Kniha apokryfů
Karel Čapek
Své apokryfy psal Karel Čapek postupně od počátku 20. let až do doby krátce před svou smrtí. Do krátkých textů volně inspirovaných některými z nejznámějších příběhů dějin, Starého i Nového zákona i světové literatury shrnul svou životní filosofii, jejímž středobodem je malý, nehrdinský člověk, který se stává stále znovu obětí velikášství, touhy po moci i absolutního přesvědčení o vlastní pravdě. V jednom z prvních Čapkových apokryfů, Pilátovo krédo (1920), říká pontský Pilát: „mám více smyslu pro lidi než pro jejich pravdy“, a vystihuje tak filosofické krédo Karla Čapka. V časově posledním z apokryfů, Smrt Archimédova z roku 1938, odmítá řecký učenec, fyzik a patriot římské lákadlo vlády nad světem a zaplatí za to životem. Životní osud nejen Karla Čapka, ale i všech těch, kteří se odmítali přizpůsobit světu založenému na vůli k moci, tu došel hlubokého uměleckého ztvárnění. „Později byla vydána zpráva, že učený Archimédes přišel o život náhodou.“... celý text
Přidat komentář


Kniha se mi moc líbila a časem si ji určitě přečtu znovu. Tématicky je velice zajímavá :)


Už je to dávno, a měl bych si Čapkovy Apokryfy znovu přečíst. Ale na starou Janečkovou, pohoršující se nad nestoudností bujných tvarů Věstonické Venuše, se prostě zapomenout nedá.


Když se někdo pustí do takto klasické látky a postaví se k ní naprosto odlišně než původní autor, tak to chce hodně odvahy a ještě více umu. A jak je vidět, umu bylo opravdu hodně, čte se to dodnes.


Úžasně ironické, sarkastické a filozofické. Jsem tou knížkou nadšená! Čapek u mě stoupá výše a výše ;)


Z knihy je cítit velké porozumění pro běžné lidské starosti, úsilí něco dokázat a neměnnost principů soužití. V krátkých doplňcích historických událostí je jasné, že obecné principy lidského konání ať dobré nebo špatné se v běhu času nijak nemění.


Čím jsem starší, tím více objevuji genialitu Karla Čapka. Myslím, že byl jedním z největších, nejmoudřejších spisovatelů, Čechů a lidí vůbec. S takovým nadhledem, vtipem ale i vší vážností obnažit a prohlédnout lidskou povahu, lidské jednání, nejrůznější pohnutky či zájmy, to dokáže v dějinách jen málokdo. Veliký člověk, spisovatel a novinář, jakého v dnešní generaci asi úplně nenacházím.
Krásné jsou biblické apokryfy (O pěti chlebích, Pilátovo krédo, ale i starořecké a strořímské – Císař Dioklecián, Prometheus, Agathon čili o moudrosti, ale i další.

Přepracování historických či literárních příběhů je skvělý nástroj k tomu, jak poukázat na různé lidské nešvary. Čapek to však dělá s jakousi laskavostí, že se nedá dělat nic jiného, než se tomu zasmát. Navíc může vyvstat otázka, zda se všechny ty příběhy opravdu staly tak, jak nás učí ve škole. Výborné, humorné, zajímavé slovní obraty.


Při každém delším pobytu v zahraničí se mnou jely dvě knihy - mrňavá kapesní Bible a Kniha apokryfů v sešitovém vydání. Co dodat?
Autorovy další knížky
1948 | ![]() |
2004 | ![]() |
2017 | ![]() |
2009 | ![]() |
2004 | ![]() |
Mistr Karel Čapek, díky této knize u mne ohodně stoupl. Doporučuji