Kluk z kostek
Keith Stuart
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/323320/bmid_kluk-z-kostek-Gky-323320.jpg
4
302
302
Alex svou ženu Jody miluje, ale zapomněl, jak jí to dát najevo. Zbožňuje i svého autistického syna, ale ani za mák mu nerozumí. Sam je plný překvapení a svět je pro něj hádanka, kterou bez pomoci nedokáže rozluštit. Až díky hraní Minecraftu pro sebe otec se synem najdou společný prostor, v němž se začnou lépe poznávat a navzájem se chápat. Dokáže se rozpadlá rodina kousek po kousku, kostku po kostce dát znovu dohromady?... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2017 , PlusOriginální název:
A Boy Made of Blocks, 2016
více info...
Přidat komentář
Fantastická. FANTASTICKÁ! Pro mě osobně velice dojemná a velmi osobní kniha... Jsem velice ráda, že ji mám.
Kniha o hledání cesty z životní krize a také o hledání přístupu k autistickému dítěti. Příběh je vyprávěn z pohledu otce (což mě zaujalo), a je jakousi sondou do jeho vztahu k nemocnému synovi. Je známo, že ne každý muž ustojí postižení vlastního potomka. Ani v této knize to hlavní hrdina nemá jednoduché, ale prostřednictvím počítačové hry se mu podaří pochopit ,,svět" vlastního potomka. Autor promítl do příběhu svoji životní zkušenost a i pro mě byly některé momenty v knize osobní.
Tohle je skvělá kniha. Dojemná, emotivní, smutná i veselá. Příběh v ní má obrovskou hloubku a pokud se mu rozhodnete naslouchat, tak má mnoho potenciálu pro to, zahrát v člověku na ty správné struny, otevřít jedno velké téma a hlavně...hlavně ukázat, že život s postižením, ať už se týká přímo vás, vašich blízkých, vašich dětí stojí vždycky za to.
A co si budem, vyrovnat se s tím, že vaše dítě není úplně škatulkový a, dejme tomu, klasický, není zrovna jednoduchý a najít v knížce, v krásně napsaném příběhu, aspoň inspiraci k tomu, jak to zvládnout a připravit mu krásný a bezpečný svět, je něco, co rozhodně pomůže.
Moc zajímavá a skvěle napsaná knížka o sbližování otce s autistickým synem přes počítačovou hru Minecraft. Popis společně stráveného času v kostičkovaném světě mě skoro přiměl hru začít hrát taky. :-D Mám ráda příběhy, které končí dobře, a proto ani proti zakončení této knihy nemám nejmenší výhrady.
Zaujalo mě téma autismu a ač se tam odvíjely další linky vztahů dospělých, docela mě bavilo postupně tak nějak chápat toho kluka, co nerozumí světu, jelikož on ho prostě vidí tak trochu příměji, bez příkras a tak nějak i funguje, což při střetu s životem nám běžným prostě občas zaskřípe. No a vlastně malinko jsem zmírnila své zanevření na svět počítačových her, to je taky pravda :)
Knihy o autismu jsem nikdy nějak nevyhledávala a když jsem si nějakou půjčila, nebylo to úmyslně. Zaujala mě většinou obálka. Jako u následujících čtyř knih. Tady je první z nich:
Nádherná kniha o autismu syna hlavní postavy. Samovi je osm a rád hraje Minecraft. Hře se jinak říká kostkový svět. V tom jediném světě se Sam cítí bezpečně. Dokáže hra spojit otce a syna včetně vztahů v rozvedené rodině? Přečtěte si nádherný a poučný příběh o autismu, jeho pravidlech a o komunikaci, která je pro autisty velmi důležitá.
Sama mám s autismem zkušenosti. Chodila jsem na Zš a na Sš, kde bylo hodně dětí a žáků s různými poruchami a skamaradila jsem se s některýma holkama s autismem. Každá měla jiné projevy, ale z každé jsem cítila genialitu v různých oblastech .
Tahle kniha je náhled do světa autistického dítěte a jeho rodiny.Stav svého syna jeho otec moc nezvládá a utíká od něj ke své práci a díky svému přístupu se mu začne bortit rodina.Po čase si začne dávat život do pořádku a hledat cestu ke svému synovi.pri této cestě dojde k poznání mnoho věcí a pochopí kolik chyb udělal.Cely pribeh byl nesmírně zajímavý.Mne osobně tahle kniha naskytla pohled do světa autismus -do světa kterému my ostatní úplně tak nerozumíme ,ale když budeme hodně chtít tak se nám to alespoň částečně podari
Nemám díky Bohu osobní zkušenost s autistickým dítětem, tak si ani nedovolím nijak hodnotit, nebo jakkoliv komentovat. Musí to být obrovsky vyčerpávající pro obě strany. Jsem šťastná, že jsem toho byla ušetřena. Všem lidem, kteří se s tim potýkají, se hluboce klaním.
