Corleone-rodina krstného otca
Ed Falco , Mario Puzo
Kmotr / Krstný otec série
>
Román na motívy scenára, ktorý napísal Mario Puzo. Píše sa rok 1933 a veľká hospodárska kríza drví Ameriku. Prosperujú iba zločinecké organizácie, ktoré si poslušnosť vynucujú násilím. Potom však vláda Spojených štátov zruší prohibíciu a tým vážne ohrozí zisky kriminálnikov, ktorí už nemôže bohatnúť na nelegálnom predaji alkoholu. V podsvetí sa schyľuje k brutálnej vojne a ten, kto v nej zvíťazí, ovládne čierny trh. Vito Corleone, ktorý navonok hlása, že mafia neexistuje, je hlavou jednej z mafiánskych rodín pôsobiacich v rozbúrenom New Yorku. Vie, že vojne sa nevyhne, a tak si posilňuje pozíciu, aby zabezpečil prosperitu a bezpečnosť sebe a svojim ľuďom.Tri najmladšie deti, Michael, Fredo a Connie, zatiaľ netušia, čím sa živí ich otec. Zato Tom Hagen, jeho adoptovaný syn, a Sonny, jeho najstarší vlastný potomok, vedia svoje.Vito Corleone bude musieť bojovať o prežitie seba a celej svojej rodiny.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
The Family Corleone, 2012
více info...
Přidat komentář
Tak u mě velká spokojenost.Kniha Kmotr patří k mým nej knihám.Vždy mě zajímalo jak to bylo předtím s Lukou Brasim a dalšími.Velmi zdařilá kniha.Myslím že by se Puzovi líbila.Ukázala jaká mafie skutečně je.
Někdy je lepší nechat minulost spát a nesnažit se gangsterské geroje připravit o jejich mýtickou auru.
Světlé chvilky střídají pasáže, kdy není zcela jasná motivace postav a občas člověk pobaveně kroutí hlavou, což se u Kmotra nemohlo stát ani omylem. Navíc právě vůči dílu, jehož prequelem má být, obsahuje Corleone několik faktických chyb. Přežít se to sice dalo, ale stojím si za tím, že kniha mohla zůstat spíše v šuplíku... nedůstojné zacházení s Puzovým příběhem i postavami.
P.S. - Do značné části může za moje spíše negativní hodnocení možná překlad a práce s odstavci (spousta nahuštěného textu, ale netuším, zda-li se překladatel jen nedržel původní verze). Nicméně tuším, že stejný člověk dělal i Omertu a u ní jsem výraznější problém neměl...
Kmotr je jednou z mých nejoblíbenějších knih. Vita Corleoneho a všechny kolem něho jsem vždycky považovala za ty "hodné gangstery", kteří zabíjí spíše protože musí a ne proto, že by chtěli. Na Corleone jsem se proto moc těšila. Musím ale přiznat, že mé pocity z této knihy jsou hodně smíšené. Na jednu stranu Ed Falco dokázal něco, co jsem nepovažovala za možné - vdechnout rodině Corleonů život takovým způsobem, že by se za něj ani Mario Puzo nemusel stydět. Na druhou stranu mi ale Corleone tak trochu zničilo můj dojem z Kmotra. Jak už jsem řekla, s Vitem a ostatními jsem vždycky sympatizovala a fandila jim, bylo mi líto Lucy Brasiho, když šel "spát s rybami" apod. To všechno se ale teď změnilo, už mi není líto Lucy, ani rozstříleného Sonyho a ani o Vitovi si nemyslím, že by byl "hodným gangsterem". Takže Corleone ve mně zanechalo hořkou pachuť a nakonec už se mi knihu ani nechtělo dočítat - nebylo to ale zklamáním z ní samotné, ale zklamáním z celé Corleonovic rodiny. Věřím ale, že těm méně naivním, kteří na hodné gangstry nevěří, se Corleone bude líbit mnohem více :)
Štítky knihy
mafie kriminální podsvětí vydírání násilí 30. léta 20. století gangsteři italská mafie kriminální thrillery
Děj se odehrá před příběhem z Puzovy knihy Kmotr. V knize se dovídáme skutečnosti, na které se kniha Kmotr někdy odkazuje. V knize Kmotr to však popsané není, figuruje to tam spíše jako vzpomínka, ale v knize Corleone je vše vysvětleno a člověk si může udělat o obou knihách naprosto nový obrázek.