Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109448/bmid_kladivo-na-carodejnice-65abbd99b92cc.png
5
2796
2796
Úspěšný román Václava Kaplického, který se dočkal i filmové adaptace, popisuje kolotoč čarodějnických procesů odehrávajících se v regionu Šumperka a Velkých Losin během 17. století. Román si hned po vydání (roku 1963) získal obrovskou oblibu, jeho filmové zpracování však muselo být z důvodu socialistické cenzury staženo. Na obrazovky se tak znovu dostalo až po roce 1989. Příběh názorně ukazuje, jaké hrůzné následky může mít nevinný přestupek a jaké zlo může vzniknout z původně neškodného úmyslu. Zároveň je román jakýmsi varováním a kritikou, že z nečinnosti vůči bezpráví dosud ještě nic dobrého nevzniklo.... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha, která popisuje naprosto šílené věci. Z dnešního pohledu se mozek brání přimout, že by něco takového mohlo být vůbec možné, ale ve finále jde "jen" o dokonalé zneužití nějaké té ideologi, v tomto konkrétním případě křesťanské ideologie, v kombinaci s mnoha pověrami, mocenským uspořádáním a vůbec tím, jakou reálnou moc církev měla (asi si člověk nemohl dovolit být ateistou). Bohužel ideologie se zneužívaly a zneužívqt budou a otázka jen je, jak moc krvavé to zneužití je. Hony na čarodějnice mají údajně za lidskou historii na svědomí stovky tisíc životů, což je prostě šílené. Jenže současnost a nedávná minulost jen ukazuje, že je lidstvo nepoučitelné a zmanipulovatelné.
Kniha dává čtivý příbeh, založený na skutečných událostech, o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách (a Šumperku a Mohelnici). Všechno odstartuje pověrčivá žebračka, která chce rozdojit krávu pomocí posvěcené hostie, fanatický farář, který v tom hned vidí spolek s ďáblem a už to frčí, inkvizitor může všechno, všichni se ho bojí, pomoci se nedovolají a výsledkem je panství plné dluhů a nějakých 56 upálených lidí.
Celou dobu mě fascinovala "genialita" vyšetřování, kdy obvinění už prakticky znamenalo vinu. Výslechy torturou, kdy přiznání je ok, nepřiznání jen znamená, že ďábel brání vyšetřovanému mluvit, takže je potřeba torturu opakovat nebo přitvrdit. Pokud u toho člověk umře, tak je to taky ok, protože ďábel nechtěl, aby vypovídal, tak mu zlomil vaz.
Knihu jsem poprvé četl někdy na střední (trochu takticky, protože češtinář ji miloval) a velice rád jsem si ji připomněl. A byl jsem teda překvapen, kolik jsem si nepamatoval, asi mi vzpomínky zdeformoval opravdu skvělý film. Knihu mohu každopádně jen doporučit.
---
„Řekni mi: přiznaly se ty ženy, nebo se nepřiznaly?“
„Přiznaly se, ale až po těžké tortuře, Milosti.“
„Tak co se vám tu nezdá, mladý muži? Z právního hlediska je věc jasná jako slunce. Když se přiznaly, my už jim pomoci nemůžeme!“
---
Nakonec dával kníže moudrou radu: aby prý se pan inkvizitor před zahájením soudního řízení s každým novým obviněným nejdřív řádně přesvědčil, jaké jsou jeho majetkové poměry, hlavně zda pozůstalost po něm bude dostatečná, aby se z ní mohly zaplatit všechny soudní výdaje.
----
„Tvrdím, že žádný nevinný člověk takovou bolest nevydrží. Lautner ji může snášet jen s pomocí ďábla. Mám dlouholeté zkušenosti,“ mluvil rozhodně Boblig z Edelstadtu.
Při výletění po jesenicku jsem si knihu sbalila s sebou k "dokreslení" atmosféry navštívených historických míst. Souhlasím s Krbi, že jde o román, ne o faktografii a tak je nutno i celé dílo chápat.. Kaplický velmi čtivě zachytil úděsnou část dějin inkvizice u nás a jako opar nad knihou nechal viset nevyslovené otázky - Jak snadné je zneužití moci a finančních prospěchů v každé době ? Jak důležité je vzdělání a poznání? Jak potřebná je záruka osobních svobod a práv? Jak strašlivá je degradace víry v Boha na náboženské nesmysly vedoucí až k týrání, mučení a zabíjení?