Vše tu již bylo zmíněno,takže za sebe jen dodám,že patřím k těm,kterým se kniha líbila a četla se skoro jedním dechem. Také v mých očích by se dala rozdělit na části: ufňukaný a neschopný otec, mega problémy,které se však vyřeší až neskutečně jednoduše a americký happyend. Ale jsem také rodič, díky bohu zdravých dětí a neumím si vůbec představit mít jakkoli postižené dítě a všem,kteří toto zvládají patří můj velký obdiv a respekt. I kdyby jen zlomek všech strasti a radosti dokázal takový rodič dát na papír a ještě v čitelné a zajímavé podobě, zapomenu na všechny ostatní nedostatky knihy... Věřím, že nejen pro samotného autora je (a bude) oněch více jak 300 stránek důležitých po celý život.
Na knihu jsem se byla velmi zvědavá především kvůli tématu, jaké si autor vybral. A musím říct, že na prvotinu je to výborná záležitost. Je to čtivé, zábavné a rychle si najdete vztah k malému Samovi a jeho zálibě. Ne tak k jeho tátovi, který je zpočátku totální jelito a člověk se až trochu podivuje, jaktože sakra není víc poučen. Tady mi to trochu zavánělo účelností, ale vem to čert. Chtěla jsem nějaké pohlazení po duši a toho se mi dostalo. 85%
(SPOILER)
Kniha se mi líbila, dobře se četla, odsýpala. Zabývá se (pro mne) aktuálním tématem autismu. Kombinuje ho s tematem počítačové hry. Dotýká se i partnerských rodinných vztahů, gamblerství, traumatům z dětství. Tato vícevrstevnatost, kterou tu někteří vytýkají, mi nevadila, ba naopak bych ji hodnotila kladně. Pozitivně hodnotím i hlavní myšlenku celé knihy, že se skrze počítačovou hru k autistickemu synovi najde cestu jeho otec a zároveň hraní her dítě začlení do kolektivu.
Ten přešťastný konec mi přišel trochu jako z amerického filmu, ale knihu hodnotím velmi pozitivně pro poskytnutí množství úvah do mého života. Proč muži tak často nedokážou přijmout, že je jejich jiné? Proč nechávají dost často ženy v péči o dítě se specifickými potřebami ve štychu? Proč se péče o děti považuje za méně hodnotnou pro společnost?
Na Kluka z kostek jsem narazila (asi jako většina) díky Listování. Nevím proč, ale autismus mě nějak přitahuje, takže tahle kniha byla na seznamu "chci si přečíst" velmi dlouho.
První část knihy je dost fňukací, krásná ukázka toho, jak někteří otcové prostě tu roli táty nemocného dítěte nezvládají. Jak mají potřebu utéct a hodit to všechno na mámy.
(Sama mám postižené dítě a i ve svém okolí vidím, jak to mužský prostě nedávají).
Pak se to začne rozjíždět a i když je vám úplně jasné jakým happyendem to skončí, nevadí vám to.
Téma super. Jen mám pocit, že to šlo zpracovat trochu lépe.
Strhujici pribeh o rodicovstvi a autismu. Za me skvele pocteni, musim podekovat Krkavci matce za doporuceni.
Chlapec z kociek je príbeh otca a jeho autistického syna. Samov otec si nevedel nájsť cestu k svojmu "špeciálnemu" synovi, a postupne sa pod zámienkou práce a získavania prostriedkov pre život rodiny stále viac a viac vzďaľoval aj manželke. Problémy vyvrcholili "dočasným odlúčením" - a tu naša kniha začína. Pre oboch hrdinov knihy Chlapec z kociek priniesla nakoniec zmenu hra Minekraft. Táto hra ponúkla prostredie, kde dokázali spolu komunikovať, riešiť problémy a dokonca prekonávať výzvy. Najprv v hre, neskôr aj v reálnom živote.
Kniha Chlapec z kociek ma lákala dlhšie, no trochu som sa obávala témy postihnutia. Nebolo treba. Príbeh je písaný veľmi príjemným živým štýlom. Pohľad autora je sústredený viac na vzťahy, najmä vzťahy v rodine, potrebu spracovať aj ťažké zážitky, a niekedy prekvapujúce zistenia a potrebu prehodnotiť svoje predstavy a niekedy dokonca aj svoje zásady.
