Kniha lesů, vod a strání
Stanislav Kostka Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/78853/mid_kniha-lesu-vod-a-strani-bZu-78853.jpg
3
213
213
Knihu těchto básní, které načerpal S.K. Neumann v Bílovicích nad Svitavou, kde pobýval deset let a má výraznou bustu před vilou, v níž žil, načerpal právě v tomhle kraji a věnoval tomuto půvabnému kraji. Část nákladu vyšla v světle zelené kůži.
Přidat komentář
Přírodní lyrika s mnoha milostnými prvky. Nejvíce mě na tomto díle zaujala forma - verše jsou krásné, čisté, jazyk krásně plyne, je zde množstí formou skvělých sonetů. Tematicky mi přišlo, že se obsah vyčerpal někde za polovinou - básně se pak staly poměrně statickými a jen málo přinášely do sbírky něco nového. Moc se mi ale umělecky líbily experimenty s přebásněním modliteb, líbilo se mi neotřelé propojení milostných obrazů s přírodou a neskutečně jsem si užila jazykovou formu.
Nejsem přímo zastánce české poezie. Neumann píše krásně, v básních vidím hloubku, ale nic mi nedaly.
„Jdu zmatem vzduchem, jenž je plný tebe,
a chtěl bych plouti povětrnou lodí.“
Tak melancholicky radostné, občas harmonické a někdy nudné.
Některé básně ze sbírky se mi líbily víc, některé méně, ale vždy se jednalo o nádhernou oslavu přírody.
Knihu jsem četl více dnů. Každý den několik básní. Některé básně jsem pochopil, jiným jsem příliš neporozuměl. Jedná se o přírodní lyriku, vliv vitalismu a naturalismu. K napsání sbírky autora ovlivnilo město Bílovice nad Svitavou (u Brna).
Popisy přírody jsou pěkné a člověka příroda dobíjí pozitivní energií.
Vydání z roku 1972 obsahuje DOSLOV.
Citát:
Život je přece příšerně krásný!
Bílovice nemám daleko a tamní krajina má pro mě velmi osobní význam, jelikož jsme v těchto končinách ztratili jednoho nám velmi blízkého člověka. Je proto milé číst tuhle oslavu přírody, z pera člověka vyhnaného z dědiny, z dob ještě císaře pána. Lidé, co se ženou za architektonickými skvosty a nedokáží se zastavit u říčky své vesničky, nevzhlédnou čas od času na hvězdy, neotrhají plody své zahrádky, či se nepozastaví před vyplašenou zvěří, těch je mi líto - to je to pravé bytí.
Na věky hotov s bohem, s osudem usmířený,
marnými blasfémiemi nedráždím nervů;
miluji slunce, zemi, lesy, vody a ženy –
s lidmi se, když je to nutné, bez bázně servu.
Jen abych nezradil sebe, toho jest nejvíce dbáti,
bytosti rytmus sblížiti s rytmem země,
na pevný půdě co nejpevněji státi
a vteřinu pochopit jemně…
Nádherná oslava přírody a české krajiny. Ráda chodím ven a naslouchám jejím zvukům. Úplně živě jsem si představovala všechna místa, která básník popisoval. Cítila vůni lesů, slyšela zurčení vody a šumění listí mohutných dubů. Pohlazení po duši pro ty, kteří se rádi toulají a umí naslouchat nejen lesům, vodám a stráním…
Ze začátku to moc nešlo, nechytala jsem věty, verše, krkolomné obraty; přišlo mi to jako jeden velký mišmaš. Pomohlo mi si uvědomit, že S.K.N. používá volný verš, že mám číst po větách. A ve chvíli, kdy jsem si zjistila kontext, něco o životě autora a proč mu příroda byla útočištěm a jaký měl vztah k ženám, se mi básně začaly číst a pobírat výrazně lépe. Určitě si chci někdy sbírku přečíst znovu, porozumět lépe.
Bavilo mě dohledávat synonyma a významy slov, které se dneska už moc nepoužívají, stejně tak jako lidové názvy zvířat a rostlin.
Kniha plná veršů odráží svět přírody a krásy různých ročních období. Básně jsou nenásilné, dobře se čtou a chápou. Není za básní jiný smysl, než je napsán, (než u jiných spisovatelů, když se vlastně neví co básník chtěl říci). To se mi na S.K.N. líbí a oslava přírodních krás, lásky a prolnutí se životem takovém...prostě nádhera.
Občas to působilo jako říkanky a některé básně si byly až příliš podobné, ale celkově se to četlo dobře. :)
Konečně! Pro mě velká výzva. Musela jsem se opravdu donutit to dočíst. Básničky pro mě fakt nejsou :)
Některé básně mě zaujaly, jiné ne. Ovšem musím uznat, že Stanislav Kostka Neumann vylíčil atmosféru a přírodu ročních období naprosto dokonale.
Nejsem kdovíjaký fanda poezie, ale občas si něco ráda přečtu. Ovšem tohle....se podle mě číst nedalo. Vůbec jsem to nepochopila, a ani když jsem si zkoušela verše číst nahlas, nedávaly mi smysl.
Knihu jsem si vybrala díky čtenářské výzvě. Mám ráda básně (ne všechny) a mám ráda přírodu. Zde je obojí. Básně především o přírodě. Téma dobré, jen by se mi ty básně líbily více nějak lépe napsané. Některé se mi líbily, některé méně.
Štítky knihy
příroda milostná poezie básně roční období
Autorovy další knížky
| 1950 |  Kniha lesů, vod a strání |
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 2000 | Dějiny ženy |
| 1897 | Satanova sláva mezi námi |
| 1971 |  Rudé zpěvy |
Pěkna netypicka lyricka přírodní poezie od anarchistickeho burice
S K neumana. Hodně podobnou poezi píše o pár let později betnicka legenda Gary Snyder
Rad se ke knížce rád vrátim
Proste sloky
Miluji hvězdná nebesa
pro jejich hloubku a krásu
pro jejich modrou zahadu
písničku trpitiveho jasu
Napohled úsměv, ticho, smír,
ve skutečnosti strz svetu
nejhezčí nejpodivnější
bez bohu a jejich trestu.
Stanul sem v noci ledové
uprostřed nezmirnych sněhu
velebnost hmoty chápal jsem
v srdci pocítil nehu
Nevíme kam a nevíme proc
záhady všude je tolik
nebesa hvězdná podivná jsou,
podivný květnaty dolik,
tak jako každý života dej
černých těch boru tam zrání
i to, že drepic z kavararen, ja
šťasten jsem na snezne pláni.