Knoflíková válka
Louis Pergaud
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187678/bmid_knoflikova-valka-iBJ-187678.jpg
4
240
240
Urputný letitý souboj mezi partami kluků ze dvou znepřátelených vesnic je popisován vesele i vážně a v lecčems připomíná pokřivený svět dospělých jen s tím rozdílem, že tahle válka naštěstí končí jen utrhanými knoflíky a pořádnou ostudou. "A když si tak člověk pomyslí, že až budeme dospělí, budeme možná taky tak hloupí jako oni..." Těmito "hlubokomyslnými" slovy, pronesenými dorůstajícím školákem na adresu dospělých, na adresu rodičů, končí klukovský román, nejvýznamnější dílo francouzského spisovatele a básníka, který r. 1910 obdržel Goncourtovu cenu a v prvé světové válce ve věku třiatřiceti let zahynul. Úsměvný příběh o půtkách, taškařicích, veselých i smutných příhodách dvou klukovských part, vyřizujících si své účty klukovsky válečným způsobem, při němž válečnou kořistí a pokladem se stávaly nepřítelovy knoflíky. Film natočený podle tohoto románu obdržel v r. 1962 cenu J. Viga.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1968 , Mladá frontaOriginální název:
La Guerre des Boutons, 1953
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha opravdu není jen klukovské čtení...
Poprvé jsem ji četl někdy na ZŠ, řekl mi o ní můj taťka. Knížku jsme měli doma v knihovně, ale já do té doby nevěděl o čem je.
Dnes je mě třikrát víc, ale i tak se k ní vždy s chutí vrátím. Má pro mě už i trochu smutný nádech- uvnitř je věnování, které napsala teta, když taťkovi kdysi tuhle knihu dala k narozeninám. A taťka už tady nějaký rok není...
Vychutnala jsem si tuto knihu opět, i když jsem v to příliš nedoufala. Říkala jsem si, že co mě bavilo tenkrát, kdoví jestli mě bude bavit dnes. Ale ano, bavilo. Velmi. Děkuji. Kdybych tehdy žila, určitě bych byla ta holka, která loverňákům dokáže rychle přišít knoflíky.
Četla jsem ji opakovaně s cílem zjistit, zda může bavit současného desetiletého kluka, kterému bych ji ráda dala. Uznávám, že je tam docela dost slov, na která by se musel doptat. Možná radši ještě rok počkám.
Skvělá kniha, o níž si v rozporu s všeobecným míněním (alespoň zdejším) troufám tvrdit, že si ji ve třiceti nebo čtyřiceti člověk užije ještě o poznání víc než ve dvanácti. On to totiž rozhodně není jen popis bojů dvou klukovských part, ale dá se to velmi úspěšně číst i jako pacifistický román (sice není vůbec jasné, proč se válčí, ale válčí se nemilosrdně a krutě, nepřátelé jsou nejen cizí, ale i "zlí, podlí a proradní", vítězové svým vítězstvím reálně nic nezískávají, agresí se pouze stupňuje agrese protivníka), jako sociální sonda do tehdejší francouzské vesnice (i v lépe situovaných rodinách dosti citelná bída) i jako sžíravá kritika tehdejších výchovných metod (nesmyslně trestající učitel, naprosto nechápaví rodiče, kteří si vůbec nejsou vědomi toho, co děti celé dny dělají a prožívají). Pokud jde o film, kniha je opět rozhodně o poznání lepší. Mnohé tam chybí nebo je potlačeno a překvapivě jiný je i závěr filmu. Celkový dojem: 90%
Kniha je napínavá, čtivá - ale neměla bych knihu správně ani hodnotit, protože dívky knihu asi neocenily tak, jako kluci. Klukovský román
Měla jsem v oblibě filmovou podobu, ale ta knižní je snad ještě lepší. Na jednu stranu vlastně úsměvná a na druhou stranu už jakoby v tom byl cítit trochu Pán much. A i přestože je zápletka i rozuzlení známé, nepostrádá to napětí.
Typický klukovský román. Ve 12ti se vám bude hrozně líbit. Ale nejsem si jistý, že by vás zaujal i ve 20ti. Každopádně je tam plno vtipných výstupů a scén, nad kterými jsem se dokonale bavil (a později pobavil i třídu, když jsem si na tuto knihu vzal referát :D asi 5 lidí pak za mnou přišlo, jestli bych jim to nepučil :D)
Štítky knihy
zfilmováno Francie kluci rozhlasové zpracování klukoviny dětská dobrodružství příběhy o dětech
Skrýt reklamy
Moje nejoblíbenější francouzská kniha, Mikulášovy patálie, byla tímto "chef-d'oeuvre" téměř nahrazena na piedestalu klukovské literatury. Mít tohle dílo vtipné Sempého ilustrace, je to tutová jednička. Krása! A to jsem ji četl až minulý rok.