Kmen Andromeda
Michael Crichton
Jedna z nejslavnějších knih Michaela Crichtona je detailně promyšlenou vizí kosmické nákazy šířící se na Zemi. Popisuje pět dnů největší americké vědecké krize. Tak jak bývá při řešení krizí obvyklé, je chování jejich účastníků směsí předvídavosti a zatmění mysli – krize jsou dobou pro skvělé i naprosto nesmyslné nápady. Čtyři vědci vybraní pro své vědecké úspěchy jsou v úplném utajení povoláni do laboratoří ukrytých pod nevadskou pouští. A zde, obklopeni nejmodernější technikou a odříznuti od světa, bojují s celosvětovou epidemií působenou neznámým mikroorganizmem, který zabil, kromě dvou, všechny obyvatele jednoho městečka v Arizoně, kam dopadl kontaminovaný satelit, sbírající kosmické vzorky. Krok za krokem odhalují tajemství kmene Andromeda. Avšak jejich protivník unikne ze svého vězení v laboratoři a závod o čas se ještě zrychluje. Autorovo vypravěčské umění, smysl pro detail a vědecké znalosti vytvářejí reálný svět současného výzkumu, a také nezapomenutelný čtenářský zážitek. V roce 1973 vydalo nakladatelství Odeon.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1973 , OdeonOriginální název:
The Andromeda Strain, 1969
více info...
Přidat komentář
Ideální čtenář této knihy by měl být biolog, epidemiolog nebo přinejmenším chemik, protože obsahem je především souhrn odborných hypotéz, které jsou nadřazeny celkovému ději. Námět zajímavý, potenciál pro tuctového čtenáře jako jsem já ale promarněn.
Z knihy čiší, že byla napsaná tak před 50-60 lety. Už jen to chemické názvosloví: kysličník uhličitý, kyselina solná… nejsem mladá, ale nás už ve škole učili oxid uhličitý a kyselina chlorovodíková. Ještě horší je to se všemi popisy a filozofickými úvahami. V takové míře by se v dnešní knížce nevyskytovaly a díky tomu taky byla kniha zdlouhavá a daleko hůř čitelná. Ale námět zajímavý a když se oprostím od dobových popisů děje, tak to bylo jako scénář pro americký katastrofický film.
(SPOILER)
Krize - z řečtiny Krono - vybírat, poměřovat mezi dvěma opačnýma variantami. Rozhodnout tak nebo opačně. Přestože člověk chybuje, má možnost se rozhodnout nepokračovat v destruktivním vývoji, když je vidět bod zlomu, kdy mechanizmus selhal. Krize je překážkou na cestě k cíli. Zdrojem krize může být sobeckost, ta podporuje vývoj techniky /soustřeďuje zdroje hmotné i mentální/, ale technika může pro poruchu zničit i nejen člověka.
Rozhodovat má člověk pro podporu lidskosti a věřit, že jsme součástí celku, to je cílem zásadních rozhodnutí, žít a nechat žít. Vše ostatní je sobeckost, ničící křehkou rovnováhu celku, který dosud plně nechápeme...
Autor mě silně oslovil. Je mu dovoleno šířit své myšlenky po světě. Česky kniha oslovila čtenáře r. 1973 a vychází opakovaně. Den co den aktuálnější. Máme internet, zjišťujeme, čí syn významné osoby , na jakém území /není to zatím jejich kontinent/ provozuje laboratoře s biolog. zbraněmi včetně virusu -19 / o kterém jsme se i my později dozvěděli/.
Udělala jsem si spoustu zajímavých poznámek z knihy, ale vyzrazení, to by nebylo správně. Přečtu si i další, už mi tolik nevadí, že se budu muset bránit smutku. Doporučuji ochutnávku v podobě, která vás láká.
Poslouchal jsem jako audio.
Jak vždy u Crichton precizní práce. Poslech mně přenesl do dob studií, oživilo mi to dost vzpomínek a trochu mně zarazila mírná nedbalost hlavních aktérů. Zachovat se já tak jako oni na cvičeních z biochemie dostal bych od vyučujícího pěkný štulec.
Tak jak dokáže Crichton sbírat data, stejně tak věrně dokáže fabulovat a já míst přemýšlel jestli je to fikce, nebo opravdu poslouchám přepis nějakého vyšetřování.
Na druhou stranu ty vědecké popisky byly samy o sobě dost nudné a kdybych měl knihu číst asi bych to vzdal po první kapitole.
Jak bylo u Crichtona obvyklé, perfektně nastudoval problematiku a zapracoval ji do příběhu, který může klidně zítra reálně proběhnout. Je otázkou, zda pak bude rozuzlení tak prosté, jako v této knize.
Kdysi dávno jsem to dostal do ruky a byl nadšen. Zvláště ten dokumentární způsob, to se u nás tehdy ještě neznalo. A na úrovni tehdejších vědeckých poznatků. No, pak jsem po delším čase viděl film a byl docela zklamán. A tak jsem to znovu vzal do ruky a bylo to pořád ono a stejně dobré. Takže asi byla chyba v tom filmu, co myslíte?
V dnešní době kdy spousta lidí dává přednost akci před hlubším smyslem a sdělením, je tato kniha zajímavá nejen svým zpracováním se smyslem pro detail, ale i příběhem. Zvláštně nadčasový příběh ze své doby se tak nějak hodí do každé doby i proto, že lidé se nemění.....
