Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film.... celý text
Přidat komentář
nevím jak u vás,ale u nás se 30.dubna ženských ptají,jestli večer letí na "petráky". Losiny mám za rohem a tuto knihu jsem přečetla,protože si myslím,že by ji měla číst každá ženská..a vlastně i každý mužský. Kniha je skvělá. měla jsem chuť ji roztrhat a vyhodit z okna ze vší té bezmocnosti a vzteku.
Na druhou stranu bych tím pádem musela i rozbít televizi,trhat noviny..protože se obávám,že v zásadě se toho moc nezměnilo.Jen se dnes těm věcem ríká jinak. Ovlivnit a manipulovat lidi není zjevně nic těžkého ani v dnešní době. Pořád máme pocit,že za naše problémy může někdo jiný a že kdyby ten někdo nebyl,najednou bychom se měli líp. Fanatismus je nebezpečný-jakýkoliv a ve jménu čehokoliv.
Kéž by nás Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil! Amen
Díky jazyku, kterým to Kaplický napsal, se toto těžké téma čte velice dobře.
A doslov mi objasnil spoustu myšlenek.
Velice dobrá četba.
Teď už aspoň víme, kde vzala církev všechny svoje majetky... Strašné donucovací prostředky... Ale jinak, skvělý historický román.
U čarodějnic se v průběhu procesu hledala i "ďáblova znamení," jimiž byla znaménka a různé kožní nesrovnalosti. Hledat to na mně, nemuseli by mě ani svlékat. Různých pih by se našlo, no jéje :)!
Člověk lapený v pasti tohoto druhu lidské blbosti byl vážně v háji a zbytek společnosti se bál podobného nařčení, věřil v nesmysly, nebo je to prostě nezajímalo, tak nezasahoval.
Knihu jsem poslouchala v práci, kde mimochodem blbost v podobném duchu kvete taky. Konkrétně jsem si užila konfrontaci s jednou takovou, které by hranice neskutečně slušela.
Pak jsem došla k závěru, že lidská zloba a hloupost (i v rámci relativně vzdělané společnosti), se bere z neznalosti a neschopnosti porazit své vlastní, existující démony.
Krom toho, že to byla výborná kniha, doporučuji ji i jako jistý druh duševní rehabilitace. Ať si blbost kvete, nakonec to se zastavit nedá. Ale ať si uvědomíme, kdy je čas nechat hlupáky na pokoji a kdy se vyplatí ozvat se proti nespravedlnosti jakéhokoli druhu.
Kdysi jsem viděla film, ale knížka mě oslovila mnohem víc, ikdyž ne ve smyslu "nadšeného čtení". Je krutá, popisovaná lidská hloupost a touha po mamonu opravdu bezbřehá. Po přečtení jsem ráda, že nežiji ve středověku:-)
Po mnoha letech zopakováno - a neměním nic na svém dívčím hodnocení. Silné, drsné čtení a člověk si říká, jak se dějiny opakují; bohužel kreatury jako Boblig se uplatní všude, kde vítězí nějaká jednotná ideologie, v rámci jejíhož prosazování se ztrácejí jakékoliv kontrolní mechanismy a navrch má na jedné straně touha po moci, mamon, závist, krutost, na druhé straně strach…
A obdivuhodná postava děkana Kryštofa Lautnera; při svých cestách na Jesenicko jsem viděla jak faru v Šumperku s pamětní deskou, tak malý domek v opevnění v Mohelnici, kde byl vězněn, o to víc pak člověk jeho osud při četbě prožívá.
Vávrův film jsem viděla v době, kdy vyvolával silné reminiscence na komunistický režim a politické procesy, tehdy neuvěřitelný filmový zážitek a těším se, že si teď film v návaznosti na knihu též zopakuji.
Kniha na stejné téma: „Zpověď inkvizitora“ M. Webera, zajímavá je rovněž kniha B. Šindeláře „Hon na čarodějnice“; vzhledem k době vydání (1986) je ovšem obdařena dobovou anotací i úvodem, aby náhodou čtenář nedošel k obdobným závěrům, jaké vyvolával výše zmíněný film, případně před tím kniha V. Kaplického.
Knihu jsem zhruba v polovině asi na týden musel odložit. I na mě silný kafe. Byl jsem smutný, byl jsem naštvaný byl jsem znechucen představou bigotního fanatismu víry.
Věřte v boha - znamená trýzeň, muka a bolest.
Odjakživa mi přišlo absurdní "věřit".
Perfektní dílo.