Jediné, čo ma chvíľami vyrušovalo, bola otázka, či sa naozaj toto všetko stalo tak ako je to napísané v knihe. Pretože príbeh je prezentovaný ako autobiografický. (Aspoň ja som mala takú informáciu.) Až na konci knihy je kapitola s názvom: "Skutočný príbeh vzniku Chlapca z kociek", kde autor vysvetľuje ktoré časti prevzal so svojich vlastných skúseností a čo je už fikcia. Škoda, že som si ju neprečítala na začiatku, užila by som si čítanie knižky ešte viac.
Kdyby autor zůstal u motivu, jak může strukturovaný svět Minecraftu s jasnými pravidly pomoci autistickému dítěti zorientovat se v reálném světě a najít cestu k ostatním, bylo by to fajn, ale autor se pustil do mnoha dalších motivů (výčitky svědomí za smrt blízké osoby, chybějící komunikace v rodině, gambling, šikana ve škole...) Bohužel není tak úplně zdatný spisovatel, aby je všechny dokázal dobře propojit. Často pak jde cestou problém - instantní řešení (o kterém se sice mluví jako o složitém procesu, ale prakticky se vše daří řešit na první dobrou), což způsobuje, že je kniha trochu nevěrohodná. Obrazně bych to vyjádřila tak, že autor vymyslel dobrou kostru, ale už se mu ji úplně nepovedlo potáhnout masem a kůží.
Spojení autismu a Minecraftu mě zaujalo. Autor v doslovu přiznává, že inspirací pro knihu byl jeho vlastní syn - autista, u kterého si všimli, že díky světu počítačových her dělá mnohem větší pokroky.
Myšlenka, jak díky Minecraftu najdou k sobě otec a autistický syn cestu, je zajímavá a kniha se četla výborně. Jen mě v první půlce rozčiloval hlavní hrdina, když se všemu, co souviselo se synem, snažil vyhnout. No a ten závěr byl na mě zase trochu moc pohádkový.
Tato kniha je tak moc skvěle napsaná, že se nemůže nelíbit :-) Za mě úžasně dokonalá kniha, která krásně popisuje poruchy autistického spektra. Je moc a moc čtivá, sto hvězdiček by si zasloužila :-)
Knihu jsem našla díky databázi a jsem za to moc ráda. V knize se autorovi podařilo skvěle zobrazit myšlenkové pochody nejen dítěte autisty, ale i jeho rodiče. Viz. popis příchodu na hřiště... Člověk si uvědomí, jaké štěstí je jen tak jít ven s dětmi a nemuset neustále detekovat okolí a očekávat katastrofu.
Pre mňa to bola krásna kniha, pri ktorej som si aj poplakala. Bolo mi ľúto Alexa, že nevie nájsť cestu k synovi, ale na prekvapenie sa im to podarilo cez PC hru. Ja osobne nemám skúsenosti s touto diagnózou, tiež sú tu zrejme rôzne stupne poruchy, ale napriek tomu mi bol Sam veľmi sympatický....
Kluk z kostek
Kluk z kostek je příběh o rodině, ve které se velká část rodinného života točí okolo autistického syna. Problémy nakonec vyústí v to, že otec opustí rodinu a posléze skrze navazování vztahu se svým synem se snaží situaci dát do pořádku.
Mě osobě zaujal hned z počátku hlavní hrdina. Působil na mne hodně nevyzrále a skoro se mi chce říci, jako velké dítě. Postupně se to trochu zlepšilo, ale podle mého názoru někteří spisovatelé dovedou vnitřní proměnu svých postav popsat mnohem lépe a uvěřitelněji.
Příběh samotný mi přišel takový běžný. Rodinné trable, změna práce atd. Podobně jako v této knize, tak i v živote se většinou tyto věci sejdou najednou a vznikne z toho pěkný guláš. Dobře se o tom čte, trochu hůře zažívá na vlastní kůži, ale není to nic zvláštního a výjimečného.
Kluk z kostek je pro mne příběh o rodinné soudržnosti a o tom, že rodinu a vztahy se svými blízkými musíme opečovávat a starat se o ně. Přestože příběh je čtivý a jeho vyznění je veskrze pozitivní, tak mne působil trochu jako film pro mládež. Z tohoto důvodu hodnotím knihu jako průměrnou.