Určitě doporučuji k přečtení!
Kniha je bezesporu vynikající a stejně tak i film Otakara Vávry. Problém je dnes v tom, že spousta lidí bere knihu Václava Kaplického jako literaturu faktu a film Otakara Vávry jako hraný dokument. A to do té míry, že momenty v knize či filmu, jsou na wikipedii či v médiích, prezentovány jako historická fakta. Jindřich František Boblig z Edelstadtu byl obyčejný zaměstnanec vrchnosti, který pobíral za svou (jistě ohavnou) práci normální plat a neshromažďoval majetek odsouzených. V jeho zájmu bylo udržet procesy v chodu, jako stálý zdroj přijmu v podobě platu. Majetek odsouzených nepropadal církvi, ale rodinní příslušníci museli často pod cenou majetek prodávat, protože proces se financoval s kapes příbuzných obžalovaného. To je jen pár příkladů - není to kritika knihy ani filmu (všimněte si, že jsem zanechal plné hodnocení) spíš je to povzdech nad tím jak se dnes zachází z informacemi. Kdo chce vědět jak to bylo doopravdy, ať si přečte knihu Drahomíra Polácha - Zpráva o nevíře.
Poslouchala jsem audioknihu pěkně namluvenou Pavlem Rímským.
Byl to hnus, když nejlepší přátelé ze strachu zradí nejbližší, o mučení nemluvím. To by člověk přiznal všechno. Je paradox, že se to děje v každé době, když se objeví jeden zmetek, tak se kolem něho nabalují další.
'' VY SE HO BOJTE ''
Kaplického Kladivo na čarodějnice, stejně jako pozdější film Otakara Vávry (umělecky výjimečný, vůbec jeden z nejlepších snímků poválečné československé kinematografie) velice poutavě a sugestivně zpracované svědectví Losinských procesů. Dala by se mu však vytknout jistá schematičnost, neplastické dělení postav na hodné a špatné, bez jakéhokoliv psychologického vývoje. Po této stránce kniha skutečně není příliš dobře umělecky zpracovaná (u filmu je tomu až na jednu vyjímku nejinak), ale myslím, že vzhledem k povaze námětu je to pochopitelné. Z dnešního osvícen(sk)ého pohledu je jednoznačné, kdo jsou viníci, kteří během procesů způsobili uzrpení tolika nevinným lidem. Problematičtější je dle mého názoru autorovo ztvárnění Bobliga z Edelstadtu. Ačkoliv o něm zřejmě ani historikové neví dost na to, aby zcela rozuměli jeho pohnutkám, vyrozuměl jsem, že to s ním nebylo tak jednoznačné, jak se zdá. V knize je prezentován jako zištný a vypočítavý intrikán a požitkář, který používa vykonstruované procesy k vlastnímu obohacení a k ukojení choutek. Není ani jasné, do jaké míry sám věří tomu, že odsouzení jsou vinni, spíše se zdá, že mu na to vůbec nezáleží. Boblig byl jistě morálně zvrácený, je ale také možné, že byl ve skutečnosti fanatik - že krom světských statků ho motivovalo i přesvědčení, že je skutečně jeho posláním pronásledovat a likvidovat domnělé čarodějnice a heretiky. A co by bylo horší? Upalovat muže a ženy na hranici z vlastního zájmu, anebo ze zaslepeného fanatismu? Pravda, výsledek je stejný. Kaplický ale v Bobligově charakteru opomíjí náboženský rozměr - v jeho podání inkvizitor nemá s náboženstvím téměř nic společného, pouze zneužívá církev-instituci a její zvrácený soudní systém. Odsuzuje tedy Kaplického kniha náboženství jako takové, anebo pouze církev, tedy systém vytvořený člověkem? Nejspíš to druhé. Autor hledá zlo v člověku, v Boblogovi a vrchnosti, v systému. Nepoukazuje zde příliš na to, že samotná idea křesťanského náboženství dokáže zbůsobit, že lidé slabé vůle žijí ve strachu a sebeponížení, a když získají moc, stávají se, ve snaze ponižovat druhé na svou úroveň, destruktivními. Ovšem celá kniha je primárně o tehdejším inkvizitorském systému, o světském vlivu církve, a prozo zde křesťanství jako idea, křesťanstvní jako instituce a křesťan jako obyčejný čloběk notně splývají.
