Klapzubova jedenáctka
Eduard Schmidt
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540690/bmid_klapzubova-jedenactka.jpg
4
1127
1127
„Na zelené trávě svítí bílé linie. Kdo chce s námi hráti, ten si to vždy vypije…“ Bylo nebylo, žil v Dolních Bukvičkách u Kouřimi chalupník Klapzuba a ten na loučce za stavením vycepoval ze svých synů fotbalovou jedenáctku. Nastoupil s nimi do zápasu III. třídy středočeské župy, ale funkcionáři už po pár parádních kličkách zjišťují, že někde udělali chybu. Po urychleném přeřazení do nejvyšší soutěže svěřenci vysmátého pantáty smetou Spartu i Slavii a ovládnou republikové mistrovství s celkovým skóre 122:0. V dresu mladého Československa poté pokoří nafoukané Italy i Němce, zákeřnou Barcelonu a už si to hasí na mač s Angličany, reprezentanty pravlasti fotbalu. Lze s takovým tahem na branku vůbec ještě zažít větší čest a slávu? Co třeba v Austrálii? Nesmrtelná fotbalová pohádka z dob, kdy se před kopačkami Čechoslováků třásla celá Evropa, je tu po sto letech pro malé i velké kluky konečně v úplném zvukovém znění. Ani u protinožců se féroví Klapzubáci neocitnou v ofsajdu. A postaví se i lidojedům!... celý text
Romány Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Interpreti: David Novotný
více info...
Přidat komentář
Ano, kniha je občas až přehnaně popisná, nicméně asi je třeba vzít v potaz datum vydání. Každopádně příběh mi k dnešnímu dni přijde aktuální minimálně v tom, jak vede pantáta Klapzuba svoje hochy nejen ke sportovnímu úspěchu, ale i k pevnému charakteru. S chutí bych to zavedl jako povinnou četbu pro vedoucí sportovních oddílů dětí a mládeže :)
Protože mě fotbal v dětství vůbec nezajímal, tak mě tato kniha úplně minula. V pozdějším věku jsem ovšem viděla film, který se mi docela líbil a který byl natočený právě podle této předlohy. A tak jsem teď, když vyšla audiokniha, dostala chuť porovnat film s knihou. Bylo pro mě velikým překvapením, že se kniha od filmu tolik liší. Společný mají snad pouze název a hlavní myšlenku příběhu. Jinak je to úplně o něčem jiném. Film se mi líbil o hodně víc. Pohádkově nadnesené vyprávění o jednom neporazitelném týmu. Nejvíc se mi líbila pohádka o Zlaté píšťalce, která je součástí tohoto příběhu. A také mě bavil závěr. Občas jsou v knize humorné situace, ale kniha je určena především pro děti. Ty by mohla bavit i v dnešním věku. Audiokniha je načtena dost průměrně a načetl jí pan Václav Müller.
Kniha, jejíž náplň zná každý, ale upřímně, nějaký větší dojem ve mně nezanechala. Vše jde až příliš snadno, celá dominance fotbalového týmu. A k prvnímu problému vlastně dojde až ve chvíli, kdy někdy na konci knihy dostanou gól a Klapzuba tak má poprvé v životě příležitost předvést se, jakým dokáže být psychologem v poločasové kabině.
Rozhodně nepatří mezi knížky, které bych si přečetla znovu. Děj mi přišel nudný a někdy až příliš moc popisu. Ale abych jen něco nevytýkala, posledních 29/149 stran bylo zajímavých.
Tohle je návrat po více než třech desetiletích. Poprvé přečteno někdy na základce v rámci školní četby do čtenářského deníku. Knihu přečetl jednou a úplně vypustil z hlavy (zůstali tam jen kanibalové a nafukovací obleky). Fotbal mě nikdy nebral a nezajímal, šel naprosto mimo mě. Než ho začal hrát syn. Knihu dostal od třídního učitele k vysvědčení, tak jsem po ní po čase sáhl. Takové přímočaré, jednoduché a nekomplikované dobrodružství. Přehnaní, idealistické a naleštěné. Místy komické, místy nápadité, prosté a trochu bezobsažné. Jedním okem tam a druhým ven. Potřetí už to číst nebudu.