Knihu jsem četla dlouho, protože jsem během jejího čtení prožívala hrozné pocity úzkosti, tak silně na mě působila.
Myslím si, že její obsah lze stručně shrnout do pár slov: obvinění, zatčení, výslech, popírání, mučení, lhaní, smrt...a samozřejmě obrovská moc v rukou ďábla, který uměl výtečně manipulovat se svým okolím.
Nic podobného jsem nikdy nečetla, neviděla jsem ani film (a asi ani nechci vidět). Bravurní dílo! Malleus maleficarum.
Výnimočná kniha. Nedokážem si predstaviť väčšiu nespravodlivosť, než tú, ktorej priebeh opisuje kniha. Pri pomyslení, že je to na základe zdokumentovaných udalostí až mrazí...
Skvělá kniha. Autor výborně čtenáře vtáhne do temného období na Šumpersku,během čarodějnických procesů. Dlouho se mi nestalo ,abych měl tak naštvanou náladu na zápornou postavu jakou byl Boblig. Je vidět jak se lidem zatemní mozek, tak jsou schopní všeho. Jeden z nejlepších historických románů,které jsem četl.
Jak se dava 10* hvezdicek? Fascinujici, desive, zajimave,ctive - kazdemu doporuciji k precteni!
Zarazuji na top mych knih, kterym de dostane pocta, ze je mam v tistene podobe(ctu eknihy, ale kdyby jednou dosel proud, moje nej kupuju jako tistene knihy:-)
Jeseniky mam moc rada, knihu jsem zacla cist cilene po navsteve expozice carodej.procesu v Jeseniku - doporuciji navstevu! Mista, ktera jsou v knize jsem navstivila, a nektere se chystam.
Je to temna cast nasi historie, ktera se nechutne opakuje. Za komunistu v sssr soused udal souseda, pri muceni se musel priznat,byl popraveny... V carodejn.procesech byla na jednom jesenickem namesti postvena pec pro 25osob...a co Hitler?....
Asi budu vybočovat ze zdejších víceméně opěvujících komentářů, ale mně se kniha četla opravdu špatně. Téma bylo zajímavé a na knihu jsem se těšila, ale nějak mi nebyla schopná přirůst k srdci. Do čtení jsem se musela nutit, děj neubíhal, opakující se motivy mi přišly zbytečně protahované, slovosled kostrbatý. Tím vším nechci říct, že je kniha špatná, i když to tak možná zní. Není špatná, jenom není pro mě. Při představě, že to takhle opravdu v minulosti vypadalo, mi není právě dobře a z historického pohledu je Kladivo na čarodějnice výborným románem. Ale kdybych ho měla hodnotit pouze jako knihu, tak za mě - bohužel.
Tuto publikaci řadím mezi drsnou literaturu a kdyby bylo pro mě možné nad celé dílo se povznést, klidně by dostala nálepku vážně dobrej horor. Poprvé jsme se spolu s tímto fanatismes setkaly ve škole, podruhé po škole, potřetí až po shlédnutí filmu. Počtvrté se nekoná, protože se jedná o vliv celoživotní, od kterého se nelze odstřihnout. A upřímně: při návštěvě Petrových kamenů mě mrazilo.
To by si měl přečíst každý. Krásně napsané. Nejdříve jsem viděl film, ale kniha jasně vede.
Skvělá kniha. Neuvěřitelné, jak moc se lidé v té době nechali ovlivnit a uvěřili všelijakým nesmyslům. Boblig byl na svou dobu velice chytrý a moc dobře věděl, jak naložit se strachem.
Silný příběh. Opravdu zvláštní jak byli lidi vzdělání a věřili na čarodějnice co se mažou neviditelnou masti, do boty si davaji posvěcenou hostii aby skákali vysoko. Chudáci lidi.
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
2007 | Kladivo na čarodějnice |
1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
1977 | Veliké theatrum |
1956 | Čtveráci |
1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Všechny války, které kdy proběhly, byly jen kvůli dvou věcem, penězům a náboženství. Kdo ovládal jedno z toho, měl moc a ta se jako jediná počítala. Nenasytná mrcha jako tučná odměna za krveprolití. Církvi vděčíme za systematické vyvražďování lidí pro její blaho a udržení moci. Kladivo na čarodějnice je jen malá ukázka toho celého ledovce. Tahle kniha, které mistr Kaplický vdechl realistický pocit beznaděje a hnusu, by se měla stát povinnou četbou, aby těm, kteří spí, otevřela oči.