Šílený a strašný a bohužel skutečný příběh, který se stal koncem 17. století na Žerotínském panství ve Velkých Losinách a Šumperku.
Konkrétně tenhle příběh se odehrává v 17. století, kdy došlo k zneužití křesťanské ideologie, která byla kdysi dávno ideologii chudých. Ale to stejné platí pro každou jinou dobu, akorát každá doba nese jiné metody mocných k ovládání ostatních lidí .....
No musím přiznat,že se mi do téhle knihy vůbec,ale vůbec nechtělo.Bála jsem si že se bude špatně číst,nebude to odsejpat a tak.Ale nemohla jsem se víc mýlit,děj utíká jak splašený a příběh se čte jedním dechem.
Co se týče obsahu je evidentní,že lidstvo prostě JE nepoučitelné a dějiny se neustále opakují.Hon na čarodějnice v 17.století,to samé ve 30.letech v Rusku,v 50.letech za železnou oponou v totalitních státech a v té samé době v Americe zase naopak probíhal hon na všechny kdo byli byť jen v podezření že jsou komunisté-není to paradox?
Tahle skvělá kniha se hodí na každou dobu.
"Zákony!Pod jejich zákony se schová každé lotrovství."
"Jak málo toho chtěl vědět Šalomoun!Kdyby byl raději svou moudrostí budoucím pokolením objasnil,proč občas na svět přichází taková tma,kdy se lidé bez rozumu navzájem vraždí,proč někdy nastávají doby,kdy i nejmoudřejší lidé nerozeznávají,co je spravedlivé a nespravedlivé,proč se někdy i čestní lidé klanějí vrahům a lupičům,považujíce je za dobrotince..."
"Tyranům a lotrům se vždycky žije dobře mezi hlupáky"
"A mezi zbabělci,musíte ještě dodat,příteli."
Když se to vezme kolem a kolem v podstatě jde mocným a vlivným lidem vždy jen o ten mamon,plný břich a touhu zůstat u koryta co nejdéle to jde.
A tak už to hold na tom lidském světě chodí a vždy bude.
Velmi chmurná a depresivní kniha. Nicméně je zde i mnoho odkazů pro dnešní dobu. Je tu zřetelně vidět, co se může stát, když se věc, která by šla přejít mávnutím ruky nafoukne do obludně obřích rozměrů, jejichž ničivá síla se nedá zastavit...
Je to jedna z těch knih, na které člověk nikdy nezapomene. Neuvěřitelné, kruté, odporné, strašné! A z vědomí, že se vše zakládá na skutečných událostech, běhá mráz po zádech.
Je smutné, co všechno je možné, když trochu fanatizmu rozdmýchá nevinnou příhodu a kolik toho dokáže jeden odporný člověk. Stačí, když se dostatek lidí ze strachu či z touhy po vlastním prospěchu dívá jinam a ustupuje. Však jich se to přece bezprostředně netýká... A když se jich to týkat začne, už je pozdě. Příšera je má ve svých spárech a nepovolí.
Je ironie, že Boblig se zaštiťuje Bohem a svým svatý posláním potírat ďábla. Přitom on sám je tím ďáblem, který mezi lidmi rozsévá nenávist, strach a bolest. A ještě z toho má zvrácenou radost. No kdo by neměl chuť jemu nasadit španělskou botu a natáhnout ho na skřipec... bez jakýchkoli výčitek.
Dnes už naštěstí nežijeme v době temna, ale zdá se, že jsme se stále nepoučili. Ten plíživý mechanismus nástupu zla k moci jsme se zarazit nenaučili. Stačí se podívat do dějin...
Tato kniha mi dlouho unikala a velká škoda. Poslouchala jsem audioknihu a musím konstatovat,že strčí do kapsy leckterý bestsellerový psychothriller nebo detektivku, a to levou zadní! A je o to děsivější,že není výplodem autorovy fantazie,ale temnou kapitolou naší historie.
Carodejnicke procesy mne velmi zajimaji a Kaplickeho kniha, jakkoli je stara, je nesmrtelna.