Takřka pohádkové vyprávění o jedné fotbalové rodině. Kniha má většinu času dobře našlápnuto, bohužel její závěr mě už tak nenadchl a místy ztrácí dech. Pro pobavení si ji čas od času zase přečtu, protože místy je opravdu úžasná.
Klape. Hraje jim to. Pospolu. Náramně. Kapelníkům kopané. I sólo, při penaltě.
Strašná nuda. I když jsem se to snažila brát jako pohádku, bylo to strašně přitažené za vlasy a děj se neskutečně táhl.
Na knize se mi líbilo že byla vtipná a jak bratři drželi při sobě. Otec byl chudý chalupář a nevěděl co s 11 Syny tak z kluků udělal fotbalisty u chalupy měl rovný placek.tam z nich otec udělal pořádně fotbalisty. Aby měli na dva míče tak musel prodat kozu. Otec je přihlásil do třetí třídy. Když jeli na první zápas tak všichni měli z nich srandu. V první půli vyhráli 39:0 a soupeř do druhého poločasu nenastoupil. pak byly známy po celým světu
Ačkoli je to kniha o fotbalu, jde o milý příběh s humornými zápletkami bez hrubostí a se smyslem pro fair play :-)
Je to skvělá, zábavná knížka, které v naší době kapku ublížilo, že jsme ji měli jako povinnou četbu ve škole. Teprve po letech jsem se dokázal přinutit znovu ji přečíst. Doporučuji
Když mi kamarád řekl, že nechce číst Klapzubovu jedenáctku, protože nemá rád horory, tak jsem se trochu vyděsila já. Tato kniha je klasická česká komedie z prostředí fotbalu. Eduarda Bassa moc nemusím, ale musím uznat, že napsal jednu z mým oblíbených knih. Prostředí fotbalu a rodiny se mi moc líbí, i styl autorova psaní. Kniha se hezky čte a proto jsem ji přečetla raz dva. Maličko mi vadí jméno Klapzuba, nevím proč, ale dá se to přežít. Mrzí mě, že tým nemá širší kádr a taky mě mrzí, že příběh není detailně rozepsán, přijde mi to trošku uspěchané. Knížku doporučuji, zvlašť pokud máte rádi českou literaturu, humor, sport nebo knížky menšího rozměru. PS: Prosím vás, nepište, že fotbalu nerozumíte, za 1. nechápu jak mu nemůžete nerozumět (tomu zase nerozumím moc já :D) a za 2. v této knize ani není potřeba rozumět jeho pravidlům.
Knihu nám před pár lety doporučila naše třídní - češtinářka. Přestože sportům příliš neholduju a fotbalu vůbec nerozumím, mě strašně bavila. Tuto útlou knížečku jsem přečetla už několikrát a pokaždé se u ní skvěle bavím.
Fotbalu moc nerozumím, vím, že tam běhají hráči po hřišti a snaží se trefit míčem do branky. Kniha mě moc nebavila, četla jsem ji jako dítě a už jsem se k ní nikdy nevrátila. Starý Klapzuba uměl úplně všechno.
Vždycky mi vadily dvě věci. Že má SK Klapzubova jedenáctka strašně úzký kádr a že je vyprávění uspěchané. Vzestup bájného týmu se odehraje na několika málo stránkách a pak se děj jen plácá na místě. Kdyby Eduard Bass roztáhl začátek alespoň do poloviny knihy, zapojil do děje fanoušky a dal větší prostor soupeřům, nepůsobila by jeho kniha místy tak bezradně. Námět je to ovšem brilantní. Následující mluví za sebe. Rok vydání 1981, počet výtisků 50000, vydání dvacáté první.
Velmi pěkná knížka. Starý Klapzuba je ukazován jako mistr všeho. Své kluky ale vytrénoval téměř k dokonalosti. Líbí se mi fotbalový motiv, i motiv bratrství. Knížka byla od začátku legrační a člověk ji hltal až do konce
Štítky knihy
česká města mistrovství Evropy humoristické romány mistrovství světa otcové a synové fotbal, kopaná klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1955 |  Cirkus Humberto |
| 1963 |  Klapzubova jedenáctka |
| 1948 | Lidé z maringotek |
| 1983 | České humoresky |
| 2000 | Na lodi za pohádkou |
Velmi se omlouvám všem fotbalistům, ale mně - už v dětství - po přečtení téhle knihy přišli všichni fotbalisté tak nějak vygumovaní.