V anotaci je vyzdvihován autorův smysl pro detaily a vědecké znalosti. Ano, mezi haldami akčních sci-fi je jeho styl sice osvěžující, nicméně taky neuvěřitelně nudný. Asi jako sledovat Vesmírnou odyseu. Nebo Esmeraldu, to prošvihnete dvacet dílů a o nic vlastně nepřijdete. Jak probůh může někoho zajímat nebo dokonce bavit to věčné předčítání směrnic, vědeckých dokumentů, seznamu otázek u zdravotní prohlídky... to opravdu nepochopím. Nemá to příběh, nemá to postavy, nemá to katarzi, má to jen atmosféru.
Poslouchám to jako audioknihu v podání Jiřího Zavřela a vlastně to mám jen puštěné jako podkres, protože mám ráda jeho hlas. Kdybych to četla, odhodím to už po prvních odstavcích, které jsou vskutku originálním způsobem nechytlavé.
Kniha se mi líbila. Sci-fi mám ráda a tento román, i když byl napsán už v roce 1969 má pořád co říct.
Celkem zjímavý námět a řekl bych, že i dobré zpracování. Člověk se musí trochu oprostit od moderní doby a uvědomit si, kdy byla kniha napsána a, že co tehdy působilo moderno-technicky, dnes působí spíše archaicky. Ale příbeh se mi líbil a knížka mne bavila.
Když si uvědomím, kdy byla tato knížka napsaná, je to stále bezvadné čtení. Napínavé a přesto, že je zde hodně odborných věcí, dobře se čte.
Autor dokáže navodit atmosféru, že vám běhá mráz po zádech.
Číst více než padesát let starý katastrofický sci-fi román (přestože to svým způsobem ani za sci-fi být považováno nemusí) je zajímavé už samo o sobě. Popis hi-tech komplexu z konce šedesátých let zkrátka stojí za to - když to člověk porovná z dneškem.
Čte se to velmi svižně, krátké kapitoly nahrávají napínavosti. A rozuzlení je také dost překvapivé. Film jsem kdysi viděl (alespoň myslím), stálo by za to si ho připomenout.
Blízko arizonského města dopadne kontaminovaný satelit, který sbíral kosmické vzorky a v městě dojde k úmrtí prakticky veškerého obyvatelstva kromě dvou osob starého alkoholika a nemluvněte. Čtyři vědci jsou ukryti pod nevadskou pouští a snaží se přijít co mají společného a jak zabránit celosvětové epidemii. Skvělá sci-fi, která se dobře četla i přes množství odborných a technických popisů, které mě naopak velmi bavily, protože dodávaly knize autentičnosti. Když to člověk srovná s dnešní dobou, tak to možná až zas tolik sci-fi není.
Na to, jak je knížka letitá, nepostrádá vůbec švih a nebýt děrných štítků, tak bych si toho snad ani nevšimla... Hle, jakoupak vychytanou techniku měli Amíci už v 60. letech, fiškusové! Napínací Crichton, jak ho mám ráda. Knížka zbytečně neprotahovaná, odsejpací.
Priklad romanu, za ktorym citit a vidiet mnozstvo nasudovaneho odborneho materialu. Necudo, ved Michael Crichton nez sa stal spisovatelom na plny uvazok, vystudoval medicinu. A vyborne to vyuzil vo svojich rannych romanoch. Aj neskor.
Samotne realie pribehu samozrejme zostarli, ale Crichtonove knihy sa daju brat aj ako dokument o vtedajsej urovni vedy a techniky. Pocitace maju dierne stitky a tak. Nie zle, mozno si pri citani mladsia generacia aspon zisti co to bolo. No a tajne vojenske zariadenia, laboratoria, to je vdacna tema. Skoro ako z aktov X. Hoci pomerne svizne vyrozpravany pribeh, obcas sa clovek v duchu neubrani az filozofickemu zamysleniu. Crichton kladie otazky, ako kazda dobra fantastika. A z toho dovodu sa oplati citat aj po 50 rokoch. (Jezis fakt to je uz 50 rokov? Maticka skakava!!!)
PS: Ty.. ale badam ze dve crichtonovky kratko po sebe mi celkom stacia, moj plan prejst si jeho tvorbou postupne celou zacina naberat trhliny.
Posloucháno jako mluvené slovo. Klasická scifi psaná v období Studené války, netýká se to přímo ji, ale čtenář má pocit té doby. Ale je to zřejmě tím, že knihu jsem poslouchal v roce 2020. Zajímavý námět obzvláště v době Covidové, kdy česká vláda není schopná vyřešit problémy rok a hrdinové knihy vyřeší potencionální epidemii za 5 dní. Příjemný poslech nikterak dlouhé knihy, vědecké termíny a procesy jsou podány stravitelnou nenudnou formou pro čtenáře a tak se na konci knihy ocitneme dříve, než bychom mysleli nebo chtěli. Dávám 4/6
Parádní četba, která sice vyčnívá nad všechny katastrofické scénáře, ale i tak tomu spousta věcí chybí. Přišlo mi hodně nepravděpodobné, že bude osud světa záviset na jednání a konání čtyř vědců, stejně tak mě nebral ten velmi zrychlený konec. Jinak já to fajn čtení na deštivý víkend!
Jako na vlnách, tak bych charakterizovala mé zaujetí knihou, zajímavý námět, těžkopádnější zpracování, postavy odosobněné. Začátek mě chytil, střední část a technické pasáže pro dnešní čtenáře méně záživnější. Konec vyšuměl. Přesto bych si od autora ještě něco přečetla,
Štítky knihy
zfilmováno thrillery věda hard sci-fi mikrobiologie výzkum nákaza život ve vesmíru epidemiologie
Autorovy další knížky
1993 | Jurský park |
2008 | Kmen Andromeda |
1994 | Pojídači mrtvých |
1998 | Koule |
2006 | Říše strachu |
Napínavé, dobře se čte, i před odbornost v textu. Klasika v Sci-fi,