Kniha o San Michele
Axel Munthe
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419140/mid_kniha-o-san-michele-kbe-419140.jpg
4
178
178
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Literatura naučná
Vydáno: 1968 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Story of San Michele, 1929
více info...
Přidat komentář
Kniha, kterou by měl přečíst každý člověk, který neví, co se svým životem. Každý den je vzácnost , je třeba ho prožít. Už poněkolikáté jsem se ke knize vrátila. Vždy tam zase něco najdu, co mi uniklo.
Lekárove skutočné príbehy sa dajú čítať, hoci pár strán som preskočil, niektoré chytia za srdce, obsahujú aj zamyslenie sa nad rôznymi morálnymi otázkami, ako využívanie zvierat pri pokusoch a v cirkusoch, otázku eutanázie chorých pacientov, ale základnou témou je smrť, ktorá je všade. V podstate sa s ním vo veľa otázkach stotožňujem, páčilo sa mi aj jeho konanie v kapitole XIV, kde zastrelil vikomta, ktorý k smrti dokopal jeho psa. Časy boli iné (dej sa odohráva pravdepodobne v rokoch 1883 – 1920), a Munthe bol podľa všetkého zaujímavý človek.
„Jste idealista, milý doktore.“
Kdepak, tomu se říká sentimentalita a lidé při tom pohrdavě trhají rameny. Ať si krčí rameny kdo chce jak chce, mně je to jedno. Ale věřte mi: přijde den, kdy se už nikdo nebude posmívat, kdy lidé pochopí, že Stvořitel vložil svět zvířat pod naši ochranu a nikoli pod naši pravomoc samozvaných soudců, že zvířata mají stejně velké právo žít jako my a že naše právo brát jim život je přísně omezeno na sebeobranu a nutnost obživy. Přijde doba, kdy v člověku vymře touha zabíjet. Pokud tato touha v něm existuje, nemá právo nazývat se civilizovaným, je pouhým barbarem, chybějícím článkem mezi svými divokými předky, kteří se navzájem zabíjeli kamennými sekyrami pro kousek syrového masa, a člověkem budoucnosti.
Naprosto se ztotožňuji s jeho vztahem ke zvířatům. Tohoto postoje jsem plná a v životě už jsem se dostala do rozepří s lidmi, kteří to takto nevidí, ...kteří se nad zvířata povyšují. Bohužel si myslím, že by je ani přečtení této knihy ke změně názoru nepřimělo. Buď to tak člověk prostě cítí nebo ne. I když A. M. má opravdu nádherné výroky a silnou argumentaci.
Knihu si řadím mezi srdcovky, a to i přesto, že v ní byly části, které jsem s nezájmem prolétla a mohla je klidně přeskočit. Je to jedno, stejně na mne udělala silný dojem a bude u mne mít čestné místo.
Román s autobiografickými prvky o lékaři Axel Munthe, jak si budoval sídlo v Sant Michel a jeho zážitky z lékařské praxe. Výpisky: " Žádný člověk by nesnesl život, kdyby znal hodinu své smrti." - " Pes se neumí přetvařovat, neumí klamat, neumí lhát, protože neumí mluvit." - " Manželství je velice choulostivá záležitost, protože si člověk nikdy dost pečlivě nevybere svou tchyni."
Nevím přesně jak to popsat ....chvíli jsem knihu hltala a znovu a znovu četla s úsměvem i se slzami v očích některé kapitoly, životní historky s hypochondrickými pacienty.
V zápětí jsem se přistihla, že u některých kapitol spíše listuju a prohlížím si fotografie uvnitř knihy a vůbec nevím o čem čtu.
Neumím italsky a pokulhávám v představivosti takže u některých pasáží mi unikla pointa.
Knihu nezavrhuji, jen odkládám, možná jsem ji četla ve špatném ročním období a hlavně ve špatném rozpoložení.
Určitě ji vezmu do ruky znovu, ale později, potřebuji k této četbě "dozrát".
Kniha je podle mne ukázkou filozofie v praxi. Příběh člověka, který dalece přesáhl nejen svou dobu, ale spíš myšlení naprosté většiny lidí. I současnosti. Některé pasáže čtu i několikrát za sebou, jak jsou silné. Kniha mne osobně nabíjí (čtu ji vpodstatě průběžně pořád dokola) a měla by být v knihovničce určitě zastoupena nejen pro svou historickou výpovědní hodnotu. A ano!, souhlas s nigtlybird, je velmi žádoucí tam jet a knížku číst tam :-)
Velmi čtivé a přesto k zamyšlení. Lidé dřív mnohem víc umírali na všelijaké nemoci, o to víc bychom si měli vážit svých životů a nepromarnit je. A souhlasím s Peleusem. Mazejte číst!
Ikkju, neřekla bych, že je kniha o tom, že byl pánem nad životem a smrtí svých svěřenců.
Pan Munthe musel být neuvěřitelný člověk. Po přečtení mě mrzelo, že už nikdo nemáme možnost ho potkat... V knize je spousta moudra a myšlenek, se kterými se musí ztotožnit snad každý, kdo není bezcitný.
Příběhy z lékařské praxe, prokládané autorovými úvahami, na mě hluboce zapůsobily. Kniha o životě a smrti se dá rozebírat (chválit, hanit, zpochybňovat, pokládat otázky a domýšlet si odpovědi) až příliš dlouho, a to je známkou výjimečného díla.
Co takhle nestudovat žádné komentáře, recenze a utvořit si vlastní názor?
Jste tu ještě?
Mazejte číst! :)
Zvláštním způsobem na mě zapůsobila příchuť autorova postoje: jsa svým způsobem pánem nad životem a smrtí svých svěřenců, přenáší snad podvědomě tenhle pohled (nadhled?) i na ostatní věci...
Aby člověk pochopil tuhle knihu v její úplnosti, nestačí ji jenom přečíst,musel by si zajet na Capri, vysápat se nahoru na Anacapri, zapálit si cigáro v zahradě San Michele a pokoukat na moře a nebo ještě lépe - koupit tam baráček a chvíli tam pobejt (i když už to není Capri 1.poloviny minulého století). Ale mezi námi - kdo na má? No a kdyby jste chtěli jen tak hodit čučku, tak je to nejlepší vzít to do Sorenta a pak přeplavat na Capri (nejlépe lodí, je to přece jen lán světa, přesněji spousta vody) – ale stojí to za to. A mrzí mne, že jsem dřív fotil na kinofilm, jistě by se někdo z vás rád podíval na místa, kde žil a tvořil jemný filozofující básník, pronikavý psycholog a do jisté míry přírodní mystik Munthe.
Štítky knihy
lékařské prostředí smrt švédská literatura vzpomínky autobiografické prvky královny Švédsko lékaři
Autorovy další knížky
| 1969 |  Kniha o životě a smrti |
| 1970 | Kniha o lidech a zvířatech |
| 1934 | Červený kříž a Železný kříž |
Ke knize jsem se dostala díky svému oblíbenému autorovi GGM a jeho zmínce v knize. Bezvadná trefa do černého - humor, myšlenky na úvahu, rychlý spád děje. Určitě se pustím i do dalších titulů.