPĚVKY“ (Ne, není to nic komunistického, jen se to slovo tady někomu moc líbilo) Tak tam to najdete.
…...........POVÍDKY POVÍDKY POVÍDKY PŘÍSPĚVKY PŘÍSPĚVKY PŘÍSPĚVKY...........
01: Krajka paličkovaná bruselským stylem – Štěpán Kopřiva *****
02: Pro bono publico – Jakub Mařík ****
03: Les Houmles – Darek Šmíd **
04: Modlitba pro hříšníka – Jiří Pavlovský *****
05: Popelák – Karel Doležal *****
06: K.R.E.V. - Markéta Klobásová ***
07: Hitparáda – Martin Paytok ****
08: Noc oživených nekromantov – Dušan D. Fabian ****
09: Už je to let – Jana Jůzlová ***
10: Achillina pata – Martin D. Antonín **
11: Týden v tichém domě – Jiří Pavlovský *****
12: Čarodějovo srdce – Jan Hlávka ***
13: Jak Vincenc zachránil Vánoce – Ondřej S. Nečas ***
Opětovné shledání s našimi "hrdiny". Antologie nabízí v celku kvalitativně vyvážené příběhy. Vyloženě mi nesedla ta poslední Jak Vincent zachránil Vánoce a Achillina pata. To je otázka vkusu. Naopak bych vyzvedl Čarodějovo srdce, Už je to let, Modlitba pro hříšníka. Tyto příběhy také mimo jiné představí něco z minulosti postav. Čtěte a uvidíte, který příběh bude váš nej.
Kladivo na čaroděje uzavřelo po dvanácti dílech první sezónu svých hororových eskapád. V rámci oslav tohoto malého vítězství nad magií i realitou vznikla antologie povídek, která předkládá čtenářům svébytné střípky univerza, jež v našich luzích a hájích vznikalo bezmála šest let. Bonusem navíc je vítězný text literární soutěže Napiš si své Kladivo, který vedle prací profesionálů rozhodně v ničem nezaostává. Přitom konkurence je víc než silná.
Na své si tak přijdou všichni milovníci zběsilé masakrované, popkulturních hlášek i krvavých scén. Ač tvůrci přistupují k tématu obdobně, atmosféra jednotlivých příběhů se liší - jednou jde o bohapustou vyvražďovačku s explicitními detaily, jindy o hrůzyplnou jednohubku, která by uspěla i u Alfreda Hitchcocka. Občas bojují hrdinové společně jako tým, někdy jsou v problémech ve dvojicích, či úplně sami. Často jde o jasně cílenou legraci, příležitostně však může vývoj událostí dohnat jednoho až k slzám. Je v tom zkrátka úplně všechno. A je to skvělé.
Výborný návrat do světa Kladiva na čaroděje. Některé kousky boží, jiné dobré... Ale všechny mě něčím zaujaly. Hostující povídka vítěze soutěže Napiš si své Kladivo patří dle mého k nejlepším... A u koled ze závěreční povídky jsem slzela smíchy. Díky!
Štítky knihy
české povídky fantasy česká fantastika
Část díla
- Achillina pata 2018
- Čarodějovo srdce 2018
- Hitparáda 2018
- Jak Vincenc zachránil Vánoce 2018
- K.R.E.V. 2018
Parádní ukončení série Čaroděje. Valná většina povídek je fakt povedená, dvě jsou dokonalé a dvě jsou dost zmatené, nepřehledné a pro mě ujeté. Ujeté pro mě většinou znamená dobré. Tady moc ne. Jde o povídky s nepřehledným dějem, stylem vyprávění a vůbec myšlenkou a pointou. Mého Černého Petra dostane K.R.E.V. a Les Houmeles.
Ty dokonalé pak Krajka paličkovaná bruselským stylem a Týden v tichém domě. Holt, už podle autorů je to vcelku jasné. Oni dva prostě umí psát