Kniha apokryfů
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57284/bmid_kniha-apokryfu-qru-57284.png
4
308
308
Soubor apokryfních próz napsaných v letech 1920-1938. Autor v nich vtipně a naléhavě reaguje s využitím motivů, zejména antických, legendárních, biblických i historických na problémy své doby, uplatňuje v nich svou filosofii, usiluje o překonání vad člověka i společnosti, volá po pravdě, spravedlnosti a míru v lidstvu.
Přidat komentář
4 hvězdy dávám v souvislosti s jinou tvorbou Čapka, ne v souvislosti s ostatními knížkami. Některé fejetony se mi velmi líbily, obzvlášť ty s náboženskou tématikou. Jako nejpovedenější vidím ten z pravěku, který dávám přečíst všem lidem, kteří si stěžují, že za jejich mládí to bylo jinak. Některé fejetony mě úplně neoslovily, asi dáno tím, že některé příběhy neznám. Každopádně pro mě sbírka dokazuje, jaký měl Čapek ve své době přehled, jak se některé věci nemění a zůstávají stále platné i téměř po 100 letech a za dalších 100 let budou stále platné. K některým příběhům se budu určitě vracet. A doporučuji i namluvenou verzi některých kousků.
Poprvé jsem se pokoušel číst v dětském věku a moc daleko jsem se nedostal. Nyní přečteno v rámci Výzvy.
Poprvé jsem knížku otevřela, když mi bylo patnáct, a zase jsem ji zavřela s předsevzetím, že se k ní vrátím, až budu mít 1) přečtenou Bibli, 2) vystudovanou historii. Tehdy jsem si ji nedokázala vychutnat do dna. (Oč vzdělanější ostatně byli průměrní lidé na počátku 20. století, než jsme teď my.)
Nuže, státnice za sebou sice ještě nemám, ale blíží se – a Bibli už jsem zvládla. Pustila jsem se tedy do Knihy apokryfů, nemohouc to už vydržet, a ... jsou prostě skvělé. Především don Juan, ale i Goneril, mladík prchající před Huny, Lot procházející Sodomou a benátský námořník. A Marta! Marta.
Karel Čapek zkrátka nikdy nešel pod svou úroveň, a ta byla zatraceně vysoká. V české literatuře jedna z vrcholových, ne-li nejvyšší. Smekám hluboce.
Výborné! K.Čapka mám velmi ráda a když jsem si z antikvariátu přinesla tenhle kousek, neměla jsem tušení, jak krásné čtení mne čeká!
Pan Čapek by si za apokryfy zasloužil pět hvězdiček, ale dávám jen čtyři, i když vina je na mé straně. Apokryfy už mi do ruky přišly a po letech jsem se k nim vrátila s tím, že jsem vyzrálejší a budu k nim mít jiný přístup. Nestalo se tak. Vychutnala jsem si Janečkovy, soucítila jsem s Goneril, politovala Angličana, kterému nabourali představy o velké lásce, a mohla bych pokračovat dál. Upřímně ale musím říci, že byly i příběhy, které jsem jen přelétla a řekla jsem si: Ano, je jasné, co chceš říci, ale nějak mne to nebaví. A tak už vím, že příště zalistuji a vrátím se jen k těm svým oblíbeným.
Klasika, některé Čapkovy příběhy mají tak silný morální imperativ, že se k nim ráda vracím už mnoho, mnoho let.
Geniální Čapkovy povídky filosofického rázu, které jsou napsány s nadsázkou a humorem, co pohladí a jak bílé ptačí chmýří pošimrá pod lícní kostí. Takový líbezný úsměv ve vás vyvolají především apokryfy, jenž parodují nevinné přirozené lidské vlastnosti a zlozvyky např., pračlověk polemizující o zkaženosti nastávající pračlověčí generace. Čapek se zabývá i tématy více vážnými a citlivými – válkou, hamižnou dobyvačností a manipulovatelností davu nevyjímaje.
Nutno podotknout, že využitím antických, biblických či historických motivů Čapek nejenom baví, ale i vzdělává. Právě v tom tkví jeho genialita, neboť velice vtipnou formou se snaží poukázat na nekonečný kruh lidských osudí a vzdělat své čtenáře o klíčových mytologicko-historických příbězích.
Co dodat, byl snad jasnovidec? Svět se zřejmě až tak moc nemění. Karel Čapek zase trochu jinak.
"A když semhle tamhle něco povím synovi, řekne: Tatínku tomu už vy nerozumíte, dnes je jiná doba, jiná epocha-Vždyť prý, ani ty kostěné zbraně nejsou ještě poslední slovo, jednou, říká, přijdou lidé ještě na onačejší materiál-"
V 80.letech jsem se shodou okolností dostal na domácí seminář jakési křesťanské sekty. Představení sekty odhalovali satanismus v umění, a mezi literárními díly, mimo jiné, objevili Satana v Knize apokryfů. Chápu, na církev musel působit Čapkův humor a jazykové mistrovství jako červený hadr na býka!
Kniha se mi celkově líbila. U některých povídek nalezneme také citáty z Bible. V knize nalezneme i divadelní hru. U některých příběhů jsem se pobavil, u některých jsem musel více přemýšlet. K zamyšlení je třeba charakteristika chytrosti, rozumu a moudrosti.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Chytrost je obyčejně krutá, zlomyslná a sobecká, vyhledává na bližním jeho slabost a dovede jí využíti k svému zisku; vede k úspěchu.
Rozum bývá krutý k člověku, ale je spravedlivý k účelům; hledá zisk obecný; najde-li na bližním slabost nebo zpozdilost, hledí ji odstraniti poučením nebo kázní; vede k nápravě.
Moudrost nemůže býti krutá, neboť je sama blahovůle a sympatie; nehledá už ani obecný zisk, neboť příliš miluje lidi, než aby mohla milovat nějaký další účel; najde-li slabost či ubohost bližního, odpouští jí a miluje ji; vede k harmonii.
Líbily se mi i ilustrace.
Agathon by o Knihe apokryfov povedal, že Čapek chytro využil historické udalosti a príbehy, okorenil ich rozumným množstvom humoru a vložil do nich múdrosť, ktorá prežije stovky ba možno aj tisícky rokov. Pokrm pre dušu a príjemné čítanie, ku ktorému sa určite znova vrátim.
Pro mne zase jeden uzasny ctenarsky zazitek, dortik ke kavicce. Filozofie pana Karla Capka okorenena spetkou humoru. Jak moudre, jak lidske , jak originalni, jak skvele.
Jedna z mých nejoblíbenějších od Karla Čapka. V hlavě mi zůstala povídka Romeo a Julie a pak ta o pračlověku Janečkovi :-)
Kniha se mi moc líbila a časem si ji určitě přečtu znovu. Tématicky je velice zajímavá :)
Štítky knihy
humor apokryfy biblické události Karel Čapek, 1890-1938
Část díla
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Apokryfy mi vždy evokovaly nepotvrzené biblické příběhy. Čapek v tomto díle do apokryfů zahrnuje různé vyprávění od starověku po Shakespeara a představuje čtenáři svou novou perspektivu. Oblíbená povídka: O moudrosti.