Kaplický dokázal v Kladivu na čarodějnice zvěčnit kus naší temné historie. Byla to skvělá sonda do 17. století. Bohužel, stále je mezi námi tolik lidí, kteří čarodějnické procesy přehlíží, nekritizují, pokud ano, tak jen v rámci toho, že tam kdysi někdo upaloval čarodějnice. Taková minulost je strašně vzdálená, lidé byli určitě hloupí, věřili v pověry, báli se, ale nikdo si neuvědomuje, že tihle neviní lidé věřili stejného Boha jako dnešní čeští křesťané. Jak je to všechno úsměvné, že křesťan huláká, že za bolševiků byli pronásledování, vězněni, ale nebyli upalování. Neuvědomuje si, že to stejné prováděli křesťané všem nevěřícím, ale i věřícím jiného vyznání, přitom věřili ve stejného Boha. Jaký je tedy rozdíl mezi upalováním čarodějnic a vykonstruovanými procesy v 50. letech v Československu?
Když jsem četla co vše se dělo v rámci čistek inkvizicí - církví v té době třeba ve Španělsku, Itálii, nebo kdekoliv jinde v Evropě... Tak ještě ,,budiž." Bylo to hrůzné, ale stále ve mě převládal pocit, že je to strašně daleko! Daleko od nás, našich míst. O to děsivější je fakt, že lidská krutost, fanatismus, manipulativnost, hamižnost se jako zhoubná infekce bez jakýchkoliv zábran dostane úplně všude. Toto je bohužel kus i naší historie, na kterou rozhodně hrdí být nemůžeme. Snad se z ní můžeme jen poučit, abychom se už nikdy více nedopouštěli takových zvěrstev...
Opravdu velice působivá kniha, která si nejvyšší hodnocení zaslouží.
Neuvěřitelné... Nelze popsat.. Nutno přečíst.. I slzy jsem uronila a stále nemohu uvěřit tomu, že se něco takového opravdu dělo.. Opravdu doporučuji..
Pro mě naprosto šílená kniha o zvěrstvech minulých dob.Nedokazu si představit , že bych v té době mohla žít. Někdy jsem měla OPRAVDU problém některé pasáže přečíst a postavené chlupy jsem měla všude ????. Každopádně doporučuji dnešním studentům.Meli by vědět,jak se žilo... třeba by si méně stěžovali ????
Velmi zajímavý čtivý román o honu na čarodějnice. Ukázka toho, jak člověka a celou společnost dovede zaslepit fanatismus a jak akce spustí reakci a vražedné běsnění nevídaných rozměrů. A nikdo nezasáhne ve prospěch obětí a neudělá běsnění přítrž. Tady platí bohužel kdo chce psa bít, hůl si najde. Román k zamyšlení, že lidé se nemění v žádné době ani století a že člověk je člověku stále vlkem.
Knížka se mi moc líbila, doporučuji ji každému přečíst, aby se mohl zamyslet nad tím, jaké to bylo dřív a jaké je to dnes (úplně stejné), akorát dřív nebyly televize a lidem naháněli strach přes Boha.
Lidi radši uvěří lži, než aby se postavili proti a to jen proto, že se bojí, co s nimi pak bude.
Po mírně depresivní knize o židovském úředníkovi za druhé světové války jsem si chtěl oddechnout u nějakého hezkého historického románu. Ale vybral jsem špatně. Co se literární kvality týče, dílo je na té nejvyšší úrovni. Velice dobře se čte. Samotný obsah je ale hrůzostrašný - nejde však o žádný žánr hororu. Nejhorší je skutečnost, že je to napsané tak realisticky, že čtenáře ani nenapadne přemýšlet o příběhu jen jako o tradiční fikci. Autor mě přesvědčil, že se to skutečně odehrálo. A to je to nejděsivější. Budoucí čtenáře bych chtěl varovat, aby se před čtením psychicky obrnil a připravil se na nejhorší.
Asi neni uz co dodat.Byla to zla doba plna nasili.O tomhle tematu,toho bylo napsano hodne,receno hodne....Autor vse zoracoval a dobre napsal knihu....
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Pochmurná klasika, která vás přiměje vážit si toho, že jste se narodili o pár století později. Doporučuji.